Antarktída prekvapila vedcov. Za necelé dva roky tu pribudlo takmer 700 miliárd ton ľadu

14.09.2026 12:00

Antarktida mezi lety 2021 a 2023 překvapivě získala téměř 700 miliard tun ledu, a dočasně tak obrátila dlouhodobý trend jeho úbytku. Co za tímto mimořádným přírůstkem stálo, vysvětluje nová studie mezinárodního týmu vědců publikovaná v časopise Nature.

Nature research paper: Multiyear tropical warm pool warming drives slowdown in Antarctic mass losshttps://t.co/JfodbLzmad

— nature (@Nature) August 19, 2026

Antarktický ledový příkrov mezi lety 2003 a 2024 ztrácel podle satelitních měření v průměru 140,5 miliardy tun ledu ročně. Mezi červencem 2021 a dubnem 2023 se však tento dlouhodobý trend dočasně obrátil, když během 22 měsíců Antarktida naopak získala přibližně 695 miliard tun ledové hmoty. Šlo o největší přírůstek zaznamenaný za srovnatelně dlouhé období během posledních dvou desetiletí.

Podle autorů studie sehrálo hlavní roli neobvykle silné sněžení ve východní Antarktidě. To souviselo se změnami atmosférického proudění, které byly vyvolány nezvyklým oteplením oceánu v tropických oblastech.

V letech 2021 až 2023 se nezvykle oteplil takzvaný tropický teplý bazén, rozsáhlá oblast teplých vod v západní části Tichého oceánu a východní části Indického oceánu. Oteplení nepřenášelo teplo přímo k Antarktidě, ale ovlivnilo atmosférické proudění a vyvolalo takzvané Rossbyho vlny. Ty se šířily směrem k jižním polárním oblastem a nad východní Antarktidou vytvořily oblast vysokého tlaku vzduchu.

Ta následně podpořila přísun vlhkého vzduchu ze středních zeměpisných šířek Indického oceánu. Vlhkost se na zmrzlý kontinent dostávala mimo jiné prostřednictvím takzvaných atmosférických řek, tedy relativně úzkých pásů atmosféry přenášejících velké množství vodní páry. Výsledkem bylo mimořádně silné sněžení především v oblasti Země královny Marie a Wilkesovy země ve východní Antarktidě. Roční množství srážek tam vzrostlo přibližně o 85 milimetrů.

Právě v té části Antarktidy, jejíž pobřeží směřuje k Indickému oceánu, se soustředila většina nárůstu ledové hmoty. Na oblast Země královny Marie a Wilkesovy země připadalo zhruba 68 procent celkového přírůstku, tedy asi 470 miliard tun.

Zatímco východní Antarktida díky mimořádnému množství sněhu výrazně získávala ledovou hmotu, západní část kontinentu ji ve stejném období dál ztrácela. Příkladem tohoto vývoje byl rozpad ledovce Hektoria na Antarktickém poloostrově, části antarktického území vybíhajícího směrem k Jižní Americe. Na přelomu let 2022 a 2023 ledovec během přibližně dvou měsíců ustoupil o osm kilometrů, přičemž v nejrychlejší fázi dosahoval jeho ústup až stovek metrů denně. Podle vědců tehdy šlo o nejrychlejší zdokumentovaný ústup antarktického ledovce v moderní době.

Pozitivní vývoj ve východní Antarktidě se navíc podle autorů studie jeví pouze jako dočasný. Podobně dlouhá období oteplení tropického teplého bazénu, která podporují zvýšené sněžení v této části kontinentu, se podle pozorování a klimatických modelů objevují zhruba jednou za deset let. Vědci proto očekávají, že se Antarktida v příštích letech znovu vrátí k celkovému úbytku ledové hmoty, který nadále pohání především tání ledovců zespodu a jejich postupný ústup. Jak výrazně bude popsaný atmosférický mechanismus ovlivňovat vývoj Antarktidy v budoucnu, ale zatím zůstává nejasné.

Zdroj: nature.com / echo24.cz / InfoVojna