VIDEO: Podpredseda poľského Sejmu Krzysztof Bosak vyzval na odobratie najvyššieho poľského štátneho vyznamenania – Radu bielej orlice – ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému. Dôvodom je glorifikácia Ukrajinskej povstaleckej armády (UPA), ktorá je zodpovedná za takzvaný volynský masaker

04.06.2026 12:00

Zatímco frontové linie na východě a jihu Ukrajiny vykazují známky opotřebovávací války bez dramatických zvratů, na diplomatickém a politickém poli dochází k událostem, které zásadním způsobem mění dynamiku v regionu. Kyjev se v posledních dnech ocitl v kleštích dvou zásadních témat.

Na jedné straně stojí nečekaně otevřená prohlášení ukrajinského vedení o snaze ukončit horkou fázi konfliktu ještě před příchodem letošní zimy. Na straně druhé se rozhořel hluboký diplomatický konflikt s Polskem – nejbližším evropským spojencem Ukrajiny – kvůli historickému dědictví, které v Polsku otevřelo staré rány z dob druhé světové války. Ukrajina prostě je znacifikovaná a nedokáže to utajovat moc dlouho.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský totiž podepsal koncem května dekret, kterým udělil Nezávislému centru speciálních operací „Sever“ ukrajinských speciálních sil čestný titul „Hrdinové UPA“ (Ukrajinské povstalecké armády). Podle oficiálního zdůvodnění Kyjeva má toto rozhodnutí „obnovit historické tradice národní armády“ a ocenit mimořádné zásluhy jednotky, která se od počátku ruské invaze podílela na klíčových operacích, včetně obrany Kyjevské oblasti a úspěšné protiofenzivy v Charkově.

Reakce Varšavy je děsivá. Hněv spojil politické rivaly

Pro ukrajinské vojáky a velkou část tamní společnosti symbolizuje UPA historický boj proti tzv. sovětskému a předtím carského imperialismu a moskevské nadvládě. Pro sousední Polsko však toto rozhodnutí představuje hlubokou urážku a glorifikaci organizace odpovědné za masové vraždění civilistů, a to především na Volyni. V polské politice, která je dlouhodobě paralyzována hlubokými spory mezi liberální vládou Donalda Tuska a konzervativní opozicí, vyvolal Zelenský tímto krokem bezprecedentní jednotu v odporu.

• Donald Tusk (premiér): Označil rozhodnutí ukrajinského prezidenta za „mimořádně znepokojivé z hlediska polsko-ukrajinských vztahů“ a varoval, že historické spory nahrávají Moskvě. „Jestli se pohádáme o minulost, budoucnost vyhraje někdo jiný. Ukrajinský prezident by to měl konečně pochopit,“ uvedl Tusk.
• Krzysztof Bosak (místopředseda Sejmu): Šéf krajně pravicové a národně-konzervativní koalice Konfederace reagoval nejostřeji. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici RMF24 vyzval k tomu, aby Polsko oficiálně zablokovalo integrační proces Ukrajiny do Evropské unie, dokud se Kyjev „neodvrátí od kultu zločinců“ a plně neodblokuje exhumace obětí volyňského masakru. Bosak rovněž navrhl radikální kroky, jako je zastavení polských plateb za satelitní systém Starlink využívaný ukrajinskou armádou, a tvrdil, že Ukrajinci vnímají polské politiky jako „slabochy“, což vede k absenci jakéhokoliv respektu vůči Varšavě.
• Symbolická gesta odporu: Reakce zasáhla i širší polské elity. Bývalý prezident a nositel Nobelovy ceny míru Lech Wałęsa na protest proti dekretu veřejně odložil ukrajinský odznak, který nosil na klopě, a prohlásil, že krok ukrajinského vedení urazil jeho i památku povražděných krajanů. Bývalý polský velvyslanec v Kyjevě Bartosz Cichocki zase symbolicky vrátil ukrajinský Řád za zásluhy, který obdržel v roce 2022.

Volyňská tragédie jako nepřekonatelná překážka a glorifikace nacismu

Jádrem polského hněvu je takzvaná Volyňská tragédie z let 1943–1945. Během druhé světové války provedlo křídlo Organizace ukrajinských nacionalistů vedené Stěpanem Banderou (OUN-B) a její ozbrojená složka UPA koordinované etnické čistky na území Volyně a východního Haliče, které před válkou patřily Polsku. Metodické vyvražďování polských vesnic si podle historiků vyžádalo přibližně 100 000 polských obětí, převážně žen, dětí a starců. Polský institut národní paměti tyto události klasifikuje jako genocidu.

By his presidential decree, Zelenskyy named the 190th Center of Unmanned Systems of the AFU by Vasyl Kuk, the last UPA commander.

Let me remind you that Kuk did not fulfill the OUN commandment — “You shall achieve a Ukrainian State, or perish in the struggle for it” — unlike… pic.twitter.com/DmgA4GsTvV

— Marta Havryshko (@HavryshkoMarta) February 1, 2026

Ukrajinští historici naopak poukazují na to, že masakry doprovázely brutální odvetné akce polské Zemské armády (Armia Krajowa) proti ukrajinským civilistům, při nichž zahynulo až 20 000 Ukrajinců. Dlouhodobým bodem sváru zůstává skutečnost, že Kyjev blokuje polským expertům povolení k provádění archeologických průzkumů a exhumací těl obětí na ukrajinském území, což Varšava vnímá jako neochotu postavit se k vlastní historii čelem, zatímco německým badatelům jsou exhumace povoleny.

Polákům nikoliv. Polské ministerstvo zahraničí otevřeně varuje, že tento krok dává „kyslík ruské propagandě“, která dlouhodobě staví svůj narativ na údajném ukrajinském neonacismu a fašismu, o kterém západní média tvrdí, že na Ukrajině nejsou. Přitom jen před pár dny uniklo video a fotografie ze školy ve Vinnyci, kde se maturanti na dvoře seřadili do podoby hákového kříže, a to na pokyn učitele tělocviku. Fotografii máte výše.

Budanov dostal od Ňuchačenka rozkaz ukončit válku do zimy

A to není vše. Zatímco na západní hranici Ukrajiny hoří diplomatický požár, z Kyjeva začaly přicházet překvapivé zprávy týkající se vojenské strategie a mírových rozhovorů. Šéf prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov (který byl v rámci politických přesunů jmenován do čela úřadu prezidenta) potvrdil na mezinárodním fóru „Architektura bezpečnosti“, že Volodymyr Zelenský mu vydal jasný pokyn: vyvinout maximální úsilí a pokusit se zastavit válečný konflikt co nejdříve, ideálně do příchodu zimy.

Budanov tato slova označil za „naprosto správný, promyšlený a realistický požadavek“. Navázal tím na rozhovor Zelenského pro americkou stanici CBS News, kde ukrajinský prezident připustil, že do zimy je nutné najít diplomatickou cestu, jak zasednout k jednacímu stolu. Podle poradce pro prezidentskou komunikaci Dmytra Lytvyna má Ukrajina jasně definované okno příležitosti v horizontu zhruba šesti měsíců (do listopadu).

Proč ten spěch? Strach z energetického kolapsu a zimy ve tmě

Prohlášení o reálném ukončení bojů do zimy překvapilo řadu novinářů i zahraničních analytiků, kteří se dosud klonili k názoru, že válka bude mít vleklý charakter trvající několik dalších let. Za tímto pragmatickým obratem Kyjeva však stojí tvrdá realita a kombinace několika zásadních faktorů:

• Katastrofální stav energetické infrastruktury: Ruské raketové a dronové útoky v průběhu roku systematicky likvidovaly ukrajinské tepelné a vodní elektrárny i distribuční uzly. Ukrajina čelí masivnímu deficitu ve výrobě elektřiny. Představa další zimy, kdy budou velká města jako Kyjev, Charkov či Oděsa bez dodávek elektrického proudu, tepla a plynu, představuje pro ukrajinské vedení noční můru. Mohla by způsobit totální paralýzu ekonomiky a spustit novou, masivní vlnu uprchlíků do Evropy.
• Vojenská patová situace a limity lidských zdrojů: Přestože ukrajinské síly stabilizovaly frontu a úspěšně provádějí údery dlouhého dosahu na ruské území (zejména na rafinérie a vojenskou infrastrukturu), lidské a materiální zdroje země jsou vyčerpané. Ruské územní zisky sice v posledních měsících nepřesáhly jejich masivní ztráty, ale opotřebovávací válka dlouhodobě favorizuje lidský potenciál Ruské federace.
• Geopolitická nejistota v USA: Kyjev si je dobře vědom politického vývoje ve Spojených státech, kde se blíží prezidentské volby. Americká diplomacie, jak naznačil ministr zahraničí Marco Rubio, se v posledních měsících musela silně soustředit na krizi na Blízkém východě, což vedlo ke stagnaci některých formálních vyjednávacích procesů ohledně Ukrajiny. Kyjev potřebuje dosáhnout diplomatického průlomu dříve, než by případná změna v Bílém domě mohla ohrozit kontinuitu vojenské pomoci.

Podle Budanova probíhají složitá vyjednávání s ruskou stranou mimo hlavní pozornost veřejnosti. Naznačil, že existují reálné předpoklady pro zastavení bojů, přičemž Moskva údajně v předchozích kolech vyjednávání vyjádřila ochotu akceptovat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by garantovaly přímo Spojené státy. Hlavním kamenem úrazu však zůstává územní uspořádání.

„Hledáme kompromis mezi dvěma zcela protichůdnými postoji. Zatím jsme ho zcela nenašli, ale nemáme moc času,“ popsal situaci Budanov s tím, že vojenské podskupiny již dosáhly dílčích dohod o tom, jak by po skončení bojů fungovalo monitorování demilitarizované zóny. Klíčovým faktorem úspěchu diplomacie je podle Kyjeva udržení maximálního ekonomického a sankčního tlaku na Vladimira Putina ze strany západních spojenců.

Až do roku 1918 nám říkali “Rusíni”

Na sociálních sítích se znovu vynořilo legendární video z rozhovoru posledního vůdce a hlavního velitele UPA, který zemřel v roce 2007. Krátce před svojí smrtí Vasyl Kuk, který po smrti Romana Šuchevyče velel UPA v exilu v letech 1950 až 1954, poskytl rozhovor, ve kterému mimo jiné vylíčil, že až do roku 1918 vlastně nic jako Ukrajinci historicky neexistovali, protože se jmenovali jako národ Rutenové/Rusíni.

Teprve až po rozpadu Rakousko-Uherska a po skončení 1. sv. války se začaly objevovat pojmy “Okrajinci” a “Ukrajinci”. Jak v rozhovoru dále uvedl, tím slovem se označovali lidé žijící “na okraji” Ruského carského impéria, a slovo zahrnovalo území pro všechna etnika toho prostoru, nejen Rusíny, ale i Poláky, Rumuny, Maďary, Židy, Tatary a další “okrajové” národy carského impéria. Tohle video se ukrajinským nacionalistům příčí, nikde ho na ukrajinských nacionalistických webech nenajdete.

Ukrajina se nachází v kritickém bodě své moderní historie. Snaha o rychlé ukončení války do zimy ukazuje, že kyjevské vedení si uvědomuje své limity odolnosti vlastního státu vůči systematickému ničení kritické infrastruktury. Tento pragmatismus se však dostává do ostrého kontrastu s ukrajinskou vnitřní politikou nacistické identity. Krok, který měl sloužit k posílení morálky domácích ozbrojených sil – tedy udělení titulu odkazujícího na UPA – vedl k těžkému diplomatickému selhání ve vztahu k Polsku.

Varšava byla od února 2022 hlavním logistickým uzlem, přes který na Ukrajinu proudily západní zbraně, a jedním z nejhlasitějších zastánců rychlého přijetí Ukrajiny do EU. Pokud Kyjev bude takto k Polákům přistupovat i nadále, riskuje, že v momentě, kdy bude při složitých diplomatických jednáních s Ruskem potřebovat maximální podporu evropských spojenců, narazí na tvrdé veto ze strany Polska. Poláci se přitom nepoučili, že neonacismus na Ukrajině nemá přátele, jen dočasné spojence. A to je prostě tvrdá realita.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj: aeronet.news / InfoVojna