Zemřela zpěvačka folkové skupiny Asonance Hana Horká, která se cíleně nakazila virem. To, jak rychle zemřela, mohlo být způsobeno krevními sraženinami, kterým se dá předcházet, ale je nutné reagovat včas

18.01.2022 10:15
Zpěvačka se odmítala nechat očkovat a podle příspěvků na sociálních sítích se i těšila, že proděláním nemoci už nebude muset řešit proticovidová opatření.

Zemřela zpěvačka folkové skupiny Asonance. Bylo jí 57 let. Zprávu o jejím skonu potvrdila skupina na svých webových stránkách „Některým zprávám se nechce uvěřit. Ale budeme muset,“ napsala kapela.

Horká měla v neděli podlehnout covidu, kterým se úmyslně nakazila, aby se nemusela nechat očkovat. Ještě 14. ledna psala na Facebook příspěvek, v němž hrdě hlásí, že se nakazila, že má covid za sebou a že už bude moci opět chodit do divadla, kina, do sauny či jet na dovolenou.

„Život je tu pro mě a pro vás také,“ vzkazovala v pátek fanouškům. O dva dny později bylo ale všechno jinak.

„Střípky z karantény, pořád ještě doufám, že nakonec z izolace,” psala například Horká na konci prosince na Facebook, čímž dávala najevo, že si nákazu přeje.

Na celou záležitost na sítích zareagoval i syn zpěvačky Jan Rek. „Tímhle komentářem ‚děkuju‘ za užitečnej příspěvek do diskuze. Jmenovitě – Andor Sandor, Duše K, MUDr. Jan Vojáček, CFMP, Daniel Landa a spol. Sebrali jste mi maminku, která si na vašem základě stavěla veškeré svoje argumenty. Pohrdám váma. Jste odpad. Za pozůstalé – syn.“

Exkluzivní zpověď syna zesnulé zpěvačky Horké:

Mnozí jsou šokovaní z reakcí známých a kamarádek zpěvačky, jak jí na sociálních sítích fandili, aby se nakazila koronavirem, a sami doufali, že se jim podaří jít ve stejných šlépějích jako Horká. Například Lucie Tomanová na Twitteru napsala: „Zpěvačka kapely Asonance Hana Horká zemřela na covid. Je to celé absolutně šílené. Všechny ty příspěvky na jejím profilu, kdy se ‚modlí, aby chytla Deltu‘. Diskuse o tom, jak se ona i ostatní snaží schválně nakazit, aby okolí dokázali, že je covid pohoda...“

Měla se Hana Horká očkovat? Podle členky Rady ČTK Angeliky Bazalové na to měla věk. Ovšem upozorňuje, že očkování nechrání před přenosem viru, opatrní by měli být tedy i očkovaní, zvlášť pokud jsou v domácnosti s někým z rizikové skupiny. A to, jak rychle Hana Horká zemřela, mohlo být způsobeno krevními sraženinami, kterým se dá předcházet, ale je nutné reagovat včas. Zde se Bazalová opřela do systému primární péče.

K její smrti měla poznámku i členka Rady ČTK a přispěvatelka časopisu Reflex, Angelika Bazalová. Podotkla, že Horká byla v 57 letech ve skupině, ve které je očkování na místě.

„Současně bych ráda na tomto místě znovu zopakovala to, co píšu už rok. Očkování nechrání před přenosem. Někteří pseudoodborníci bohužel neustále ujišťují veřejnost, navzdory mnohokrát prokázaným faktům, že očkovaní lidé šíří virus minimálně,“ varuje, konkrétně například před biochemikem Janem Konvalinkou, který tento názor podle přiloženého snímku šíří.

„Obávám se, že právě kvůli těmto dezinformacím si mnozí lidé stále neuvědomují, že i jako očkovaní jsou infekční a měli by před infekci chránit zejména své seniory. I v rámci jedné domácnosti je třeba nastavit taková pravidla, aby nakažení nebyli v kontaktu zejména s rizikovými lidmi,“ dodává.

Rychlost, s jakou Hana Horká zemřela, může podle Bazalové signalizovat embolii, tedy situaci, kdy cévu ucpe krevní sraženina. A zde viní Bazalová systém primární péče, který prý ani po dvou letech nefunguje. „Správně by měla péče o seniora pozitivního na covid spočívat v rychlém vyšetření D dimerů, což je poměrně levný test, který jasně řekne, zda hrozí problémy s krevní srážlivosti a nasazení heparinu už na domácí užití, pokud test odhalí rizikové faktory,“ říká s odkazem na imunologa Vojtěcha Thona.

Ten říká: „Především v tom, že u rizikových pacientů ještě musím navíc sledovat krevní srážení. Já se lékařů vždy na přednáškách ptám: Kdo z vás měří D-dimery? D-dimery jsou totiž velmi citlivý ukazatel, který nám ukáže, u kterého pacienta hrozí riziko trombóz a embolie. Je to parametr krevního srážení, který lze jednoduše laboratorně vyšetřit. Takové pacienty je pak třeba zaléčit předem a ochránit je, protože covid-19 právě způsobuje embolizaci a tromby.“

Mimo jiné doporučuje lék Montelucast, když má pacient první příznaky onemocnění. Tento lék se dle Thona používá při léčbě astmatu, i preventivně a dlouhodobě. „Covidoví pacienti jej berou dva týdny, takže potenciálních nežádoucích účinků se za takto krátkou dobu není třeba obávat,“ říká. Lék brání zánětlivé reakci.

„Já bych dokonce doporučoval jej rizikovým pacientům v době, kdy je epidemie na vzestupu, podávat preventivně, abych je měl v případě nákazy už zaléčené a mohl si být prakticky jistý, že u nich nedojde k rozvoji přemrštěné imunitní reakce,“ doplnil Thon v interview pro Reflex. Kromě toho doporučuje malou dávku acylpyrinu jako prevenci krevních sraženin a léky proti kašli.

V tomto rozhovoru upozorňuje, že začínat léčit srážení krve až v nemocnici je pozdě. „Pokud totiž přivezete do nemocnice pacienta s rozvráceným krevním srážením, tak tam už se žádný zázrak vykonat nedá. Byla opět velká nechuť k tomu podávat tyto léky už v rámci domácí léčby. Dneska už v pokynech pro praktiky je uvedeno, že vybraným pacientům tuto antikoagulační léčbu podávat lze i v domácím prostředí, ale paradoxně jistota, že ji pojišťovny proplatí, tady stále není. Takže lékaři předepisují nízkomolekulární heparin tak trochu na svoje triko a riskují, že jim ho pojišťovny neproplatí.“

Zdroj: parlamentnilisty.cz / YouTube CNN Prima NEWS / novinky.cz

Zdielať článok na:  
Telegram

Ďalšie články:

VIDEO: Modelingový agent Miro Šimonič o zlých dojmoch po svojom pobyte v USA, platení slovenských ovplyvňovačov britskou vládou, intelektuálnej povýšeneckosti progresívcov, rozdelení celej spoločnosti skrytými silami známymi pod označením „Deep state“, nezmyselných opatreniach bratislavského primátora Matúša Valla a jeho tímu pri riadení hlavného mesta, o smrti jeho blízkej osoby a negatívnych skúsenostiach, ktoré musela jeho rodina podstúpiť v nemocnici a na úradoch, o neľudskom prístupe mnohých ľudí, o nedôstojných podmienkach slovenských seniorov, ale aj o tom, že pre Slovákov je téma smrti tabu a nevedia o nej empaticky komunikovať s inými