VIDEO: Zatiaľ čo krajiny bývalej ČSSR si pripomínajú 37. výročie štátneho prevratu zorchestrovaného KGB a ŠtB na pozadí geopolitických zmien v Európe koncom 80. rokov, v Číne sa medzitým chystá samit trojice prezidentov jadrových veľmocí, aby sa dohodli na Jalte 2.0.

17.11.2026 10:00
Česko a Slovensko si 17. novembra 2026 pripomínajú 37. výročie Nežnej revolúcie z roku 1989. Lídrov USA, Ruska a Číny čakajú 19. novembra 2026 v čínskom meste Šen-čen zásadné rokovania o budúcnosti sveta. Donald Trump, Vladimir Putin a Si Ťin-pching budú diskutovať o udržaní svetového mieru a podpore strategickej stability vo vzťahoch medzi veľmocami.

Česká republika a Slovensko si 17. listopadu připomínají státní převrat, který byl důsledkem geopolitických změn v Evropě po vrcholných summitech generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu a předsedy Prezídia Nejvyššího sovětu Michaila Gorbačova a amerického prezidenta Ronalda Reagana, které se odehrály postupně v Ženevě v listopadu 1985, v Reykjavíku v říjnu 1986, ve Washingtonu v prosinci 1987 a nakonec v Moskvě v červnu 1989.

Přestože oficiálně šlo o snahu o deeskalaci a o odsun zbraní středního doletu z Evropy v rámci dohody INF, ve skutečnosti v rámci neveřejných dohod šlo o demontáž tzv. sovětského bloku ve střední Evropě a souhlas Kremlu s demokratizací v zemích tzv. střední a východní Evropy. Moskva slíbila, že umožní ve svých satelitech změnu režimů, a že rozmístěná sovětská vojska nebudou zasahovat. Na řízený rozval socialistického tábora měla podle dohody dohlédnout KGB ve spolupráci s tajnými službami daných zemí. A přesně tak se stalo.

Michail Gorbačov a Ronald Reagan na summitu v Reykjavíku

 

Pod dohledem KGB nachystala 2. Správa SNB zinscenovaný státní převrat 17. listopadu, a to bez vědomí a bez souhlasu Ústředního výboru KSČ, bez vědomí předsednictva ÚV, bez vědomí Federálního shromáždění a bez vědomí představitelů Národní fronty. Jednalo se o státní převrat řízený Státní bezpečností za dozoru důstojníků KGB, kteří reportovali o průběhu rozvalu režimu přímo do Moskvy.

Sovětský svaz měl za to obdržet ekonomickou pomoc od USA, mělo dojít ke zrušení embarga na čipy a procesory, mělo dojít k otevření trhů a hlavním lákadlem pro Sovětský svaz byla tzv. doložka nejvyšších výhod. Tuto doložku obdržely v roce 1990 Československo a Sovětský svaz současně od USA, což se tehdy vysvětlovalo tím, že šlo o země nejvyššího zájmu. To samo o sobě ukazovalo na to, že pro USA v celé Evropě tehdy v tomto procesu rozpadu sovětského bloku šlo právě o Československo a o SSSR, o prioritní prostory amerického zájmu.

Po 37 letech se znovu schyluje k reformátování Evropy

A právě teď po 37 letech se znovu schyluje k reformátování Evropy a znovu dochází k vrcholným summitům představitelů velmocí. Donald Trump v pondělí odletěl z USA do Asie, kde se nejprve zúčastní zasedání zemí ASEAN v Manile na Filipínách a ihned poté se přesune na vrcholný summit APEC v čínském Šen-čenu.

Bude se tam konat historický trilaterální summit prezidentů Číny, Ruska a USA, na kterém se budou řešit hlavní geopolitické problémy tohoto světa. Trump před odletem z USA poskytl na briefingu pár postřehů a uvedl, že se bude v Číně jednat o Íránu, o Ukrajině, o byznysu a o koncepci globální bezpečnosti s ohledem na obranu před jadernou proliferací.

Přepis videa Donalda Trumpa před odletem do Asie

Novinář: Co tedy bude třeba, aby Putin ustoupil?

Donald Trump: Ustoupil od čeho?

Novinář: Od války na Ukrajině.

Donald Trump: Myslím, že už trochu ustupuje. Myslím, že by mohl být tvrdší, upřímně řečeno. Myslím, že ustupuje.

Novinář: A kdy to nastane?

Donald Trump: Myslím, že by to, upřímně řečeno, rád viděl dotažené do konce. No, budeme mluvit o denuklearizaci. Budeme mluvit o Íránu. S Íránem jsme na tom velmi dobře, ale o Íránu si trochu popovídáme. Budeme mluvit o mém oblíbeném tématu, o Ukrajině. Ukrajina prohrává. Ukrajina a Rusko ztrácejí 25 000 vojáků měsíčně. Takže o tom budeme mluvit. Všichni budeme mluvit o ekonomice a obchodu.

Trump samozřejmě bude na summitu řešit hned několik problémů, které nadrobily americké vlády v minulosti, ale i on sám, když zaútočil na Írán. Válka na Ukrajině byla vyprovokována americkými vládami, které od roku 2004 intervenovaly na Ukrajině a pomocí barevných revolucí se snažily svrhnout ukrajinské vedení napojené na Rusko a ruskou ekonomiku.

Washington přenechal válku na Ukrajině Evropské unii

Vyprovokovaná občanská válka, která na Ukrajině vypukla v únoru 2014, se o celých osm let později transformovala v ruskou pozemní invazi na Ukrajinu. Američané se angažovali ve snaze o porážku Ruska a svržení Putina z ulice do června 2023, do začátku ukrajinské protiofenzívy, do které Washington vložil všechny naděje. Protiofenzíva skončila naprostým fiaskem a Washington si uvědomil, že Ukrajinci nejsou schopni Rusy z Ukrajiny vytlačit.

Záběry zničené západní techniky v Záporoží během neúspěšné velké letní protiofenzívy AFU v červenci 2023

 

Američané si uvědomili, že projekt selhal, a už na podzim 2023 začaly USA dramaticky omezovat a snižovat podporu Ukrajině. Američané ten projekt svržení Putinovy vlády skrze porážku jeho armády na Ukrajině a skrze sankce, které měly vyhnat Rusy do ulic, prostě odpískali a celou tu válku hodili na hlavu Evropské unii. Ta se ocitla v situaci, kdy USA už nechtějí do Ukrajiny nic investovat, maximálně mají ochotu prodávat EU zbraně pro Ukrajinu, ale to prostě Bruselu nic neřeší.

Brusel a sázka na konvenční válku s Ruskem

Proto Brusel začal plánovat vlastní válku s Ruskem, už bez aktivní účasti USA, přičemž generálové NATO v Bruselu prý nedávno dospěli k závěru, že Putin ani po vstupu evropských zemí NATO do války nezmění styl válčení. Nesáhl by k jaderným zbraním, řešil by to stejně jako v Kurské oblasti, tedy poziční zákopovou a dronovou válkou. Právě proto se Brusel rozhodl pro válku s Ruskem v horizontu roku 2030, protože generálové v NATO jsou pevně přesvědčeni, že Putin jaderné zbraně nepoužije.

Zničená technika AFU po invazi do Kurské oblasti, srpen 2024

 

Kdyby je prý byl ochoten použít, už by to udělal. Takovéto úsudky prý v bruselské centrále NATO rozhodly o tom, že se Evropa může začít chystat na válku s Ruskem. Samozřejmě že generálové v NATO se mohou mýlit. Ale také nemusí. Je to padesát na padesát. Použil by Putin kvůli invazi NATO do Kaliningradu jaderné zbraně proti NATO? Generálové NATO jsou prý v této věci rovněž rozděleni napůl. Podle jedněch by Putin jadernou válku s NATO neriskoval, kdyby přišel útok na Kaliningrad, ale mohl by jaderné zbraně použít, pokud by přišel na Petrohrad.

Kaliningrad, Krym a otázka hodnoty území pro Moskvu

Ta území mají prý pro Rusko různou hodnotu, různou cenu. Důkazem jsou prý Cherson a Záporoží. Obě oblasti jsou v ruské ústavě zaneseny jako součásti Ruské federace, ale v mírových návrzích se Kreml dožaduje odstoupení celých oblastí pouze na Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti. Záporoží a Cherson se už nezmiňují v plánech na „dlouhodobý“ mír. A Rusové se na Telegramu ptají proč. Proč se v těch mírových plánech Kremlu nemluví o Záporoží a Chersonu, o jejich celistvosti?

Polský přechod do Kaliningradské oblasti

 

Podle generálů v NATO mají obě oblasti pro Kreml menší význam, a Moskva je proto nemusí obsadit celé. Je to i kvůli tomu, že je v těchto oblastech významně menší zastoupení obyvatel ruské národnosti. Není to 90 nebo 97 procent jako v DLR a LLR. Proto v Bruselu dospěli k přesvědčení, že Putin kvůli území, které nemá velkou důležitost, jaderné zbraně nepoužije. Zcela jistě by je prý použil na obranu Krymu, který má pro Rusko strategický význam.

Evropské útoky na Rusko, minimálně v rétorické a sankční rovině, podněcuje právě stále silnější přesvědčení v Bruselu, že není třeba se bát ruské jaderné odvety a tu konvenční lze přežít. Není samozřejmě jisté, že tyto kalkulace ISW opravdu vyjdou, ale celá EU se chová, jako by se nejen ruské odvety nebála, ale jako kdyby si věřila, že může Rusko porazit tam, kde to nedokázala celá ukrajinská armáda s veškerou pomocí NATO a především USA.

Severokorejské bojové zkušenosti a možná role Číny

Rusko totiž může porazit NATO i bez jaderných zbraní, a to stejným způsobem, jaký teď vidíme na Ukrajině. Stejné by byly i počty obětí, protože do konvenční války s Ruskem by Brusel nahnal postupně celou Evropu, zatímco Rusko by si na pomoc přizvalo opět Severokorejce a dost možná i čínskou armádu, i když ne oficiálně.

Šlo by o čínské vojenské dobrovolníky s cílem získat pro čínskou lidovou armádu jedinou věc, která jí stále chybí – bojové zkušenosti ze skutečného moderního válečného konfliktu. Koneckonců, přesně z tohoto důvodu došlo k dohodě s Kim Čong-unem o vyslání vojáků KLDR do Kurské oblasti.

Přepis rozhovoru tří moderátorů pořadu Fox & Friends

– Očekává se, že se uskuteční historické osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

– Toto třístranné setkání představuje první schůzku mezi představiteli největších jaderných mocností světa v době, kdy se prezident snaží omezit jejich jaderné arzenály. Mluvčí Bílého domu uvedl: „Prezident dal jasně najevo, že mimo jiné bude jednat o snížení počtu jaderných zbraní ve světě, jejichž šíření považuje prezident Trump za velmi nebezpečné.“

– Zdroje sdělily stanici Fox News, že součástí jednání bude také válka v Íránu, ale očekává se, že se budou vyhýbat tématu Ukrajiny. Vrchní velitel se ve čtvrtek setká také s Si Ťin-pchingem na bilaterálních jednáních. Půjde o jejich čtvrté setkání od Trumpova návratu do úřadu. A víte, nelze dost zdůraznit, že to bude bezpochyby historické setkání těchto tří lídrů právě v tomto okamžiku dějin. Ale člověk si opravdu klade otázku, jaké bude pořadí jednání. Na co se zaměří a čeho se prezident Trump, ten velký vyjednavač, bude snažit dosáhnout?

– Ano, a pak je tu samozřejmě i ta kontroverze kolem společnosti Nvidia. Pamatujte, že Jensen měl původně jet na tuto cestu s nimi. Teď je zřejmé, že nepojede. Elon Musk by podle zpráv měl jet, takže se zjevně budou bavit o byznysu, umělé inteligenci a všech těchto věcech. Bude ale zajímavé sledovat, jak se vyvine situace v Íránu. Vztahy mezi Íránem a Čínou se díky válce sblížily – víme, že mezi nimi existuje určitá spolupráce. Máme reportáž, kterou budeme vysílat o něco později, o tom, jak rychle se Íránu podařilo doplnit své zbraně způsobem, který jsme nečekali. Určitě se tedy hodně spekuluje o roli Číny v této záležitosti.

– Jo, a samozřejmě kromě Íránu, a i když se možná snaží vyhýbat přímým rozhovorům o Ukrajině, je docela těžké vyjmout celou tu situaci z kontextu těchto vztahů, protože předchozí administrativa samozřejmě udělala vše, co mohla, aby přiměla Rusko a Čínu – které jsou přirozenými protivníky kvůli tomu, kde na světě se nacházejí – k jakémusi spojenectví proti Spojeným státům, což je opravdu, opravdu špatná situace. A já jen děkuji Bohu, že prezident Trump, myslím, že tomu rozumí, jasně tomu rozumí, a nebude na to zapomínat, když se bude snažit o dohody.

– Jsem tak ráda, že jsi to zmínil. Je to jedna z nejvíce… Spojení Číny a Ruska, jeden z důsledků války na Ukrajině, bylo jednou z nejpředvídatelnějších věcí, jaké jsme si mohli představit. A když se to všechno stalo, je neuvěřitelné, že jsme jako národ dopustili, aby se to stalo. To není dobré.

– A ještě jsme to podporovali.

– A podporovali.

– Jen bych dodal, že bude zajímavé sledovat, co z těch jednání vzejde.

Cílem bylo získání bojových zkušeností ze skutečného moderního konfliktu. A Čína podle informací Severokorejcům kvůli tomu závidí. Politika Číny je politikou tzv. nezúčastněnosti, ale jen do chvíle, než jí bude hrozit nevyhnutelné zatažení do války. V takovém případě se bude muset přidat na stranu spojence.

A k takovému rozhodnutí by došlo, pokud by evropské země NATO vstoupily do bojů s Ruskem a v Evropě by začaly padat bomby a rakety. Zajímavé je, že na Fox News uznali, že americké vlády v minulosti vehnaly Rusko a Čínu do vzájemné náruče, a tím vzniklo spojenectví proti USA. A Trump se teď bude snažit vztahy s Čínou zlepšit.

Od Kissingerovy selanky k americkým clům a sankcím

Kissingerova selanka báječných vztahů USA s Čínou je dávno pryč a byl to Trump, kdo v roce 2019 zahájil rozvrat vztahů USA s Čínou, když uvalil cla na Čínu a sankce na Huawei a další čínské firmy, takže to nelze svalovat jen na Bidena a jeho vládu. Ten proces zadržování Číny začal proto, že USA se bojí příliš velké ekonomické síly Číny, obrovského rozvoje, bohatství čínských měst, moderní výstavby, rychlotratí po celé Číně, robotiky, umělé inteligence.

Ale i výroby pokročilých čipů dnes již prakticky srovnatelných s těmi americkými a hlavně obrovského pokroku v automobilovém a zbrojním průmyslu v Číně. Celá Evropa v podstatě kolabuje kvůli čínské konkurenci a USA si uvědomují, že Čína vyrostla do obrovské velikosti a síly, a proto ty pokusy Čínu zastavit cly a sankcemi začaly už v roce 2019.

Henry Kissinger, bývalý ministr zahraničí USA ve vládě Richarda Nixona

 

Na summitu půjde hlavně o rozdělení sfér vlivu, ale i o jasné vymezení toho, co je a co už není možné. Čína doporučí USA stáhnout se z Perského zálivu a ukončit operaci proti Íránu, zatímco Rusko nabídne převzít íránský obohacený uran. Pokud jde o Ukrajinu, Čína bude chtít zůstat mimo, ale Rusko zopakuje své podmínky a požadavky, a to i s ohledem na nový bezpečnostní rámec v celé Evropě.

Konec války na Ukrajině je v rukou amerického prezidenta. On je tím, koho se v EU stále bojí, i když jím opovrhují a nenávidí ho. Pokud Trump nařídí zastavit vyzbrojování Ukrajiny a pokud pohrozí stažením americké armády a jaderných zbraní z Evropy, v tom okamžiku bude válka na Ukrajině ukončena.

Bude Jalta 2.0 o míru?

Otázkou teď ale je, jestli je toto plánem, jak zničit Evropu, jak ji nechat zabřednout do války s Ruskem, jak ji postavit do cesty ruskému mobilnímu válečnému masomlýnu, který zatím mele maso na Ukrajině. Pokud budeme uvažovat, že Brusel počítá s tím, že válka NATO s Ruskem by měla ukrajinský pozemní a dronový charakter, potom i Moskva může uvažovat, že přesně tohle chce.

A potom se můžeme všichni mýlit v tom, že Jalta 2.0 bude o míru. Ona klidně může být o rozšíření kapacity ruského válečného masomlýna i na všechny Evropany. Když chce válka smrt na bojišti, proč jí to nedopřát a nedosáhnout tím likvidace Edomu? Protože upřímně, Rusko, USA i Čína prostě Evropu nesnášejí, nebo dokonce nenávidí. Doufejme, že se tak nestane, ale tato varianta nové Jalty by nás neměla překvapit.

-VK-

Šéfredaktor AE News

 

Zdroj: aeronet.news / InfoVojna

 

Zdielať článok na:  
Telegram


Ďalšie články: