Guardian: Boris Johnson je katastrofou, která je čím dál větší

07.04.2018 07:11

Podle autorky článku tím dal Kremlu vítězství v oblasti propagandy a udělil mu nyní právo pochybovat o jakémkoliv tvrzení britské vlády.

„Boris Johnson není katastrofou, která se může stát. Je katastrofou, k níž dochází pravidelně po dobu několika let, a jedinou změnou je, že katastrofa je stále čím dál větší,“ napsala Gaby Hinsliffová, komentátorka listu The Guardian. Podle ní současný ministr zahraničních věcí Velké Británie měl již dávno rezignovat, zejména proto, že není schopen se poučit ze svých chyb a neuvědomuje si, že i sebemenší odchylka od přijatého scénáře může vést k vážným následkům, pokud jsou do případu zapojeny záležitostí rozvědky.

Například v jednom svém „nedbalém“ rozhovoru řekl, že ho někdo z laboratoře „Porton Down“ osobně ujistil, že Rusko stojí za otravou Sergeje Skripala a jeho dcery. A teď musí platit za tato slova, když vedoucí laboratoře řekl, že vědci byli schopni určit, co to je to za jed, ale nejsou schopni určit pachatele. Autorka připomíná, že podobné poučení by stálo za to prostudovat po situaci, která vedla k válce v Iráku: jak je těžké vysvětlit veřejnosti rozhodnutí na základě zpravodajských informací, aniž jsou dotčeny jakékoli zdroje nebo jejich přesnost.

Autorka článku se přitom domnívá, tvrzení, že za otravou stojí Rusko je stále nejpravděpodobnější verze, pokud nebude prokázán opak (deník Guardian se jednoznačně postavil za vládu v "případě Skripal" - pozn. red.).

Po takových protichůdných prohlášeních byla však důvěra ve vládu otřesena, uvedla novinářka. Po tomto „přemaštění koláče" Johnsonem získal Kreml ideální výmluvu, aby zpochybnil jakékoli prohlášení britské vlády. Podle ní, Johnson „přinesl na talíři Moskvě propagandistické vítězství“ a zbytečně způsobil škody zpravodajské komunitě.

Kromě toho zde autorka vidí ještě hlubší problémy, pro jejichž řešení nemusí být dostatečná ani rezignace Johnsona - pochybnosti. Jakákoli nestoprocentní jistota politiků je považována za slabost. A když jsou rozhodnutí učiněna na základě rozvědky, vždy jsou přítomny tajemství a zdroje. Proto se ve zpravodajství cení maximální poctivost a schopnost rozpoznat, že něco nemůže být prokázáno. A v politice naopak musí existovat jistota. Problémy vznikají, když se snaha politiků přesvědčivě srazí se sklonem odborníků k nejednoznačnosti.

V současné době existuje mnoho paralel mezi současnou situací a přípravami na válku v Iráku, ale pro autorku článku jsou příliš přehnané. Přestože na tomto příkladu konstatuje, že je důležité si uvědomit, že ze zpravodajských zpráv je nemožné vymazat „jestli a ne". To je důvod, proč Theresa Mayová a další řekli, že Rusko je „velmi pravděpodobně" zapojeno do útoku na Skripala a ne „přesně". I proto má podle autorky vůdce britské opozice Jeremy Corbyn pravdu, když se ptá vlády, nabízí jinou verzi incidentu a požaduje vysvětlení od Londýna - to nemůže být považováno za nevhodné nebo nevlastenecké chování.

„Máme právo čestné pochybnosti. Stejně tak by vlády všech barev měly mít právo na čestnou pochybnost," uvedla Gabi Hinsliffová. Spolu s tímto právem ihned přichází povinnost chovat se tak k argumentům, ale jak ukázaly nedávné události, ani britští politici, ani média, ani společnost nenastolily mezi právy a povinnostmi správnou rovnováhu, uzavřela autorka článku pro The Guardian.

Zdroj: theguardian.com

Preklad: prvnizpravy.cz