Veľké bruselské automobilové klamstvo: Nová štúdia varuje pred zásadnými chybami klimatickej politiky EÚ pri elektromobiloch
01.09.2026 08:30
Evropská klimatická politika v automobilovém průmyslu zřejmě stojí na zásadní chybě . Nová studie Technické univerzity Mnichov (TUM) dochází k novým závěrům, které mimo jiné ukazují, že elektromobily nejen že nejsou bezemisní, ale také ve srovnání se spalovacími vozy snižují celkovou zátěž CO₂ méně, než se očekávalo. Důvodem je podle vědců chybný postup při měření emisí, který je zakotvený v pravidlech EU. Vědci zároveň varují, že současná pravidla EU mohou vést k rozsáhlým ekonomickým i ekologickým chybám i selhání. Do věci se hned v neděli vložil bavorský ministerský předseda Markus Söder a prohlásil, že kompromis s Bruselem nestačí a je nutné ukončení zákazu spalovacích motorů v EU.
Klíčový problém vidí vědci ve způsobu, jakým Evropská unie emise automobilů počítá. Současná pravidla se podle nich příliš soustředí na emise z výfuku a opomíjejí celý životní cyklus vozidla. Do něj patří například těžba surovin, výroba automobilu a baterie, zdroj elektřiny využívané při výrobě a provozu nebo následná recyklace, uvádí deník Bild, který o studii v předstihu informuje. To sice bylo částečně známé už dříve, ale vědci to nyní kompletně spočítali a zanalyzovali.
Výzkumníci tak komplexně vyhodnotili 19 studií a 47 různých scénářů. A z jejich analýzy vyplývá, že bateriové elektromobily sice ve srovnání se spalovacími vozy emise CO₂ zpravidla snižují, v průměru však pouze o 41 procent.
Vědci o studii chtějí informovat v úterý. Elektromobily nejsou bez CO2, a proto nejsou klimaticky neutrální. Klimatická strategie EU je proto zásadně zavádějící, zdůrazňují.
Podle rektora TUM Thomase Hofmanna tak evropská politika zásadně chybně nastavuje své klimatické priority. „Bílá kniha TUM, která je nyní k dispozici, ukazuje zásadní chybné směřování evropské politiky v její klimatické strategii,“ uvedl.
Studie zároveň upozorňuje na možné dopady na evropský průmysl. Pokud mají automobilky investovat do zelené oceli, čistší výroby či ekologičtějších baterií, musí podle vědců evropská pravidla tyto kroky také odpovídajícím způsobem zohledňovat.
TUM varuje také před tím, že současný přístup může zkomplikovat plnění klimatických cílů EU, vycházejících z ideologických postulátů Bruselu. Pokud bude Brusel dál spoléhat především na snižování emisí z výfuků, může podle vědců své cíle výrazně minout. V roce 2030 má totiž podle odhadů stále zhruba 78 procent vozového parku tvořit auta se spalovacím motorem.
Závěry studie přicházejí v době, kdy Evropská unie připravuje další změny automobilové politiky. Hofmann proto požaduje, aby se výsledky studie promítly do debaty před listopadovým projednáváním nového „automobilového balíčku“.
„Jinak hrozí hrozí značné ekonomické i ekologické selhání,“ varuje Hofmann. Podle něj jde o „průmyslové jádro Německa a Evropy“.
To hrozí vyvoláním nového konfliktu. Teprve v prosinci loňského roku se konzervativcům v Evropském parlamentu podařilo dosáhnout částečného zrušení postupného vyřazování spalovacích motorů z roku 2035. Mnoho německých politiků se však domnívá, že kompromis nestačí. Jedna z jejich předních osobností, bavorský ministerský předseda Markus Söder (CSU), listu Bild v reakci na TUM řekl, že „opět je jasné: EU naléhavě potřebuje skutečné ukončení zákazu spalovacích motorů. Toto je nyní podpořeno i vědeckým výzkumem.“ Prohlásil, že potřebujeme „skutečnou“ automobilovou revoluci.
Zdroj: bild.de / echo24.cz / InfoVojna
