VIDEO: „V Európe dnes vidíme znovuzrodenie nacizmu,“ upozornil Sergej Lavrov. Zároveň obvinil európske elity z podporovania Zelenského režimu, ktorý vzdáva úctu nacistickým zločincom, a z budovania systému zameraného na „strategickú porážku Ruska“, ktorý podľa neho pripomína „Štvrtú ríšu“. Šéf ruského rezortu diplomacie varoval, že prípadný útok Európy na Rusko by viedol k „úplne inému a veľmi krátkemu“ konfliktu
01.10.2026 09:00
Sergej Lavrov přednesl na tiskové konferenci v OSN komentář o evropském zbrojení do nejvýbušnější historické roviny. Podle ruského ministra zahraničí se v Evropě znovu rodí nacismus a objevují se snahy o vytvoření Čtvrté říše. Své varování spojil s evropskou podporou Kyjeva, s oslavováním osobností, které označil za nacistické zločince, a s ambicí německého kancléře Friedricha Merze vybudovat nejsilnější armádu v Evropě. Záznam tiskové konference zveřejnila [1] přímo televize OSN.
Nejostřejší část Lavrovova vystoupení se týkala slova „opět“, které zaznívá v jím citovaném podání Merzova záměru. Lavrov je vyložil jako návrat k historické německé vojenské dominanci a položil otázku, zda kancléř vůbec chápe význam takové formulace. V jeho argumentaci se propojují tři věci: zacházení s historickou pamětí, podpora ukrajinského nacionalismu a nové německé zbrojení. Výsledkem je obvinění evropských elit, že pod heslem bezpečnosti otevírají cestu k uspořádání, jehož historické ozvěny by měly Evropu přimět k okamžitému zastavení a přemýšlení.
Lavrov o nacismu a Čtvrté říši
– Nikolaj Ivanov, Izvestija. Sergeji Viktoroviči, jak dnes, tak i na zasedání Rady bezpečnosti jste hovořil o projevech ukrajinského nacionalismu. Novináři v sále i vaši partneři při bilaterálních jednáních obdrželi zprávu s výstižným názvem „Dědicové Goebbelse“. Je mlčení Západu k tomuto tématu způsobeno tím, že v tom skutečně nevidí problém, nebo jde o vědomé rozhodnutí, aby mohli i nadále vyvíjet tlak na Rusko a podporovat Kyjev? Děkuji.
– Víte, no, myslím si, že to není omezeno pouze na tlak na Rusko. I já jsem se právě ve svém projevu na Valném shromáždění dotkl tohoto tématu. Nacismus se znovu rodí, a to nejen tím, že Evropa všemožně hýčká a podporuje Zelenského, když padá na kolena před ostatky nacistických zločinců – před ostatky, které ochotní Evropané s radostí předali kyjevskému režimu, přičemž výborně věděli, jakou show z toho tam udělají. Chtějí z těchto satanských ostatků vytvořit panteon hrdinů, panteon památky ukrajinských hrdinů na území Kyjevsko-pečerské lávry. A je to tak.
A tendence se projevuje nejen v podpoře tohoto zjevného nacismu ze strany Evropy, ale i v tom, co jsem zmínil ve svém projevu, když kancléř Merz ne jednou – nešlo o přeřeknutí, ale několikrát zopakoval: „Naším cílem je zajistit, aby se Německo opět stalo hlavní vojenskou silou v Evropě.“ Chápe vůbec význam slova „opět“ v této větě? Nejedná se o přeřeknutí, zdůrazňuji to ještě jednou, opakoval to několikrát při různých příležitostech.
A to už nemluvím o tom, že veškerá památka na ty, kteří porazili nacismus, mizí jak z učebnic, tak i bouráním památníků v celé řadě evropských zemí. Jedná se tedy o velmi nebezpečný trend, který dává mnoha analytikům důvod hovořit o tom, že jsme v současné době svědky snah o vytvoření Čtvrté říše.
Merzova ambice má konkrétní a dohledatelný základ. Německý Bundestag zaznamenal [2] už v květnu 2025 jeho záměr učinit znovu Bundeswehr konvenčně nejsilnější armádou Evropy. Na další tiskové konferenci kancléř vysvětloval [3] tento cíl velikostí a hospodářskou silou Německa a jeho postavením v evropské části NATO. Lavrov tento program čte v historickém kontextu německé vojenské dominance. Právě zde leží jádro jeho obvinění: Berlín vyhlašuje vojenské prvenství za žádoucí politický cíl a Moskva v tom spatřuje nebezpečný návrat starých mocenských představ.
Sázka na výsledek války svazuje politická rozhodnutí a zabraňuje míru
Takový program přesahuje běžnou diskusi o počtu tanků nebo opravách kasáren. Nejsilnější armáda znamená schopnost ovlivňovat bezpečnostní rozhodování celého kontinentu, určovat priority výroby a vytvářet tlak na spojence. Historická paměť přitom nemůže fungovat jako slavnostní dekorace, kterou politici jednou ročně vytáhnou při výročí konce války. Musí vstupovat i do rozhodování o tom, jakou moc státy budují a jaké cíle jí přidělují. Lavrovovo varování míří právě na rozpor mezi evropskými připomínkami minulých katastrof a současnou fascinací vojenskou silou.
Evropské vlády vložily do podpory Ukrajiny peníze, výzbroj, průmyslové kapacity i vlastní politickou pověst. Každý další příslib tuto vazbu prohlubuje. Jakmile politici přesvědčují veřejnost, že výsledek války rozhodne o bezpečnosti celé Evropy, vytvářejí si zároveň problém pro chvíli, kdy se slibovaný výsledek nedostavuje. Ústup od původních očekávání potom vyžaduje přiznání, že dosavadní prostředky nestačily a že strategii je nutné změnit. Právě takové přiznání bývá pro vlády těžší než schválení dalšího balíku pomoci.
Zde vzniká past utopených nákladů. Předchozí investice začínají sloužit jako zdůvodnění investic dalších, přestože samy o sobě nezaručují budoucí úspěch. V politické řeči se tento mechanismus může skrývat za požadavkem vytrvat, nepolevit a nedovolit, aby dosavadní oběti přišly nazmar. Na bojišti však žádná proklamace nenahradí vojáky, munici ani schopnost doplňovat ztráty. Jestliže politický závazek roste rychleji než dostupné prostředky, vzniká tlak na rozšíření angažmá. To je nebezpečí, které je třeba pojmenovat ještě před rozhodnutím o dalším kroku.
Rok 2030 už je součástí evropského plánování na válku
Horizont roku 2030 není pouhou figurou v Lavrovově projevu. Evropská unie používá [4] tento termín ve svém programu obranné připravenosti a spojuje jej s plánem, který má otevřít prostor až pro 800 miliard eur dodatečných obranných výdajů. Evropská rada zároveň požadovala [5] v červnu 2026 rozhodné zvýšení připravenosti do tohoto roku. Jde tedy o oficiální politický a finanční horizont, podle něhož se mají měnit rozpočty, výroba i vojenské kapacity.
Lavrov o hrozbě války Ruska s Evropou
– Dobrý den, vážený Sergeji Viktoroviči! Ilja Jermakov, agentura TASS. Mohl byste prosím říci, co byste vzkázal těm evropským lídrům, kteří pravidelně a vážně vyzývají k přípravám na válku s Ruskem?
– Upřímně řečeno, už mě unavuje o tom mluvit. Náš postoj jsme již mnohokrát vysvětlili, takže k tomu nemám co dodat. Vyjádřil ho osobně prezident Putin. Řekl, že my s Evropou – doslova nedávno, pokud se nemýlím, v Petrohradu – tento postoj potvrdil. S Evropou válčit nehodláme, to jsou nesmysly a bláboly. Ale právě Evropa se připravuje na válku s námi. Každý den potvrzují, že, no, nejpozději do roku 2030 musíme my, Evropané, být připraveni na válku.
Víte, takový postoj se může ukázat jako samonaplňující se proroctví, protože oni teď vkládají obrovské peníze do výroby zbraní. A v určitém okamžiku nějaký dobrodruh – a těch je teď v těch elitách spousta – řekne: „Lidi, nashromáždili jsme toho tolik, kam s tím? Nemáme kam. A přece jsme slíbili, že zaútočíme na Rusko.“
Právě v tomto, v tomto případě, pokud na nás zaútočí, protože my se na to nechystáme. Jak řekl prezident, nám se to nestane. A ještě jednou řekl, že to bude úplně jiná válka a bude krátká.
Lavrov do této situace vnáší otázku, co se stane, až budou nové kapacity vybudovány. Ve své odpovědi odmítá ruský záměr válčit s Evropou a odvolává se na Vladimira Putina. Současně varuje, že evropské přípravy mohou vytvořit prostředí, v němž někdo začne nahromaděnou vojenskou sílu považovat za prostředek k vyřešení politického problému. Jeho scénář samonaplňujícího se proroctví stojí na nebezpečné proměně uvažování: zbraně přestanou být prostředkem k určitému cíli a jejich samotné nahromadění začne vytvářet tlak na hledání příležitosti k použití.
Válečné závazky se přesouvají do budoucích rozpočtů
Finanční rozměr evropského angažmá ukazuje schválený úvěr pro Ukrajinu. Rada EU dokončila [6] v dubnu 2026 legislativní rámec půjčky ve výši 90 miliard eur pro roky 2026 a 2027, určené na naléhavé rozpočtové potřeby a obranné průmyslové kapacity. Ten představila přímo Ursula von der Leyen, šéfka Evropské komise. Vedle okamžitých dodávek tak vzniká další vrstva dlouhodobých závazků. Válka vstupuje do budoucích rozpočtů a její pokračování se stává součástí finančního plánování evropských institucí.
Právě zde získává úvaha o politické pasti hmatatelnou podobu. Čím větší závazky vlády přijímají, tím naléhavěji potřebují veřejnosti vysvětlit jejich výsledek. Peníze mohou udržovat fungování státu, financovat výrobu a nakupovat výzbroj, ale nemohou zaručit vítězství. Pokud je však vítězství prezentováno jako podmínka ospravedlnění celé politiky, každý neúspěch vyvolává požadavek na další výdaje a další angažmá. Z rozpočtového rozhodnutí se postupně stává otázka politického přežití těch, kteří je prosazovali.
Pokud se přepočítalo Rusko se snadným splněním úkolů SVO, potom Západ se přepočítal se svými plány porážky Ruska tisíckrát více
Evropa je skutečně zavlečena do války na Ukrajině víc, než si kdo dosud troufal odhadovat. Do porážky Ruska byl vložený obrovsky hmotný, finanční i politický kapitál prakticky všech zemí kolektivního Západu, prakticky skoro 50 zemí světa. Podle některých metodik i více než 50.
To podle toho, které země kdo jak počítá do tzv. Západního světa, jestli jen geograficky, nebo i politicky a ekonomicky. A tato porážka Ruska měla proběhnout rukama Ukrajinců. A to se nestalo a už podle všeho ani nestane. A s tím na Západě nikdo nepočítal. Mluví se často o tom, že Putin se přepočítal, že Ukrajina bude za 3 dny poražena.
Budiž, pokud je to pravda, v tom se přepočítal. Ale už se nemluví v médiích o tom, že ještě více se přepočítal Západ, že pomocí sankcí a vedle toho rukama Ukrajinců dojde k porážce Ruska jak na bojišti, tak i ke zhroucení Ruska zevnitř a ke zhroucení vlády. Tohle se totiž rovněž nestalo a Západ se přepočítal. Jenže, sázka na porážku Ruska byla absolutní.
Nikdo neměl Plán B, protože to by znamenalo pochybovat o Plánu A, a to nebylo ideologicky dovoleno. A dnes Evropa je v situaci, že Ukrajina nejen Rusko neporazí, ale bez pomoci prostě Ukrajina přijde v boji o další území. A protože pravidla hry jsou nastavena Západem tak, že Ukrajina se nesmí vzdát, tak potom to znamená, že Rusové budou dále pokračovat, a to znamená, že Evropa bude muset přijít Ukrajině na pomoc. Prostě kruh války, ze kterého nevede cesta ven.
Válku nemůže Západ zastavit kvůli hrozbě zhroucení investic do Ukrajiny, takže válku nemůže zastavit ani Rusko – rovnice kruhu
To je rovnice, která vytváří matematický kruh, a žádná početní operace ten kruh neprolomí. Válka vyžaduje muže, zbraně a peníze, a nic z toho Ukrajina nemá, a mnoho z toho už nemá ani Evropa. Proto se zahajují procesy zbrojení v Evropě, proto se dělají obrovské nábory vojáků, proto se mluví hrozbě války na horizontu roku 2030.
Rusko se tedy vůbec nemusí na válku s Evropou chystat, ale pokud nedojde k prolomení té rovnice, potom do války s Ruskem se dostane Evropa kvůli záchraně Ukrajiny a vlastní tváře před voliči západních zemí. Proto šestice bývalých nacistických či nacisty otevřeně nebo skrytě podporujících zemi za II. sv. války nyní hrozí zablokováním rozpočtu EU, pokud nedojde k přesunu peněz od zemědělců na zbrojení. A ty zbraně jsou potřeba na válku s Ruskem a vstup vojsk EU/NATO na Ukrajinu.
**???????? EU BUDGET CRISIS: SIX COUNTRIES THREATEN TO BLOCK THE PLAN**
— ???????????????????????????????? ???????????????????? (@SprinterPress) September 29, 2026
Germany and **five allies — the Netherlands, Sweden, Denmark, Austria and Finland — are reportedly threatening to block the EU’s proposed budget** unless it is cut by hundreds of billions of euros, according to… pic.twitter.com/8VKkAM5U3D
A jakmile vstoupí vojáci zemí EU na Ukrajinu, v tom okamžiku jsme na počátku vypuknutí III. sv. války. Tak to vidí vojenští analytici, a ta šílená rovnice na konci bude vyjadřovat miliony obětí v Evropě. Tohle je reálná hrozba nejen z pohledů analytiků. To je hrozba tvrdých počtů válečné matematiky.
Vsadí-li někdo na porážku nepřítele všechno, nebo jako EU dokonce i to, co nemá, tedy úvěry na válku na Ukrajině, které na sebe berou země EU, tak zkrátka riskuje, že přijde nejen bankrot v takové sázce, ale něco daleko horší. Válečné peklo. které přitom na počátku mělo být izolováno jen mezi Ukrajinci a Rusy.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: aeronet.news / InfoVojna
