VIDEO: Covidové nemocničné protokoly: Takáto krutosť sa už nebude opakovať. Svedkovia a lekári, ktorí sa zúčastnili na okrúhlom stole amerického senátora Rona Johnsona, svedčili o negatívnych skúsenostiach, nesprávnej starostlivosti a zlom zaobchádzaní v nemocniciach počas pandémie COVID-19

06.10.2026 09:00

Svědci, kteří se dnes zúčastnili kulatého stolu senátora Rona Johnsona, popsali případy pacientů oddělených od svých blízkých, rozhodnutí o léčbě přijatá bez souhlasu rodiny a zdravotnické pracovníky, kteří uvedli, že čelili nátlaku, když zpochybňovali nemocniční protokoly. „Dnes poskytuji prostor pro to, aby tyto příběhy zazněly, a aby se taková krutost již neopakovala,“ řekl Johnson.

Během dnešního kulatého stolu senátora Rona Johnsona (R-Wis.) věnovaného nemocniční péči v souvislosti s COVIDem-19 popsal Brad Seiler zoufalou snahu dostat svou manželku Gail z nemocnice poté, co mu personál sdělil, že je „nezachranitelná“.

????Watch my opening remarks here: COVID-19 Hospital Protocols: Real Stories from Real People.

— Senator Ron Johnson (@SenRonJohnson) September 28, 2026

Když se Bradovi konečně podařilo dosáhnout jejího propuštění, řekl, že personál nemocnice jim nedovolil odejít hlavním vchodem. Místo toho byla Gail odvezena nákladním výtahem, který se používá k přepravě těl do márnice, a vyvedena dveřmi, jimiž procházejí pohřební ústavy.

Jedna sestra mu řekla: „Dnes v noci zemře, nebo ještě dřív, než se vůbec dostanete domů.“ Gail přežila.

„Dnes je Gail naživu, zdravá, aktivní a užívá si života s našimi vnoučaty a dětmi,“ řekl Seiler.

Seiler byl jedním z 21 pacientů, rodinných příslušníků, lékařů a zdravotních sester, kteří vypovídali na kulatém stole „Nemocniční protokoly COVID-19: Skutečné příběhy skutečných lidí“. Johnson uvedl, že k 26. září jeho kancelář obdržela 583 svědectví od lidí ze 46 států.

„Dnes poskytuji platformu, aby tyto příběhy mohly být vyprávěny, a aby se tento druh krutosti již neopakoval,“ řekl Johnson.

„Je naší odpovědností zajistit, aby se to už nikdy neopakovalo“

Stephanie Williamsonová z New Jersey popsala, jak přišla o svého manžela Davea po sérii rozhodnutí, která byla podle jejích slov učiněna bez informovaného souhlasu nebo zapojení rodiny.

„Moje děti už svého otce nikdy neviděly. Daveův otec už svého syna nikdy neviděl,“ řekla Williamsonová.

Uvedla, že byla pod tlakem donucena souhlasit s intubací svého manžela.

„V noci, kdy byl můj manžel intubován, jsem si uvědomila, že jsem byla donucena souhlasit s připojením ho na ventilátor,“ řekla.

Williamsonová uvedla, že čekala čtyři a půl roku, než se odhodlala vyprávět příběh svého manžela.

„Tady jde o lidskost,“ řekla. „Péče o pacienta by neměla být řízena úhradami. Lékaři by nikdy neměly být svázány ruce a žádný pacient by neměl být nikdy ponechán o samotě. Je naší odpovědností zajistit, aby se to už nikdy neopakovalo.“

Floridská registrovaná zdravotní sestra Donna Loweryová uvedla, že byla po 31 letech v zaměstnání propuštěna, protože se zastala hospitalizovaného pacienta a doporučila mu ivermektin. Loweryová uvedla, že jakmile byl lék vysazen, stav pacienta se rychle zhoršil, byl připojen na ventilátor a zemřel.

„Pro mě to byl pacient. Byla to rodina, která potřebovala pomoc, a já měla na výběr,“ řekla Loweryová. „Rozhodla jsem se pomoci. Za toto rozhodnutí jsem zaplatila, ale udělala bych to znovu.“

„Bez naděje není uzdravení“

Floridský lékař Dr. John Littell, který byl disciplinárně potrestán za předepisování ivermektinu, uvedl, že lékaři mají povinnost zastávat se pacientů, kteří se cítí opuštěni zdravotnickým systémem.

„Moje motivace i naše motivace musí spočívat v tom, že se zastáváme těch pacientů, kteří jsou opuštěni zdravotnickým systémem,“ řekl Littell. „Bez naděje není uzdravení.“

Newyorský právník Ralph Lorigo popsal, jak žaloval nemocnice jménem rodin, které usilovaly o přístup k ivermektinu.

„Před pandemií koronaviru jsem věřil tomu, co prosazovaly naše vládní agentury,“ řekl. „Obecně jsem věřil, že zdravotníci udělají vše, co je v jejich silách, aby léčili pacienty a zachraňovali životy. To se v roce 2021 všechno změnilo.“

Lorigo popsal případ jedné ženy, které se po podání ivermektinu ulevilo, ale další dávky jí byly odepřeny. Podal žalobu a soud nařídil nemocnici, aby jí lék poskytla.

„O šest dní později mohla ta paní opustit nemocnici. Dnes je naživu,“ řekl.

V jiném případě se ženě nepodařilo donutit lékaře, aby podali ivermektin jejímu manželovi, který byl připojen na ventilátor. Lék mu pak tajně podala sama.

„Ivermektin si sama rozdrtila,“ řekl Lorigo. „Přinesla ho do nemocnice. Sama ho podala do výživové sondy. Dělala to dva týdny. Nemocnice o tom neměla ani tušení. Její manžel přežil. Ta žena je hrdinka.“

O Lorigových případech psal také investigativní novinář Michael Capuzzo v příspěvku na Substacku. Capuzzo uvedl, že Loriga si najalo 212 rodin ve 40 státech a že Lorigo vyhrál 72 případů. Z 72 pacientů, kterým byl následně podán ivermektin, přežilo 69.

„Tři, kteří zemřeli, byli příliš dlouho v umělém spánku; poškození bylo příliš velké,“ napsal Capuzzo.

Capuzzo také uvedl, že ve 140 případech, kdy nemocnice zmařily Lorigovy snahy nebo se mu nepodařilo včas dostat se k soudu, zemřelo všech 140 pacientů.

„To je docela pádný důkaz,“ řekl Johnson.

„Jde o lékařskou svobodu a právo to zkusit“

Lorigo uvedl, že tato otázka přesahuje rámec jakéhokoli konkrétního viru či léčby.

„Náš zdravotnický systém potřebuje zásadní změny,“ řekl. „Už nejde o COVID ani o ivermektin. Jde o lékařskou svobodu a právo to zkusit. Jde o vládní represe a o to, jak velcí giganti jako Big Pharma ovládají náš osud.“

Johnson uvedl, že strach během pandemie dal vládním představitelům příliš velkou kontrolu nad nemocničními protokoly.

„Byli tu představitelé, kteří využili strachu z neznáma k získání nepatřičné moci a kontroly nad naší reakcí na COVID,“ řekl Johnson.

Tento kulatý stůl byl první z Johnsonových akcí věnovaných výhradně tomu, co se dělo uvnitř nemocnic během pandemie. Jeho kancelář uvedla, že senátor plánuje pokračovat ve shromažďování svědectví a jejich zveřejňování na svých webových stránkách v Senátu USA.

„Není snadné číst tato svědectví,“ řekl Johnson. „Jsou to srdcervoucí příběhy.“

Pro ty, kteří se podělili o své příběhy, nešlo při kulatém stole pouze o zdokumentování toho, co se stalo. Šlo také o to, aby ti, kdo za to nesou odpovědnost, byli voláni k zodpovědnosti a aby se zajistilo, že zkušenosti pacientů a jejich rodin nebudou zapomenuty.

„Doufám, že dnešní den přinese pravdu, zodpovědnost a spravedlnost pro ty, kteří už tu nejsou, a uzdravení pro pozůstalé rodiny,“ řekl deníku The Defender Dan Rudy, zakladatel Hope House Orlando, který se kulatého stolu zúčastnil. „Jejich hlasy, jejich příběhy a jejich blízcí nesmí být nikdy zapomenuti.“

Dalším krokem by mohlo být přesunutí pozornosti od osobních výpovědí k záznamům, které za nimi stojí. 

TrialSite News vyzval Kongres, aby získal nemocniční protokoly týkající se COVIDu-19 a jejich revize, spolu se záznamy od rodin a výpověďmi klinických lékařů, kteří tyto protokoly zpochybňovali, vedoucích pracovníků nemocnic a federálních zdravotnických úředníků.

„Amerika dluží svým zesnulým něco trvalejšího než protichůdné příběhy o pandemii,“ napsal TrialSite News. „Dluží jim záznamy.“

Zdroj: childrenshealthdefense.org / otevrisvoumysl.cz / InfoVojna