Brusel čelí hlbokej kríze dôvery. 70 % opýtaných naprieč Európou vníma EÚ negatívne

10.09.2026 12:00

Téměř 70 procent účastníků rozsáhlého evropského průzkumu hodnotí Evropskou unii negativně a mluví o všeobecném úpadku nebo ztrátě normality. Skepticismus je zvlášť silný ve Francii, Německu a Itálii. Pouze 12 procent respondentů naopak vidí známky „evropského probuzení“ a nové dynamiky. Píše o tom například německý deník Die Welt.

Vyplývá to z průzkumu think-tanku European Council on Foreign Relations (ECFR) a nadace European Cultural Foundation (ECF), který je založen na téměř šesti tisících rozhovorech v Německu, Francii, Itálii, Polsku, Nizozemsku a Velké Británii.

Jedním ze symbolů evropské slabosti se podle odpovědí stal celní kompromis, který předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uzavřela s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na konci července 2025 ve skotském Turnberry. Dohoda znamenala snížení téměř všech evropských cel na nulu a zvýšení amerických cel na 15 procent.

Právě schůzka v Trumpově golfovém klubu se v rozhovorech opakovaně vracela. Jeden z mladých respondentů uvedl, že se cítil „strašně zahanben“, když podle něj von der Leyen před Spojenými státy ustoupila. Tvrdý celní kompromis se tak pro část dotázaných stal symbolem nedostatku evropské odvahy.

Výsledky průzkumu ukazují na výraznou krizi důvěry. Evropská komise představuje akční plány, pracovní programy, strategické dialogy a zdůrazňuje jednotu, solidaritu či schopnost jednat, mezi respondenty však převládá pocit, že konkrétní výsledky chybějí. Jeden z mladých Poláků situaci shrnul slovy, že EU „hodně diskutuje, ale nic nedělá“.

Podle autora studie Pawela Zerky přitom problém nespočívá v tom, že by lidé přestali chtít silnější Evropu. Přestávají ale věřit, že je možné jí dosáhnout. Zerka tento stav označuje za mezeru mezi představou a skutečností.

Největší obavy vyvolává válka na Ukrajině a hrozba ze strany Ruska. Téměř polovina Poláků a Britů ji považuje za největší výzvu, které Evropská unie čelí. Na druhém místě následují ekonomické problémy. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou výrazné. V Itálii se více než 40 procent lidí obává ztráty prosperity. V Polsku, které patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám na kontinentu, má stejné obavy pouze 23 procent respondentů.

Navzdory převládající kritice ale většina dotázaných Evropskou unii rušit nechce. Její zrušení podporuje méně než 13 procent respondentů. V rozhovorech se objevují i pozitivní pohledy. Jeden z Němců ve věku kolem třiceti let uvedl, že je pravidelně rád, že žije v Evropě. Přestože podle něj není všechno dokonalé a některé věci se vyvíjejí špatným směrem, považuje Evropu za bezpečnější, svobodnější a demokratičtější než jiné části světa.

Průzkum zároveň ukázal další problém: Evropanům chybějí politici, které by považovali za přesvědčivé příklady evropského jednání. Téměř polovina respondentů nedokázala jmenovat vůbec nikoho. Ostatní většinou uváděli politiky ze své vlastní země nebo ze strany, kterou sami podporují. Ursula von der Leyen, která je jako předsedkyně Evropské komise jednou z nejviditelnějších tváří Unie, se mezi odpověďmi objevovala jen zřídka. Čtyři procenta respondentů v šesti sledovaných zemích uvedla jako pozitivní příklad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Ještě lépe dopadl španělský premiér Pedro Sánchez. Jmenovalo ho osm procent dotázaných, přestože Španělsko vůbec nebylo součástí průzkumu. Podle Zerky žádná jiná země ani žádný jiný lídr nevyvolává srovnatelný obdiv.

Největší podporu má Sánchez v Itálii, kde ho zmínil každý čtvrtý respondent. Ve Francii ho uvedl každý desátý. Příznivce má i v Německu. Jedna starší volička Zelených například ocenila způsob, jakým se Sánchez staví proti Spojeným státům.

Mezi evropskými premiéry a prezidenty má přitom levicový španělský premiér podstatně méně zastánců. Kritici mu vytýkají nízké výdaje na obranu, které dráždí Donalda Trumpa. Jiní evropští politici, mezi nimi i dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová, kritizují uvolněnou španělskou migrační politiku.

Právě odpor vůči Trumpovi ale zřejmě patří k hlavním důvodům Sánchezovy popularity mezi respondenty. Studie naznačuje, že v Evropě existuje výrazná poptávka po sebevědomějším vystupování. Lidé podle ní chtějí, aby Brusel vůči jiným vládám postupoval tvrději.

Zklamání z celní dohody uzavřené v Turnberry se přitom objevuje napříč politickými tábory. Právě tato schůzka se v průzkumu opakovaně vrací jako připomínka toho, jak část Evropanů současné postavení Unie vnímá.



Zdroj: echo24.cz / InfoVojna