VIDEO: Prezident Polska Karol Nawrocki podpořil Macronův návrh na rozmístění jaderných zbraní na polském území. Bezpečnostní smlouva z Nancy udělá z Polska de facto druhou bitevní zónu vedle Ukrajiny pro válku s Ruskem

19.09.2025 07:00

Když jsem před několika dny psal článek [1] o bizarním a zinscenovaném dronovém útoku na Polsko, tak jsem byl přesvědčen, že toto je operace britské s MI-6 s cílem zahnat prezidenta Karola Nawrockého do kouta, aby přestal dělat Londýnu problémy, a aby začal připravovat Polsko na válku s Ruskem.

Nyní mohu říct, že provokace s drony skončila pro MI-6 úspěchem, protože polský prezident v rozhovoru na francouzské televizi LCI prohlásil, že podporuje myšlenku pro rozmístění francouzských jaderných zbraní v Polsku, a že Polsko musí mít svůj vlastní civilní i vojenský jaderný program. Jaderné zbraně by měla poskytnout Francie v rámci tzv. sharingu, tedy sdílení jaderných zbraní se spojenci. Moskva již toto označila za šílenství a přípravu k válce s Ruskem.

V Kremlu je z tohoto rozhovoru na LCI doslova oheň na střeše, protože rozmístění jaderných zbraní v Polsku by zkrátilo dolet jaderných ubraní na ruské kontinentální území, tedy bez započtení Kaliningradské oblasti, na pouhé 2 minuty a 40 sekund v průměru, což je pod kritickou odezvovou dobou Ruské armády na jaderný útok.

Odezva ruské jaderné triády je 3 minuty. Cokoliv pod tuto hranici je považováno za vysoký stupeň ohrožení ruského systému včasného varování. Nawrocký prostě po dronových úderech na Polsko dostal seřváno, že je to jeho chyba, že otálí s vysláním vojáků na Ukrajinu, a proto teď bude ve Francii podepisovat bezpečnostní smlouvu s Francií.

Polsko otevírá dveře francouzským jaderným zbraním: Evropa na prahu nové eskalace

Rozhovor polského prezidenta Karola Nawrockého pro francouzskou televizi LCI totiž způsobil v evropských metropolích doslova politické zemětřesení. Hlava polského státu v přímém přenosu prohlásila, že podporuje rozmístění francouzských jaderných zbraní na polském území v rámci tzv. sdílení jaderného odstrašení. Tento krok je prezentován jako iniciativa francouzského prezidenta Emmanuela Macrona k posílení evropské bezpečnosti, avšak v jádru jde o strategické rozhodnutí, které může Evropu přiblížit k přímému střetu s Ruskem.

„Jsme připraveni nést odpovědnost za bezpečnost nejen Poláků, ale celé Evropské unie. Sdílené jaderné odstrašení s Francií je logickým krokem,“ uvedl Nawrocki. Slova, která zazněla v přímém přenosu, okamžitě převzala světová média a vyvolala silné reakce nejen v Moskvě, ale i v samotném Bruselu či Berlíně. V situaci, kdy Ukrajina po letech krvavé války čelí hrozbě faktické porážky, představuje otevřená diskuze o jaderné přítomnosti na východním křídle NATO vysoce výbušný faktor.

Macronova iniciativa – posílení bezpečnosti, nebo příprava na válku?

Emmanuel Macron dlouhodobě zdůrazňuje, že Evropa musí prý být schopna bránit se sama, nezávisle na Spojených státech. To nemá z vlastní hlavy, to jsou noty od jeho bývalého zaměstnavatele (Rothschilda). Podpora rozmístění francouzských jaderných zbraní v Polsku je tak prezentována jako posílení evropské autonomie v oblasti obrany.

Ve skutečnosti ale jde o otevřenou přípravu na válku s Ruskem. V okamžiku, kdy by Ukrajina de facto prohrála a Kreml by upevnil svou kontrolu nad okupovanými územími, by se pozornost Moskvy prý mohla obrátit právě na země střední a východní Evropy, bojí se Macron a všichni ostatní v EU.

Wizyta w Paryżu pic.twitter.com/FlDAlBMtiX

— Karol Nawrocki (@NawrockiKn) September 16, 2025

Z tohoto pohledu není rozhodnutí prezidenta Nawrockého jen symbolickým gestem, ale klíčovým krokem k militarizaci EU. A to je pro mnohé evropské občany děsivá vyhlídka. Přesun jaderných zbraní na polské území by učinil z Polska první cíl ruské odvety v případě jakéhokoli konfliktu. Místo bezpečnosti tak může tento krok přinést vyšší riziko pro celý kontinent. Tohle není proces na posílení polské bezpečnosti, to je proces přípravy Evropy na válku s Ruskem na polském území, vedle toho ukrajinského.

Obavy z eskalace a reakce Moskvy

Ruské ministerstvo zahraničí reagovalo okamžitě. „Jakýkoli pokus rozmístit jaderné zbraně v Polsku bude považován za nepřátelský akt a přímou hrozbu ruské bezpečnosti. Naše reakce bude adekvátní a rozhodná,“ prohlásila mluvčí ministerstva Maria Zacharovová. V Moskvě jim musí být jasné, k čemu to směřuje. EU se pod velením Londýna chce vrhnout do války s Ruskem.

Takto tvrdá slova jen potvrzují, že jaderné otázky nejsou diplomacií, ale hrou s ohněm. Podle vojenských analytiků by ruská odpověď mohla zahrnovat rozmístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku, posílení strategických sil v Kaliningradu či agresivnější vojenskou rétoriku na mezinárodních fórech. Evropa by se tak znovu ocitla v atmosféře reminiscentní na studenou válku.

Je nutné zasadit tuto jadernou debatu do širšího kontextu. Ukrajina po více než třech letech války čelí vyčerpání, demografickému kolapsu a rostoucí nespokojenosti obyvatelstva. Západní vojenská a finanční podpora slábne a stále častěji se ozývají hlasy, že Kyjev nebude schopen dosáhnout vítězství. Pokud by Ukrajina fakticky prohrála, stane se polsko-francouzská jaderná spolupráce prvním signálem, že EU se připravuje na další fázi konfliktu – tentokrát už bez ukrajinské mezivrstvy.

Pro Polsko to znamená, že se stane předsunutým štítem celé Evropské unie a brzy i předsunutým bojištěm, jakým je dnes Ukrajina. Pro Rusko je to však jasná provokace. A pro evropské občany – zejména v zemích ležících blíže hranici s Ruskem – to znamená zcela nové existenční riziko. Nawrocki prostě je tlačen na paragraf tzv. nečinnosti prezidenta, kdy Sejm by mohl Nawrockého sesadit.  Skrze dronovou hrozbu je tedy Nawrocki tlačen do pozice, kterou určí Londýn.

Katastrofa v přestrojení za bezpečnost

Celý příběh má až tragikomické rysy. Oficiálně jde o „posílení evropské bezpečnosti“, ale prakticky se Evropa může ocitnout na prahu jaderné konfrontace. Rozmístění jaderných zbraní v Polsku není krokem, který by uklidnil situaci – spíše naopak.

Posílí atmosféru strachu, zvýší napětí a může rozpoutat novou jadernou závodní horečku, tentokrát přímo v Evropě. A to všechno pod diktátem Londýnských kanceláří a jeho emisara Macrona uvnitř EU. Povely dává Dům Sion. Keir Starmer potom povely posílá do EU, ale ne skrze Berlín, ale skrze Macrona v Paříži, jako bývalého zaměstnance pařížské pobočky The Rothshild Bank. Takhle to prostě funguje. Hierarchie vedení v míru a velení v době války.

Pokud Ukrajina skutečně podlehne ruskému tlaku a válka skončí porážkou Kyjeva, což se v podstatě očekává jako nevyhnutelné, bude se Západ muset smířit s novou geopolitickou realitou. V takové situaci by rozmístění jaderných zbraní v Polsku nebylo symbolem síly, ale zoufalým gestem, které může Evropu uvrhnout do chaosu. V konečném důsledku by to mohla být právě Evropská unie, která zaplatí nejvyšší cenu – ztrátou stability, bezpečnosti a důvěry ve vlastní budoucnost.

Reakce evropských států

Silně se ozvalo především Německo. Kancléř Friedrich Merz prohlásil, že „přítomnost jaderných zbraní na polském území vyvolává zásadní otázky ohledně stability v Evropě“ a že Berlín bude požadovat urgentní konzultace v rámci NATO i Evropské unie. Německo se obává, že tento krok posílí rozdělení Evropy na „jaderný východ“ a „nejaderný západ“, což by mohlo mít fatální důsledky pro soudržnost EU.

Itálie reagovala zdrženlivěji, ale premiérka Giorgia Meloniová upozornila, že „jakékoli kroky v oblasti jaderné strategie musí být učiněny v jednotě celé aliance“. Řím se obává, že bilaterální francouzsko-polské dohody oslabí NATO a vytvoří paralelní strukturu, která nebude pod kontrolou všech členů.

Česká republika reagovala kvůli nadcházejícím volbám spíše opatrně. Premiér Petr Fiala uvedl, že „rozmístění jaderných zbraní v Polsku je záležitostí suverénního rozhodnutí Polska a Francie“, ale zároveň zdůraznil, že Česko očekává „otevřenou debatu v EU i NATO, protože se to dotýká bezpečnosti všech“. Tato formulace odráží propagandistickou pozici Prahy, která sice podporuje tzv. posílení obrany Evropy, ale zároveň de facto dělá všechno pro eskalaci konfliktu s Moskvou, což je pravým opakem posílení bezpečnosti.

Maďarský premiér Viktor Orbán byl kritičtější a označil krok za „šílenství, které nás může vtáhnout do války, jež není naší válkou“. Orbán dlouhodobě vystupuje proti eskalaci konfliktu s Ruskem a polsko-francouzský jaderný projekt je pro něj dalším důkazem, že EU se vzdaluje cestě míru. Z Bruselu zaznělo oficiální vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, že „Evropská unie respektuje právo svých členských států posilovat svou bezpečnost“, ale že je třeba „zachovat jednotu a předcházet krokům, které by mohly vést k destabilizaci kontinentu“. To lze číst jako diplomatické varování před příliš unilaterálními akcemi.

Smlouva z Nancy – nový rámec francouzsko-polské strategické spolupráce je přípravou polského bojiště pro válku s Rusy

Prezident Nawrocki na LCI navíc zdůraznil, že spolu s prezidentem Macronem podepíše dokument označovaný jako smlouva z Nancy. Tento právně-politický rámec má kodifikovat prohloubení strategické spolupráce mezi Francií a Polskem jak na civilní, tak vojenské úrovni. Smlouva má obsahovat několik zásadních bodů:

• Společná jaderná agenda – Francie, jako jediná jaderná mocnost EU, nabídne Polsku přístup k programům jaderného odstrašení, včetně konzultací a případného rozmístění jaderných zbraní na polském území.
• Rozvoj civilní jaderné energetiky – Francouzské společnosti mají být zapojeny do výstavby polských jaderných elektráren a infrastruktury.
• Koordinace obranné politiky – smlouva má vytvořit trvalý mechanismus pravidelných jednání mezi ministerstvy obrany a zahraničí obou zemí.
• Symbolické zakotvení francouzsko-polského partnerství – výběr Nancy jako místa podpisu zdůrazňuje historické a kulturní vazby obou zemí.

Smlouva z Nancy tak není pouze technickým dokumentem. Jde o manifestaci posunu evropské bezpečnostní politiky směrem k eskalaci, která ukazuje, že Polsko a Francie jsou připraveny na pokyn Londýna zahájit iniciativu tam, kde podle londýnských kloboučníků selhává Německo a celé NATO. V kontextu Nawrockého prohlášení o jaderných zbraních získává tato dohoda mnohem dramatičtější kontury – stává se faktickým základem možné jaderné přítomnosti v Polsku.

Rozhovor polského prezidenta Nawrockého a jeho oznámení o smlouvě z Nancy s prezidentem Macronem přepsalo de facto mapu evropské bezpečnosti během jediného večera. Jde o krok, který může rozhodnout o tom, zda se Evropa vydá cestou k posílení vlastní obranyschopnosti skrze udržitelný mír, dialog a spolupráci v Evropě, nebo naopak vstoupí na trajektorii k jaderné konfrontaci s Ruskem. A je jasné, jak se Londýn rozhodl.

Zatímco politici mluví o ochraně Evropy, občané se musí ptát: není tohle spíš začátek katastrofy? Konceptuální otázka míru a války je zde zbytečná. Mír lze totiž prosadit jen dvěma způsoby – buď dialogem a mírovými rozhovory, anebo porážkou jedné strany ve válce. A protože o dialog s Rusy nikdo z euronácků nestojí, tak zůstává jen ta druhá varianta. A to je bohužel brutální realita.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj: aeronet.news