Molekulárna biologička Becky McClainová tvrdí, že farmaceutická firma Pfizer sa vyhrážala zabitím jej rodiny, ak bude verejne hovoriť o nebezpečenstvách mRNA vakcín

10.11.2025 11:30

Molekulární bioložka Becky McClainová tvrdí, že jí společnost Pfizer vyhrožovala zabitím její rodiny, pokud veřejně promluví o nebezpečích mRNA injekcí.

McClainová začala upozorňovat na problémy s bezpečností už v roce 2000, krátce poté, co nastoupila do laboratoře Pfizeru úrovně biologické bezpečnosti 2 (BSL-2) v Connecticutu.

Podle zprávy The Defender tři roky poté, co vedení firmy odmítlo řešit její varování, byla McClainová vystavena geneticky modifikovanému lentiviru, který byl vytvořen pomocí technologií „gain-of-function“, zvyšujících infekčnost a patogenitu viru.

Expozice ji zanechala trvale postiženou se symptomy, jako je necitlivost, periodická paralýza, bolest a další neurologické potíže. Lékaři její onemocnění nedokázali diagnostikovat ani účinně léčit, protože Pfizer odmítl sdělit, čemu byla vystavena – s odvoláním na „obchodní tajemství“.

Tento incident odstartoval její desetiletý boj o pochopení vlastní nemoci a získání dokumentace o expozici, aby mohla vyhledat odpovídající léčbu. Během tohoto boje se McClainová stala whistleblowerkou a postavila se výhrůžkám Pfizeru namířeným proti ní i její rodině.

Ve své nové knize z nakladatelství Skyhorse Publishing Exposed: A Pfizer Scientist Battles Corruption, Lies, and Betrayal, and Becomes a Biohazard Whistleblower (Odhaleno: vědkyně z Pfizeru bojuje s korupcí, lží a zradou a stává se biohazardní whistleblowerkou) popisuje, jak upozorňovala na problémy s bezpečností, utrpěla expozici nebezpečnému viru, roky se soudila s Pfizerem a vzdorovala opakovaným pokusům firmy umlčet ji – a nakonec dosáhla soudního vítězství.

McClainová odmítla podepsat dohodu o mlčenlivosti – i poté, co ji Pfizer propustil, obtěžoval a vyhrožoval jí – což z ní činí jednu z mála lidí, kteří mohou svůj příběh vyprávět veřejně.

Ve své knize odhaluje korupci, která podle ní prostupuje nejen Pfizerem, ale celým farmaceutickým průmyslem i úřady, které ho mají kontrolovat – od Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA) po americkou Správu potravin a léčiv (FDA) a federální soudy.

Zastánce práv spotřebitelů Ralph Nader napsal v předmluvě ke knize:

„Žádný obecný popis této knihy nedokáže vystihnout hrůzu a detaily toho, čím Becky McClainová a její manžel Mark prošli rukama Pfizeru, který měl po léta krytí ze strany vládních úředníků. Před i po rozsudku tato společnost používala násilnické zastrašovací taktiky, černé listiny, výhrůžky, obtěžování, nezákonná propuštění, zatajování důkazů a požadavky na úplné dohody o mlčenlivosti.“

„Tyto taktiky měly zabránit tomu, aby její případ rozpoutal celonárodní požadavek na přísné kontroly biolaboratoří a povinné bezpečnostní standardy s reálnými pravomocemi. Pfizer a bioinženýrský průmysl v tomto směru zatím vítězí.“

„Pokud upozorníte na problémy s biologickou bezpečností, skončíte“

V rozhovoru pro The Defender McClainová uvedla, že problémy s bezpečností si všimla hned po nástupu do laboratoře.

„Neměli jsme žádnou bezpečnou odpočinkovou místnost. Měli jsme nebezpečné kanceláře. Infekční materiály byly používány bez odpovídajících biokontainmentových protokolů,“ řekla. „A i když laboratoř byla nebezpečná, vedení to zhoršovalo tím, že vyvolávalo kulturu strachu pro každého, kdo by se odvážil upozornit na problémy.“

Podle McClainové sdílela většina vědců její obavy, ale manažeři jasně dávali najevo: „Pokud zaznamenáte nebo nahlásíte problém s bezpečností, končíte.“

V laboratoři se pracovalo s biotechnologiemi měnícími genom, které vytvářely viry schopné pronikat do buněk a měnit jejich genetický kód.

Po několika incidentech – včetně jednoho, po němž několik vědců onemocnělo – McClainová jednoho rána přišla a našla na svém pracovním stole nepořádek po nebezpečném experimentu, který tam její nadřízený s nezkušeným pracovníkem nechali přes noc bez jejího vědomí.

O měsíc později se jí nezkušený kolega zeptal, zda ví něco o lentivirech, což je rodina virů zahrnující HIV a FIV (kočičí virus imunodeficitu).

V té době už McClainová začala pociťovat necitlivost na jedné straně obličeje – neurolog jí naznačil, že by mohlo jít o počátek roztroušené sklerózy.

McClainová si uvědomila, že byla pravděpodobně vystavena modifikovanému lentiviru, a požádala kolegu, aby zjistil více o jeho bezpečnosti. Ten se vrátil „trochu nervózní“ a řekl jí, že virus použitý na jejím stole je bezpečný a neinfekční pro lidi.

Tím začal její boj o získání záznamů o expozici. Pfizer jí je odmítl vydat se slovy, že „obchodní tajemství mají přednost před vaším právem na informace“.

Když se její stav zhoršil, odešla na nemocenskou – a firma ji propustila.

Byla šokována, protože se domnívala, že ji zákony na ochranu pracovníků ochrání. Řekla:

„Nemohla jsem získat cílenou lékařskou péči pro své onemocnění, které bylo záhadné, protože tyto geneticky konstruované virové technologie byly navrženy tak, aby způsobovaly nově vznikající choroby pro laboratorní výzkum.

Když jsem chodila k lékařům, nikdo nevěděl, co se děje. Všichni se báli a nedokázali mé onemocnění vysvětlit.

Můj manžel i já jsme se báli, že zemřu. Nakonec to bylo velmi, velmi vážné. Začalo to necitlivostí na levé straně obličeje, následovala nesnesitelná bolest čelisti, zánět trojklanného nervu, bolesti hlavy, páteře a nakonec periodická paralýza.“

„Pro vědce neexistuje svoboda slova“

McClainová se obrátila na OSHA, kam předložila dokumentaci o závažných porušeních bezpečnosti. OSHA jí odmítla pomoci získat záznamy o expozici a laboratoř ani nezkontrolovala.

„OSHA je dnes agentura pod vlivem korporací,“ řekla. „Spravuje asi 24 různých whistleblower zákonů pod jednou střechou, což průmyslu umožňuje ji snadno ovládnout.“

Po odmítnutí pomoci ze strany OSHA se rozhodla podat občanskou whistleblower žalobu – jedinou legální cestu, jak se dostat ke svým záznamům.

Během procesu poznala mnoho vědců v podobné situaci.

„Pro vědce neexistuje svoboda slova,“ uvedla. „Během pandemie covidu byli vědci, kteří pouze vyjadřovali oprávněné obavy o bezpečnost, označováni za ‚antivaxery‘ a umlčováni.“

The Defender zjistil, že OSHA dokonce instruovala zdravotnické zaměstnavatele, aby nehlásili nežádoucí reakce zaměstnanců na vakcíny proti covidu, zatímco u ostatních vakcín se hlášení požadovalo dál.

Pfizer spustil „nepřímou odvetu“ zaměřenou na jejího manžela

Během jejího soudního boje se Pfizer snažil přimět ji podepsat dohodu o mlčenlivosti. Když odmítla, firma podle ní začala vyvíjet tlak na jejího manžela, který pracoval pro FDA v Connecticutu.

„Dva měsíce před soudem byl můj manžel předvolán do kanceláře a řečeno mu, že pokud mě nepřinutí uzavřít dohodu s Pfizerem, přijde o práci,“ řekla McClainová.

Hrozba pár vyděsila – McClainová byla vážně nemocná a rodina byla závislá na jeho příjmu. „Myslela jsem, že Pfizer nemůže mít takový dosah… můj manžel pracoval pro vládu. Ale měl.“

Její manžel odmítl ji donutit podepsat dohodu o mlčenlivosti. Po falešných obviněních, navzdory bezúhonné 18leté kariéře, FDA opustil.

V roce 2010 McClainová u poroty vyhrála soudní proces o svobodu projevu jako whistleblowerka, i když se později ukázalo, že soudce měl finanční střet zájmů. Získala 10 let zpětné mzdy, ale žádnou náhradu za nemoc nebo utrpení. Pfizer nemusel své bezpečnostní programy nijak změnit.

Ačkoli nikdy nezískala úplný přístup ke svým záznamům o expozici, podařilo se jí získat další informace o viru, které popisuje ve své knize.

Dnes veřejně prosazuje reformu průmyslu a upozorňuje na klíčové problémy:

„Za prvé, všechny dohody o mlčenlivosti týkající se zranění v laboratořích a otázek veřejného zdraví by měly být nezákonné. Veřejnost má právo vědět o nebezpečích v těchto laboratořích, zvlášť po pandemii.

A za druhé, OSHA potřebuje zásadní reformu – je to agentura ovládaná korporacemi.“

McClainová dodává, že OSHA nedokáže účinně dohlížet na biotechnologie, protože sama nerozumí jejich specifickým a vážným rizikům. Problémy s bezpečností se podle ní táhnou napříč akademickým, vládním i soukromým sektorem – přičemž právě ten soukromý má nejméně pravidel.

„Závěrem – potřebujeme lepší ochranu svobody projevu a whistleblowerů mezi vědci, lékaři a zraněnými pracovníky,“ uzavírá McClainová. „Nikdo by neměl projít desetiletím pekla jen proto, aby měl bezpečné pracovní prostředí nebo mohl chránit veřejnost tím, že hájí profesní standardy.“

Zdroj: thepeoplesvoice.tv / cz24.news / InfoVojna