VIDEO: Po piatich rokoch bez ruských energií a v dôsledku protestov proti drahote začína Európa zisťovať, že situácia je vážna. Jednota EÚ sa štiepi a Fínsko s Nórskom majú rovnaké problémy ako Nemecko. Prekvapivý 90-minútový rozhovor fínskeho prezidenta Alexandra Stubba a nórskeho premiéra Jonasa Gahra Støreho s ruským prezidentom Vladimirom Putinom pobúril vojnových štváčov
28.10.2026 09:00
Situace v Evropě a zejména v Evropské unii musí být opravdu zoufalá, protože jaké peklo se roztočilo okolo překvapivého úterního telefonátu finského prezidenta a norského premiéra s ruským prezidentem Putinem, to prostě dosud Evropa nezažila. Ukázalo se totiž, že Alexander Stubb a Jonas Gahr Støre projednali tento telefonát předem jen s některými evropskými lídry, zatímco jiní o něm nevěděli.
Nejvíce křiku spustila dánská premiérka Mette Frederiksen, která varovala, že takovéto akce mohou Putinovi poskytnout příležitost a výhodu, kterou předtím neměl.
V celé Evropě probíhají protesty, které jsou důsledkem odpojení Evropy od ruských energií a surovin, přičemž Německo je na tom úplně nejhůř ze všech zemí EU, protože odpojení od Ruska dopadlo nejhůře a nejtvrději na německý těžký a strojírenský průmysl v čele s tím automobilovým. Celé Německo před začátkem SVO na Ukrajině likvidovaly jenom emisní povolenky pro podniky. To byl jeden hřebík do rakve německé ekonomiky.
Přepis videa: Mette Frederiksen kritizuje telefonát s Putinem
Redaktorka: Tato iniciativa obou státníků hrozí zcela zbytečným protahováním celé záležitosti?
Mette Frederiksen: Upřímně řečeno nevím, čeho tím chtějí obě země dosáhnout. Zbytek Evropy již dříve zcela jasně zdůraznil, že v situacích, kdy se jednotlivé státy vydaly vlastní cestou – například cestou do Moskvy – je klíčové, abychom my Evropané vystupovali jednotně. Mnozí z nás o to usilovali po celá léta, kdy jsme čelili útokům ze strany Ruska na Ukrajině a nyní také prostřednictvím hybridní války.
Všichni toužíme po míru; mnozí z nás dokonce věřili, že v Evropě již nastal, avšak je zřejmé, že Rusko o něj nestojí. Domnívám se proto, že musíme být nanejvýš obezřetní, abychom Putinovi neposkytli příležitost, kterou ještě před několika hodinami neměl.
Ten druhý hřebík vyrobila Evropská komise v roce 2022, když schválila plán na úplné odpojení celé EU od ruských energií nejpozději do 1. ledna 2027. Německo nechtělo, ale po likvidaci plynovodů Nord Stream se muselo odpojit chtě nechtě.
Po pěti letech experimentu Evropy bez ruských energií je evropská ekonomika na kolenou, nekonkurenceschopná, zaplavená násilnými protesty v evropských městech a obrovskou sektorovou inflací, především v oblasti hypoték, nemovitostí a nájemného, ale rovněž neuvěřitelným růstem cen potravin. Právě do nich, jako do tzv. měkkého produktu inflační odolnosti, se nejvíce promítají astronomické náklady jak na emisní povolenky, tak na drahé energie.
Astronomické ceny energií se propisují do všeho
Není divu, že Evropa tajně nakupuje od Rusů zemní plyn ve formě LNG a tajně ho deklaruje jako turecký, ale nikdo to veřejně nepřizná, jenom se o tom dočtete na různých ekonomických serverech. Evropa se bez ruských energií už nikdy nedokáže stát znovu konkurenceschopnou! Už nikdy! To je stanovisko Světové banky, které zaznělo na konferenci o udržitelném rozvoji před pár měsíci.
Dnes například německý průmysl se započtením emisních povolenek kupuje 1 000 metrů krychlových plynu z USA za více než 97 EUR k dnešnímu dni. To je skoro 100 EUR. Rusko přitom dodává Číně 1 000 metrů krychlových v přepočtu za 12,75 EUR na dvouletém termínu a na tom čtyřletém dokonce za 10,85 EUR.
Navíc toto jsou velkoobchodní ceny na burzách. Retailové ceny pro podniky, továrny a domácnosti jsou ještě vyšší v nominální částce za 1 000 metrů krychlových a ještě dál cenu potom zvyšuje jak DPH, tak i spotřební daň. Proto Volkswagen krachuje a zavírá podniky.
Jenom idiot a naprostý diletant při pohledu na tato čísla stále neví, kde je problém kolapsu evropské průmyslové konkurenceschopnosti a obrovské drahoty navázané na potraviny, služby, zemědělství, zemědělské produkty, průmysl a další sektory. Tam všude se promítají astronomické ceny a dopady odpojení Evropy od ruského plynu, ropy a surovin.
Norsko vyváží plyn, jeho průmyslový sever ale dusí drahota
Norsko a Finsko jsou dvě země, na které odpojení od Ruska a jeho energií dopadlo úplně nejhůř. Norsko je sice velký exportér vlastního plynu i ropy, ale v Norsku nejsou vybudované dálkové plynovody a ropovody na sever země. Severní oblasti Norska nakupovaly plyn a ropu od Rusů. A od roku 2022 se začala na severu Norska prohlubovat ekonomická krize spojená, jak jinak, s drahotou.
Situace tak došla tak daleko, že norský premiér se musel připojit k finskému prezidentovi a volali Putinovi. Norský premiér musel pro média vysvětlovat, proč to udělal. Zdůvodňoval to zájmem o dobré vztahy s Ruskem a o ochranu rybolovu a rybářů. Velké průmyslové závody na severu Norska na zpracování ryb totiž jedou na ruský zemní plyn. Takové drobné chucpe.
Přepis videa: Jonas Gahr Støre vysvětluje telefonát s Putinem
Jonas Gahr Støre: Neodvážili jsme se hovořit jménem nikoho jiného než nás samotných. Norsko je navíc sousedem Ruska. Disponujeme rozsáhlou námořní oblastí. Naším úkolem je spravovat rybolov a udržovat dobré sousedské vztahy, které zajišťují naši vlastní bezpečnost.
Norsko situaci částečně sanuje dodávkami LNG v nádržích po železnici nahoru na sever, ale to neřeší tu hlavní věc, a tou je vysoká cena. Domácí norský plyn je totiž kótovaný na burze v Rotterdamu a prodává se za spread, tzn. za průměr cen plynu na různých burzách v EU, čímž se Norsko takto živí už desítky let. Jinými slovy, průmyslový sever Norska trpí nejvíce.
Stubb mluví o Ukrajině, doma mu ale narůstají problémy
Daleko složitější situaci má Finsko. To je na ruském plynu i ropě úplně závislé a odpojení země od ruských energií způsobilo v zemi stejný efekt jako tady v Německu. Propad finské konkurenceschopnosti, obrovskou drahotu a inflaci projevující se ve všech oblastech, kde jsou citelné vstupy plynu a ropy do výroby a produkce.
Přepis videa: Alexander Stubb o rozhovoru s Putinem a jednáních v Abú Dhabí
Alexander Stubb: Norský premiér Jonas Gahr Støre a já jsme dnes ráno vedli telefonický rozhovor s prezidentem Putinem. Trval přibližně hodinu a půl a jednalo se o navazující hovor na setkání v Oslu, které se konalo 20. října.
Hovor proběhl po konzultaci s Ukrajinou. Před hovorem jsme informovali klíčové spojence, včetně všech severských států, a o obsahu hovoru jsme je informovali i poté.
Po skončení hovoru jsme také asi 30 minut informovali prezidenta Zelenského a probrali jsme s ním klíčová témata a hlavní poselství, o nichž jsme diskutovali předchozí večer před tím, než měl hovor proběhnout.
Rozhovor s prezidentem Putinem byl profesionální a přímý a my jako Norsko a Finsko samozřejmě i nadále podporujeme Ukrajinu a usilujeme o trvalý a spravedlivý mír. Nyní je připravena cesta k setkání Spojených států, Ukrajiny, Ruska a evropských zemí v Abú Dhabí, ke kterému dojde někdy v listopadu.
Lidé jsou nespokojení a po pěti letech začínají zesilovat protivládní subjekty, takže prezident Stubb to musí řešit. Také on vysvětloval, proč musel volat s Putinem. Omlouval to tím, že mu jde o Ukrajinu, ale samozřejmě je jasné, že to je póza a alibi, protože norský premiér i on volali Putinovi kvůli svým problémům doma, kde pět let bez ruského plynu a ropy začíná lomcovat s jejich volebními preferencemi.
Kreml vzkazuje Zelenskému: Přijeďte do Moskvy
Pohled na rozhovor z Kremlu poskytl i Putinův poradce Jurij Ušakov, který uvedl, že telefonát se prý konal na podnět norského premiéra a finského prezidenta. Předali prý vzkaz od Zelenského, že se chce setkat s Putinem. Ten s tím souhlasí, ale setkání by mělo být v Moskvě, a to až poté, co vyjednavači dohodnou mírovou dohodu. Potom se Putin a Zelenský mohou sejít a podepsat papíry.
Rusko si zkrátka může diktovat podmínky a de facto Zelenský bude v Kremlu podepisovat kapitulaci. Když to půjde pro EU dobře, bude ji Zelenský podepisovat sám a EU se bude tvářit, že s tím nemá nic společného. V horším případě tu kapitulaci Zelenský podepíše za přítomnosti stafáže tzv. lídrů EU. To bude potupa zachycená na věčnost.
Přepis videa: Jurij Ušakov o telefonátu a podmínkách setkání Putina se Zelenským
Jurij Ušakov: Norský premiér a finský prezident se setkali s panem Witkoffem jak před setkáním s ruským prezidentem v Petrohradě, tak i po něm. Co mě překvapuje: ten rozhovor se uskutečnil. Telefonický rozhovor byl, řekl bych, podrobný, věcný a trval hodinu a půl. Je však překvapivé, že tento rozhovor vyvolává kritické reakce v řadě evropských zemí. To je podle mého názoru velmi příznačné a výmluvné.
Pokud jde o samotný rozhovor, soustředil se především na dohodu o obnovení trojstranných jednání zástupců Ruska, Ukrajiny a USA v Abú Dhabí. Bylo v této souvislosti mnoho otázek a upřesnění z naší strany. Celkově se toto téma aktivně probíralo.
A možná by stálo za to věnovat pozornost ještě jedné věci. Jak norský premiér, tak ukrajinský prezident [pozn.: mínil finského prezidenta] sdělili našemu prezidentovi, že Vladimir Zelenský má velký zájem o přímá jednání s naším představitelem.
Z naší strany bylo poznamenáno, že, no, zaprvé, všichni vědí, že současný kyjevský představitel není legitimní. O tom se také hodně mluvilo. Zároveň náš šéf zopakoval, pravděpodobně už po milionté, že pokud Zelenský skutečně chce vést přímá jednání, ať přijede do Moskvy, kde mu budou zajištěny všechny podmínky, včetně bezpečnosti. To bylo řečeno.
A za třetí bylo zdůrazněno, že samozřejmě v zásadě má kontakt na úrovni představitelů Ukrajiny a Ruska největší smysl až poté, co skončí vyjednávací proces, budou vypracovány nějaké dokumenty, a to konkrétně v kontextu dlouhodobého urovnání situace na Ukrajině.
Teprve poté by se mohli setkat představitelé obou zemí. Vyjednavači by jim předložili dokumenty a představitelé by je zase byli připraveni podepsat.
Ale plynová a ropná krize v EU bude silnější. Německý průmysl půjde v následujících měsících úplně ke dnu a do ČR krize dorazí nejspíš na jaře příštího roku. Kolaps německého průmyslu může zavřít v ČR desítky závodů a podniků. Samozřejmě je naděje, že se to nestane, protože politici v EU dostanou rozum a přistoupí na ruský mír. Tedy na model ruského mírového uspořádání.
Potom by se průmysl Německa mohl zachránit a s ním i české přidružené subdodavatelské závody. To by ale museli být politici v EU opravdu zoufalí, a to zatím nejsou. Stubb se Størem jsou zatím jen dvě vlaštovky, což je pořád málo na změnu postojů EU. Nicméně to stačí jako ukázka toho, jaké drsné dopady bude mít budoucnost Evropy bez ruských energií.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: aeronet.news / InfoVojna
