Varování 17 evropských ministrů průmyslu adresované Bruselu: „Evropa se nachází v kritickém bodě. Vysoké ceny energií, přeregulování a globální konkurenční tlak ohrožují průmysl a konkurenceschopnost Evropy“
05.11.2025 11:00
V Berlíně v pondělí 3. listopadu 2025 zahájili 8. konferenci „Přátel průmyslu“ (Friends of Industry) výkonný místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné a ministryně hospodářství Německa Katherina Reicheová. Při této příležitosti ministři průmyslu ze 17 zemí EU podepsali společné prohlášení o posílení evropského průmyslu. Mezi signatáři byly mimo jiné Německo, Francie, Itálie, Španělsko a Rakousko.
Přeregulování a ceny energií jako brzdy průmyslu
Na začátku konference Séjourné oznámil, že Komise věnuje průmyslové strategii „nejvyšší prioritu“. Byla zahájena „řada jedinečných iniciativ“, které mají zajistit, že „evropský průmysl bude globálně konkurenceschopný a opět bude prosperovat“. Mezi těmito iniciativami jsou například Clean Industrial Deal a akční plány pro řadu průmyslových odvětví. „Musíme nyní urychlit přijetí a dosahovat výsledků na místě,“ uvedl Séjourné.
V prohlášení se uvádí, že Evropa se nachází v „kritickém bodě“. Vysoké ceny energií, přeregulování a globální konkurenční tlak ohrožují průmyslovou základnu. Aby se tato situace změnila, podepsali účastníci pětibodový akční plán.
Dokument je především reakcí na kritické hodnocení, které bývalý šéf ECB Mario Draghi předložil v září 2024. Ve své zprávě o konkurenceschopnosti EU vytkl Evropské unii devastující bilanci a požadoval mimo jiné vyšší společné dluhy a zrušení veta.
Soubor evropských norem by měl být zbaven nadbytečné byrokracie
Jedním z hlavních návrhů, jak zabránit dalšímu zaostávání evropského průmyslu, je současný dokument, který hovoří o omezení byrokracie a „zastavení regulace“. Ministři ze 17 zemí, které se zavázaly k agendě „Přátel průmyslu“, volají po „novém legislativním duchu zdrženlivosti“.
Nemělo by již docházet k byrokratickým zlořádům a nadměrné regulaci ze strany Bruselu. Cílem „kontrol reality“ je prověřit všechny právní předpisy EU z hlediska nadbytečných a nepřiměřených opatření. Pod heslem „Nejprve myslete v malém“ chtějí dosáhnout snížení počtu předpisů.
Především malé a střední podniky by měly z těchto změn těžit. EU by měla „umožnit, místo aby přeregulovala“. I když je podle autorů smysluplné, že Brusel stanoví rámcové podmínky, detailní předpisy by měly patřit minulosti.
Zákon o umělé inteligenci by měl být implementován „prakticky“ a průmysl by měl být oživen „způsobem šetrným k životnímu prostředí“
Velmi důležitým tématem pro autory společného prohlášení je otázka umělé inteligence. Aby Evropa nezůstala pozadu za USA a Čínou, musí být zákon o umělé inteligenci implementován „prakticky“ a poskytnout podnikům právní jistotu. K dosažení „digitální a technologické suverenity“ Evropy by měla být rozšířena evropská cloudová a výpočetní infrastruktura. Následovat mají masivní investice do kvantových počítačů a vysoce výkonných počítačů.
Třetím bodem, který je ve prohlášení zmíněn, je vytváření „vedoucích trhů pro klimaticky přátelské produkty“. Cílená podpora státní a soukromé poptávky po surovinách s nízkými emisemi CO₂ pro ocel, cement a chemické produkty má umožnit „kontrolu průmyslové politiky“.
Ministři deklarují svou podporu zavedení jednotného vyúčtování emisí CO₂ v rámci celé EU a dobrovolného označování „uhlíkové stopy“. Kromě toho by mělo být zavedeno také využívání veřejných zakázek ve smyslu „zelených veřejných zakázek“, které mají vytvářet páku pro tržní pobídky. To samozřejmě předpokládá, že trh bude mít stejný zájem na dosažení co nejambicióznějších zelených cílů jako politici.
Princip naděje: Vojenský výzkum by měl podporovat i civilní inovace
Evropa chce dosáhnout větší nezávislosti na kritických surovinách prostřednictvím recyklace, nových těžebních zdrojů a „diplomacie zásobování“. Také vojenský průmysl je považován za potenciální motor inovací, zejména v oblasti tzv. dual-use zboží.
Výzkum vojenských projektů by měl ve větší míře sloužit i civilnímu průmyslu. V jádru se doufá, že tímto způsobem Evropa dožene svůj odstup v oblasti čipů, umělé inteligence, kosmonautiky a biotechnologií. To by mělo přispět k odolnosti a technologické nezávislosti.
Poslední, ale ne méně důležitý bod: Účastnické státy podporují plánovaný „Evropský fond konkurenceschopnosti“ (ECF) jako klíčový nástroj financování.
Tento fond by měl posílit start-upy a scale-upy prostřednictvím lepšího přístupu ke kapitálu. Dále by měl pomoci stabilizovat problémy sužované sektory, jako jsou automobilový průmysl, chemie, ocelářství a strojírenství.
Při rozdělování prostředků by měly mít členské státy větší hlas – a tím pádem by mělo být méně rozhodování EU Komise jednostranně. Dokument rovněž znovu zdůrazňuje důležitost konkurenceschopných cen energií v rámci EU.
Zdroj: epochtimes.de
Preklad: epochtimes.cz
