Porážka euroskeptiků v eurovolbách? Ani náhodou, podrobnější čísla ukazují opak
28.05.2019
Řada politiků i komentátorů vydává výsledek voleb do Evropského parlamentu za porážku protiunijních a euroskeptických stran. Podle magazínu New Europe je to ale přesně naopak. K rychlým závěrům o vítězství proevropských sil pozorovatele vede poměrně prostá chyba. Za euroskeptické považují jen nejznámější populistické strany, uniká jim ovšem, že v tradičních prounijních parlamentních frakcích je už řada euroskeptických stran.
New Europe ukazuje i další zajímavý moment. Čím vyšší účast, tím vyšší zisky pro euroskeptické strany. To je moment, na nějž jsme upozorňovali na INFO.CZ už krátce po vyhlášení volebních výsledků, přestože u mnoha unijních politiků zůstává zcela jistě nepochopen. Typickým příkladem může být šéf liberální parlamentní frakce ALDE Guy Verhofstadt. „Evropa je zpátky, Evropa je populární,“ vykřikoval krátce po volbách.
Faktem je, že volební účast se poprvé za 20 let zvedla, zatímco dosud padala. V roce 2014 přišlo k eurovolbám 42,61 procenta voličů a letos 50,93 procenta. Účast vzrostla v celkem 20 členských státech EU, výrazně pak v Německu, Velké Británii, Francii, Španělsku, Polsku, Česku, Maďarsku, Slovensku, Chorvatsku, Lotyšsku a v Estonsku. To jsou ale rovněž státy, kde posílili euroskeptici velmi výrazně a to včetně Česka. New Europe přitom počítá mezi euroskeptické strany i ANO, které navzdory tomu „sedí“ v liberální frakci.
Jak mohou být závěry o vítězství proevropských sil zavádějící, demonstruje New Europe na největší frakci v Evropském parlamentu – lidovcích. Část jejích stran byla původně proevropská, ale v posledních letech se posunula citelně k euroskepticismu. New Europe zmiňuje Fidesz Viktora Orbána, rakouské lidovce Sebastiana Kurze, francouzské republikány či slovinskou SNS Janeze Janši. Otázkou také je, nakolik můžeme frakci zelených počítat mezi „euronadšence“. V jejích řadách je rovněž několik stran čistě antisystémových.
Zdroj: info.cz
