VIDEO: „Toto je jeden z najťažších momentov v našej histórii. V súčasnosti je tlak na Ukrajinu jeden z najväčších. Ukrajina môže čeliť veľmi ťažkému rozhodnutiu, buď stratí svoju dôstojnosť, alebo riskuje stratu kľúčového partnera,“ vyhlásil Volodymyr Zelenskyj v prejave k národu
22.11.2025 09:00
Situace kyjevské junty je v těchto hodinách naprosto kritická. Volodymyr Zelenský vystoupil s projevem k národu a prohlásil, že země prožívá jeden z nejtěžších okamžiků ve své historii. Stojí před nimi volba, buď přijmout pro Ukrajinu obtížný 28-bodový plán a přiznat tak porážku ve válce, anebo plán odmítnout a riskovat tak ztrátu největšího a nejdůležitějšího spojence.
Natočené video podle pozorovatelů působilo jinak než všechna předešlá. Zelenský si doslova vytvářel alibi tímto videem, aby Ukrajince připravil na nejhorší, na to, co během příštích 7 dnů přijde. Zelenský rovněž varoval před tuhou a vůbec nejtěžší zimou, která čeká Ukrajinu, před riziky s tím spojenými. Znělo to, jako by si vytvářel alibi pro přijetí Trumpova 28-bodového plánu.
USA spolu s tím pohrozily Ukrajině odříznutím od zpravodajských informací a zbraní, aby ji přiměly přijmout mírový plán navržený prezidentem Donaldem Trumpem, informovala v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje obeznámené s touto záležitostí. Jeden ze zdrojů agentuře sdělil, že USA chtějí, aby Kyjev podepsal rámcovou dohodu do příštího čtvrtka.
Trumpova administrativa již dříve použila stejné výhrůžky, aby Kyjev donutila podepsat dohodu o vzácných zeminách. Kyjev ve čtvrtek potvrdil, že obdržel nový návrh mírového plánu od USA, aniž by upřesnil jeho obsah. Ukrajinské vedení vyjádřilo ochotu jej projednat a uvedlo, že „podle hodnocení americké strany“ by návrh „mohl pomoci oživit diplomacii“.
Trump dal Ukrajině 7-denní ultimátum
Podle médií plán obsahuje 28 bodů, mezi nimiž je mimo jiné stažení ukrajinských sil z částí ruského Donbasu, které Ukrajina stále kontroluje, zmenšení ukrajinské armády a vzdání se snah o vstup do NATO. Ukrajinská mise při OSN již odmítla některé klíčové body navrhovaného plánu, přičemž zástupkyně stálého zástupce Khristina Gayovyshynová prohlásila, že Kyjev nikdy neuzná žádná bývalá ukrajinská území jako součást Ruska.
Připojit se k vojenským blokům nebo omezit vojenské kapacity země také nepřichází v úvahu, trvala na svém. Zároveň Gayovyshynová zopakovala, že její vláda je připravena projednat ustanovení návrhu. Západní evropští podporovatelé Ukrajiny se postavili proti údajným ustanovením dohody navrhované Spojenými státy a trvají na tom, že jakákoli dohoda musí odrážet postoje Bruselu i Kyjeva.
Zatím je opravdu předčasné cokoliv predikovat, protože Zelenský je pod kontrolou Londýna a EU, kteří dosud drželi Zelenského na válečné stezce a nedovolili mu sestoupit na mírovou cestu. Jenže, po celou dobu to bylo možné jen díky tomu, že USA byly ochotny poskytovat zbraně a zpravodajské informace ze satelitů pro navádění raketové palby. Evropa se zavázala, že bude za americké zbraně a munici platit, no a zdálo se, že je to vyřešené a bude to fungovat. Jenže, minulý týden se v USA něco stalo. Jestli pak víte, co to bylo? Pokud sledujete Bloomberg, nemohlo vám to ujít.
Americká ekonomika pod ruskými sankcemi krvácí
Bílý dům totiž odmítl publikovat zprávu o vývoji americké ekonomiky, nezaměstnanosti a o spotřebitelském výkonu. Všichni investoři na to čekali, ale Bílý dům data neoznámil, údajně oznámení odložil. Bílý dům se vymluvil na to, že data nebyla publikována kvůli měsíčnímu shutdownu americké vlády, ale to samozřejmě nemělo vliv na zaměstnanost v soukromém sektoru.
Data se shromažďují totiž automaticky v počítačích, ne ručně za pomoci federálních úředníků, takže nepublikování říjnových dat o nezaměstnanosti a kvartálních dat od spotřebitelském indexu vyvolaly obavy, že se něco děje. Na burzách to vyvolalo šok a např. kryptoměnové trhy od minulého týdne padají a Bitcoin se propadl téměř o 40% ze svého nedávného maxima. Spolu s tím FED zvažuje další snížení úrokových sazeb, protože americká ekonomika prudce zpomaluje, zatímco ceny paliv v USA pomalu začínají růst v důsledku výpadků ruské ropy na světových trzích.
Kompletní 28-bodový plán Donalda Trumpa ZDE.
Ruská ropa funguje na světových trzích jako stabilizační faktor nízkých cen. To skončilo po uvalení sankcí na Rosněft a Lukoil
Na světových trzích ruská ropa a ropné produkty chybí, což vede k růstu cen ropy na střednědobých kontraktech. A vede to k tomu, že pro USA není ve světě dostatek levné ropy a situace v USA je držena díky strategickým ropným rezervám. USA je mají na 2 měsíce. Jinými slovy, americká ekonomika potřebuje okamžitě vrátit na trhy ruskou ropu a ropné produkty, ale kvůli válce na Ukrajině a sankcím to nejde.
Právě proto Trump najednou od minulého týdne úplně zničehonic začal znovu tlačit na mír na Ukrajině, zatímco se zdálo, že svoji pozornost přeorientoval na Venezuelu, ale jak se zdá, není tomu tak. Ukrajina a ruská ropa je nyní důležitější. Zelenský vystoupil na ukrajinské státní televizi a bylo ne něm vidět, že je to velký špatný.
Zelenský prohlásil, že Ukrajina se musí připravit na těžké rozhodnutí, zda přijmout „28 obtížných bodů“ od USA, nebo riskovat ztrátu klíčového podporovatele. Jeho komentář přišel po předložení návrhu a úniku jeho údajného znění ukrajinským poslancem Gončarenkem. Podle agentury Reuters pohrozila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Ukrajině odepře zpravodajskou a vojenskou pomoc, pokud Kyjev mírový plán odmítne.
V pátečním videopříspěvku určeném Ukrajincům Zelenský prohlásil, že země prochází „jedním z nejtěžších momentů v naší historii“. Ačkoli přímo nezmínil mírový plán navržený USA, uvedl, že pokud Ukrajina nepřijme „obtížných 28 bodů“, bude to pro ni pravděpodobně znamenat „nejtěžší… zimu“ od eskalace konfliktu s Ruskem v únoru 2022. Kyjev ve čtvrtek potvrdil, že obdržel nový mírový plán z Washingtonu, ale jeho obsah nezveřejnil.
Jakýkoliv kov může nakonec pod tlakem prasknout
Podle médií obsahuje plán 28 bodů, mezi nimiž je mimo jiné stažení ukrajinských vojsk z částí ruského Donbasu, které stále kontrolují, zmenšení armády a vzdání se snah o vstup do NATO. Kyjev by údajně měl také učinit ruštinu oficiálním jazykem.
Na oplátku by mu byly pravděpodobně nabídnuty bezpečnostní záruky ze strany Západu. Ve svém pátečním projevu k národu Zelenský uvedl, že Kyjev bude „klidně“ a „rychle“ spolupracovat s Washingtonem a jeho evropskými podporovateli, aby zajistil, že „budou zohledněny národní zájmy Ukrajiny“. Ukrajinský vůdce slíbil, že předloží blíže nespecifikované „alternativy“, přičemž se snažil vyhnout dojmu, že „nechce mír“.
Zelenský také zmínil svůj poslední telefonát s několika lídry EU a vyjádřil přesvědčení, že „Evropa bude s námi“. Dále prohlásil, že Ukrajina je „nyní jediným štítem“, který chrání Evropu před Ruskem. Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně odmítl jako „nesmysl“ tvrzení některých představitelů EU, kteří obvinili Moskvu z plánování útoku na členy bloku.
V posledních měsících ruské síly postupují v Doněcké lidové republice a dosahují významných úspěchů. Ukrajinská armáda naopak čelí vážnému nedostatku personálu. Zelenský to ve svém posledním projevu sice přímo nepřiznal, ale řekl, že ačkoli jsou Ukrajinci „z oceli… jakýkoli kov“ může nakonec pod tlakem prasknout. Ovšem jeden dílek do skládačky chyběl, a to postoj Kremlu k Trumpově návrhu. Nakonec jsme se reakce dočkali v pátek večer.
Vladimir Putin podle očekávání Trumpův mírový návrh podpořil
Ruský prezident Vladimir Putin totiž prohlásil, že americký plán na řešení konfliktu na Ukrajině je aktualizovanou verzí návrhu, který vznikl po jeho setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. „Během jednání nás americká strana požádala, abychom učinili určité kompromisy,“ uvedl Purin během zasedání Rady bezpečnosti. V Anchorage Moskva potvrdila svůj souhlas s mírovými návrhy, poznamenal Putin. Po jednáních na Aljašce však americká strana pozastavila jednání kvůli odmítnutí Trumpova plánu Ukrajinou.
Putin také zmínil, že Moskva obdržela text nového Trumpova plánu, ale dosud nebyl projednán „podrobně“. „Plán (Donalda Trumpa) na řešení konfliktu by mohl sloužit jako základ pro konečné mírové urovnání,” uvedl [2] ruský prezident.
Moskva tak dala najevo souhlas s Trumpovým plánem jako s pracovním a výchozím základem pro finální mírové urovnání. A Trump pozdě v pátek večer prohlásil: “Zelenskému se můj návrh bude muset líbit. A pokud ne, pak budou muset Ukrajinci pokračovat v boji, řekl bych…” [3]
A to je zásadní zpráva. Samozřejmě, že se může odehrát spousta věcí. Londýn může zinscenovat provokaci, která obviní Rusy, že zaútočili na Ukrajinu jadernou zbraní, nebo že došlo k útoku ruské rakety na základnu NATO. Může dojít k odpálení některé z ukrajinských jaderných elektráren, z čehož bude obviněna ruská raketa.
Čeká se na reakci posledního hlavního hráče – Londýna!
Může dojít k mnoha krokům na destrukci mírového plánu, ale pokud se potvrdí, že motivací USA k náhlému úsilí o zastavení války na Ukrajině je kolaps americké ekonomiky, kvůli čemu Bílý dům odmítl zveřejnit ekonomická data za předchozí kvartál minulý týden, tak to změní situaci. USA prostě usilují o svoji vlastní ekonomickou záchranu, ne o záchranu Ukrajiny.
A tomu se bude muset Kyjev i Brusel podřídit. Otázkou je samozřejmě Londýn. Ten bude muset plán na válku s Ruskem odložit, zřejmě až po 20. lednu 2029, kdy nastoupí v USA k moci nový prezident. A do té doby bude Evropa zbrojit. Což vlastně bylo původně stejně v plánu. Takže není vyloučeno, že Londýn na Trumpův dočasný mír na Ukrajině nakonec i kývne. Není to vyloučeno.
Zdroj: aeronet.news / InfoVojna
