Opatření Merkelové vlády pozabíjela víc lidí než koronavirus sám, tvrdí německá analýza
15.05.2020
Německým ministerstvem vnitra otřásá skandál. Jeho zaměstnanec Stephan Kohn, který měl dosud na starost odbor krizového řízení, vypracoval 192stránkovou analýzu, v níž tvrdí, že v Německu zemřelo víc lidí na opatření proti koronaviru než na virus sám. Situaci kolem epidemie Sars-CoV-2 popisuje jako „falešný poplach“. Interní dokument z úřadu unikl a byl zveřejněn v mnoha médiích.
Na situaci ve zdravotnictví Kohn dokládá, že opatření přijatá proti šíření koronavirové epidemie způsobila větší škody než sám virus. V březnu spolkové ministerstvo zdravotnictví rozhodlo o odložení všech operací a chirurgických zákroků, aby se vytvořily kapacity pro léčbu nakažených pacientů. To podle jeho názoru vedlo ke katastrofě.
„V březnu a dubnu se 90 procent všech potřebných operací neuskutečnilo a odložily se. Odborníci předpokládají, že v důsledku toho už zemřelo nebo letos ještě zemře 5000 a až 125 tisíc pacientů,“ píše ve své analýze.
Situaci kolem koronaviru popisuje jako „planý poplach“ a svůj postoj zdůvodňuje situací kolem chřipky. Na přelomu roku 2017 a 2018 zemřelo v Německu na chřipku během epidemie kolem 25 tisíc lidí. Přitom se žádná speciální opatření nepřijímala. Německo nyní registruje 7634 úmrtí na nový typ koronaviru.
„Vzhledem k uvedenému srovnání se musí pro přísná opatření přijatá proti šíření koronaviru získat legitimita a přesvědčivě je vysvětlit,“ tvrdí autor analýzy.
Kohn je postaven mimo službu a na ministerstvu se vyšetřuje, kudy zpráva unikla. Ministr vnitra Horst Seehofer tvrdí, že jde o „soukromý názor zaměstnance“. „Pokud někdo používal úřad, jeho zázemí a jméno k šíření svých osobních názorů, byla překročena hranice,“ řekl Seehofer.
Analýza ovšem zdravotnickou veřejnost rozštěpila. Část ji tvrdě kritizuje. Zásadně například nesouhlasí s počty lidí, kteří by mohli v důsledku omezení zdravotnické péče zemřít. Tvrdí, že nutné operace například v souvislosti s onemocněním rakovinou se uskutečňovaly.
Martin Schuler, ředitel Univerzitní kliniky v Essenu, která se specializuje na nádorová onemocnění, ale připomíná, že se důsledky odložených výkonů mohou projevit až v delším časovém horizontu.
„Zhruba po pěti letech lze posoudit, zda lidé, kterým bylo diagnostikováno nádorové onemocnění na počátku roku 2020, měli horší prognózu než ti, kteří byli léčeni pro identické nádory v letech 2018 nebo 2019,“ řekl.
Další lékaři přiznávají, že je znepokojuje výrazný pokles pacientů s kardiovaskulárními chorobami a cévní mozkovou příhodou v ordinacích lékařů a nemocnicích. Z výpočtů Vědeckého ústavu fondu zdravotního pojištění AOK bylo letos v dubnu o 30 procent méně pacientů než v loni ve stejný čas. Pro odborníky je to jistý náznak, že mnoho lidí nešlo na pohotovost ze strachu z koronaviru.
Kohn získal pro své teze podporu ze strany experta na viry Petera Schirmachera, člena německé akademie věd Leopoldina, který také radí kancléřce Angele Merkelové.
Zdroj: novinky.cz
