Summit EU se ocitl v bludišti slepých uliček, ale jednota šetrných států byla zlomena, Macron buší pěstí
20.07.2020 13:22
Jednání premiérů a prezidentů zemí Evropské unie o fondu na obnovu ekonomik zasažených koronavirovou krizí se v Bruselu ocitla ve slepé uličce. Představitelé některých zemí ale mají jasno v tom, kdo je viníkem - podle nich je to nizozemský premiér Mark Rutte. Toho třeba diplomaté ze Španělska a Itálie překřtili na "Pana Ne", píše agentura Reuters. Šéf Evropské rady Charles Michel při večeři v emotivním projevu žádal šéfy vlád, aby do rána dospěli k dohodě. Po půlnoci se prý podle serveru Politico podařilo německo-francouzskému bloku zlomit jednotu šetrných zemí a odpor klade údajně už jen Nizozemí a Rakousko.
Maďarský premiér Viktor Orbán v neděli prohlásil, že "za celý ten chaos" je zodpovědný právě Rutte.
Nizozemsko stojí při vyjednávání o parametrech a objemu pomoci v čele takzvané šetrné čtyřky, kam patří vedle Nizozemska ještě Rakousko, Dánsko a Švédsko. Tyto země kvůli obavě z velkého společného zadlužení EU chtějí, aby jednotlivé země dostaly pomoc ve formě úvěrů, které budou muset splatit. Naopak nejhůře zasažené státy, jako je Itálie a Španělsko, se snaží, aby objem pomoci byl co nejštědřejší a měl v ideálním případě formu grantů, tedy přímých plateb, které se nebudou vracet.
Přezdívka "Pan Ne" pochází z dubnového videa, na kterém na ministerského předsedu pokřikuje popelář a žádá, aby Rutte "těm Italům a Francouzům" žádné peníze nedával. "Ale jistěže ne. To si budu pamatovat," odpovídá mu premiér.
Rutteho kritizoval podle serveru Politico i italský premiér Giuseppe Conte, i když z jiných pozic než Orbán. "Možná jste několik dní hrdinou ve vaší vlasti, ale po několika týdnech budete před všemi evropskými občany odpovědný za blokování adekvátní a účinné evropské reakce," řekl Conte Ruttemu. Italský premiér rovněž zdůraznil, že případné náklady na plán obnovu zemí by mohly být dvakrát až třikrát větší, pokud EU okamžitě nezasáhne.
Nizozemští daňoví poplatníci si jsou vědomi, že patří k největším přispěvatelům do unijního rozpočtu, představa ještě většího příspěvku se u nich proto nesetkává s nadšením. Neochota utrácet je však podle kritiků vzhledem k velkým ziskům plynoucím z obchodu s ostatními unijními státy neopodstatněná.
Svou roli v šetrné pozici Nizozemska hrají také na příští rok chystané parlamentní volby, ve kterých se Rutteova konzervativní Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) pravděpodobně s krajně pravicovými stranami utká o euroskeptické voliče.
Rutteho středopravá koalice navíc nemá parlamentní většinu, a proto hrozí, že ať už bude v Bruselu přijata jakákoliv dohoda, nizozemský parlament ji neratifikuje. Podobný scénář se naplnil už v roce 2016, připomíná Reuters.
Při společné nedělní večeři vystoupil s emotivním proslovem předseda Evropské rady Charles Michel a apeloval na dohodu. „Otázkou tedy je: Je 27 lídrů odpovědných evropským státům schopno budovat evropskou jednotu a důvěru,.. nebo skrze slzu představíme tvář slabé Evropy, podkopané nedůvěrou?" tázal se ostatních. "Během vyjednávání jsem poslouchal všechny a projevoval maximální respekt," řekl Michel. "Mým přáním je, abychom dosáhli dohody a aby evropské noviny zítra poukazovaly na to, že EU dosáhla nemožné mise. To je to, co mám na srdci,“ dokončil svůj projev.
Někteří diplomaté podle serveru Politico říkají, že čtyřka šetrných už netvoří sjednocenou frontu. Nizozemsko a Rakousko stále „vzdorují“ a „stále odmítají poskytovat granty“, zatímco Dánsko je „docela v pořádku“ a Švédsko „vyvíjí úsilí“ ke kompromisu, uvedl jeden diplomat EU.
„Ti, kteří se brání, přesouvají diskusi na právní stát“, aby se pokusili odvrátit pozornost od grantů, řekl diplomat. Rozzuřený Macron „udeřil pěstí do stolu“, řekl jiný diplomat.
Zdroj: echo24.cz
Článok súvisiaci s tematikou:
