VIDEO: Německý kancléř Friedrich Merz připustil přímý střet NATO a Ruska
17.12.2025 08:00
Německý kancléř Friedrich Merz připustil, že by se vojenské jednotky zemí podílejících se na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu mohly za určitých okolností setkat v přímém boji s ruskou armádou. Merz, jehož země je také členem NATO, uvedl, že garanti by museli odrazit ruské síly, pokud by došlo k porušení jakýchkoli podmínek příměří. Předseda spolkové vlády nicméně dodal, že tato možnost je zatím vzdálená.
„Zajistili bychom demilitarizovanou zónu mezi válčícími stranami a abych byl velmi konkrétní, zakročili bychom také proti odpovídajícím ruským vpádům a útokům. Zatím tam nejsme,“ řekl Merz.
„Skutečnost, že se Američané zavázali k takovému kroku – chránit Ukrajinu v případě příměří, jako by šlo o území NATO – myslím si, že je to pozoruhodný nový postoj Spojených států,“ dodal Merz.
Odpověď na otázku, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, přinesl německý kancléř v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ZDF.
Merzovo vyjádření přichází v době, kdy podle slov německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU) Rusko rozmístilo na 360 tisíc vojáků u hranic NATO. Konkrétně jde o dva armádní sbory na území Běloruska, které jsou schopné zasáhnout státy Severoatlantické aliance.
Rusko dosud nesouhlasilo s příměřím, které podle USA a Evropy představuje nezbytnou podmínku pro jakékoli bezpečnostní záruky, ani s přítomností západních vojsk na území Ukrajiny, jež by pomohly ukončit už téměř dvanáct let trvající válku.
Zmrazená ruská aktiva na obranu Ukrajiny
Předseda spolkové vlády zároveň v rozhovoru uvedl, že se domnívá, že existuje „půl napůl“ šance na zajištění evropské dohody o využití zmrazených ruských aktiv k financování pokračující obrany Ukrajiny, proti jejichž rozmrazení ve prospěch Ukrajiny se silně staví Belgie.
Merz dodal, že je to nezbytné, protože Ukrajina bude potřebovat finanční prostředky ještě nejméně dva roky poté, co v prvním čtvrtletí roku 2026 skončí současný cyklus evropského financování.
„V celé Evropě existují výhrady a já tyto výhrady dobře chápu,“ řekl. „Ale... pokud nebudeme jednat nyní a neučiníme rozhodnutí, které bychom mohli učinit, abychom zastavili tento postup ruské armády, kdy budeme?“ tázal se Merz.
Nepřátelský tón vůči Evropě v nové americké národní bezpečnostní strategii ho podle jeho slov nepřekvapil, protože odráží mnohé z kritiky, kterou na adresu Evropy vyslovil viceprezident J. D. Vance ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci na začátku roku.
Merz však uvedl, že jakýkoli izolacionistický posun ze strany USA pravděpodobně nebude trvalý.
„Amerika na prvním místě je v pořádku, ale Amerika sama by také nebyla pro Ameriku dobrá,“ řekl. „A když se podíváme na ekonomické údaje v Americe, dovedu si představit, že se na nás Američané nakonec obrátí a řeknou: ‚Nechceme se bavit o nějakých otázkách, které jsou prospěšné pro nás oba?‘“ řekl Merz.
Zdroj: idnes.cz
