Nové autá predávané v Európskej únii musia od júla povinne kontrolovať pozornosť vodiča pomocou pokročilého monitorovacieho systému
27.07.2026 09:30
Kam se díváte, jak dlouho odvracíte zrak od silnice nebo zda nesledujete mobilní telefon. Nová auta prodávaná v Evropské unii musí od července povinně kontrolovat pozornost řidiče pomocí pokročilého monitorovacího systému. Spolu s ním se povinnou výbavou všech nových osobních vozů a dodávek stalo také automatické brzdění, které musí rozpoznat chodce a cyklisty. Evropská unie tím spustila další etapu nařízení GSR2. Nemá se přitom jednat o poslední kontrolní systémy, které chce EU zavést.
Řidiči nových automobilů si musí zvyknout na dalšího elektronického pomocníka, který však tentokrát nesleduje pouze dění před vozem. Kamera umístěná v interiéru kontroluje samotného člověka za volantem. Vyhodnocuje především pohyb jeho hlavy a směr pohledu a upozorní ho, pokud příliš dlouho nevěnuje pozornost silnici.
Takzvaný pokročilý systém varování před rozptýlením řidiče, označovaný zkratkou ADDW, je od 7. července 2026 povinný ve všech nových osobních autech, dodávkách, autobusech a nákladních vozech uváděných na trh Evropské unie.
Systém zpravidla využívá kameru namířenou na obličej řidiče, často doplněnou infračerveným přisvícením, aby fungovala také za tmy nebo při použití slunečních brýlí. Vyhodnocuje především polohu hlavy a směr pohledu. Pokud řidič například dlouho sleduje mobilní telefon, displej ve středové konzole nebo prostor mimo silnici, automobil jej upozorní zvukovým či obrazovým signálem.
Druhá zásadní změna se týká automatického nouzového brzdění, označovaného AEB nebo AEBS. U osobních automobilů a lehkých dodávek už bylo povinné provedení, které rozpoznává nebezpečí srážky s jiným vozidlem. Od července 2026 musí systém u všech nových vozů těchto kategorií reagovat také na chodce a cyklisty.
Změny vycházejí z evropského nařízení General Safety Regulation 2 neboli GSR2. Oficiálně jde o nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2019/2144. Jedná se o poslední dva systémy, které automobily mají podle nařízení mít. Většinu systémů podle nařízení automobily musí mít už od roku 2024, tyto systémy měly dvouletý odklad kvůli technologické náročnosti, nyní však už mají také povinně sledovat řidiče a dát mu najevo pochybení.
Od té doby musí nová auta obsahovat inteligentního asistenta rychlosti ISA, který upozorňuje na překročení povolené rychlosti, systém rozpoznávající překážky při couvání, varování před ospalostí řidiče a nouzový brzdný signál. Vozidla musí splňovat také požadavky na kybernetickou bezpečnost.
Osobní automobily a dodávky navíc dostaly automatické nouzové brzdění reagující na jiná vozidla, nouzový systém udržování v jízdním pruhu ELKS a záznamník údajů o nehodě EDR, někdy označovaný jako automobilová černá skříňka. Vozidla také musí být připravena na možnou budoucí instalaci alkoholtesterů před startem vozidla.
Evropská komise si od nových technologií slibuje výrazně menší počet nehod na evropských silnicích. Odhaduje, že do roku 2038 pomoci zabránit více než 25 tisícům úmrtí a nejméně 140 tisícům vážných zranění na evropských silnicích. Nová pravidla jsou součástí programu Vize Nula (Vision Zero), na základě kterého se chce EU do roku 2050 dostat co nejblíže nula úmrtím na silnici.
Na nové povinnosti se však už letos ozvala tvrdá kritika od nezávislé společnosti Euro NCAP, která provádí crashtesty. Do svých hodnocení, které má mezi automobilkami renomé, zahrnuje i asistenční systémy.
Podle technického manažera pro asistenční systémy Adriana Palaa dnešní systémy často zasahují příliš mechanicky a nedokážou rozlišit, zda řidič situaci skutečně zvládá. „Asistenta udržování v jízdním pruhu považuji za naprosto zbytečného, když mám vůz pod kontrolou. V takové chvíli nechci, aby mi jakkoliv upravoval směr jízdy,“ uvedl. Kvalitní sledování pozornosti by podle něj mělo ostatním asistentům umožnit zasáhnout jen tehdy, když je řidič nepozorný nebo ztrácí kontrolu. Systém by zároveň neměl spouštět varování při každém krátkém odvrácení zraku, například když člověk vypíná rádio nebo nastavuje klimatizaci. „Mohou vést k odmítání systému, protože řidiči mohou mít pocit, že je systém poučuje,“ dodal pro britský Autocar.
Nemuselo by se přitom jednat o poslední systémy kontrolující jízdu řidičů. Britský deník Daily Mail nedávno informoval, s odkazem na své zdroje, že Evropská komise plánuje od roku 2030 zpřísnit systém kontroly rychlosti v automobilech. Zatímco současný systém kontroly varuje řidiče zvukovými či světelnými signály na překročení rychlosti, nový systém by šel dál. Měl by využívat satelitní systém GPS a na dálku být schopen snížit výkon motoru a tak řidiče donutit ke zpomalení a dodržování předpisů.
K takovému návrhu se však okamžitě objevila kritika. Výzkum britské organizace Thatcham Research upozornil, že současné evropské hodnocení inteligentního asistenta rychlosti ISA nemusí odpovídat zkušenosti řidičů v reálném provozu. Současné metodiky hodnotí úspěšnost systému v průběhu celé trasy, a mohou tak zakrýt chyby, kterých se dopouští při jednotlivých změnách rychlostního limitu. U nejhůře hodnoceného vozu klesla přesnost z 91,3 procenta na 74,3 procenta, takže systém zobrazil nesprávný limit přibližně v jednom ze čtyř případů. Ani nejlepší automobil nebyl bezchybný: místo 98,39 procenta dosáhl podle nové metodiky 90,3 procenta. Testy navíc zaznamenaly neexistující britské limity 5 či 100 mil za hodinu. Chybné údaje mohou podle výzkumníků vést nejen ke ztrátě důvěry řidičů, ale při propojení s adaptivním tempomatem také k nečekanému prudkému brzdění nebo zrychlování.
„Systém, který nesprávně vyhodnocuje rychlostní limity, zasahuje neočekávaně nebo řidičům zobrazuje údaje o rychlosti, které nemají žádnou souvislost s danou silnicí, jim nijak nepomáhá. Frustruje je a rozptyluje, a proto ho vypnou,“ uvedl k výzkumu šéf výzkumné společnosti Jonathan Hewett.
Evropská komise se oficiálně k těmto informacím nevyjádřila, ani nejsou veřejně dostupné ve formě návrhu.
Zdroj: echo24.cz / InfoVojna
