Ruský úder Evropě. Gazprom místo dodávek přebytečný plyn spaluje

05.08.2022 10:42
Gazprom nyní posílá Nord Streamem do Evropy pouze 20 % kapacity a plamen hořícího plynu je u Finského zálivu vidět každý den.

 

Ruská plynárenská společnost Gazprom místo dodávek do Evropy ve velkém spaluje přebytečný plyn. Na rusko-finské hranici poblíž kompresorové stanice Portovaja, kde jsou instalovány turbíny plynovodu Nord Stream 1, hoří už měsíc a půl obří plamen, napsal server The Moscow Times.

Plamen se objevil 17. června, tři dny poté, co byl průtok potrubím Nord Stream 1 snížen o 40 procent a poté o další třetinu, uvedl finský server Yle s odvoláním na svědky a údaje NASA. Garprom tehdy zastavil dodávky plynu do některých evropských zemí a vyhlásil zásah vyšší moci pro své zbývající zákazníky v EU.

Gazprom nyní posílá Nord Streamem do Evropy pouze 20 % kapacity a plamen hořícího plynu je u Finského zálivu vidět každý den, píší The Moscow Times.

Vývoz Gazpromu se v červenci propadl o 58 % a těžba plynu o třetinu. Prezident Vladimir Putin firmě podle zdrojů agentury Bloomberg nařídil, aby Evropu nechal „hladovět“, dokud nebudou zrušeny sankce.

Plynovod Nord Stream 1 v současnosti funguje pouze s jednou turbínou místo šesti, uvedla ve čtvrtek společnost Gazprom. Podle agentury Reuters také zopakovala, že západní sankce brání v návratu jedné z turbín do Ruska. Tato turbína, která byla kvůli servisu v Kanadě, je teď v Německu. Podle Gazpromu teď vyžadují opravu i některé další turbíny. Ruský podnik potížemi s turbínami zdůvodňuje omezení dodávek plynovodem Nord Stream 1 do Evropské unie.

Moskva ve čtvrtek zopakovala, že k návratu turbíny potřebuje dokumenty, které potvrdí, že na toto zařízení se nevztahují západní sankce. „Gazprom by velice rád dostal tuto turbínu zpět. Nebyl to ale Gazprom, kdo zavedl sankce,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Gazprom se potřebuje chránit (před riziky spojenými se sankcemi)“, dodal.

Německý kancléř Olaf Scholz ve středu prohlásil, že turbína je plně funkční a může být kdykoliv odeslána zpět do Ruska za předpokladu, že ji Moskva bude ochotna převzít. Scholz navštívil závod, kde se turbína právě nachází a kde si ji mohl prohlédnout. Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie.

K situaci se vyjádřil také bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který viní společnost z maření toku ruského plynu.

„Turbíny, které jsou potřeba k tomu, aby se plyn vůbec dostal do plynovodu, pochází od Siemensu a musí procházet pravidelným servisem. Ale Siemens přivezl Do Německa turbínu z Kanady ve velmi diskutovaném stavu. Nechápu, proč je turbína v Německu a ne v Rusku,“ dodal Schröder.

Jeho hodnocení koresponduje s postojem Moskvy. Vyjádření kancléře Scholze naznačuje, že se nezakládá na faktech.

Dodávky plynu, které protékají plynovodem Nord Stream 1, klesly na zhruba 20 procent kapacity. Omezení dodávky tak představuje riziko nedostatku plynu v evropských zemích. Mezi státy, kterým hrozí přerušení dodávek plynu patří Rakousko, Česká republika, Německo, Maďarsko, Itálie a Slovensko.

Zdroj: echo24.cz / InfoVojna

Zdielať článok na:  
Telegram


Ďalšie články:

VIDEO: Miroslav Lajčák o mediálnom hynizme a nenávistnej kampani po zverejnení jeho komunikácie s Jeffreym Epsteinom, snahe využiť túto kauzu na poškodenie Robertovi Ficovi, o svojom zoznámení sa s organizátorom pedofilnej siete pre globálnu elitu, tektonických zmenách vo svete, politike Donalda Trumpa a odpore jeho administratívy voči EÚ, škodlivých rozhodnutiach EÚ, agresii Ruska na Ukrajine, ale aj o dôvodoch, pre ktoré sa nestal opäť ministrom zahraničných vecí a rešpekte k Sergejovi Lavrovovi ako veľkom diplomatovi

Francúzska prokuratúra vyzvala Elona Muska, aby prišiel do Paríža na výsluch kvôli vyšetrovaniu pôsobenia jeho sociálnej siete X. „Francúzsko je jedinou krajinou na svete, ktorá trestne stíha všetky sociálne siete, ktoré ľuďom dávajú určitý stupeň slobody,“ reagoval zakladateľ Telegramu Pavel Durov a poukázal na to, že americký Kongres odhalil, že Európska komisia už viac ako desať rokov cenzuruje politických oponentov a zasahovala aj do parlamentných volieb na Slovensku v roku 2023