VIDEO: Bulharský exprezident a kritik EÚ Rumen Radev vyzval po suverénnom víťazstve svojej strany v parlamentných voľbách na obnovenie vzťahov s Ruskom
21.04.2026 09:20
Přesně týden po maďarských parlamentních volbách proběhly další ostře sledované volby i v Bulharsku, které vyhrála strana Progresivní Bulharsko bývalého a údajně pro-ruského prezidenta Rumena Radeva. V Bruselu byly obrovské obavy, protože průzkumy ukazovaly jeho náskok, ale nedělní volby dopadly úplně přesně jako před týdnem v Maďarsku, tedy obrovským vítězstvím, kdy Radevova strana získala 45% hlasů a v parlamentu tak bude mít naprosto pohodlnou parlamentní většinu a bude moci vládnout sama.
Velká panika se rozhostila mezi bruselskými kádry, protože Radev je považován za pro-ruského kádra. Vítěz bulharských parlamentních voleb, Rumen Radev ze strany „Progresivní Bulharsko“, vyzval k obnovení dialogu s Ruskem. Bývalý prezident dovedl nově vzniklou levicově orientovanou populistickou stranu k drtivému vítězství díky programu založenému na kritickém dialogu s Bruselem a pragmatickém přístupu k Moskvě.
Poté, co první odhady výsledků ukázaly, že jeho strana jasně vede, se euroskeptik Radev v rozhovoru s novináři vyjádřil, že Bulharsko zůstane „na své evropské cestě“, ale zároveň zdůraznil, že Sofie i Unie potřebují v zahraniční politice „kritičtější přístup“. „Zeptejte se francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, belgického premiéra, zeptejte se dalších evropských lídrů, včetně německého kancléře Friedricha Merze, který prohlásil, že tento dialog s Ruskem musí být obnoven,“ uvedl Radev a zdůraznil, že dialog je nezbytný pro utváření budoucí bezpečnostní architektury Evropy a pro zastavení její deindustrializace.
„Pokud chceme, aby Evropa měla skutečnou strategickou autonomii… musí Evropa velmi vážně uvažovat o tom, jak zajistí své zdroje, protože bez energetických zdrojů nemůžeme hovořit o konkurenceschopnosti,“ dodal. Radev tvrdil, že Unie si sama podkopala pozici tím, že usilovala o morální vedení v tom, co popsal jako svět bez pravidel, a nyní potřebuje praktičtější politiku.
Podle konečných výsledků získala Radevova strana Progresivní Bulharsko 45,3% hlasů a výrazně tak předstihla dlouho dominující stranu GERB-SDS bývalého premiéra Bojka Borisova, která dosáhla 13,4 %, zatímco strana PP-DB úřadujícího premiéra Andreje Gyurova zaostává s 12,9 %. Aby mohla strana nebo koalice sestavit vládu, musí v 240členném Národním shromáždění získat alespoň 121 mandátů.
Podle předběžných odhadů strana „Progresivní Bulharsko“ tuto hranici již překročila a získala odhadem 131 až 134 mandátů, což jí stačí k vládnutí bez koalice. Radev označil výsledek za „vítězství naděje nad nedůvěrou“ a uvedl, že jeho strana překonala apatii voličů, připustil však, že nedůvěra v politiky přetrvává. Uvedl, že se k sestavení vlády či případným koaličním jednáním vyjádří až po oznámení konečných výsledků. Toto hlasování představuje již osmé volby v Bulharsku za posledních pět let.
Země se od roku 2021, kdy Borissov rezignoval uprostřed korupčních skandálů, nachází ve stavu politické dysfunkce s nepopulárními prozatímními vládami. Ačkoli strana Progresivní Bulharsko vznikla před méně než dvěma měsíci, Radev je politickým veteránem, který zastával funkci prezidenta od roku 2017 až do odstoupení v lednu, aby se ucházel o post předsedy vlády.
Přičemž slíbil prolomit patovou situaci a bojovat proti korupci. Radev, který je hlasitým kritikem politiky EU vůči Ukrajině, se postavil proti bulharskému embargu na ruské energetické suroviny, zablokoval plán z roku 2022 na vyslání obrněných vozidel na Ukrajinu a tvrdil, že tento konflikt nelze vyřešit vojenskou cestou.
Už v době, kdy byl prezidentem, tak odmítal vyzbrojování Ukrajiny, odmítal protiruské sankce a varoval, že odstřihnutí Evropy od ruských zdrojů a energií zničí evropskou ekonomiku. Radevovi vypršel prezidentský mandát letos v lednu a vrhl se do čela středo-levé koalice Progresivní Bulharsko, která prosazuje obnovu ekonomiky a průmyslu na bázi normalizace vztahů s Ruskem. Bez ruských surovin a paliv to prostě nejde nejen v Bulharsku, ale nejde to nikde v Evropě.
Evropská konkurenceschopnost je v troskách, protože nákupy drahých surovin a energií z dalekého světa namísto z Ruska zdražují výrobu natolik, že produkce nedokáže konkurovat ani té čínské, ani japonské, ani americké, prostě žádné. Německý Volkswagen dokonce přešel částečně s podporu německého státu na válečnou výrobu a ve spolupráci s izraelskými firmami bude vyrábět PVO systémy. Výroba bude čerpat evropské a domácí německé dotace.
Zdroj: aeronet.news / InfoVojna
