VIDEO: „Použitie aktív zmrazených v EuroCleare bude mať vážne následky nielen pre Belgicko, ale aj pre celú Európu,“ varoval belgický premiér Bart De Wever vo svojom parlamentnom vystúpení a uviedol 3 dôvody, prečo jeho vláda odmieta konfiškáciu zmrazených ruských aktív

05.12.2025 21:30

Belgický premiér Bart De Wever ve svém vystoupení v parlamentu ostře formuloval tři podmínky, bez nichž Belgie nepodpoří žádný plán Evropské unie na použití zmrazených ruských aktiv. Zdůraznil, že nejde jen o politickou vůli, ale o technické a právní limity, které nelze ignorovat, zvláště s ohledem na to, že většina aktiv je držena v Belgii.

Německý kancléř Friedrich Merz v pátek odjel za Weverem do Bruselu a snažil se ho přemluvit, aby ruská aktiva odblokoval a umožnil je Rusům ukrást. Podle posledních zpráv z pátečního večer jsou ale Merzovy snahy marné.

Poté, co samotná Evropská centrální banka pod vedením Christine Lagarde odmítla krýt za případný ukrajinský default při splácení této půjčky jakékoliv náklady a rizika, se belgický premiér v parlamentu postavil a předložil trojici podmínek, které musí EU splnit, aby Belgie ruská aktiva umožnila de facto Rusku odcizit.

Bankéři v ECB a rovněž belgičtí finančníci jsou si prakticky na 100% jisti tím, že Belgie následnou arbitráž prohraje, a to by znamenalo do 72 hodin vrátit Rusku nejen to, co bylo z aktiv ukradeni, tedy zhruba 130 miliard EUR, ale arbitráž obvykle poškozené straně tradičně přiznává dva bonusy, a to 100% damage fee, tedy odškodné ve výši 100% škodné sumy, a druhým bonusem jsou úroky za tzv. ušlý zisk způsobené odcizením aktiv.

Belgie si je prohrou v arbitráži prakticky jista

Arbitrážní komory obvykle přiznávají 1,3 až 2,5% ze škodné sumy za každý započatý kalendářní den. Belgie by tak musela Rusku zaplatit dvojnásobek aktiv, tedy 260 miliard EUR, a k tomu úroky za každý započatý kalendářní den. Pří sazbě 2% denně v průměru by to bylo 60% úrokové sazby za měsíc, 120% sazby za 2 měsíce atd.

Belgie by musela vyhlásit státní bankrot, který by ji ale povinnosti úhrady arbitráže nezbavil, protože na povinnost úhrady soudních a arbitrážních příkazů nelze vyhlásit bankrot. Ten lze vyhlásit jen ve vztahu k soukromým a komerčním pohledávkám. Ani po bankrotu by se tak Belgie povinnosti platit Rusku principal a interest nevyhnula. Bart De Wever tak uvedl 3 podmínky, které EU zatím nesplnila.

1. Mutualita – sdílená garance celé Evropské unie

De Wever uvedl, že jakékoliv rozhodnutí o použití zmrazených ruských aktiv musí být založeno na principu mutuality. To znamená, že všechny členské státy Evropské unie musí sdílet stejný právní i finanční závazek, nikoliv pouze Belgie jako země, na jejímž území jsou aktiva fyzicky umístěna. Belgická vláda podle něj nepřijme scénář, kdy by případná právní rizika, odvetné náklady či budoucí arbitrážní rozsudky dopadly výhradně na belgické veřejné finance.

2. Okamžitá likvidita na možné odškodnění Ruska

Premiér otevřeně prohlásil, že je vysoce pravděpodobné, že Rusko u mezinárodních arbitráží uspěje a že Evropská unie či Belgie budou muset zmrazená aktiva vrátit. A to nejen v nominální výši, ale i s úroky a náhradou ušlého zisku. Právě proto požaduje, aby Evropská unie ještě před použitím jediného eura z těchto prostředků vytvořila okamžitě dostupný fond likvidity, který by byl schopen bezprostředně pokrýt případné odškodnění Ruska, pokud mezinárodní tribunály rozhodnou v jeho prospěch. De Wever tento požadavek prezentuje jako jediný realistický způsob, jak zabránit finanční a právní krizi.

3. Rovnoměrná zátěž „pro rata“ pro všechny členské státy

Podle De Wevera nesmí celý finanční dopad nést jen několik málo zemí. Náklady na provoz celého mechanismu, krytí rizik, případné odškodnění Ruska, úrokové platby i právní servis musí být rozděleny pro rata, tedy podle velikosti ekonomik či jiného předem dohodnutého a spravedlivého klíče v rámci celé Evropské unie. Belgie podle něj nebude financovat tuto operaci samostatně ani v takovém rozsahu, který by mohl ohrozit její fiskální stabilitu.

Jistota, že aktiva se budou muset vrátit

Na rozdíl od dřívějších obecných varování před právní nejistotou De Wever nyní formuloval ještě tvrdší tezi: je podle něj prakticky jisté, že konfiskovaná či použitá aktiva bude muset Evropská unie Rusku v budoucnu vrátit, a to v plné výši, s úroky a náhradou ušlého výnosu. Proto trvá na tom, aby byly nejprve vytvořeny jasné finanční a institucionální záruky. Bez mutuality, bez okamžité likvidity na krytí případných rozsudků a bez spravedlivého rozdělení zátěže mezi všechny členské státy Belgie žádný plán na použití ruských aktiv nepodpoří.

Tímto projevem Belgie výrazně zkomplikovala plány Evropské komise, která hledá způsob, jak využít zmrazená ruská aktiva k financování ukrajinské obrany a poválečné obnovy. De Weverovy podmínky fakticky znamenají, že rychlé a politicky atraktivní řešení je v praxi téměř nemožné, dokud Evropská unie nenajde cestu, jak sdílet rizika, vytvořit robustní likviditní fond a nastavit transparentní systém rozdělení nákladů mezi všechny členské státy. Pro Ukrajinu to může znamenat, že přístup k miliardovým prostředkům bude záviset nejen na politické shodě, ale i na ochotě evropských vlád nést velmi konkrétní a dlouhodobá finanční rizika.

Krádež ruských aktiv by mohla vyvolat rozval eurozóny

Brusel je finančním centrem Eurozóny a bankrot Belgie by s největší pravděpodobností položil Eurozónu a samotné Euro jako rezervní měnu. Jednotlivé centrální banky zemí celého světa by vyřadily euro ze svých rezervních rámců a převedly by je na dolar, juan, jen, rubl a na tzv. široký koš světových měn. Kolaps Eurozóny by znamenal návrat národních států ke svým původním měnám, ale kromě jiného by tento proces měl za následek rozklížení Evropské unie.

Návratem k národním měnám by se zkomplikoval volný trh, kurzovní sazby by hýbaly cenami zboží v celé unii. Není divu, že v Belgii si tyto možné důsledky uvědomují do předu, ale v Evropské komisi sedí kráva, která přivedla k bankrotu nejprve Bundeswehr, no a teď se zdá, že přivede k bankrotu buď Belgii, anebo poté celou EU.

Více ve videu:

Přepis videa:

Je to skutečně velmi důležitá otázka pro tuto zemi, kterou již delší dobu podporuji na evropské úrovni. Využívání zmrazených aktiv v EuroClearu může mít potenciálně špatné důsledky jak pro tuto zemi, tak pro celou Evropu. Existuje mnoho oprávněných připomínek k zákonnosti takové operace a k důsledkům pro důvěru v náš finanční systém a v euro jako rezervní měnu. Nezávisle na všech těchto připomínkách vláda vždy stanovovala tři jasné podmínky, než by takovou operaci posoudila.

První podmínkou je mutualizace všech rizik. Belgie nemůže a nikdy nebude přijímat rizika takové operace sama. Je důležité říci, že se jedná o totální riziko. Na základě bilaterálního zájmu o ochranu investic může být zájem o nelegální vyvlastnění mnohem větší než zájem o investice a zájem o zainteresované strany a ty, kteří své záměry nerealizovali. Pro nás tedy musí záruky od prvního dne chránit všechny finanční závazky.

Druhou podmínkou je ochrana likvidity a rizik. EuroClear musí mít k dispozici příslušné prostředky pro případ, že by to bylo nutné. Zaprvé, pokud se společnost stane terčem ruských protiopatření, což je jisté, bude nutné okamžitě pokrýt finanční škody. Nemluvím přitom o protiopatřeních, která by Rusko nebo země spřátelené s Ruskem mohly uvalit na jiné občany nebo společnosti z této země nebo jiných členských států Evropy.

Za druhé, pro případ, že by společnost musela aktiva vrátit ruské centrální bance, to může být důsledkem soudního řízení, arbitráže a může to být důsledkem případné mírové dohody. A samozřejmě v tomto smyslu musíte rozumět mým slovům, že tato válka v určitém okamžiku skončí. A aktiva budou ztracena pouze tehdy, pokud země prohraje válku v klasickém vojenském smyslu.

Myslím, že nikdo v této sněmovně nevěří, že takhle bude vypadat konec této války. A proto je třeba vážně počítat s tím, že v rámci mírové dohody bude také rozhodnuto o těchto úvěrech. To je vše, co jsem řekl. Považuji za podřadné, že to je vytrženo z kontextu. Pokud jde o EuroClear… a pokud jsou lidé, kteří to považují za dobrý nápad, aby byla jaderná velmoc vojensky poražena se všemi důsledky, které to s sebou nese, měli by to zde rozhodně říci.

Pokud se EuroClear dostane do likviditní krize, bude to mít obrovské důsledky pro globální finanční trh. To nedávno potvrdila i předsedkyně ECB, která sama odmítá pokrýt riziko takové reparativní půjčky. Veškeré potřebné finanční prostředky, potřebná likvidita, musí být tedy k dispozici okamžitě.

Třetí podmínkou je spravedlivé rozdělení nákladů. Je logické, že všechny členské státy, které disponují ruskými státními aktivy, se na této operaci budou podílet. A tyto prostředky je třeba požadovat proporcionálně a “pro rata” od všech dotčených institucí na území Evropské unie a v ideálním případě i mimo území Evropské unie, jak doporučuje Lagardeová, zejména v dotčených zemích, které patří do Koalice ochotných. Návrh, který předložila Evropská komise, sice směřuje k naplnění našich tří podmínek, ale stále nesplňuje minimální podmínky, které jsem zde právě nastínil.

Proto tento návrh nemůže počítat s podporou naší vlády a naší země. Naše požadavky nejsou v žádném případě nepřiměřené. Každá země v naší situaci by kladla přesně stejné požadavky, což mi také pokaždé potvrzují mnozí vedoucí představitelé vlád u evropského stolu. Navíc jsme konstruktivní, pokud jde o podstatu věci, a poukazujeme na možné alternativy financování Ukrajiny, protože o tom prosím nepochybujte. Naše země stojí pevně za Ukrajinou a chce udělat vše pro to, aby ji ještě více a silněji podpořila.

Velmi proto lituji, že se nyní na mezinárodní úrovni šíří nejrůznější narážky a falešné zprávy, které se nás snaží dostat pod tlak tvrzením opaku. Ještě více lituji, že je zde jedna frakce, která se domnívá, že musí na tuto kartu vsadit. Jsme loajální Evropané. Stojíme loajálně za Ukrajinou. Vždy se budeme rozhodovat pro mír, svobodu a demokracii. A jsme připraveni za to přinést oběti, ale nelze od této země žádat nemožné. To je postoj vlády a doufám, že za ním získá podporu celého parlamentu.

Zdroj: aeronet.news / InfoVojna