Výbuch pagerů v Libanonu připisovaný Izraelu je podle OSN válečný zločin

21.09.2024 20:00

Sérii explozí komunikačních zařízení z tohoto týdne v Libanonu, která cílila na členy hnutí Hizballáa a je připisována Izraeli, odsoudil i vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Podle něj by tato akce mohla být považována za válečný zločin. Türk to podle tiskových agentur řekl v pátek na zasedání Rady bezpečnosti OSN k této záležitosti.

K mezinárodnímu vyšetřování explozí komunikačních zařízení v Libanonu, které zabily čtyři desítky lidí, včetně několika dětí a žen, a tisíce dalších zranily, vyzvala v pátek i organizace Amnesty International.

Série explozí pagerů a vysílaček v úterý a ve středu v Libanonu podle Türka „rozšířila strach, paniku a hrůzu mezi lidmi v Libanonu“, kteří už tak trpí kvůli dlouholeté ekonomické krizi a konfliktu Hizballáhu s Izraelem. „Násilí s cílem šířit teror mezi civilisty je válečným zločinem,“ dodal Türk, který vyzval také k nezávislému vyšetřování explozí komunikačních zařízení.

„Mezinárodní humanitární právo zakazuje užívání nástražných výbušných zařízení v podobě zdánlivě neškodných přenosných předmětů,“ řekl Türk podle BBC na zasedání Rady bezpečnosti OSN.

K výbuchům pagerů a vysílaček se nikdo nepřihlásil, Hizballáh i libanonská vláda je ale připsaly Izraeli. Libanonská diplomacie je označila za „teroristickou agresi“ a „porušení mezinárodního humanitárního práva“.

Izrael neprověřil, zda pagery mají jen bojovníci Hizballáhu

„Ti, kdo naplánovali a provedli tyto útoky, neprověřili, kdo další může být v bezprostřední blízkosti zařízení v době výbuchu, a zřejmě ani to, zda pagery a vysílačky dostali pouze bojovníci Hizballáhu,“ uvedla organizace Amnesty International.

Exploze nastaly v supermarketech, autech, ulicích a na dalších rušných veřejných prostranstvích a způsobily nejen smrt a zranění, ale i paniku po celém Libanonu. Zatížily také libanonská zdravotnická zařízení.

Také podle expertky na globální bezpečnost z Oxfordské univerzity Janiny Dillové mohlo být porušeno mezinárodní právo. „Každý útok ve válce ... každý výbuch zařízení má být namířen proti jednotlivci, o němž útočník ví, nebo se důvodně domnívá, že je legitimním cílem útoku. Bojovníci Hizballáhu jsou tedy legitimními cíli útoků, ale klíčové je, že ne každý člen Hizballáhu je členem ozbrojeného křídla tohoto hnutí,“ řekla televizi Deutsche Welle (DW) Dillová.

„A i kdyby všechny tyto útoky byly zaměřeny na bojovníky Hizballáhu, z právního hlediska vyvstává otázka, zda útočící strana, potenciálně Izrael, měla prostředky nebo zpravodajské informace k ověření, že pagery skutečně skončí v rukou zamýšlených jednotlivců, tedy bojovníků Hizballáhu,“ dodala.

Hizballáh, v překladu Alláhova strana, je militantní islamistické hnutí, ale i politická strana. Má ministry v libanonské vládě i poslance v parlamentu. Je klíčovým spojencem Íránu i palestinského hnutí Hamás a nejmocnější vojenskou silou v Libanonu.

S Izraelem bojuje už několik desítek let a vedl s ním dvě války, naposledy v roce 2006. V posledních letech se sporadicky ostřelovaly přes hranici, ale od loňského října, kdy začala válka v Gaze, provádí obě strany letecké útoky přes hranici každý den.

Od října si přeshraniční útoky Hizballáhu na izraelské straně podle serveru ToI vyžádaly smrt 26 civilistů a 22 vojáků a v Libanonu při izraelském ostřelování zemřelo téměř pět stovek členů Hizballáhu a desítky civilistů.

Zdroj: idnes.cz