VIDEO: „Jsme tam, kde jsme. Je překvapivé, že pořád ještě někdo věří, že mráz z Kremlu nepřichází,“ tvrdí český herec Jiří Macháček
01.08.2025 09:00
Herec a zpěvák Jiří Macháček byl v 90. letech součástí redakce Rádia Mama, které se specializovalo mystifikace a černý humor. S pořadem Přepadení volal Macháček na různá telefonní čísla a objednával si roztodivné služby. „Měli jsme telefonní seznam, takzvané Žluté stránky, kterými jsme listovali a vždycky jsme si říkali, hele, mototechna, autobazar nebo hasiči, zkusíme zavolat třeba sem!“ vzpomíná pro Český rozhlas Plus.
„Podle toho, s kým jsme to dělali, jsme se v té dvojici moderátorů vždycky domlouvali na místě. Byla to improvizace v tu chvíli, kdy jsme někomu zavolali... Pak jsme telefonát ukončili. A co kdyby se příběh vyvíjel tak, že bychom teď zavolali někam jinam a snažili se vytvořit mystifikovaný příběh? To bylo nejlepší, když se to uzavřelo ve finále, v nějakém kruhu,“ říká Macháček.
Někdejší rozhlasový mystifikátor si až zpětně uvědomil, že dělali s kolegy v jistém smyslu sondu do právního vědomí lidí a společenských vztahů. „Zjistili jsme samozřejmě, že blbí jsme my. Nic jiného se nedalo zjistit,“ glosuje.
„My jsme lidem předestřeli nějakou situaci, která z našeho pohledu byla absurdní, a čekali jsme, kdy tu absurditu ucítí i ten člověk, kterému telefonujeme. Postupně jsme přidávali na nemožnosti té situace,“ přibližuje a dává příklad:
„Vlastně jsme čekali, kdy se ten člověk začne smát, což byly nejhezčí chvíle. Třeba ta paní, kterou jsme žádali o pohřeb shozem v pohřební agentuře. Že bychom shazovali rakev na padáku, protože to byl parašutista s námi v oddíle a bylo by to pro něj hezké.“
Pořad se ale neobešel bez občasného vynadání, nepochopení nebo přehnání legrace. „Byly to devadesátky. A že by něco bylo úplně tabu v té době… Samozřejmě, nechtěli jsme nikomu opravdu ublížit,“ ujišťuje hvězda Rádia Mama.
Podobný pořad už by v dnešní době nebyl možný, je přesvědčený Macháček: „Myslím si, že by se to odvysílalo jednou a možná ani ne, někdo by to vypnul a už bychom v životě nedostali šanci to dělat dál.“
Přiznává, že láska k nekorektnímu humoru mu zůstala. „Pochopil jsem asi trošku, že devadesátá léta byla vyloženě ‚cochcárna‘. A my jsme díky ní objevovali, co to je ta svoboda a kde má nějaké kontury,“ míní a dodává: „Celá společnost, myslím, procházela jakousi osvojovací fází toho, co to ta svoboda je. To byl vlastně průzkum bojem.“
„Rozhlas je opravdu tradiční, konzervativní. My jsme v té době navíc chodili po budově třeba v pyžamech a budili jsme rozruch už jenom tím. Samozřejmě to pro tu instituci nebylo úplně komfortní, ale zároveň to pro ni mohlo být svým způsobem ozdravné.“
Viac vo videu:
Zdroj: plus.rozhlas.cz / InfoVojna
