VIDEO: „Bol to Vatikán a prekvapivo aj židovská loby a Izrael, kto v roku 2022 počas mierových rokovaní medzi Ruskom a Ukrajinou oklamal Vladimira Putina,“ šokoval bieloruský prezident Alexander Lukašenko

18.06.2026 12:00

V geopolitických šachách málokdy vidíme do kuchyně aktérů v reálném čase. O to větší rozruch vyvolal rozsáhlý rozhovor, který v pondělí 15. června poskytl běloruský prezident Alexander Lukašenko arabské televizní stanici Al Arabiya. V rozhovoru, který trval bezmála hodinu a půl, se otevřeně dotkl nejcitlivějších témat současné globální bezpečnosti.

Od konfliktů na Blízkém východě až po skryté mechanismy války na Ukrajině. Nejsledovanější pasáží se však stal jeho detailní návrat na samý počátek rusko-ukrajinského konfliktu v únoru a březnu roku 2022, kdy se ruská vojska nacházela na předměstích Kyjeva. Lukašenko poprvé otevřeně popsal, jaké síly tehdy podle něj zmanipulovaly Moskvu k osudovému ústupu. Moskva podle jeho názoru, ale údajně i podle názoru běloruské generality, udělala chybu.

Podle běloruského vůdce bylo tehdejší stažení ruských jednotek od ukrajinského hlavního města přímým důsledkem rozsáhlého diplomatického podvodu, do kterého byly zapojeny vlivné globální náboženské a politické struktury. Lukašenko explicitně prohlásil, že Vatikán a rovněž židovská lobby z Izraele tehdy doslova oklamaly Rusko a prezidenta Vladimira Putina. Tyto subjekty měly podle jeho slov vyvinout enormní tlak a poskytnout záruky.

Pokud Moskva v rámci gesta dobré vůle stáhne svá vojska od Kyjeva, ukrajinská vláda okamžitě přistoupí k podpisu komplexní mírové dohody. Rusko tomuto slibu uvěřilo, stáhlo své elitní formace, a výsledkem byl okamžitý krach veškerých vyjednávání a následná eskalace konfliktu, která trvá dodnes. Lukašenko tento incident přirovnal k historickému precedensu s Minskými dohodami. Podle něj šlo o naprosto identický scénář, kdy bylo Rusko podvedeno podruhé.

Vatikán a židovská lobby z Izraele jako viníci selhání mírových rozhovorů

Zatímco první diplomatická lest v podobě minského procesu měla pouze poskytnout Kyjevu čas na vyzbrojení armády – což v minulosti otevřeně přiznali někteří západní lídři –, jarní události roku 2022 u Kyjeva byly přímou taktickou pastí. Běloruský prezident zdůraznil, že na začátku konfliktu si byl celý svět vědom toho, že Rusové byli schopni dosáhnout rychlého vojenského vítězství právě díky své bezprostřední blízkosti u ukrajinské metropole.

Ústupek, k němuž byl Putin dotlačen na základě intervencí Vatikánu a blízkovýchodních lobbistických skupin, tak z pohledu Minsku zásadně změnil trajektorii celé války a uzamkl obě strany v opotřebovávacím konfliktu, v němž ani po letech nikdo nedosáhl svých deklarovaných cílů. Kromě výbušného odhalení ohledně Kyjeva přinesl rozhovor pro Al Arabiya i další překvapivé momenty.

Ty ilustrují současné diplomatické lavírování Minsku. Alexander Lukašenko se v průběhu interview nečekaně vyjádřil na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Vůbec poprvé se veřejně omluvil za některé své dřívější, mimořádně ostré a nediplomatické výroky, které na Zelenského adresu v minulých letech v zápalu rétorických přestřelek vyslal.

Omluvy a pragmatismus vůči Zelenskému

Tento krok analytici nečtou jako slabost, ale jako promyšlený pokus o obnovení určitého komunikačního kanálu s Kyjevem. Lukašenko se dlouhodobě snaží profilovat jako potenciální mediátor, který sice sdílí obranný prostor s Ruskou federací, ale zároveň si nechává otevřené dveře pro moment, kdy budou obě bojující strany nuceny usednout k jednacímu stolu. Tím, že ukázal ochotu k osobní korekci vůči ukrajinskému vedení, vyslal signál, že Minsk nechce být vnímán jako absolutní agresor, ale jako pragmatický soused, který si uvědomuje geopolitickou realitu regionu.

Zároveň však v rozhovoru varoval před pokračující militarizací východní Evropy. Zvláštní pozornost věnoval Polsku a pobaltským státům, jejichž zbrojní programy a zvyšování stavu aliančních vojsk na běloruských hranicích označil za přímé ohrožení stability. Lukašenko zdůraznil, že jakýkoliv pokus o narušení suverenity Běloruska by vedl k okamžité a asymetrické reakci, přičemž připomněl přítomnost ruských taktických jaderných zbraní na svém území jako nejvyššího odstrašujícího faktoru.

Celý rozhovor:

Patetická rétorika G7 a zamlčování skutečného stavu na frontě, ale i stavu o teroristických útocích Ukrajiny za frontou v Rusku

Abychom získali kompletní a, jak se říká, „plnotučný“ obraz současného mezinárodního dění, musíme Lukašenkova slova zasadit do kontextu právě skončeného summitu G7, který se konal ve francouzském Évianu na břehu Ženevského jezera. Kontrast mezi realitou popisovanou z Minsku a politickou scénou nejbohatších západních demokracií nemůže být křiklavější.

V Évianu totiž opět zaznívaly patetické a v mnoha ohledech hluboce protichůdné výroky. Lídři G7 na jedné straně schválili sadu čtyř základních principů, které mají ještě více zintenzivnit tlak na Moskvu – včetně nových restrikcí cílících na ruský ropný a plynový export, kterému nahrály nižší globální ceny energií po uvolnění napětí v Hormuzském průlivu.

Z úst západních diplomatů zaznívala odvážná tvrzení, že „momentum je na straně Ukrajiny“ a že Západ poskytne Kyjevu veškeré prostředky k tomu, aby konsolidoval své zisky na bojišti. Vypadalo to, že schůzka G7 se odehrává “na kokainu“, když ruská letní ofenzíva právě demoluje podél celé fronty ukrajinské pozice, o čemž evropská média samozřejmě mlčí a nenamáhají se o tom informovat. Namísto toho vydatně média informují o propagačních úderech ukrajinských dronů.

Ale ani o těch nepřináší celé informace. Třeba o středečním teroristickém útoku ukrajinského dronu na běloruský školní autobus se školáky, kteří jeli před prázdninami na exkurzi do Ruska a dron na jejich autobus zaútočil v Brjanské oblasti. Americký prezident Donald Trump na okraj summitu po setkání se Zelenským prohlásil, že Rusko „musí dosáhnout dohody“, protože odmítá přihlížet masivnímu umírání tisíců mladých lidí každý měsíc. Paradox a jistá míra politické schizofrenie však spočívá v argumentačním narativu, který západní lídři v Évianu akcentovali.

Oficiální proklamace tvrdí, že masivní navyšování dodávek zbraní a neustálé pumpování finanční pomoci do ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu je jedinou cestou, jak Putina a Rusko „donutit k jednání o míru“. Tato logika – tedy že mír lze vybojovat výhradně intenzivnějším válčením a totálním ekonomickým zadušením protivníka – ignoruje historickou zkušenost i fakt, že ruská ekonomika se již plně transformovala na válečný režim a vykazuje značnou odolnost vůči sankčním tlakům.

Brazilský prezident popsal únavu Západu z nulových výsledků války na Ukrajině

Zatímco západní lídři se před kamerami předháněli v deklaracích neochvějné jednoty, skutečnou atmosféru uvnitř jednacích sálů v Évianu poodhalil brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který se summitu účastnil jako významný host v rámci rozšiřování dialogu s globálním Jihem. Lula, který do Francie přijel s agendou reformy OSN a boje proti ekonomickému unilateralismu, pro média otevřeně popsal stav, který západní marketing pečlivě maskuje.

Podle brazilského prezidenta byla na jednáních G7 již zcela jasně a hmatatelně patrná hluboká únava z války. Tento fenomén se projevuje nejen v kuloárech, kde západní státy narážejí na limity svých vlastních armádních skladů a rozpočtových možností, ale především v neochotě globálního Jihu slepě následovat euroatlantický narativ. Lula da Silva zdůraznil, že svět se nemůže nechat paralyzovat konfliktem na evropském kontinentu a že destrukce multilaterálních institucí, jako je OSN, situaci nijak nevyřeší. Namísto neustálého přiživování válečného požáru vyzval k okamžité rekonstrukci mezinárodního dialogu.

Velká válka v Evropě za dveřmi, o které se mluví, ale nikdo přesně neví, kdy vezme za kliku. Trump na G7 jako kůl v plotě, po vzoru Zelenského

Tato „únava“, o které Lula hovořil, přesně koreluje s tím, co ve svém rozhovoru naznačil Lukašenko. Zatímco v roce 2022 byly západní mocnosti a jejich spojenci (včetně lobbistických struktur) přesvědčeni, že diplomatickými triky a následným tlakem dokážou Rusko strategicky porazit, v červnu 2026 se ukazuje, že tato strategie narazila na své limity.

Protichůdná vyjádření z Évianu – kde se na jedné straně mluví o totálním vítězství a na druhé se pod povrchem šíří vyčerpání a pragmatická snaha Donalda Trumpa dotlačit strany k dohodě – ukazují, že západní fronta začíná pod tíhou vleklé reality praskat. Závěrečné focení na G7 zachytilo, že Trump se dostal do izolace, nikdo se s ním nebavil.

Totéž potkalo Zelenského na summitu NATO ve Vilniusu v roce 2023. Lukašenkův rozhovor pro Al Arabiya a summit G7 v Évianu tvoří dvě strany téže mince. Ukazují svět, kde se oficiální diplomatická rétorika dramaticky rozchází se zákulisními machinacemi a reálným stavem na bojišti.

Jestliže před čtyřmi lety Rusko podle běloruského prezidenta doplatilo na svou důvěru vůči slibům Vatikánu a izraelské lobby u Kyjeva, dnešní Západ začíná doplácet na vlastní iluzi, že lze mír vygenerovat nekonečným pokračováním konfliktu.

Nic jiného jim nezbývá. Založili v roce 2022 své politické kariéry na válce, a proto chtějí ty role dohrát do konce, i za cenu zatažení EU do války s Ruskem. A při započtení kolapsu evropské ekonomiky, která kvůli Green Dealu nevidí jinou budoucnost než ve zbrojní výrobě, která Green Dealu jako jedna z mála nepodléhá, se nám rýsuje znovu éra poloviny 30. let minulého století.

Celá Evropa se tehdy transformovala na zbrojení stejně jako dnes. Všichni už totiž tehdy věděli, že velká válka v Evropě bude, jen přesně nikdo neznal datum. Historie se opakuje. Prokletí Evropy duchem času (Zeitgeist) v reálné akci je právě k vidění všude okolo nás. A to je realita.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj: aeronet.news / InfoVojna