PODPORTE NÁS ŽIVÉ VYSIELANIE

VIDEO: Rusko dobylo ukrajinskú Kosťantynivku, ktorá je kľúčovým bodom na ovládnutie zvyšku Donbasu. Vladimir Putin počas stretnutia s najvyšším vojenským vedením nariadil vypracovať podrobnú analýzu zapojenia štátov Západu do vojny na Ukrajine a preskúmať mieru zavinenia podnecovateľov konfliktu, aby mohlo Rusko v budúcnosti prijať zodpovedné rozhodnutia

06.07.2026 10:00
Rusko v piatok 3. júla 2026 oznámilo, že dobylo mesto Kosťantynivka na východe Ukrajiny, ktoré je kľúčovým bodom na ceste vedúcej k posledným veľkým mestám na Donbase stále kontrolovaným Kyjevom. Ruský prezident Vladimir Putin navštívil veliteľské stanovište ruskej armády, kde si vypočul správu generálneho štábu a poďakoval ruským vojakom. O aktuálnej situácii na fronte hovoril s velením armády.

Návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina na pomocném velitelském stanovišti společné skupiny vojsk SVO ze dne 4. července přinesla zásadní zvrat na vojenské i politické šachovnici. Ruský vůdce si zde vyslechl hlášení generálního štábu o oficiálním dobytí Konstantinovky – klíčového opevněného bodu na Donbasu – a o postupu vojsk na dalších úsecích fronty.

Jak už má ale Putin ve zvyku, ty nejděsivější a nejzásadnější poznámky nezazněly v hlavních bodech oficiální tiskové zprávy, nýbrž byly jakoby jen tak mimochodem prohozeny mezi řečí. Historie nás přitom učí, že právě tyto Putinovy poznámky „na okraj“ se v minulosti ukázaly jako ty nejpodstatnější.

Tentokrát vyslal mrazivé varování celému Západu, když prohlásil, že musí pokračovat důsledná analýza zapojení každého jednotlivého podněcovatele (chciválka) do pokračování války na Ukrajině a jejich přímého podílu na bojových operacích. Dodal, že Kreml tyto informace potřebuje „pro případné přijetí odpovědných rozhodnutí v budoucnu. V každém případě se nám to může hodit.“

Tato slova okamžitě rozsvítila červená výstražná světla v centrále NATO v Bruselu, neboť znějí jako neskrývaná příprava na budoucí asymetrické či přímé ruské údery proti logistickým centrům Aliance, případně jako hrozba konkrétním evropským politikům, kteří eskalaci konfliktu podporují. Putin navíc varoval před bezprostředně hrozící ukrajinskou provokací, na kterou musí být armáda připravena, a vyslal jasný vzkaz ohledně budoucí podoby ukrajinských hranic.

Pokud nemáte čas na video výše, tak tady je přepis:

Vladimir Putin o nárazníkovém pásmu a o potřebě identifikovat “chciválky” v západních zemích

Chtěl bych zdůraznit, že čím více útoků se bude nepřítel snažit provést na naše civilní objekty, tím více musíme samozřejmě v první řadě učinit vše nezbytné k ochraně těchto objektů a k ochraně civilního obyvatelstva. Čím více však bude protivník podnikat podobné pokusy, tím větší bezpečnostní zónu budeme muset vytvořit na sousedním území. Tím spíše, že se jedná, stejně jako o ostatní území, o nichž dnes hovoříme, o historicky ruskou půdu. V této části nyní shrneme situaci, ano, a poté si ještě samostatně promluvíme o některých otázkách.

Chtěl bych však zdůraznit jedno. Ruské ozbrojené síly i nadále sebevědomě udržují strategickou iniciativu v zóně speciální vojenské operace a osvobození Konstantinovky má významný strategický význam. Toto město, jak všichni dobře víme, je klíčovým dopravním a významným průmyslovým centrem Donbasu. Dvacet a půl tisíce domů, ale v takovém městě, jako jsou Sumy – a to je krajské město – je jich něco přes třicet tisíc, tedy srovnatelné počty. A dobytí Konstantinovky jednotkami Jižní skupiny otevírá přímou cestu k – k dalšímu postupu na Kramatorsk a Slavjansk, k dalším opevněným oblastem na Donbasu, a je bezpochyby klíčem k osvobození celého území Doněcké lidové republiky.

Pokud jde o vytvoření bezpečnostního pásma – k tomu se ještě vrátím –, je to rovněž důležitá součást operace – důležitá součást řešení společného úkolu. Jednotky a vojenské části seskupení vojsk „Sever“ si s tím úspěšně poradily a pokračují ve vytlačování nepřátelských formací od ruských hranic. Rozhodující roli v tom, rozhodující roli v tom hrají bezpochyby naši vojáci a důstojníci, kteří v průběhu bojových operací projevují ty nejlepší vlastnosti ruského vojska, jako je neochvějná oddanost a láska k vlasti, vojenské kamarádství a bojové bratrství. Žádám, aby byla předána má upřímná vděčnost celému personálu za odvahu a hrdinství, které denně prokazují. A samozřejmě, jak jsem již řekl, všichni, kteří se nejvíce vyznamenali, musí být navrženi na státní vyznamenání.

Nyní dvě slova k informačně-propagandistické operaci protivníka s fiktivními, takzvanými výsledky kyjevského režimu na bojišti. A rád bych poznamenal, že jak samotný kyjevský režim, tak i takzvaní evropští fiktivní míroví pozorovatelé, jejichž cílem ve skutečnosti není mír, ale pokračování války s Ruskem až do posledního Ukrajince, ve svých prohlášeních i praktických činech potvrzují naše domněnky o jejich skutečných záměrech. Chtěl bych poznamenat, že ve společném prohlášení některých lídrů EU ze dne 7. června 2026 se uvádí, že vítají, jak sami řekli, inovativní využití bezpilotních technologií kyjevským režimem.

A já jsem o tom již veřejně hovořil a řekl jsem, že se samozřejmě jednalo o čistě rétorickou otázku. Znamená to snad, že mají na mysli i útoky na naše civilní objekty, na civilní infrastrukturu, na dopravní prostředky s civilisty a dětmi, na studentské koleje? Znamená to snad, že tím vše podporují útoky tohoto druhu? V této souvislosti však podotýkám, že masivní skupinové údery na infrastrukturu ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu a na objekty zajišťující jeho fungování musí pokračovat. Jelikož se tyto myšlenky šíří a jsou uváděny do praxe, musíme na to odpovídajícím způsobem reagovat. Žádám o předložení příslušných návrhů.

Rovněž musí pokračovat analýza zapojení každého podněcovatele do pokračování války na Ukrajině. Musí být provedena analýza zapojení každého z nich do skutečných bojových operací. Tuto analýzu potřebujeme pro případné přijetí odpovědných rozhodnutí v budoucnu. V každém případě se nám to může hodit. Pokud jde o domnělé úspěchy protivníka na bojišti, musíme především mít na paměti, že k podpoře svých lží a výmyslů může nepřítel podniknout určité akce diverzně-teroristického charakteru, provádět výpady sice s malými silami, ale s velkou propagandistickou pompou, s cílem potvrdit své teze o domnělých úspěších.

Na tyto možné výpady musíme být připraveni. A za druhé, velkolepá prohlášení vůdců kyjevského režimu o úspěších, o nichž – jak ve skutečnosti víme – nejde, nám v zásadě hrají do karet, protože tito komedianti – nic jiného totiž ve skutečnosti neumí a k ničemu jinému je ani neučili – svými činy a prohlášeními bezpochyby dezorganizují jak sami sebe, tak i své sponzory.

Opakuji, to nám hraje do karet. A velitelé jednotek ruských ozbrojených sil musí jednat rytmicky, racionálně a důsledně, samozřejmě překonávat obtíže, které jsou za těchto podmínek přirozené, činit vše nezbytné a možné pro zachování životů našich bojovníků a zajistit bezpodmínečné plnění úkolů v přísném souladu s koncepcí speciální vojenské operace vypracovanou Generálním štábem ozbrojených sil Ruska.

–Putin–

Celý projev Vladimira Putina ZDE:

Nová doktrína permanentního posouvání hranic

Vůdce Kremlu otevřeně nastínil novou doktrínu územní expanze založenou na odvetných opatřeních: „Čím více útoků se bude nepřítel snažit provést na naše civilní objekty, tím více musíme samozřejmě v první řadě učinit vše nezbytné k ochraně těchto objektů a k ochraně civilního obyvatelstva. Čím více však bude protivník podnikat podobné pokusy, tím větší bezpečnostní zónu budeme muset vytvořit na sousedním území.

Tím spíše, že se jedná, stejně jako o ostatní území, o nichž dnes hovoříme, o historicky ruskou půdu.“ Podle politických i vojenských pozorovatelů si tímto výrokem Putin systematicky připravuje půdu před ruskou i západní veřejností pro obsazení podstatně většího území Ukrajiny, než Kreml deklaroval doposud. Už nejde jen o formální administrativní hranice čtyř anektovaných oblastí. Ruská strategie se oficiálně transformuje do permanentního posouvání fronty na západ pod záminkou budování „nárazníkového pásma“.

Rozcestí mezi tvrdým kompromisem a totálním kolapsem

Z vojenskopolitického hlediska se Ukrajina a její západní podporovatelé ocitají na osudovém strategickém rozcestí. Nabízejí se dvě cesty: buď přijmout tvrdou realitu a uzavřít s Ruskem pragmatickou, byť velmi neveselou mírovou dohodu, nebo pokračovat v politice neústupnosti, která však může vyústit v totální geopolitickou katastrofu pro Ukrajinu a ztrátu poloviny státního území. Současná situace jasně ukazuje, že dohoda s Ruskem v této chvíli sice nebude pro Kyjev důvodem k oslavám, ale rozhodně nebude tak tragická a už vůbec ne katastrofální.

Znamenala by fixaci ztráty Donbasu a Krymu, ale zachovala by suverénní ukrajinský stát s přístupem k Černému moři z Oděské oblasti a s drtivou většinou jeho ekonomického, demografického, i když už ne surovinového, a ani průmyslového potenciálu. Pokud se však ukrajinské vedení, hnané evropskými válkychtivými partnery, bude nadále bránit ukončení bojů a plánovat další vlny ofenziv, Rusko jednoduše nezastaví postup na hranicích Doněcké oblasti.

Vydá se dál na západ, až ke břehům řeky Dněpr, a Moskva kompletně změní svou mírovou nabídku. Namísto požadavku na Donbas, který v té době už bude mít plně pod kontrolou, začne nově tvrdit, že vše od východního břehu Dněpru je historická ruská půda. Ne, že by to nebyla pravda, ale dosud to Rusko netvrdí, ne oficiálně, a toho by si měla být Ukrajina vědoma. Takový scénář by již pro Ukrajinu znamenal definitivní historickou katastrofu.

Pád Konstantinovky a obnažená cesta k Dněpru

Vojenská realita na Donbasu po pádu Konstantinovky navíc Kyjevu nedává příliš mnoho času na přemýšlení. Podle vojenských specialistů zbývají Ukrajincům v této oblasti poslední dvě skutečně opevněná města: Kramatorsk, který si Ukrajina ustanovila jako náhradní administrativní hlavní město Donbasu, a Slavjansk, ležící o pár desítek kilometrů severněji. Tato dvě města tvoří poslední ucelenou obrannou linii.

Za nimi, směrem na západ, se již nenacházejí žádná komplexní polní opevnění ani betonové bašty, a jen kousek za nimi leží administrativní hranice Doněcké oblasti. Tyto hranice jsou přitom Moskvou oficiálně považovány za nové státní hranice Ruské federace.

Varianta ruské nárazníkové zóny až k východnímu břehu Dněpru

 

Když nyní Putin začíná otevřeně operovat s termínem „bezpečnostní zóna“ (či nárazníkové pásmo), dává tím jasně najevo, že ruská armáda se po očekávaném dobytí celého Donbasu nezastaví. Otázkou zůstává pouze to, jak hluboký tento nárazník bude. Sarkasticky ladění vojenští komentátoři a analytici již otevřeně hovoří o tom, že logický konec tohoto nárazníkového pásma leží právě na východním břehu řeky Dněpr. Prozatím. Ten další, na který zatím řada nepřišla, prý leží u slovenských a polských hranic.

V této chvíli hranice Dněpru představuje jedinou přirozenou topografickou bariéru schopnou zajistit dlouhodobou vojenskou izolaci obou stran. Pro Ukrajinu je proto nyní kriticky důležité dosáhnout mírové dohody, která by Rusům sebrala formální i faktický důvod pro tvorbu jakéhokoliv dalšího nárazníku hlouběji v ukrajinském vnitrozemí.

Izraelský precedens v ruském provedení

Tento vzorec chování velmocí přitom není v mezinárodní politice ničím novým. Chceme-li pochopit, co přesně Putin na Ukrajině provádí, stačí se podívat na Blízký východ. Izrael si již před desetiletími vytvořil nárazníkové pásmo na jihu Sýrie (Golanské výšiny) a v současné době nárazník mohutně rozšířil na sever od Golan, a pod vedením Benjamina Netanjahua, rozšiřuje a upevňuje své nárazníkové zóny i na jihu Libanonu.

Netanjahu tyto kroky před mezinárodním společenstvím i domácím publikem obhajuje naprosto stejně – absolutní nutností zajistit bezpečnost vlastních občanů a vytlačit hrozbu (v tomto případě hnutí Hizballáh a íránské rakety) co nejdále od izraelských hranic.

Izraelská nárazníková zóna v Libanonu a v Sýrii

 

Vladimir Putin nedělá na Ukrajině nic jiného. Používá identickou geopolitickou logiku a vytváří masivní nárazník okolo území, které považuje za své. Dalším hlubokým sarkasmem moderních dějin zůstává fakt, že ani Benjamin Netanjahu na Blízkém východě, ani Vladimir Putin na Ukrajině nikdy explicitně nedeklarovali, jak široké tyto nárazníky mají být a jak hluboko do území suverénního souseda hodlají zasáhnout. Hloubka nárazníkového pásma je v obou případech proměnlivá veličina, která se neodvíjí od mezinárodních dohod, ale výhradně od vojenských možností a míry odporu druhé strany.

V mezinárodní politice vládne právo silnějšího

Tato realita obnažuje současný stav globálního uspořádání. V mezinárodním právu se již nikdo reálně nedovolává spravedlnosti, morálky nebo psaných chart OSN. Tyto instituce a principy se staly pouhou rétorickou dekorací pro tiskové konference.

V reálné geopolitice dnes platí bez obalu a brutálně pouze právo silnějšího. Pokud silnější stát disponuje vojenskou převahou, nukleárním odstrašením a průmyslovou kapacitou k vedení opotřebovávací války, jednoduše si své bezpečnostní zájmy vynutí na úkor slabšího souseda, bez ohledu na mezinárodní protesty.

Pro Ukrajinu z toho plyne jednoznačné ponaučení. Pokud bude politické vedení v Kyjevě pod tlakem evropských vlád a hlavně Londýna ignorovat varovné signály z Moskvy a odmítne přistoupit na kompromisní řešení, realita bojiště se nezmění ve prospěch Ukrajiny. Naopak, hrozí, že Izraelem aplikovaný model nárazníkových zón v Sýrii a Libanonu se stane permanentním osudem východní Evropy. Ukrajina vlastně na tom usilovně pracuje s podporou Londýna.

Není totiž vůbec vyloučeno, že tak jako Izrael v budoucnu rozšíří svá nárazníková pásma v Libanonu a Sýrii dále na sever, pokud bude ostřelování pokračovat, tak i Rusko posune své linie z Charkovské, Sumské a Doněcké oblasti hluboko do ukrajinského vnitrozemí.

Evropští politici, kteří neustále volají po pokračování bojů do „vítězného konce“, riskují, že namísto záchrany Ukrajiny přihlížejí a hlavně usilovně pomáhají její postupné likvidaci jako životaschopného státu. Současný moment po pádu Konstantinovky představuje poslední okno příležitosti pro pragmatické rozhodnutí – uzavřít neveselý mír, stabilizovat zemi a zabránit tomu, aby se příští ruské nárazníkové pásmo zastavilo až u břehů Dněpru.

 

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj: aeronet.news / topky.sk / InfoVojna

 

Zdielať článok na:  
Telegram
Ďalšie články:
Ďalšie sekcie: