VIDEO: „Rusko bude nútené vykonať jadrový úder, ak krajiny NATO vyšlú vojakov na územie Ukrajiny,“ varuje ruský politický stratég Sergej Karaganov
09.10.2026 11:00

Sergej Karaganov ve svém posledním komentáři vyslovil varování, že vyslání vojáků zemí NATO na Ukrajinu nebo přímé ohrožení ruského území podle něj může vést k použití ruských jaderných zbraní. Výslovně zmínil Kaliningrad a konflikt, který by byl velmi krátký. Krátkost takové války ovšem v jeho podání neznamená malé následky. Ve videu hovoří o milionech mrtvých a o strašlivé morální ztrátě pro samotné Rusko.
Jeho veřejná varování před jadernou eskalací byla zaznamenána [1] již 1. října. O několik dní později, 6. října, přijelo do Kyjeva všech 32 vojenských zástupců členských zemí NATO společně s předsedou Vojenského výboru aliance Giuseppem Cavem Dragonem, protože situace Kyjeva ve válce s Ruskem je kritická.
Podle zdrojů se za zavřenými dveřmi ptali zástupci všech zemí NATO, jak dlouho ještě ukrajinská armáda udrží frontové pozice v situaci, kdy na ulicích ukrajinských měst hlídky TCK musí lovit lidi jako zvěř, aby početní stavy na frontě byly udrženy. Zdroje dále uvádí, že vrchní velitel AFU Mihailo Drapatý uvedl delegaci, že vše záleží na tom, jaká bude zima a kolik ukrajinských vojáků umrzne.
Přepis videa: Sergej Karaganov o jaderné válce a Kaliningradu
Sergej Karaganov: Rusko – doufám, že k tomu nedojde, ale Rusko bude nuceno provést jaderný úder, pokud země NATO vysílají vojáky na území Ukrajiny, pokud bude existovat přímá hrozba pro ruské území.
Naštěstí jak ministr zahraničních věcí, tak i samotný prezident prohlásili, že pokud dojde k eskalaci a NATO například zahájí přímou invazi na naše území, zejména do Kaliningradu, bude válka krátká. A je naprosto jasné, že to bude právě jaderná válka.
Ale já to nechci. A právě já se snažím takovému vývoji událostí zabránit. Jadernou válku v Evropě lze snadno vyhrát, ale pro nás samotné to bude strašlivá morální ztráta. Zahynou miliony nevinných lidí.
Kvůli tepelným stopám polních kamen, ohňů v sudech a dalších přímotopů, jenž jsou skvělou termální navigací pro ruské drony, přijala ukrajinská armáda opatření, kdy zakazuje ukrajinským vojákům rozdělávat ohně a topit v kamnech, s výjimkou míst v hloubce v podzemí, aby se kouř při cestě nahoru ochaldil, tedy bez vyvedeného kouřovodu, který by tepelně odhalil pozici. Vojáci si tak mohou zatopit až po setmění, kdy není vidět stoupající dým z bunkrů zahlcených kouřem bez komínu. Ne všude ale jsou bunkry, takže někteří vojáci si nezatopí ani třeba několik dní.
Návštěvu delegace potvrdila [2] samotná aliance. Podle ukrajinského generálního štábu šlo o první návštěvu výboru v zemi po osmi letech. V jednom týdnu tak zazněla dvě zásadně odlišná poselství: Karaganov upozornil na možnost jaderné katastrofy, zatímco vojenské vedení NATO předvedlo v Kyjevě jednotu a pokračující podporu Ukrajině, jako kdyby Ukrajina již byla v NATO. Jediné, co chybí, je nasazení vojsk NATO na Ukrajině, a tato delegace podle zdrojů zjišťovala požadavky Kyjeva, kolik bude potřebovat vojáků ve chvíli, kdy to začne na frontě úplně špatné.
Válka s EU bude krátká, následky na celé generace
Sergej Alexandrovič Karaganov je ruský politolog, který stojí v čele Rady pro zahraniční a obrannou politiku, bezpečnostně-analytické instituce založené Vitalijem Šlykovem. Je rovněž děkanem Fakulty světové ekonomiky a mezinárodních vztahů na Moskevské vysoké škole ekonomické. Je považován za tzv. poradce “Soudného dne” a v Kremlu se pravidelně objevuje ve chvíli, kdy Kremlu dojde diplomacie, trpělivost, anebo se chystá eskalace. Karaganov je známý tím, že považuje Západ za zdroj veškerého zla na této planetě. Je označován za radikála, a to i na ruské poměry.
Russia must be ready, “in the event of absolute necessity, to use nuclear weapons effectively and victoriously”, the Russian academic Sergey Karaganov has written, arguing that a nuclear war confined to Europe could be won. https://t.co/ObzAIfYnHe
— Brussels Signal (@brusselssignal) October 7, 2026
Kaliningrad přitom není v těchto jeho výrocích náhodně zvoleným místem. Ruská exkláva mezi Polskem a Litvou představuje prostor, ve kterém se otázka přístupu, blokády a vojenské obrany bezprostředně dotýká ruského území. Vladimir Putin na Valdajském fóru upozornil [3], že při jeho ohrožení může Moskva použít všechny zbraně svého arzenálu, včetně jaderných.
Evropská bezpečnostní politika proto musí počítat s tím, že incident kolem Kaliningradu může překročit rámec ukrajinského bojiště. Následná eskalace by se týkala přímo evropských zemí a jejich obyvatel, přesně jak jsem varoval v projevu [4] minulou sobotu v rámci tzv. Malostranské výzvy.
NATO přijelo v plné sestavě. Ve zdravici chybí cesta k příměří a předseda zdravil Ukrajince nacistickým pozdravem
Cavo Dragone ve své zdravici zdůrazňuje sílu vztahu NATO s Ukrajinou, pokračující podporu a odhodlání posilovat obranu. Ve zdravici neformuluje návrh příměří, jednání ani konkrétní cestu k ukončení bojů. To je politicky podstatná volba důrazu. Ve chvíli, kdy se diskutuje o hranici mezi podporou a přímým zapojením, slyší veřejnost především ujištění o vytrvalosti vojenského partnerství. Občané, kteří čekají odpověď na otázku, jak válka skončí, v této zdravici dostávají odpověď, že válka bude pokračovat.
Oficiální program návštěvy zahrnoval ukrajinské vojenské priority a zkušenosti z nových způsobů vedení války. Zástupci aliance si prohlédli také pracoviště protivzdušné obrany, dronových operací a bezpilotních pozemních systémů. Ukrajina tak pro NATO představuje zároveň podporovaného partnera i zdroj praktických poznatků z války.
Přepis videa: Zdravice předsedy Vojenského výboru NATO Ukrajincům
Giuseppe Cavo Dragone: Dobrý den a „Доброго дня!“, vážení přátelé. Po osmi letech se Vojenský výbor NATO vrací do Kyjeva na oficiální návštěvu. I když jsme zde fyzicky nebyli přítomni, Ukrajina je každý den v našich myšlenkách, v našich diskusích, v našich rozhodnutích a v následných krocích.
Tato návštěva naplňuje slib, který jsem dal vrchnímu veliteli ozbrojených sil Ukrajiny, Mihailovi Drapatému, mému dobrému příteli, během našeho posledního rozhovoru v srpnu tohoto roku. Návštěvy Vojenského výboru NATO navazují také na návštěvu Severoatlantické rady v Kyjevě v červnu.
Jsme zde v plné síle s jasným poselstvím: pouto mezi NATO a Ukrajinou je stále silnější. Tváří v tvář pokračující agresi Ruska proti Ukrajině a jeho bezohledným hybridním aktivitám v zemích NATO stojíme neochvějně po boku Ukrajiny v hrdinské obraně její suverenity, územní celistvosti a budoucnosti jejího lidu.
Spolu se mnou je zde 32 vojenských zástupců NATO z každé členské země aliance, abychom přímo od generála Drapatiho a jeho štábu vyslechli nejnovější hodnocení situace v terénu a zjistili, co ještě můžeme udělat na podporu Ukrajiny.
Naše přítomnost zde slouží také k uctění veteránů vašeho statečného národa, přičemž mám na mysli zejména ty, kteří při plnění povinností na frontě položili svůj život nebo utrpěli zranění.
Odvážný a nezdolný duch Ukrajiny zůstává nezlomný a slouží jako příklad pro ostatní národy. Příklad, který se spojuje se všemi poučeními, která můžeme čerpat od vašich velitelů a z jejich zkušeností, což v konečném důsledku pomůže i naší alianci lépe čelit dnešním i zítřejším hrozbám.
Těm, kteří si myslí, že pácháním sabotážních činů, kybernetickými útoky a narušováním vzdušného prostoru na území členských států NATO, podkopou tuto podporu a naše odhodlání, odpovím: „Selháváte.“
Podpora Ukrajiny ze strany NATO stále roste a naše jednota je silnější než kdy jindy. Rusko nese plnou odpovědnost za toto nebezpečné a nepřijatelné chování a spojenci budou i nadále zdokonalovat své nástroje a posilovat všechny prvky našeho odstrašování a obrany.
„Дуже дякую!“ Slava Ukraini.
Závěrečné „Slava Ukraini“ potom byla facka na závěr všem obětem banderovského teroru za II. sv. války. Pozdrav používala Organizace ukrajinských nacionalistů a její banderovská větev jej v roce 1941 spojila s nacistickým salutováním. Banderovci používali pozdrav jako ukrajinskou napodobeninu „Sieg Heil“ k podpoře nacionalismu a souručenství s Berlínem.
Na dnešní Ukrajině jde o legalizovaný státní a vojenský pozdrav, zatímco v ruském politickém prostředí jeho použití západním vojenským představitelem posiluje výklad o propojení NATO s banderovskou tradicí. To je předvídatelný politický účinek, který by měl vrcholný představitel aliance zvažovat. V atmosféře jaderných výhrůžek získávají podobná symbolická gesta větší váhu. Kritici návštěvy ji proto mohou číst jako další provokaci a demonstraci dlouhodobého ukotvení NATO na Ukrajině.
Většina Ukrajinců podle průzkumu chce mír i za cenu územních ústupků Rusku
Do této situace vstoupil průzkum sociologické skupiny Rating, uskutečněný od 3. do 5. října a zveřejněný [5] dne 8. října. Územní ústupky připouští 56 procent respondentů za podmínky bezpečnostních garancí USA a evropských partnerů, další tři procenta bez této podmínky. Proti je 35 procent. Ukončení bojů a hledání kompromisu podporuje 57 procent dotázaných. Obnovení hranic z roku 2022 jako cíl dalšího boje požaduje 13 procent a hranic z roku 2014 dalších 21 procent.
Průzkum zahrnoval tisíc telefonicky oslovených respondentů; uváděná statistická chyba nepřesahuje 3,1 procenta. Tato čísla představují silný politický požadavek na vyjednávání. Současně ukazují, jak důležitá je konkrétní podoba míru: převážná část lidí ochotných připustit územní ztráty požaduje ochranu před další válkou. Celkem 83 procent respondentů vidí cestu k ukončení konfliktu v jednání, ať už s účastí dalších zemí, nebo přímém.
Před zimou navíc převažují obavy: zhoršení ekonomické situace očekává 71 procent, energetické problémy 63 procent a zhoršení celkové situace v zemi 55 procent. Společnost tím vysílá srozumitelné poselství o potřebě politického řešení a o ceně dalšího pokračování války.
Právě zde vzniká nejostřejší otázka celé návštěvy. Jak se vojenské vedení NATO a ukrajinská vláda vztahují k přání většiny hledat kompromis? Na Ukrajině už podpora pro pokračování války nemá většinovou podporu populace. A přesto elity tu válku, za pomoci mrtvol ukrajinských občanů, a za podpory Bruselu, NATO i EU, chtějí prodlužovat. Je to ještě pořád demokracie?
Anebo je to už genocida vlastního národa? Válku proti Rusku nemohla Ukrajina nikdy vyhrát, ale teď to vypadá, jako by se dělalo všechno proto, aby do té války byla vtažena i Evropa a evropští vojáci. Proto se celá EU chystá a zbrojí na rok 2030 jako pominutá a vyšinutý předseda Vojenského výboru NATO zdraví Ukrajince banderovským nacistickým pozdravem a slibuje jim další podporu NATO pro válku. Tímto tempem začnou Rusové chystat jaderné zbraně možná i dříve než v roce 2030. Tomu bych se vůbec nedivil.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: aeronet.news / InfoVojna

