Trumpova CIA plánovala únos zakladatele WikiLeaks Assange. Uvažovala dokonce o jeho vraždě
28.09.2021
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) za vlády Donalda Trumpa plánovala únos zakladatele projektu WikiLeaks Juliana Assange. Debatovala dokonce i o mužově vraždě. Napsal to web Yahoo News, jehož článek vychází z rozhovorů s více než třiceti bývalými americkými činiteli. Assangeův portál zveřejnil tajné materiály o válkách v Iráku a Afghánistánu.
Motorem „bezprecedentní“ kampaně byl údajně Trumpův první šéf CIA a pozdější ministr zahraničí Mike Pompeo. Ten podle Yahoo News toužil po pomstě proti WikiLeaks a Assangeovi, který v té době už pátým rokem pobýval na ekvádorské ambasádě v Londýně ve snaze uniknout hrozícímu vydání do Švédska k trestnímu stíhání.
Server WikiLeaks v předchozích letech publikoval množství utajovaných materiálů americké vlády včetně dokumentů o válkách v Iráku a Afghánistánu.
„Otevřenou válku“ ze strany CIA ale vyvolal až únik jejích hackerských nástrojů označovaných souhrnně názvem Vault 7. Pompeo po nástupu do čela CIA veřejně WikiLeaks označil za „nestátní nepřátelskou zpravodajskou službu“.
„Nebyla to jen provokativní argumentace, toto označení umožnilo agentům tajné služby přejít k výrazně agresivnějším postupům a přistupovat k organizaci jako k nepřátelským rozvědkám,“ řekli Yahoo News bývalí zpravodajští důstojníci. Do několika měsíců americké tajné služby monitorovaly komunikace i pohyb několika lidí z WikiLeaks.
Součástí operace bylo údajně plánování Assangeova únosu, které vyvolalo bouřlivé debaty uvnitř Trumpovy administrativy. Nejmenovaní vysoce postavení činitelé CIA a vlády dokonce probírali i zabití zakladatele WikiLeaks a vyžádali si „náčrty“ případného atentátu.
Nejmenovaný zdroj ze zpravodajské komunity pak uvedl, že tyto rozhovory probíhaly „v nejvyšších patrech“ vlády. „Zdálo se, že to nemá žádné meze,“ řekl.
CIA věc odmítla komentovat a Pompeo, který je považován za možného kandidáta na prezidenta v roce 2024, údajně na žádosti o vyjádření nereagoval. „Nic nenasvědčuje tomu, že by nejextrémnější opatření namířená proti Assangeovi byla kdykoli schválena, z části kvůli výhradám právníků Bílého domu,“ dodává Yahoo News.
Postup CIA podle webu i tak „ohýbal důležitá právní omezení“ a mohl ohrozit snahu amerického ministerstva spravedlnosti Assange stíhat.
Spojené státy stále usilují o to, aby byl Australan vydán americkým úřadům kvůli obviněním ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládních počítačů. Assange mezitím v roce 2019 po sedmi letech opustil londýnskou ambasádu Ekvádoru a je od té doby v britském vězení, kde čeká na rozhodnutí justice o možné extradici do USA.
Švédsko, ve kterém ho policie podezírala ze znásilnění, loni stíhání Assange zastavilo. Za Atlantikem mu však stále hrozí až 175 let odnětí svobody.
„Doufám a očekávám, že britské soudy vezmou tyto informace v potaz a že jen upevní jejich rozhodnutí proti vydání do USA,“ reagoval na zjištění Yahoo News Assangeův právník Barry Pollack.
Zdroj: lidovky.cz
Články súvisiace s tematikou:
