Země NATO mají prý nový plán, jak odvrátit případný ruský útok

10.07.2023 20:45
Plány, které mají více než 4000 stran, podrobně popisují, jak by měla být chráněna důležitá místa a jak by bylo potřeba bránit určitá místa v případě nouze.

Země NATO se dohodly na nových plánech, jak odvrátit případný ruský útok na alianční území. Informovaly o tom tiskové agentury Reuters a DPA s odvoláním na diplomatické zdroje. Dohodu dosud blokovalo Turecko. Kromě toho se potvrdilo, že se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj osobně zúčastní summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu.

Podle Reuters oživení plánů znamená velký posun, protože Severoatlantická aliance podobné plány vypracovala vůbec poprvé od konce studené války před 30 lety. NATO po dlouhá léta nemělo potřebu formulovat rozsáhlé obranné plány, protože bojovalo jen v menších válkách v Afghánistánu a v Iráku a mělo pocit, že postsovětské Rusko už pro něj nepředstavuje existenční hrozbu. Ale vzhledem k tomu, že těsně za jejími hranicemi na Ukrajině zuří nejkrvavější válka od roku 1945, se situace změnila. A je třeba mít připravené plány ještě předtím, než by mohl konflikt s protivníkem, jako je Moskva, vypuknout, dodala agentura Reuters.

Turecko dosud schválení plánu blokovalo kvůli zeměpisným formulacím týkajícím se Kypru, kde dlouholetí rivalové Řecko a Turecko řeší množství sporných témat.

Jak uvedla agentura DPA, dohoda byla schválena písemnou procedurou, v úterý ji pak mají ještě potvrdit a oficiálně oznámit účastníci aliančního summitu ve Vilniusu. Plány, které mají více než 4000 stran, podrobně popisují, jak by měla být chráněna důležitá místa a jak by bylo potřeba bránit určitá místa v případě nouze. S tím souvisí i definování, jaké vojenské prostředky jsou nezbytné. A nejde jen o pozemní, vzdušné či námořní síly, ale i o síly kybernetické či vesmírné. „Jde o přímý důsledek Putinova útoku na Ukrajinu,“ řekl nedávno o nových plánech německý ministr obrany Boris Pistorius.

Dvoudenní summit Severoatlantické aliance začíná v úterý ve Vilniusu. Lídři zemí NATO na něm chtějí zejména potvrdit svou podporu Ukrajiny a najít kompromis ohledně jejího přijetí do aliance. Kyjev žádá jasný signál týkající se jeho budoucího členství, spojenci ovšem nejsou v této věci jednotní. Dalším ožehavým tématem jsou pokračující tahanice kolem přijetí Švédska, očekávají se také debaty o dalším posilování východního křídla NATO a o výdajích členských zemí na obranu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se summitu osobně zúčastní, napsala dnes agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje. Podle aktuálního programu je na středu plánovaná společná tisková konference Zelenského s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Uskuteční se po jejich dvoustranné schůzce a před jednáním Rady NATO-Ukrajina.

Podle portálu The Kyiv Independent Stoltenberg řekl, že Zelenskyj se zúčastní první schůzky Rady NATO-Ukrajina, která se během summitu uskuteční, nespecifikoval však, zda na ní prezident bude osobně nebo prostřednictvím videokonference. Přes internet se Zelenskyj zúčastnil od začátku ruské invaze už mnoha schůzek na mezinárodní úrovni.

Zelenskyj v uplynulých dnech podniknul cestu do Bulharska, Česka, na Slovensko a do Turecka.

 

Zdroj: echo24.cz

Zdielať článok na:  
Telegram


Ďalšie články:

VIDEO: Miroslav Lajčák o mediálnom hynizme a nenávistnej kampani po zverejnení jeho komunikácie s Jeffreym Epsteinom, snahe využiť túto kauzu na poškodenie Robertovi Ficovi, o svojom zoznámení sa s organizátorom pedofilnej siete pre globálnu elitu, tektonických zmenách vo svete, politike Donalda Trumpa a odpore jeho administratívy voči EÚ, škodlivých rozhodnutiach EÚ, agresii Ruska na Ukrajine, ale aj o dôvodoch, pre ktoré sa nestal opäť ministrom zahraničných vecí a rešpekte k Sergejovi Lavrovovi ako veľkom diplomatovi

Francúzska prokuratúra vyzvala Elona Muska, aby prišiel do Paríža na výsluch kvôli vyšetrovaniu pôsobenia jeho sociálnej siete X. „Francúzsko je jedinou krajinou na svete, ktorá trestne stíha všetky sociálne siete, ktoré ľuďom dávajú určitý stupeň slobody,“ reagoval zakladateľ Telegramu Pavel Durov a poukázal na to, že americký Kongres odhalil, že Európska komisia už viac ako desať rokov cenzuruje politických oponentov a zasahovala aj do parlamentných volieb na Slovensku v roku 2023