Německá kontrarozvědka zvažuje bezprecedentní sledování opoziční strany AfD
15.01.2019 16:08
Německá kontrarozvědka se rozhodla přezkoumat, jestli začít sledovat nejsilnější opoziční stranu Alternativu pro Německo (AfD) jako celek. Informoval o tom deník Tagesspiegel. Pokud se nakonec Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) ke sledování protestní a protiimigrační AfD odhodlá, bude to krok, který nemá v dějinách spolkové republiky obdoby.
Kontrarozvědka už v několika spolkových zemích sleduje mládežnické organizace AfD a také její konkrétní politiky kvůli aktivitám, které by mohly jít proti svobodnému demokratickému řádu země. Stranu jako takovou ale zatím nesleduje. Nyní chce na základě veřejných vyjádření členů AfD prozkoumat, nakolik se ve straně dají vysledovat pravicově extremistické tendence.
Vedení AfD, kterou řada pozorovatelů považuje za pravicově populistickou až radikální, se chce sledování kontrarozvědkou vyhnout, protože by to mohlo negativně působit na část voličů. Řada z nich totiž Alternativu pro Německo volí z protestu, nikoli z přesvědčení, a pokud by strana byla sledovaná kontrarozvědkou, mohli by svůj hlas dát raději někomu jinému.
I proto v listopadu stranická pracovní skupina vytvořila seznam doporučení. Členům v nich klade na srdce třeba to, aby se vyvarovali paušálního hanobení cizinců, přistěhovalců a uprchlíků. Nemají také všeobecně zpochybňovat svobodu vyznání pro muslimy. Kvůli opakovaným problémům ve stejný měsíc šéf strany Jörg Meuthen vyzval radikálně zaměřené politiky, aby AfD opustili. Pokud tak neučiní, pokusí se je podle něj AfD vyloučit.
AfD, která dosud výrazně těžila z kritiky migrační politiky kancléřky Angely Merkelové, má zastoupení ve všech 16 zemských spolkových sněmech. V celoněmeckém parlamentu je třetí nejsilnější stranou - ve volbách v roce 2017 získala 12,6 procenta hlasů.
Radikálními výroky na sebe politici AfD upozorňují poměrně často. Předseda strany Alexander Gauland například hovořil o tom, že doba nacismu je jen "ptačím trusem" na úspěšných německých dějinách, a předseda durynské AfD Björn Höcke zase památník holokaustu v centru Berlína označil za "památník hanby". Někdejší šéf mládežnické organizace AfD v Dolním Sasku Lars Steinke svého času označil strůjce neúspěšného atentátu na nacistického vůdce Adolfa Hitlera Clause von Stauffenberga za zrádce a zbabělce. Ospravedlňoval také nacistický útok na Polsko.
Zdroj: tyden.cz
