VIDEO: Digitální infantilizace společnosti aneb jak se pod vlajkou „ochrany dětí“ přijímá zákon, jenž zakazuje používání sociálních sítí osobám mladším 15 let
08.02.2026 20:00

Francie, která se ráda prezentuje jako bašta svobody a lidských práv, spustila legislativní experiment, který rozbíjí samotný základ svobodného internetu. Pod vlajkou „ochrany dětí“ přijímá zákon, jenž zakazuje používání sociálních sítí osobám mladším 15 let. Na billboardu to vypadá hezky, ve skutečnosti jde o brutální zásah do soukromí všech – dětí i dospělých.
Aby totiž stát a platformy mohly děti z online prostoru „odfiltrovat“, musí vědět, kdo je dítě a kdo ne. A věk bez identity ověřit nejde. Tečka. Francouzští politici to ani nijak zvlášť neskrývají. Prezident Emmanuel Macron teatrálně prohlašuje, že „mozky našich dětí nejsou na prodej“ a že je nutné „rázně regulovat vliv sociálních sítí na mladistvé“.
Premiér Gabriel Attal mluví o tom, že je potřeba „jednou provždy ukončit nekontrolovaný přístup nezletilých na sociální platformy“. A ministr pro digitální záležitosti Jean-Noël Barrot k tomu doplňuje, že ověřování věku uživatelů je „nezbytné“ a platformy budou mít povinnost je zavést. V překladu z politického newspeaku: anonymita skončila, identifikace začíná. Do stejné řeky se žene i Česko.
Premiér Andrej Babiš nadšeně v neděli na FB videocastu říká [1], že je „pro zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let po vzoru Francie“, a vicepremiér Karel Havlíček mluví o tom, že vláda „vážně zvažuje předložení návrhu“. Ani jeden z nich ovšem nahlas neřekne klíčovou věc: že prosazují rejžák, který smaže anonymitu na internetu pro úplně všechny, nejen pro děti.
Francouzský zákon: záminka jsou děti, cíl je identita
Mechanika francouzského zákona je jednoduchá a nebezpečná. Osoby mladší 15 let nesmí používat sociální sítě. Tečka. Žádné „doporučujeme“, žádné „zvažujeme“, ale tvrdý zákaz. Sociální platformy mají povinnost aktivně zabránit tomu, aby se k nim nezletilí dostali, jinak riskují sankce a zásahy regulátora.
Aby to mohly udělat, musí mít mechanismus, který u každého uživatele ověří věk. U každého, tedy nejen u dětí protože tady nastupuje do akce legendární Hlava 22. Je třeba kontrolovat děti. Ale aby se dalo prokázat, že někdo není dítě, musí prokázat identitou všichni, nejen děti. Prostě nádherný příklad Hlavy 22.
France is joining other countries that are banning social media for kids. However, they are banning it for kids under 15
— DeepHumor (@DeepHumor) January 2, 2026
This will obviously be enforced through mandatory ID age verification. Internet privacy has never been in more jeopardy pic.twitter.com/71d5CVcqDV
Francouzský regulatorní úřad pro audiovizuální a digitální komunikaci ARCOM k tomu otevřeně připouští, že bez spolehlivé identifikace uživatele nelze věk zjistit ani vymáhat. Jinými slovy – žádná kouzla, žádné „čisté“ technické řešení, které by nezabíralo do soukromí. Buď je člověk identifikovaný a je znám jeho věk, nebo je anonymní a stát netuší, kolik mu je. A přesně to druhé se má stát nepřípustným.
Přidejme si k tomu prohlášení typu „platformy musejí převzít odpovědnost“ a „uživatelé musejí být jednoznačně identifikovatelní“, a je dokonáno. Zaklínadlo „bezpečí dětí“ se stává univerzálním klíčem, kterým politici otevírají dveře k totální digitalizaci a kontrolní identifikaci celé populace.
Ověření věku = ověření identity. Neexistuje žádná „jemnější“ varianta
Jádro problému je brutálně jednoduché. Věk není izolovaný údaj plovoucí ve vzduchu. Věk je přímo odvozený z totožnosti – z data narození připsaného ke konkrétnímu člověku. Když chce stát nebo platforma vědět, jestli ti je 14 nebo 40, musí zjistit, kdo jsi. Bez toho se dostává jen k nicneříkajícímu „nicku“ a profilu bez právní váhy. Ministr pro digitální záležitosti ve Francii otevřeně připouští, že technologické řešení věkové kontroly „vždy nějakým způsobem pracuje s identitou uživatele“. Přesně to je bod, ve kterém se marketingová pohádka o „neškodném ověřování věku“ láme.
France has also recently passed legislation requiring digital identity verification to access social networks, officially justified as a measure to “protect minors.”
— ???????????? (@j_bg) February 3, 2026
At the same time, several lawmakers and government ministers close to President Macron are actively advocating… pic.twitter.com/sTQAgbNopV
Jakmile stát donutí platformy zjistit věk, nutí je tím zároveň překročit hranici do identifikační sféry. Věkové filtry bez identifikace prostě neexistují. Všechny finty typu „ověření tváře pomocí umělé inteligence“ nebo „nezávislé věkové certifikáty“ jsou jen jiný kabát téhož.
Buď existuje nějaká databáze, která spáruje obličej, bankovní kartu, doklad nebo digitální identitu s konkrétním člověkem, nebo systém vůbec nic nevymůže. A protože cílem je vymahatelnost, ne svoboda, směr je jasný – identita, identita, identita.
Evropská digitální identita: EUDI jako centrální brána ke všemu
Do toho všeho vstupuje projekt evropské digitální identity (EUDI). EU dlouhodobě tlačí na zavedení jednotné digitální peněženky, přes kterou se občan bude přihlašovat k úřadům, bankám, zdravotnictví, ale i k soukromým online službám.
A Francie otevřeně mluví o tom, že systémy ověřování věku na sociálních sítích mají být s EUDI kompatibilní. Scénář je zřejmý. Nejprve zákon „kvůli dětem“ donutí sociální sítě zavést ověřování věku. Následně se objeví „bezpečné a pohodlné“ řešení – ověřte se přes evropskou digitální identitu, kliknete, potvrdíte, hotovo.
Lidé, kterým se hnusí nahrávat občanku na servery soukromých korporací, tak budou dotlačeni do státní digitální peněženky. A celý proces se zaobalí do slov jako „komfort“, „bezpečnost“ a „modernizace“. Výsledek? Jednotný identitní klíč, skrze který půjde sledovat, kdo kde kdy byl, co podepsal, jaké služby použil a které sociální sítě navštěvuje. To není vedlejší efekt, to je naopak to, co z pohledu moci dává celému projektu smysl.
Babišova verze: kopírujeme Francii a tváříme se, že jde jen o děti
Český premiér Babiš se rozhodl hrát roli pilného žáka. Místo aby francouzský zákon rozebral kriticky, bez mrknutí oka prohlásí, že by byl „pro zákaz sociálních sítí dětem do 15 let po vzoru Francie“. V kombinaci s Havlíčkovým „vážně zvažujeme legislativní návrh“ je jasno: česká vláda má chuť přenést francouzský model do tuzemských poměrů. Jenže ani Babiš, ani Havlíček neřeknou nahlas celý balík.
Zákaz sociálních sítí dětem do 15 let má v diskuzích atp. dost velkou podporu, jak koukám. Zajímalo by mě, zda příznivci té blbosti uvědomují, že by pak všichni MUSELI prokazovat svůj věk. A to v naší kántry fór fjůčr nejspíš znamená identitou občana… Chat Control jak vyšitej… pic.twitter.com/Dsp8M6miFj
— Martin Jurica ???? (@maestrosill) February 8, 2026
Neřeknou: „Jsme pro to, aby každý uživatel sociální sítě v této zemi musel projít věkovou kontrolou, a tím pádem i identifikací.“ Neřeknou: „Jsme pro konec anonymních účtů.“ Neřeknou: „Pokud nechcete sdílet svoji identitu se státem a korporacemi, na sociální sítě prostě nepůjdete.“ Pohodlně se schovají za děti. Protože kdo je proti zákonu „na ochranu dětí“, vypadá automaticky jako asociální zrůda, které je mládež ukradená. Přitom jde přesně o opak: ochrana dětí je tady jen štít, za který se schová totální identitní kontrola celé společnosti.
Jaké metody ověřování věku se rýsují a proč jsou všechny špatné
V praxi připadají v úvahu čtyři typy řešení: nahrávání dokladů, použití digitální identity, biometrika a služby třetích stran. Každá z těch metod má jinou formu, ale všechny končí u jediného výsledku – u vazby mezi konkrétním člověkem a jeho digitální stopou.
| Metody ověřování věku a proč jsou problém | |||
| Metoda | Jak funguje | Co je na ní destruktivní | Politický spin |
| Nahrání občanky nebo pasu | Uživatel vyfotí doklad, algoritmus z něj přečte datum narození a ověří plnoletost. | Vznikají databáze skenů dokladů, ideální materiál pro krádeže identity a obchod s daty. | „Je to rychlé a pohodlné, uděláte to jednou a máte klid.“ |
| Evropská digitální identita (EUDI / e-ID) | Přihlášení přes státem schválenou aplikaci, která vydá potvrzení, že uživatel splňuje věkovou hranici. | Centralizace identity do jedné státní brány, která se stává klíčem ke všemu od úřadů až po sociální sítě. | „Moderní, bezpečné, evropské řešení bez nutnosti posílat doklady soukromým firmám.“ |
| Biometrické ověřování obličeje | Aplikace vyfotí obličej, algoritmus se pokusí určit věkovou kategorii podle rysů. | Vznik databází obličejů, chybovost napříč etniky, možnost zpětné identifikace podle biometrického vzoru. | „Používáme jen anonymní biometriku, nejde o sledování, ale o ochranu.“ |
| Věkové certifikáty od třetí strany | Specializovaná firma ověří identitu z různých zdrojů a vystaví „token“, že uživatel není dítě. | Vznik nové vrstvy soukromých identitních monopolů, které sedí na extrémně citlivých datech celé populace. | „Nejde o stát ani o platformy, ale o nezávislý důvěryhodný subjekt.“ |
Dopady na společnost: internet s občankou a autocenzura jako norma
Jakmile se ověřování věku stane povinným, přepne se celý internet do režimu „s občankou na stůl“. Sociální sítě přestanou být prostorem, kde může člověk vystoupit pod přezdívkou a mluvit otevřeně o věcech, které by si v zaměstnání nebo v rodině říct netroufl. Všechno, co napíšeš, bude pevně přišito k tvé identitě, ať už přes e-ID, sken dokladu nebo biometrický vzor.
To má dva efekty. První je zřejmý: stát a korporace získávají mnohem přesnější mapu toho, kdo co říká, kdo se kde sdružuje, kdo kritizuje vládu, korporace nebo „posvátné“ politické agendy. Druhý efekt je méně viditelný, ale možná ještě ničivější – lidé začnou sami sebe cenzurovat. V momentě, kdy vědí, že každý příspěvek je svázán s občankou, si dvakrát rozmyslí, co napíší. A právě to je pro politiky ideální stav.
| Konkrétní dopady plošné identifikace na uživatele | ||
| Aspekt | Co se změní | Kdo je v ohrožení |
| Anonymní účty | Bez ověřené identity nebude možné účet založit ani zachovat. | Whistlebloweři, investigativci, oběti násilí, lidé v toxických zaměstnáních. |
| Politická kritika | Každý ostrý status bude stopovatelný až na konkrétní osobu. | Opoziční aktivisté, alternativní média, nepohodlní autoři. |
| Soukromí v čase | Archivované záznamy diskusí budou navždy přišité k identitě. | Kdokoli, kdo někdy řekl něco „nevhodného“ – dnes, za deset let, kdykoli. |
| Bezpečnost dat | Únik jedné databáze znamená odkopání identity i s celou historií chování. | Všichni uživatelé napojení na identitní systémy – tedy prakticky celá populace. |
Kdo na tom vydělá: stát, platformy a identitní byznys
Oficiálním důvodem je ochrana dětí. Reálným vítězem je stát, velké technologické platformy a nově vznikající byznys s identitou. Stát získá možnost mnohem podrobnějšího dozoru nad digitálním prostorem a konkrétními osobami. Platformy dostanou ověřené identity svých uživatelů, které přetaví v ještě přesnější profilování a reklamu. A identitní firmy si postaví zlatý důl na vystavování „věkových certifikátů“ a správě digitálních identit.
| Kdo na zákazu sociálních sítí „pro děti“ skutečně vydělá | ||
| Subjekt | Co získá | Dlouhodobý efekt |
| Stát | Mnohem přesnější data o tom, kdo kde co píše a s kým komunikuje. | Lepší možnosti cílených represí a tichého tlaku na nepohodlné občany. |
| Big Tech platformy | Ověřené identity místo anonymních nicků, přesnější reklamní profilace. | Ještě větší závislost uživatelů na infrastruktuře několika málo firem. |
| Identitní byznys (EUDI, certifikační firmy) | Obrovský trh s ověřováním věku, identity a správou digitálních přístupů. | Koncentrace klíčových identitních dat mimo skutečnou demokratickou kontrolu. |
| Obyčejní uživatelé | Formální deklaraci „bezpečnějšího internetu pro děti“. | Ztrátu anonymity, riziko úniků dat, nárůst autocenzury a digitální zranitelnosti. |
Ochrana dětí jako dokonalý politický štít pro likvidaci svobody na internetu
Francie otevřeně přiznává, že bez ověření identity nelze ověřit věk. Čeští politici otevřeně říkají, že chtějí jít „cestou Francie“. Evropská unie otevřeně tlačí evropskou digitální identitu, která má být univerzálním klíčem ke všem digitálním službám.
Tyto tři linie se sbíhají v jednom bodě: v likvidaci online anonymity. Zákaz sociálních sítí „pro děti do 15 let“ je jen marketingová etiketa nalepená na balík, jehož skutečný obsah je úplně jiný. Tím obsahem je povinná identifikace všech uživatelů, přičemž dítě je jen zástupný symbol, který má projekt emočně zajistit. Kdo je proti, ten „nechce chránit děti“, začnou vykřikovat nejen politici, ale i někteří tupí občané.
Ve skutečnosti ale anonymita brání poslední zbytky svobody projevu, které ještě nejsou svázané občankou. Internet, kde mohl člověk vystoupit pod přezdívkou, upozornit na korupci, kritizovat mocné nebo prostě jen říct nepopulární pravdu bez okamžité osobní odvety, mizí před očima.
Na jeho místo nastupuje internet s občankou, internet pod identitní kontrolou státu a korporací. A celé se to prodává jako „starost o děti“. Pokud se tomu společnost nepostaví, skončíme v režimu, kde kliknutí na „Souhlasím“ znamená mnohem víc než jen přijetí podmínek služby. Bude to tichý souhlas s tím, že svoboda na internetu je luxus, na který prý už nemáme „nárok“, protože prý musíme především „chránit naše děti“.
Snaha o zavádění identifikací na sociálních sítí v EU pod záminkou kontroly dětí je podle všeho motivován snahou zajištění “krizového řízení” v polovině roku, až vypukne Migrační pakt
A to je nejspolehlivější cesta, jak svobodu zabít, aniž by si toho většina lidí včas všimla. Zajímavé bude sledovat, jak se proti tomuto nápadu importovaného Total Control nástroje z Francie postaví Motoristé a SPD v koalici. Protože pokud to projde, bude to počátek zavedení totální kontroly na internetu a každého, kdo co někam napíše na sociální síť.
Velký bratr převezme dozor nad příspěvky do diskusních a přivolá zavčas policii, pokud něco napíšete třeba pod návalem emocí, třeba proti migrantům. A vůbec bych se nedivil, že ten zákon na kontrolu identit na sociálních sítích má být nejen v ČR a nejen ve Francii zaveden právě proto, aby bylo možné zatýkat křiklouny, kterým se nebude líbit migrace v polovině tohoto roku. Jako se již děje tady v Německu.
Jde prostě o to, aby těmto anonymním lidem byl znemožněn přístup na velké sociální sítě, které mají velký dosah. Chápete? O to jde. Když bude půl milionu lidí sdílet komentář s nějakým povedeným protimigračním výkřikem od anonymního autora, bude mít velký dosah a dopad. A toho se v Bruselu děsí. Takže ochrana dětí se stane záminkou, jak donutit všechny uživatele velkých sítí k identifikaci a prokázání, že nejsou dětmi!
Takhle vypadá chucpe! Hlásáním ochrany dětí zbaví ochrany soukromí a anonymity úplně všechny! Sarkasticky bych dodal, že tahle sviňárna by tedy nenapadla ani Petra Fialu, ale možná by dostal noty z Bruselu jednoho dne i on. Rozvědčík na Hradě, Turek mimo vládu, SPD se smířila, že referendum nebude, a tak to všechno směřuje k nasunování procesů v přípravě EU na spuštění Migračního paktu v polovině tohoto roku. A taková je realita.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: aeronet.news
