Slovenské iluze o NATO tají jako led na jaře
08.06.2017
Je slovenská společnost tak kategorická vůči alianci, jako je její ministr?
„Společnost celkově podporuje účast země v NATO, ale má k alianci stále více kritických otázek, na které je potřeba odpovědět," řekl Sputniku mezinárodní dopisovatel Slovenských národních novin Dušan Kerný.
„Vzniká dojem, že NATO samotné nemá odpovědi na nepohodlné otázky. Například proč po 16 letech přímé intervence v Afghánistánu za účasti slovenského vojenského kontingentu nejsou vidět žádné úspěchy? Talibánci kontrolují stále větší část země, vidíme, že oni už fakticky panují v Kábulu.
Vláda by na to měla rychle zareagovat, odpověď na zcela přirozené otázky: v čem tkví příčina těchto našich neúspěchů? Dále. Značná část Slováků si není vůbec jistá, že Rusko, jak se nás snaží přesvědčit, je pro Slovensko hrozbou. Podle dotazníků z roku 2017 považuje 59 % Slováků za největší hrozbu pro bezpečnost migranty, 46 % terorismus, 14 % ekonomické krize v Evropské unii. Ale nehledě na společenské mínění se aktivně podílíme na posílení východního křídla NATO. Přes naše území jezdí kolony USA mířící na cvičení. A před několika dny vysocepostavená osoba, predseda zahraničného výboru, člen koalice vládnoucí strany František Šebej označil Ruskou federaci za našeho „strategického protivníka".
Na tomto pozadí mělo setkání Lajčáka a Lavrova v Kaliningradu velmi důležitý charakter. Bylo důležité jen z podstaty samotného svého konání, tím, že hlavy ministerstev zahraničí deklarovaly slovensko-ruské vztahy. Připomenu, že pan Lajčák označil Rusko za jednoho z nejdůležitějších partnerů Slovenska ve sféře spolupráce a investic. Nedlouho předtím, než zazněla tato slov, se Peter Žigo stal (po dlouhé přestávce) prvním slovenským ministrem ekonomiky, který přijel do Petrohradu a zúčastnil se mezinárodního ekonomického fóra. Myslím si, že jsme svědky přelomového momentu ve slovensko-ruských vztazích, jisté „likvidace" protiruské kampaně, která probíhá v médiích. Miroslav Lajčák je zkušený diplomat, musí ale jednat ve velmi složité situaci. Vždyť už druhý rok slovenský prezident ostře kritizuje politiku vlády vůči Rusku, označuje ji za nesrozumitelnou a kalnou.
Na jednání v Kaliningradu byl pan Lajčák ovšem velmi přímočarý, když odmítl různé názory o tom, že Slovensko by se mohlo stát první zemí, která vystoupí z NATO. Jak je známo, strana Mariána Kotleby Naše Slovensko již nashromáždila 150 tisíc podpisů za provedení referenda na toto téma. Může se konat?
Teoreticky by mohlo, podobné referendum se již pokusili provést před dvěma desetiletími, bylo ale zrušeno. Do dnešních dnů vysvětlují, co se tehdy stalo. Na Slovensku jsou referenda a evropské volby tradičně nepopulární. Máme jednu z nejnižších účastí v EU na podobných celonárodních dotaznících. Co se týče referenda, jeho organizátoři se již stali figuranty speciálního vyšetřování: zdali tam prý není finanční podpora Moskvy… Zopakuji, lidé nejsou proti NATO, ale stále více roste úroveň jejich nedůvěry k alianci, roste skepse, nepříjemné otázky.
Jedna z nich je, čím je vyvolána nezbytnost odeslání našich vojáků do Pobaltí? Pravda, na rozdíl od Česka, nemáme alergii na fakt německého velení a informace o tom, že německá brigáda poprvé od roku 1945 přivezla do Litvy tanky Leopard, se u nás nestala mediální senzací. My samozřejmě zůstaneme loajálním členem aliance, ale ve společnosti roste zklamání z této organizace a z jejího hlavního sponzora — USA. Co se týče referenda o výstupu z NATO, tak samozřejmě, to je ještě částí vnitropolitického boje. Vyšetřování parlamentní strany Kotleby Naše Slovensko může skončit jejím zákazem. Kotlebovci, kteří, myslím si, nejsou tací přívrženci výstupu z NATO, se snaží získat dodatečné body u voličů. A to se jim daří na pozadí hrubé vládní propagandy.
Zdroj: sputniknews.com
