Skloubení muslimské a naší evropské křesťanské kultury je naivita, říká dokumentární fotografka Kyndrová

12.11.2019 18:10
Tehdy devítiletá Kyndrová získala první kontakty s muslimským světem a cizí kulturou když její otec byl komunistickým režimem v 60. letech povolán do Alžírska.

Fotografovala léta normalizace, pád železné opony, Sametovou revoluci, nebo odchod sovětských vojsk. Zároveň stihla cestovat po celém světě jako průvodkyně. Na její zkušenosti z islámských zemí i z Ruska a na kouzlo černobílé fotografie se ptá Markéta Ševčíková.

Otec fotografky byl komunistickým režimem v 60. letech povolán do Alžírska, o spolupráci s ne zcela typickou africkou zemí mělo totiž Československo velký zájem. Tehdy devítiletá Kyndrová získala první kontakty s muslimským světem a cizí kulturou.

Alžírsko a muslimský svět

„Vím, že, to asi dnes není korektní, ale na Alžírsko se mi váže spousta vzpomínek a zkušeností s místními lidmi, kteří ve mně zakotvili nedůvěru vůči Arabům. Je to islámská země, bylo to všude přítomno. Arabský svět byl dost agresivní, všudypřítomné odhalování mužských přede mnou, přece jen jsem byla devítiletá dívenka. Mám k tomu nedůvěru,“ říká a dodává:

„Později, když jsem průvodcovala po muslimských zemích, zjišťovala jsem si spoustu faktů o islámu. A i s vlastními zkušenostmi vím, že naivita, že se jejich a naše kultura mohou skloubit, je velká. Je to jiný svět, je to velmi komplikované, včetně hlubokého přesvědčení, že jejich víra je lepší, nadřazenější a že se křesťané, až to pochopí, stanou také muslimy.“

Poznamenává, že se ale nejedná o černobílý svět, na rozdíl od fotografčina oblíbeného média.

‚Carské‘ Rusko ještě dnes

Z dokumentárních materiálů Kyndrové z Ruska vzniklo několik výstav. „Aktuální vývoj sleduji poslední roky z povzdálí. Je to kapitola sama pro sebe. Jde o velký národ, je to s nimi těžké. Mají pocit, že jsou spasitelé. Ten jejich mesianismus mě fascinoval, když jsem tam průvodcovala,“ poznamenává.

„Potřebují, v uvozovkách, cara, který to drží tvrdou rukou. Nejsou zvyklí na vlastní zodpovědnost,“ říká o představě, že by v Rusku mohla být nastolena demokracie evropského typu.

Česko a nejen vládní pahýl StB

Kritika dokumentaristky dopadá také na Česko a jeho novodobé dějiny.

„Mé očekávání se nenaplnilo především v tom, že komunisti, i estébáci, dnes zastávají velké posty a lidé zapomněli. Myslím, že nedošlo ke katarzi potrestání, která je vždy potřeba. Teprve potom se můžeme jako společnost odrazit. My jsme to ale překonali, rozhodli jsme se být velkorysí,... a tak jsme velkorysí,“ uzavírá ironicky.

Poslechněte si celý rozhovor Markéty Ševčíkové s jejím hostem. Dana Kyndrová bude mluvit mimo jiné i o svých studiích v době normalizace a o černobílé fotografii, které je dodnes věrná:

Zdroj: plus.rozhlas.cz

Zdielať článok na:  
Telegram

Ďalšie články:

VIDEO: Modelingový agent Miro Šimonič o zlých dojmoch po svojom pobyte v USA, platení slovenských ovplyvňovačov britskou vládou, intelektuálnej povýšeneckosti progresívcov, rozdelení celej spoločnosti skrytými silami známymi pod označením „Deep state“, nezmyselných opatreniach bratislavského primátora Matúša Valla a jeho tímu pri riadení hlavného mesta, o smrti jeho blízkej osoby a negatívnych skúsenostiach, ktoré musela jeho rodina podstúpiť v nemocnici a na úradoch, o neľudskom prístupe mnohých ľudí, o nedôstojných podmienkach slovenských seniorov, ale aj o tom, že pre Slovákov je téma smrti tabu a nevedia o nej empaticky komunikovať s inými

VIDEO: Exriaditeľ kontrarozviedky SIS Peter Tóth o financovaní politickej kampane, ovplyvňovní slovenských parlamentných volieb a šírení britskej propagandy vládou Spojeného kráľovstva na území svojho spojenca, o 70tich ovplyvňovačov, ktorí na sociálnych sieťach a vo verejenom priestore pracovali v službách cudzej mocnosti, o mlčaní opozície, protiruskej hystérii v Európe na spôsob mccarthismu, snahe udržať v Európe ideologickú jednotu, hybridných hrozbách, dvojakom metri, ale aj o medzinárodných tlakoch a potrebe prijatia zákona o zahraničných agentoch