VIDEO: Nevhodný až nebezpečný norský LNG plyn ničí plynové kotle a může dojít i k otravě nebo výbuchu!
07.03.2023 14:00
Zhasínání hořáků kotlů, nestandardní chování plynového topení, červené konce plamenu na plynovém sporáku i jeho nižší výkonnost. To jsou některé vnější projevy změny v kvalitě zemního plynu, na které v tiskové zprávě upozornila Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Zemní plyn původem z Norska má totiž trochu jiné složení, než měl ten ruský.
Poté, co Rusové přestali v srpnu dodávat plyn do Německa a dalších zemí včetně České republiky, nastal rychlý přechod k jiným zdrojům. Plyn z oblasti Severního moře však obsahuje víc nevítaných příměsí.
„Tamní plyn obsahuje vyšší procento sirovodíku, který se při spalování mění na síranové soli a ty pak ucpávají hořák a potrubí,“ vysvětluje Václav Petráš, autorizovaný inženýr v oborech Pozemní stavby a Požární bezpečnost staveb a garant oboru Pozemní stavby v Autorizační radě ČKAIT.
Komora proto vyzývá své členy – autorizované techniky i inženýry, aby tomuto problému věnovali zvýšenou pozornost, a to zejména u připravovaných nebo již probíhajících staveb. Podle ČKAIT není nezbytně nutné plošně kompletně měnit hořáky a už vůbec ne celé kotle, situaci lze řešit například speciálním filtrem.
„Majitelé plynových spotřebičů by tento problém také neměli podceňovat a při revizi plynových spotřebičů by se techniků měli ptát, zda jejich zařízení je po revizi připraveno na bezpečné spalování plynu z Norska či jiných oblastí,“ doplňuje předseda ČKAIT Robert Špalek.
Pro koncové zákazníky nejde primárně o životu nebezpečnou, jako spíše o nákladnější záležitost. Náhradní hořáky vyjdou na 10 000 korun, práce spojená s jejich výměnou, případným čištěním a kontrolou vyjde zhruba na dalších 5000 korun. Speciální filtr, jenž by u řady plynových kotlů měl stačit, stojí přibližně 1200 korun plus náklady za práci technika.
Odborníci z ČKAIT upozorňují, že nové součástky plynových spotřebičů by měly odpovídat technickým požadavkům platným v zemích, kde se tradičně využívá norský plyn. Plyn nahrazující ruské dodávky totiž obsahuje několikanásobně vyšší množství sirovodíku, a proto dochází k jeho nedokonalému spalování, jehož výstupem jsou síra nebo sulfátové soli, které se usazují na plynových zařízeních, zejména hořácích.
Zásadní je také materiál potrubí v kotli. Podle techniků oslovených ČKAIT problémy nejsou registrovány u plynových technických zařízení s ocelovým potrubím, ale téměř výhradně u těch, kde byla použita měď.
Původem norský plyn k nám začal proudit od přelomu loňského srpna a září, tedy hned poté, co Rusové definitivně zastavili dodávky baltským plynovodem Nord Stream. Již tehdy první pozorovatelé, jako například předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský, upozornili na změny ve složení a výhřevnosti dováženého zemního plynu.
S jistým zpožděním na změnu zareagoval také Český statistický úřad, který uvedl, že loni v říjnu 57,5 procenta dovezeného plynu pocházelo z Norska a 10,7 procenta ze Spojených států amerických. Zbytek byl ruského původu, jednalo se o dříve dodaný plyn vytěžený z podzemních zásobníků. V listopadu již podíl norského plynu na dovozu do Česka vzrostl na 69 procent a podíl plynu z USA na 24 procent.
Více ve videu:
Zdroj: cz24.news / YouTube / ekonomickydenik.cz
