Wikipedie – svět v ideologickém zkreslení
22.09.2025 13:30
Wikipedie je nejpoužívanější encyklopedie na světě. Zejména v politické oblasti však tato encyklopedie vykazuje systematické ideologické zkreslení. Přesto zůstává pevnou součástí digitální vzdělávací krajiny ve školách a využívá se také při tréninku umělé inteligence.
Wikipedie byla založena před téměř 25 lety. Dne 15. ledna 2001 byla spuštěna její anglická verze, německá následovala o dva měsíce později. Rychle se vyvinula v celosvětový zdroj informací založený na kolaborativním softwaru wiki. Díky němu mohl kdokoli vkládat nové články nebo upravovat již existující.
Zakladatelé Jimmy Wales a Larry Sanger tak vytvořili encyklopedii, která byla od počátku určena k šíření otevřeného poznání. Společenství dobrovolných autorů od té doby rozšiřovalo a upravovalo příspěvky závratným tempem a učinilo z Wikipedie nejpoužívanější online encyklopedii na světě. V roce 2024 zaznamenala tato internetová encyklopedie po celém světě až 4,6 miliardy návštěvníků měsíčně – bez započítání opakovaných přístupů.
Ve veřejném prohlášení se Wikipedie zavázala k neutralitě, svobodnému obsahu, encyklopedickému cíli a k respektujícímu přístupu mezi uživateli. V Německu mohou uživatelé čerpat z více než tří milionů článků, v angličtině obsahuje encyklopedie přes sedm milionů článků.
Přesto jak německé, tak anglické články nejsou vždy pravdivé. Na rozdíl od tradičních lexikonů Wikipedii často chybí odborná autorita, která by před zveřejněním články prověřila z hlediska pravdivosti.
Nesplněné zásady
Již v roce 2001 upozorňovali vědečtí i mediální kritici na riziko zkreslených pohledů, které vyplývá z otevřené autorské struktury a skupinové dynamiky. Podle nich tak mohou jednotliví autoři nebo zájmové skupiny ovlivňovat obsah podle své ideologické orientace.
Odstranění tohoto nedostatku tehdy nenastalo. Jen díky otevřené autorské struktuře bylo totiž možné poskytovat Wikipedii zdarma. Zároveň však tato struktura vždy představovala vstupní bránu pro ideologické manipulátory. Historie Wikipedie je proto neustálou hrou mezi ideologickým vlivem, slovní kritikou a – více či méně – neúspěšnými pokusy o odstranění nedostatků. Nadějné by byly pouze změny v autorské struktuře, což by však znamenalo, že by Wikipedie přestala být zdarma.
Od roku 2006 sama anglickojazyčná Wikipedia dokumentovala, že političtí pracovníci cíleně upravují životopisy a politické články, aby prosazovali vlastní zájmy, tedy aby prováděli vědomý ideologický vliv a lobbistickou činnost.
Kritika od spoluzakladatele
Později se i Larry Sanger, spoluzakladatel Wikipedie, stal jedním z jejích nejostřejších kritiků. Od roku 2020 jí přisuzuje levicově liberální ideologické zkreslení.
Jeho kritika zahrnuje konkrétní příklady, například články o Donaldu Trumpovi, které jsou podle něj „neúprosně negativní“, zatímco článek o Baracku Obamovi „nezmiňuje mnoho známých skandálů“. Sanger tvrdí, že Wikipedie se vzdala své politiky neutrality a nyní upřednostňuje kontroverzní stanoviska v politice, náboženství a vědě. Za zvlášť problematické považuje, že Wikipedie označuje mnoho Trumpových výroků jako „nepravdivé“, čímž se podle něj potvrzuje zaujatost této platformy.
Také nezávislí vědci tento vývoj potvrzují svými analýzami. Tak například výzkumník David Rozado z Manhattan Institute ukázal v roce 2024 pomocí moderních metod umělé inteligence, že Wikipedie systematicky obsahuje negativní hodnocení konzervativních politiků a postojů. Neméně sledovaná studie Harvard Business School sice zjistila v celkovém pohledu mírný posun doleva – nicméně v závislosti na metodě, tématické oblasti či stupni zpracování se objevovaly i fáze a oblasti s výraznou pravicovou tendencí.
Systematické pronikání (také) v Německu
Pro některé německy píšící kritiky hraje samotná otázka levice–pravice spíše podružnou roli. Pro ně stojí v popředí především základní transparentnost a mocenské struktury platformy. Pravděpodobně nejrozsáhlejší a nejpravidelnější výzkum v německojazyčném prostoru provádějí už osm let Markus Fiedler a Dirk Pohlmann. Výsledky své práce zveřejňují na různých platformách.
Ve své dlouholeté analýze dokumentují, podložené četnými datovými soubory, historiemi úprav a síťovými analýzami, jak malá, netransparentní skupina aktivních uživatelů Wikipedie uplatňuje vliv mafiánskými metodami – bez ohledu na to, zda jde o pravicové či levicové zájmy. Zvláštním znakem jejich práce je identifikace klíčových osob stojících za anonymními účty – často navzdory silnému odporu komunity Wikipedie a za podstatného osobního rizika.
Zemský soud v Hamburku v roce 2019 potvrdil oprávněnost tohoto postupu a konstatoval, že v případě tendenční úpravy Wikipedie převažuje veřejný zájem na informacích nad právem na ochranu osobnosti. Jejich postup tak poprvé umožnil nahlédnout do zákulisí údajně otevřené informační platformy a ukázal, jak uzavřeně a strategicky se ve skutečnosti postupuje.
Jinými slovy: ačkoli je Wikipedia prezentována jako „svobodné poznání“, fakticky ji kontroluje malá, netransparentní skupina.
Umělá inteligence přejímá zkreslení z Wikipedie
Zvlášť závažná se problematika stává v souvislosti s využíváním obsahu Wikipedie při trénování umělé inteligence. Prakticky všechny velké systémy AI, jako ChatGPT, Gemini nebo Claude, používají články Wikipedie jako ústřední zdroj znalostí. Tím se zdokumentované ideologické zkreslení přímo přenáší do aplikací AI – a zasahuje tak miliony uživatelů po celém světě.
Důvod této masivní závislosti je jednoduchý: Wikipedia je zdarma a volně dostupná, zatímco kvalitnější alternativy, jako Britannica nebo Brockhaus, by vyžadovaly licenční náklady v řádu milionů eur. Firmy vyvíjející umělou inteligenci se tedy rozhodují především podle nákladů a dostupnosti, nikoli podle obsahové kvality. Tak se problém zaujatosti Wikipedie exponenciálně prohlubuje: To, co původně ovlivňovalo pouze online encyklopedii, dnes formuje odpovědi systémů AI, které denně využívají miliardy lidí.
Školy masivně spoléhají na Wikipedii
Navzdory zdokumentovaným problémům je Wikipedie z německých škol neodmyslitelná. Podle průzkumu Wikimedia Deutschland ji 68 procent učitelů pravidelně používá ve výuce. U žáků je tato platforma na druhém místě mezi digitálními nástroji pro vyhledávání informací. Šest z deseti žáků ji využívá pravidelně.
Zatímco mnoho učitelů zakazuje přímé citování Wikipedie ve vědeckých pracích, pro předběžný průzkum a referáty je tato platforma intenzivně využívána. Problém spočívá v tom, že jen málokteří žáci a učitelé jsou obeznámeni se systematickými zkresleními, která byla zdokumentována ve vědeckém výzkumu. Ideologicky zabarvené výklady tak nevědomky formují utváření názorů celé jedné generace.
Brockhaus jako profesionální alternativa
Přitom alternativy skutečně existují. Tradiční Brockhaus nabízí školám a univerzitám speciální vzdělávací licence za překvapivě výhodných podmínek. Například spolková země Severní Porýní-Vestfálsko zaplatila v roce 2021 přibližně 166 eur za školu a rok za celostátní licenci – zlomek částky, kterou mnohé školy vydávají za jiné softwarové licence.
Na rozdíl od Wikipedie pracuje Brockhaus s kmenovými odbornými redaktory, kteří každý článek opakovaně prověřují a aktualizují. Zatímco Wikipedia hospodaří s ročním rozpočtem téměř 190 milionů dolarů, který směřuje převážně do infrastruktury a administrativy, u Brockhausu jde většina prostředků do odborné redakční kontroly kvality.
Přesto většina vzdělávacích institucí stále spoléhá na bezplatnou Wikipedii – často aniž by věděla o alternativě a jejích mírných nákladech. Výsledek: celá generace vyrůstá s ideologickými zkresleními anonymní online encyklopedie, ačkoli profesionálně spravované alternativy jsou dostupné a finančně dosažitelné.
Zdroj: epochtimes.de
Preklad: epochtimes.cz
