Přepis videa:

Hans Neuhoff: Vítejte v Evropském parlamentu.

Iulija Mendelová: Děkuji, děkuji, pane doktore Hansi.

Hans Neuhoff: Pojďme ke vchodu.

Pořadatel: Dnes jsme se dozvěděli, že bohužel došlo k zákazu vašeho vstupu do Evropského parlamentu.

Advokát: Ano, snažím se přijít na to, co za tím stojí.

Iulija Mendelová: Děkuji vám, že jste tady. Doslechla jsem se, že mi bude zakázán vstup do Evropského parlamentu. Dnes jsem měla pronést projev o míru a stále věřím, že pro Ukrajinu existuje jediná cesta, jak přežít jako národ, a tou je mír.

Nevidím na tom nic protiukrajinského. My jako země jsme vždy vnímali Evropskou unii jako unii svobod, která respektuje lidská práva, svobodu slova a svobodu projevu. Je pro mě opravdu velmi podivné, že jsem vyloučena právě v den, kdy potřebuji přednést tento projev o míru.

Jsem vděčná straně AfD, že mi dnes přesto umožnila promluvit prostřednictvím videokonference. Upřímně řečeno je to ale stresující a nevidím pro to žádné vysvětlení.

Vím, že existuje spousta Ukrajinců, doslova miliony Ukrajinců, kteří se zasazují o mír. Mám podporu ze západní Ukrajiny, z východní Ukrajiny, z Donbasu, z Kyjeva a ze všech koutů země. Tolik lidí očekávalo, že tento projev přednesu.

Je škoda, že existuje taková autocenzura a že evropští poslanci nechtějí naslouchat těm Ukrajincům, kteří chtějí mír. Je to tedy docela urážlivé. Musím odpustit. Znovu jsem vděčná, že budu moci tento projev přednést prostřednictvím videokonference. Děkuji vám, že jste tady.

Český přepis projevu Iulije Mendelové:

Vážení poslanci Evropského parlamentu, je pro mě velkou ctí a výsadou promluvit v parlamentu Evropské unie, na místě, kde se rodí ústřední myšlenky evropské civilizace. Některým z vás může být to, co řeknu, nepříjemné. Může to vyvolat kritiku nebo dokonce hněv. Přesto před vámi stojím s nadějí.

Dva roky jsem působila jako tisková mluvčí Volodymyra Zelenského. Předtím jsem pracovala jako externí spolupracovnice listu The New York Times, konzultantka Světové banky a spisovatelka. Dnes mě někteří lidé na Západě a ukrajinská státní média označují za proruskou pokaždé, když vyslovím prostý fakt o válce nebo nesouhlasím se Zelenského politikou nekonečné eskalace.

Lidé na pohodlném Západě se někdy domnívají, že rozumějí Ukrajině a této válce lépe než já. Konflikt přitom sleduji od roku 2014, mnohokrát jsem cestovala na Donbas se Zelenským, účastnila jsem se jednání a pomáhala vytvářet prezidentovu komunikaci. Po zahájení plnohodnotné invaze jsem na Ukrajině zůstala, zažila jsem ostřelování a jen těsně přežila. Nikdo mě nemůže vážně označovat za proruskou, pokud ovšem nepřijímá primitivní černobílý obraz války.

Nepřišla jsem sem hrát politické hry. Přišla jsem prosit za lid Ukrajiny, za svůj lid. Neprofituji z této války, nebuduji na ní kariéru a nedostávám za ni žádné granty. Stejně jako většina Ukrajinců, Evropanů, Američanů i Rusů kvůli této krutosti pouze ztrácím. Pokud bude válka pokračovat, způsobí ztráty a změny, které již nikdy nebude možné napravit.

Ukrajinský lid a armáda prokázaly neuvěřitelnou odolnost. Nemáme se za co stydět. Válka nás však všechny změnila a dnes odolnost znamená říkat pravdu a postavit se za mír. Ukrajina a Evropa znovu a znovu volí špatnou válku namísto špatného míru a eskalaci namísto diplomacie.

Moje kmotřenka Maria bude mít brzy čtyři roky. Nikdy nepoznala život bez války. Po dalším ruském raketovém útoku dostala strach, že raketa zasáhne její školku. Nyní usíná při zprávách o útocích na ruské ropné rafinerie, kterým se u nich doma říká „dobré útoky“. Jsou jí čtyři roky a nemůže chápat složitost války.

Mé neteři Anně je deset let a nikdy nevstoupila do školy. Neví, jak vypadá třída plná dětí. Tolikrát se stěhovala, že nemá nikde přátele. Každý den sedí sama v bytě, zatímco její rodiče pracují. Připojí se k vyučování, udělá si domácí úkoly, uklidí, uvaří a čeká. Nemůže se volně pohybovat ve městě vystaveném útokům.

Jedna třetina ukrajinských dětí nemá přístup k řádnému vzdělání. Na frontových územích jsou žáci čtvrtých tříd, kteří neumějí číst. Pod raketami, drony a bombami ztrácíme lidský kapitál nejen smrtí a zraněními, ale také tím, že lidé nemají možnost normálně žít.

Moji rodiče jsou lékaři v Chersonu. Prožili více než osm měsíců pod ruskou okupací a stále odmítají opustit město vystavené ostřelování. Ptají se: Jestliže všichni odejdou, bude to ještě Ukrajina? Desetitisíce dalších lidí nemohou odejít kvůli chudobě a naprostému nedostatku pomoci.

Třetina Ukrajiny se změnila v peklo. Téměř 20% území je okupováno a dalších 10% se stalo hořící frontou. Jak dlouho může zbývajících 70% země vydržet s takto otevřenou a neléčenou ranou?

Dnes podporujeme strategii, v níž se každodenní utrpení Ukrajinců stává neviditelným ve srovnání s velkou myšlenkou zničení Ruska. Řekněme si pravdu: mnoho lidí chce zničit Rusko více, než chtějí zachránit Ukrajinu. Cenou za pomalý kolaps Ruska má být můj národ, moje země a můj stát.

Jak má 25 milionů Ukrajinců, z nichž polovinu tvoří důchodci, bránit 500 milionů Evropanů před 140 miliony Rusů? Nestydíte se? Od získání nezávislosti v roce 1991 přišla Ukrajina o více než polovinu obyvatel. Tehdy měla 52 milionů lidí, dnes jich podle optimistických odhadů zbývá přibližně 25 milionů.

Evropská unie nám poskytuje jednu půjčku za druhou a náš zahraniční dluh již překročil 110% hrubého domácího produktu. Jsme zcela závislí na západních transferech. Nevytváříme téměř žádnou přidanou hodnotu, vývoz je dušen válkou a podniky umírají nebo odcházejí ze země. Evropa financuje Zelenského výrobu dronů za cenu hospodářství celého ukrajinského národa.

Každý z vás ví, že vojenská porážka Ruska je nemožná. Tyto hry stojí příliš mnoho, a to nejen mou zemi, ale také vaši budoucnost. Pro uzavření míru nebudou lepší podmínky než nyní.

V Evropě se stalo vlasteneckým mlčet o tom, co se děje uvnitř Ukrajiny. Uzavřené hranice změnily život mužů a jejich rodin ve vězení. Muži jsou loveni na ulicích, mučeni v náborových centrech, biti k smrti odvodovými pracovníky a někdy zabíjeni vlastními veliteli. Utíkají přes hory a řeky a naše služby potom vytahují těla těch, kteří cestu nepřežili.

Putinova válka nemá ospravedlnění ve své brutalitě a pohrdání lidským životem. Stejně neospravedlnitelné je však Zelenského rozebírání reforem, ochrana korupčních sítí, klamání vlastních obyvatel a nadřazování osobní moci nad přežití národa.

Někteří lidé v Evropské unii věří, že militarizace hospodářství a společnosti může být odpovědí na politické a ekonomické problémy. Trvalé zbrojení doprovázené neustálým vytvářením obrazu nepřítele však získává vlastní dynamiku. Čím více je společnost připravována na válku, tím větší je tlak tuto přípravu ospravedlnit. Dříve či později může tato logika vyvolat právě konflikt, kterému údajně měla zabránit.

Západ nenabízí diplomacii, ale výhrůžky, snahu zničit Rusko bez ohledu na počet ukrajinských životů a touhu prodat co nejvíce zbraní. Zelenský s tím souhlasí, váleční lobbisté s tím souhlasí a souhlasí s tím všichni, kteří na válce vydělávají. Jak s tím ale může souhlasit většina obyvatel?

Tato válka se dříve či později rozšíří za hranice Ukrajiny. Každý, kdo se pokusil mluvit s Putinem, byl pronásledován a označen za proruského – od Viktora Orbána a Roberta Fica až po prezidenta Spojených států. Rusko tuto válku zahájilo, ale pokračují v ní váleční lobbisté, kteří z ní mají prospěch.

Jste připraveni poslat do skutečné války své vlastní děti? Nevěřím tomu. Evropané obtížně přijímají i mírné nepohodlí ve svých životech. Právě proto zavádějí pouze poloviční sankce a právě proto obchodování s Ruskem pokračuje.

Je čas změnit strategii. Diplomacie výhrůžek neexistuje. Nemusíme být s Ruskem přátelé, ale je rozdíl mezi tím nebýt přáteli a pokračovat ve vzájemném zabíjení. Rusko lze omezovat a bránit opakování agrese rozumem, diplomacií a lidskostí, nikoliv nekonečnou válkou.

Přestaňte věřit černobílým příběhům, které vám předkládají Zelenského vyslanci a aktivisté financovaní vašimi vládami. Říkají vám, že Putin neustoupí, a proto je nutné na něj tlačit ještě více. V praxi je to absurdní hostina v době moru. Tato válka připravila o život stovky tisíc lidí a zničila miliony rodin.

Ukrajinská demokracie je nyní tak křehká, že se téměř neliší od autokratického režimu. Svoboda projevu je silně omezená, instituce jsou oslabené, základní ústavní práva jsou porušována a političtí odpůrci jsou pronásledováni. Pokud má jít o osvobození okupovaných území, Ukrajina další území ztrácí, místo aby je získávala zpět.

Ukrajina stojí na pokraji zániku. Vyzývám k návratu k diplomacii a politice. Někdo musí bojovat za ukrajinské lidi – nikoliv za ruiny, území nebo medaile, ale za lidské bytosti. Současná strategie nefunguje.

Podle posledního průzkumu Gallupu chce 66% Ukrajinců mír co nejdříve. Přesto mohou být lidé za volání po míru odsouzeni, sankcionováni nebo označeni za zrádce. Tři dny před tímto projevem proti mně Volodymyr Zelenský podepsal protiústavní sankce. Tvrdí, že důvodem je ruská propaganda. Ve skutečnosti sankcionuje každého, kdo říká to, co nechce slyšet.

Vzpomínejte na Finsko. Kdo by dnes řekl, že Finsko prohrálo svou válku? Prohrálo některé bitvy, ale zachránilo svůj národ a budoucnost. Ukrajina se může stát dalším Finskem a hranicí mezi Západem a Ruskem.

Každý, kdo chce bojovat proti Rusku ukrajinskou krví a současně ignoruje utrpení obyčejných lidí, jedná proti Ukrajině a proti demokratickým hodnotám. Jestli skutečně chcete bojovat s Ruskem, běžte na frontu. Necenzurujte Ukrajince volající po míru. Sedět pohodlně na Západě a napadat ty, kteří požadují konec zabíjení, z vás nedělá hrdiny. Dělá to z vás pokrytce.

Až jednou dojde ke konečnému účtování, nebude se měřit získaným nebo ztraceným územím, počtem dodaných zbraní ani potleskem na červených kobercích. Bude se měřit lidskými životy, dětmi, které se nikdy nenaučily číst, rodiči, kteří se nevrátili, a zemí, která směla zmizet, zatímco svět odvracel oči a nazýval to odhodláním.

Historie se nebude ptát, jak hlasitě jsme tleskali. Zeptá se, co jsme zachránili. Vyzývám všechny evropské politiky, aby se spojili ve prospěch míru, pomohli ukončit tuto strašlivou rusko-ukrajinskou válku a vrátili našemu kontinentu stabilitu a bezpečnost.

Děkuji Alternativě pro Německo, Tinu Chrupallovi a doktoru Hansi Neuhoffovi za možnost diskutovat o cestách k míru v Evropě. Děkuji vám.