Jak sociální sítě deformují vztah lidí k násilí

04.10.2025 09:00

Snadný přístup k nekonečnému proudu násilí, spolu s jeho podporováním na sociálních médiích, deformuje podle odborníků postoje lidí k násilí, což je problém, který je obtížné řešit automatizací, říkají odborníci.

Násilí bylo vždy součástí lidské zkušenosti, ale nikdy nebylo k dispozici v takovém množství za účelem zábavy, jak tomu je nyní, dodávají experti. Na rozdíl od filmů a videoher, které zobrazují fiktivní násilí, sociální média poskytují komukoli možnost vidět skutečné násilí s prakticky žádným omezením věku.

Násilí je často prezentováno jako zábava, s povrchními, vulgárními nebo cynickými komentáři, smíchanými s jiným náhodným obsahem, který je v online žargonu označován jako „mozkotlení“ (brain rot), uvedl Jeffrey Blevins, profesor médií a žurnalistiky na Univerzitě v Cincinnati a odborník na obsah na sociálních médiích.

Politické rozdělení společnosti vedlo k tomu, že velké segmenty společnosti byly označeny za podlidi, což vedlo k tvrzení, že si zaslouží násilí, poukázal Andrew Selepak, docent médií a komunikace na Univerzitě na Floridě, který se specializuje na výzkum sociálních médií.

Ačkoli většina platforem na sociálních médiích omezuje násilný obsah, něco z něj stejně filtrem proklouzne, zatímco jiný obsah, který se pohybuje na hraně toho, co platformy povolují, i nadále prochází.

Podle průzkumu Youth Endowment Fund z roku 2024 vidí opravdové násilí na sociálních médiích 70 procent mládeže v Anglii a Walesu ve věku 13 až 17 let. Nejvíce jsou násilí vystaveni uživatelé TikToku, kde tento obsah vidělo v posledních 12 měsících 44 procent respondentů. Následovali uživatelé X se 43 procenty, přičemž méně než čtvrtina respondentů uvedla, že tuto platformu používá. Facebook, Snapchat a Instagram nebyly daleko pozadu, s mírou expozice 31 až 33 procent.

Nedávná vražda konzervativního komentátora Charlieho Kirka byla „bohužel zajímavým případovým studiem,“ uvedl Blevins. Extrémně podrobná videa tohoto krvavého incidentu viděly miliony lidí na sociálních sítích i navzdory restrikcím platforem.

Násilí každý den

Vědecká literatura již léta diskutuje o problému „desenzitizace“ způsobené opakovaným vystavením násilí v digitálních médiích. V reálném životě mají lidé obecně to štěstí, že násilí zažívají pouze sporadicky na osobní úrovni, podle Selepaka.

„Násilí nezažíváme každý den, několikrát denně, v reálném světě. Ale na sociálních sítích, zejména protože lidé tráví na těchto platformách hodiny denně, můžete být vystaveni násilí několik hodin každý den opakovaně,“ řekl.

„Mimo lidí zapojených do války, nikdy v lidské historii neexistovalo nic, co by se tomu rovnalo,“ poukázal Selepak. Dokonce i ti, kteří mají největší reálný kontakt s násilím, jako jsou policisté nebo záchranáři, často vidí jen jeho následky, což je přiměje pochopit jeho destruktivní důsledky. Na internetu může člověk naopak snadno začít sledovat téměř nekonečný proud skutečného násilí, odděleného od jeho důsledků, vysvětlil Selepak.

Hlavním problémem je použití algoritmů pro personalizaci obsahu pro každého uživatele, shodují se odborníci. Jakmile člověk narazí na několik videí určitého typu, algoritmus si všimne jeho zjevné preference a začne jich nabízet více. I když platforma omezuje názorné ukázky násilí, stále je dostatek hraničního obsahu, který proklouzne, a přitom je stále brutální – a právě tento hraniční obsah často získává virální popularitu.

„Obsah, který nás opravdu rozzuří, který nás naštve, u takového budeme trávit více času, budeme ho komentovat, zapojovat se do něj, což způsobí, že tento obsah, podle algoritmu, bude více viditelný pro více lidí, protože dostává tolik reakcí,“ poznamenal Selepak.

Omezování takového obsahu by ublížilo ziskovosti platforem, doplnil. „Platformy vydělávají peníze tím, kolik času na nich trávíme a sledujeme reklamy,“ řekl Selepak. Dalším ztěžujícím faktorem je, že násilný obsah má v některých kontextech skutečnou informační hodnotu. Algoritmy však nemají schopnost rozlišovat takové rozdíly, protože postrádají lidskou citlivost.

„Algoritmy jsou opravdu dobré v obsahu, ale rozhodně ne v kontextu a etice. Nemusí mít nastavený morální kompas,“ konstatoval Blevins. Selepak s tím souhlasí. „Algoritmu vlastně nezáleží na tom, co konzumujeme. Jen chce, abychom konzumovali,“ řekl.

Zesilovač konfliktu

Sociální média nevystavují pouze lidi násilí, ony ho také usnadňují. V průzkumu ve Velké Británii přiznalo 16 procent respondentů, že se v posledních 12 měsících podílelo na násilí, a asi dvě třetiny uvedly, že sociální média hrála roli, „včetně online hádek, které vedly k násilí v reálném světě, komentářů, které zhoršovaly konflikty, a dětí, které na internetu říkaly online věci, které by osobně neřekly.“

Studie z roku 2021 založená na desítkách rozhovorů převážně s mladými černochy zjistila, že „malé“ a „banální“ hádky na sociálních médiích mohou snadno přerůst ve vážné reálné konflikty a fyzické potyčky.

„Adolescenti často nechodí na internet s úmyslem se hádat. Spíše si jsou velmi dobře vědomi toho, že sociální média jsou jedinečným prostředím, které zesiluje prožívání konfliktů a mění jej,“ uvádí studie.

Výzvy k násilí

Kromě vizuálního násilí poskytují sociální média fórum pro propagaci násilí. Odborníci se zdrželi jmenování konkrétního politického uskupení, ale zdůraznili významný objem takového obsahu, a to i přes různá omezení platforem.

„Pokud vás zajímá konkrétní ideologie, konkrétní skupina nebo konkrétní jev, založte si nový účet … zadejte klíčová slova a sledujte, co vám algoritmus nabídne. Možná budete zírat,“ pronesl Blevins.

Odborníci varují, že díky algoritmům, které neustále doporučují podobný obsah, mohou uživatelé těchto platforem snadno získat dojem, že extrémní nebo okrajové postoje jsou normální a běžné.

Existuje také nový fenomén „podlézavých“ chatbotů s umělou inteligencí, které potvrzují přesvědčení uživatele do nezdravé míry, podotkl Blevins.

A pak existuje obsah, který sice přímo nevyzývá k násilí, ale poskytuje pro něj nepřímé ospravedlnění. „Pokud jste na Meta, YouTube, X nebo TikToku, neustále se tu omílá, že jedna strana je fašistická a nacistická, a něco, co lze považovat za ty absolutně nejhorší z nejhorších lidí,“ uvedl Selepak. „Tento druh dehumanizace a opakovaná prezentace této dehumanizace může učinit násilí nebo přijetí násilí proti této skupině mnohem pravděpodobnější,“ dodal.

Změna postoje

S rostoucím počtem studií ukazujícími negativní účinky sociálních sítí, alespoň v jejich současné podobě, se mění také veřejné mínění vůči nim. Téměř 80 procent amerických středoškoláků uvedlo, že používají sociální sítě několikrát denně, a téměř třetina uvedla, že je používají více než jednou za hodinu, ukázal průzkum z roku 2023, který provedlo Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí.

V průzkumu Pew Research z minulého roku uvedla téměř polovina teenagerů, že tráví na sociálních sítích příliš mnoho času. To je ve srovnání s rokem 2023 nárůst o přibližně čtvrtinu.

Zdá se, že i americká veřejnost se přiklání k názoru, že děti by neměly mít mobilní telefony nejenom během vyučování, ale ani v průběhu celého školního dne. V roce 2024 zákazy mobilů podporovalo 36 procent Američanů. Průzkum Pew Research z letošního roku ukázal, že celodenní zákaz mobilů ve školách podporuje 44 procent dotázaných.

Zdroj: theepochtimes.com
Preklad: epochtimes.cz