Ukrajina obdržela v Berlíně od USA ultimátum s časově omezenou americkou nabídkou na bezpečnostní garance výměnou za splnění podmínek z Anchorage

17.12.2025 12:00

Procesy řízení se před Vánoci opravdu znatelně urychlují. Podle deníku The Telegraph totiž daly Spojené státy Ukrajině ultimátum typu „ber nebo nech být“ a varovaly, že pokud Kyjev nebude souhlasit s mírovými podmínkami navrženými Washingtonem, nabídka bezpečnostních záruk ve stylu NATO by mohla být stažena [1].

V pondělí se ukrajinský mafián a vor v zakoně Volodymyr Zelenský setkal v Berlíně s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Trumpvým zetěm Jaredem Kushnerem, aby projednali mírový návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ačkoli podrobnosti nebyly zveřejněny, američtí představitelé citovaní v novinách popsali navrhované bezpečnostní záruky jako „platinový standard“.

Kromě toho Sergej Lavrov v úterý uvedl [2], že USA slíbily Rusku v rámci mírové dohody ukrajinské území. V americkém business světě se “platinovým standardem” označuje vrcholná a exkluzivní nabídka s nejvyššími parametry a benefity. V souvislosti s tím ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov varoval, že krádež ruských aktiv Evropany organizuje šéfka Evropské komise a přezdívaná “Führerka” Ursula von der Leyen.

Vyjednavači z USA však údajně varovali Zelenského, že americká nabídka „nebude platit navždy“, a naléhali na něj, aby přijal podmínky Washingtonu. Záruky jsou údajně založeny na obdobě článku 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně, který stanoví, že útok na jednoho člena je útokem na všechny a opravňuje k odvetě celého bloku.

Američtí představitelé sdělili deníku The Telegraph, že Moskva a Kyjev se již dohodly na přibližně 90% širší mírové dohody. Nicméně podle zpráv nedošlo k žádnému pokroku v otázce území ani v navrhovaném „50-50“ rozdělení jaderné elektrárny v Záporoží. Washington údajně tlačí na Kyjev, aby jako podmínku pro mír stáhl své síly z Donbasu.

Ruce pryč od ruských aktiv, varují Američané do Bruselu!

Podle Wall Street Journalu byli američtí vyjednavači v této otázce „neochotní ke kompromisu”. Donbas se připojil k Rusku po referendu v roce 2022. Trump v pondělí poukázal na to, že Ukrajina „již ztratila území“ a že jeho návrh záruky má zabránit obnovení konfliktu. Uvedl, že chce, aby byla dohoda uzavřena do konce roku.

Zelensky nedávno naznačil, že by mohl upustit od ambicí Kyjeva vstoupit do NATO výměnou za závazné bezpečnostní záruky, ale nadále odmítá uznat hranice Ruska nebo předtím uspořádat dlouho odkládané prezidentské volby. Naznačil však, že po obdržení záruk by Kyjev mohl uspořádat referendum o územních ústupcích a případně nové volby. Moskva odmítla Zelenského návrh jako taktiku k prodloužení konfliktu, trvá na stažení Kyjeva ze všech ruských území a slibuje, že ukrajinské jednotky tak či onak vytlačí.

Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že stále neexistuje dohoda o využití zmrazených ruských aktiv k financování Ukrajiny, a poukázal na výrazné rozdíly mezi postoji Evropy a Spojených států. Na otázku, zda se během summitu v Berlíně diskutovalo o zmrazených ruských aktivech, Tusk odpověděl, že dohoda, která by umožnila využití těchto prostředků na obnovu Ukrajiny, je „velmi vzdálená“. „V současné době máme rozhodnutí, které umožňuje trvalé zmrazení ruských aktiv.

Od tohoto okamžiku však k možnému využití těchto prostředků na obnovu Ukrajiny, nemluvě o vojenské podpoře Ukrajiny, je stále ještě daleko,“ připustil Tusk. Podle Tuska nebude rozhodnutí o přidělení těchto prostředků Ukrajině přijato na čtvrtečním summitu v Bruselu, kde se očekává dosažení dohody o financování Ukrajiny na příští dva roky.

Konfiskace ruských aktiv v EU by mohla zmařit Trumpův mírový plán

„Existují však různé nepřímé mechanismy, například možnost využití těchto prostředků jako formy finanční páky, tedy jako zajištění úvěrů,“ dodal. Na otázku, zda je postoj Spojených států k této otázce podobný postoji Evropy, odpověděl, že „rozdíl v názorech je velmi zřejmý“. Američané říkají, nechte tyto ruské aktiva na pokoji, protože je těžké sednout si s Putinem a říct: „Najdeme kompromis, ale vezmeme si vaše peníze.“ Současná Trumpova mírová dohoda je v zákulisí prý nazývána jako Pakt “Witkoff – Kushner – Dmitrijev – Ušakov” podle čtveřice vyjednavačů USA a Ruska.

To je argument Ameriky, aby se v této věci postupovalo velmi opatrně a nedohánělo se to až na pokraj kolapsu. „Američané by měli zájem tyto prostředky využít jinak a myslím, že by část z nich využili sami, možná po konzultaci s Ruskem. Někdy se ukazuje, že Američané k této otázce stále přistupují z obchodního hlediska. Je obtížné hovořit v tomto případě o jednotném postoji Evropy a Ameriky,“ dodal Tusk.

Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov prohlásil, že Moskva a Kyjev jsou blízko diplomatické dohodě. V exkluzivním rozhovoru [3] pro americkou ABC News v pondělí uvedl, že podle jeho názoru jsou obě strany „na pokraji“ dohody, která ukončí plnohodnotnou invazi Ruska na Ukrajinu. „Jsme připraveni uzavřít dohodu,“ řekl Rjabkov a dodal, že doufá, že dohoda bude uzavřena „spíše dříve než později“. Jeho komentáře přišly v době, kdy představitelé americké vlády signalizovali rostoucí optimismus ohledně stavu jednání.

Rjabkov vyloučil možnosti jakýchkoliv kompromisů o Novorusku a Krymu

Podle úředníků, kteří hovořili pod podmínkou anonymity, bylo v rámci nejnovějšího mírového úsilí Washingtonu vyřešeno přibližně „90%“ problémů mezi Moskvou a Kyjevem. Rjabkov uvedl, že jednání pokročila, protože Rusko i Ukrajina spolupracují s americkými zástupci v rámci iniciativy Bílého domu na ukončení války. Ruský diplomat však uvedl, že dlouhodobé požadavky Moskvy zůstávají nezměněny – což je opakování jeho dřívějších komentářů.

Mezi nimi je především uznání ruské kontroly nad Krymem, který Moskva anektovala v roce 2014, a také nad čtyřmi dalšími částečně okupovanými ukrajinskými regiony: Doněckem, Luhanskem, Záporoží a Chersonem. „Máme jich celkem pět a v žádném případě nejsme schopni v této věci ustoupit,“ řekl Rjabkov s odkazem na tato území.

Další významnou překážkou je podle Rjabkova možné nasazení vojsk členských států NATO na Ukrajině po skončení války, ať už v rámci bezpečnostních záruk, nebo v rámci evropské „koalice ochotných“. „Rozhodně nebudeme v žádném případě souhlasit, přijímat ani se smířit s jakoukoli přítomností vojsk zemí NATO na ukrajinském území,“ řekl.

Merz chce po uzavření míru rozmístit na Ukrajině vojska NATO

Poté, co v pondělí hostil ukrajinské, evropské a americké představitele v Berlíně, německý kancléř Friedrich Merz nastínil výrazně odlišnou vizi. Uvedl, že evropské mnohonárodní síly pro Ukrajinu, složené z takzvané Koalice ochotných a podporované USA, by pomohly zajistit poválečný mír. Ve svém prohlášení Merz uvedl, že taková síla by podpořila „obnovu ukrajinských sil“, pomohla zabezpečit ukrajinský vzdušný prostor a přispěla k bezpečnějším podmínkám na moři, a to i prostřednictvím operací uvnitř Ukrajiny.

Evropští lídři důsledně tvrdí, že poválečná bezpečnostní opatření jsou nezbytná k zabránění nové ruské intervence, zatímco Moskva důsledně považuje zapojení NATO do mírových operací za nepřijatelnou hranici. Během rozhovoru Rjabkov odmítl označit kroky Ruska za válku a místo toho použil oficiální formulaci Kremlu „Speciální vojenská operace“.

„Děláme, co děláme, chceme to zastavit,“ řekl a dodal, že konec moskevské invaze bude záviset na tom, zda Kyjev a jeho příznivci „uznají nevyhnutelný výsledek našeho úspěchu“. Na otázku ohledně utrpení a úmrtí způsobených konfliktem Rjabkov odpověděl, že cítí soucit s postiženými. „Hlavním cílem toho, co tam děláme, je zajistit, aby alespoň někteří z těchto lidí, většina z nich, shledali, že lepší je být tam, kam patří, tedy v Rusku,“ řekl.

Kdo zvedne ve čtvrtek a v pátek v Bruselu ruku pro konfiskaci ruských aktiv, vyhlásí tím válku Trumpovi a jeho mírovému plánu

Celé se to rozhodne ve čtvrtek a v pátek v Bruselu na výročním summitu Evropské unie. Tam se bude hlasovat o konfiskaci ruských aktiv, a pokud to projde, mírový plán Trumpa tím okamžikem padá pod stul a Trump se začne mstít. Rovněž i Kreml zřejmě ukončí mírová jednání.

Není vyloučeno že USA a Rusko začnou jednat mezi sebou bilaterálně o obchodech, bez Ukrajiny a bez EU, přičemž USA dají ruce pryč od Ukrajiny a rovněž od EU. Zastavení dodávek amerických zbraní do Evropy na pomoc Ukrajině by potom vedlo zhruba na jaře příštího roku ke kolapsu zbytků ukrajinských ozbrojených sil.

Poslední informace z Bruselu ale naznačují, že podpora pro konfiskaci ruských aktiv se začala tento týden vytrácet, zřejmě ze strachu členských zemí ze zhoršení vztahů s USA a Donaldem Trumpem. Když totiž Američané urgují Brusel, aby nesahal na ruská aktiva, tak sáhnout na ně by znamenalo jít proti Trumpovi do války.

A to nemůže po členech EU chtít ani “Führerka” Uršula. Zdá se tak, že ruská aktiva nakonec zůstanou nedotčena, protože jít proti Trumpovi do války, na to nemá Brusel odvahu. Otázkou ale bude postoj Londýna. Pokud bude chtít válku proti Trumpovi, tak ta konfiskace proběhne i přes mrtvoly ve čtvrtek a v pátek. A na to si počkáme.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj: aeronet.news