EU není na masy migrantů připravena. Jako před pěti lety, uvádí analýza
09.03.2020 16:05
Pět let po vrcholu poslední migrační krize čelí Evropská unie dalšímu náporu běženců a zdá se, že je na něj stejně špatně připravená, jako v roce 2015. Evropský blok od té doby totiž nedokázal najít odpověď na zásadní problém kolem přijímání migrantů a zpracovávání žádostí o azyl, uvádí v analýze agentura AP.
U hranice mezi Tureckem a Řeckem se v posledních dnech ve snaze vstoupit do EU shromáždily desetitisíce lidí a bezpečnostní složky s nimi mají plné ruce práce. Vyvolává to pocit déjà vu. V roce 2015 mířily k řeckým pozemním i námořním hranicím statisíce migrantů, z nichž většina prchala před válkami v Sýrii a Iráku a hledala útočiště v Evropě.
Teď však představitelé EU říkají, že je vydíralo bezohledné Turecko, které vtrhlo do severní Sýrie a kvůli nárůstu svých ztrát na bojišti začalo směrem k EU přepravovat tisíce běženců, jen zčásti původem ze Sýrie.
„Desetitisíce lidí, kteří se v posledních dnech pokusili dostat do Řecka, nepřišly z Idlibu,“ prohlásil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis s odkazem na aktuální ohnisko syrského konfliktu. „Evropa se nenechá ohledně uprchlického problému Tureckem vydírat,“ dodal.
Při projevu v řecko-tureckém pohraničí po jeho boku stáli vysocí představitelé EU, kteří Řecko chválili za ochranu unijní hranice a podporu evropských hodnot. Za normálních okolností by tyto hodnoty zahrnovaly i právo osob, které se bojí o svůj život, žádat o mezinárodní ochranu a nebýt odháněn od hranic. Ale dnes podle agentury AP v takových časech nejsme.
Státy EU se neshodnou
Tento vývoj neměl nikdy nastat. I přes veškeré sliby EU o tom, že nikdy nedovolí opakování přívalu migrantů z roku 2015, ale zkrátka nastal, a to trestuhodně jednoduše. EU podle analýzy AP nedokázala za pět let vyřešit klíčový politický rébus: Kdo by měl být povinen zhostit se migrantů a jejich žádostí o azyl a měli by být evropští partneři, kteří nejsou v první linii, donuceni pomáhat?
Migrační pohotovost roku 2015 byla naprosto zvládnutelná, uvádí dál agentura AP. Turecko přijalo více migrantů než všechny země EU dohromady. Řecko a Itálie se ale cítily opuštěné svými unijními partnery, zeměmi jako Maďarsko, které vystavělo ploty, nebo Rakousko, které nasměrovalo zpět běžence mířící do Německa a Švédska. Systém kvót, jehož cílem bylo rozložit uprchlickou zátěž, ztroskotal.
Hledání správného řešení
Od začátku současného funkčního období na konci loňského roku pracují činitelé Evropské komise, kteří mají na starosti migraci, na novém paktu. Ten by měl oživil několik let stagnující životně důležitou reformu azylové politiky.
Říkají, že reforma musí přinést systémové řešení a měla by se týkat i zemí, z nichž migranti přicházejí nebo kterými po cestě do Evropy projdou. Také volají po „odolných hranicích a smysluplné a efektivní solidaritě“ mezi členy EU.
Agentura AP však podotýká, že vytvářet efektivní pravidla v době krize je složité, neboť národní zájmy komplikují dosažení kompromisu. Činitelé migračních agentur obeznámení s iniciativou uvedli, že představení paktu se oproti očekáváním zpozdí.
„Dovolím si říct, že tohle bude naše poslední šance. Evropa nemůže selhat dvakrát,“ řekl místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas. Zdůraznil, že tentokrát je potřeba nalézt správnou rovnováhu. V zájmu úspěchu migrační politiky ale budou podle AP státy EU čím dál více spoléhat na nepředvídatelná spojenectví, jako je to s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Premiéři zemí V4: pomůžeme Řecku na hranicích:
Zdroj: idnes.cz
Články súvisiace s tematikou:
