Bašta: Snaha prezidenta Kisky o svržení vlády poněkud páchne Majdanem
11.03.2018 10:07
Z jednoho jediného důvodu – v obojím shledávám již dávno obehraná schémata činnosti, tedy důvěrně známý modus operandi barevných revolucí. Píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.
Zarazilo mě, že tragédie, která se odehrála v obci Velká Mača, se nápadně podobá ústřední zápletce trojdílného světoznámého kriminálního románu Milénium Stiega Larssona. Ve druhém díle je zastřelen ve svém bytě investigativní novinář se svou snoubenkou kvůli svému pátrání týkajícího se vztahů podsvětí a některých lidí z policie a zpravodajské služby.
Oba mladé lidi zastřelí nájemný vrah, který nedopatřením nechá vražednou zbraň spadnout do sklepa. Ta ovšem zavede vyšetřování na falešnou stopu. V knize je nejen detailní popis vraždy, ale také plánek bytu s polohou těl obou zavražděných, z ní vyplývá, že novinář byl zastřelen jako první v předsíni, jeho partnerka následně v ložnici.
Situace v rodinném domku ve Velké Mače se liší tím, že vrah jako první zabil Martinu Kušnírovou a teprve potom novináře. V Miléniu zanechaná zbraň přesvědčí vyšetřovatele, že vraždu spáchala osoba duševně narušená, ve slovenské tragédii naopak nalezený náboj (či náboje) navedl vyšetřování na mafiánskou stopu. Samozřejmě, že nápadná podoba skutečného zločinu s jeho literární předlohou může být náhodná, ale také bych nevylučoval možnost, že ten, kdo vraždil, to dělal poprvé a potřeboval nějaký scénář.
Vážné podezření však vyvolává následná mediální a politická reakce na tragédii, zejména pak rychlost, se kterou byly svolány demonstrace organizované nevládními organizacemi. Transparenty v angličtině až příliš evokují scénáře barevných revolucí, případně pokusů o ně. Snaha slovenského prezidenta Kisky o svržení vlády a vyvolání předčasných voleb poněkud páchne Majdanem.
A ten, jak známo, vyžaduje „sakrální oběti“, když použiji ukrajinskou terminologii. Vidím ještě jeden zajímavý moment v načasování celé akce a zdůrazňování italské stopy v předvečer italských voleb, o jejichž výsledku si nikdo v Bruselu nedělal iluze.
V procesu postupné afrikanizace a islamizace Evropské unie sehrávala Itálie nezastupitelnou roli motoru migrace, který svorně roztáčely nestátní neziskové organizace a organizovaný zločin. To po parlamentních volbách už nepadá v úvahu, protože Itálie se stala první unijní zemí, v níž protiimigrační a euroskeptické strany získaly nadpoloviční většinu hlasů. Proto přichází čas dehonestace a ostrakizace nových vládců Itálie. Co vymyslet lepšího než varování před mafií, jejím vlivem a vraždami novinářů?
Představím-li si EU jako šachovnici, tak chápu, proč právě nyní se rozbíhá pokus o změnu vlády na Slovensku a nejspíš také v České republice. Nejlepší odpovědí na prohru na jižním křídle bude úder ve středu šachovnice.
Protiimigrační frontu od Itálie přes Rakousko, Maďarsko, ČR, Slovensko až po Polsko lze nejsnáze rozrušit právě v jejím středu. Slovenský premiér je na řadě jako první (protože Kiska). U nás se bude útočit na tři postupné cíle – Tomio Okamuru, Andreje Babiše a Miloše Zemana. Zřejmý je také časový rámec operace: Tyrkysová revoluce by je měla svrhnout ještě předtím, než se začne projednávat Dublin IV.
Možná, že u nás nebude třeba ji dotáhnout až do majdanovitého konce, bohatě stačí, když vyděsí premiéra v demisi a zpozdí sestavení plnohodnotné vlády, takže Junckerova doktrína omezené suverenity členských zemí EU zvítězí. Jenom migranti k nám už nepůjdou z Itálie, ale ze Španělska nebo Řecka.
Možná, že předčasné volby představují jediné schůdné východisko ze současné krize. Končí komentář Jaroslav Bašta.
Zdroj: prvnizpravy.cz
