Evropská unie chce konec ruského plynu, realita je jiná. Téměř všechny dodávky z Jamalu míří do EU
13.04.2026 10:30
Evropská unie se chtěla odpoutat od ruského plynu, aktuální vývoj však ukazuje pravý opak. V prvním čtvrtletí roku 2026 totiž podle dat analytické společnosti Kpler odebrala EU naprostou většinu dodávek z ruského projektu Yamal LNG v Arktidě. Celkem 97 procent přepravených zásilek skončilo v Evropě, jak uvedl deník Financial Times.
Tím se naplno odhaluje zásadní rozpor evropské energetické politiky. Přestože Brusel schválil úplné ukončení dovozu ruského plynu do roku 2027, krátkodobě importy opět rostou, píše deník Berliner Zeitung.
Dodávky z projektu Jamal LNG se v prvním čtvrtletí zvýšily o 17 procent na přibližně pět milionů tun. Provozovatelem projektu a hlavním exportérem je ruská soukromá společnost Novatek.
Hlavní příčina spočívá v napětí na globálním trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG). Eskalace kolem Íránu narušila dodávky a snížila export z Kataru, jednoho z klíčových světových producentů. Současně zůstává poptávka vysoká jak v Asii, tak v Evropě.
LNG je globálně obchodovaná komodita, nikoli regionální zdroj energie. Výpadky v jedné části světa proto automaticky zvyšují konkurenci jinde. Pro evropské odběratele to podle Berliner Zeitung znamená jediné: berou dostupné objemy bez ohledu na jejich původ – včetně Ruska.
Podle odhadů ekologické organizace Urgewald utratila EU v prvním čtvrtletí za plyn z projektu Jamal přibližně 2,88 miliardy eur. Jen v březnu bylo dodáno 1,8 milionu tun.
Nová data však ukazují i opačnou závislost. Rusko má pro svůj LNG jen omezené alternativy. Podle Financial Times směřovalo do Asie pouze malé množství dodávek, zatímco většina zůstala v Evropě.
Jedním z důvodů jsou regulační omezení ze strany EU, která omezila překládku ruského LNG pro další export. Evropský trh tak zůstává pro Moskvu alespoň krátkodobě klíčový. Rusko se zároveň snaží hledat nové odběratele v Asii. Podle agentury Bloomberg nabízí slevy až 40 procent, zejména u LNG z projektu Arctic LNG 2. Ten byl v roce 2023 sankcionován Spojenými státy a funguje od roku 2024. Hlavním odběratelem je zatím Čína.
Napjatý trh se odráží i v cenách. V březnu dosáhla průměrná cena plynu v Evropě zhruba 52,87 eura za megawatthodinu, což je výrazně více než na začátku roku. Vzhledem k tomu, že řada dlouhodobých kontraktů je na tyto tržní ceny navázána, rostou automaticky i náklady.
Navzdory tomu EU neplánuje ustoupit ze své sankční politiky. Úplný zákaz dovozu ruského LNG má začít platit od roku 2027, přičemž krátkodobé kontrakty jsou již nyní omezené. Dovoz ruského plynu potrubím, například přes plynovod TurkStream, má skončit nejpozději 1. listopadu 2027. „Návrat k ruskému plynu by znovu prohloubil závislost a učinil Evropu politicky zranitelnou,“ varoval před opakováním minulých chyb eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen.
Zdroj: echo24.cz / InfoVojna
