VIDEO: Macron, Starmer a Zelenskyj podpísali dohodu o bezpečnostných zárukách pre Ukrajinu, ktorá počíta aj s nasadením vojakov po podpísaní mierovej dohody s Ruskom
08.01.2026 08:30
Ve stínu událostí okolo Venezuely, USA a Grónska se v úterý dostalo do pozadí zásadní setkání tzv. Koalice ochotných v Paříži, které bylo zakončeno tzv. Pařížskou deklarací, která mimochodem vyprodukovala podepsanou dohodu o tom, že Velká Británie, Francie a podle informací i USA, Kanada, Turecko a několik dalších států vyšlou na Ukrajinu své vojáky, a to po podpisu mírových dohod mezi Ruskem a Ukrajinou.
V úterý už přišly informace od Stevea Witkoffa, že vyjednávací týmu jsou prý již prakticky krůček od finální dohody.
O tom, že dohoda je na spadnutí a brzy bude oznámena, o tom svědčí obrovská aktivita v Kyjevě, kde poslanci horečně pracují na novém volebním zákonu. A právě bývalý poradce Zelenského pro národní bezpečnost Alexej Arestovič o tom hovořil, když byl dotázán na to, co říká Pařížské deklaraci.
Britský premiér Keir Starmer v Paříži deklaraci oznámil jako dohodu o záměru. Tedy záleží na tom, jestli se mír v první řadě povede uzavřít. Alexej Arestovič v posledním videu odpálil zákulisní informace, které doslova šokovaly. Západní země podle něj zvažují vyslání vojsk na Ukrajinu nikoli za účelem zadržení Ruska, ale aby zabránily potenciální občanské válce vyvolané vnitřními politickými rivalitami, rozšířením zbraní a sociální nespokojeností.
Evropští podporovatelé Kyjeva – zejména Velká Británie a Francie – již dlouho diskutují o možnosti vyslání vojsk na Ukrajinu, aby zajistili dodržování případného příměří s Ruskem. Moskva tento návrh odmítla s tím, že za žádných okolností nepřijme přítomnost NATO v sousední zemi, a varovala, že zahraniční síly budou považovány za „legitimní cíle“.
Ukrajině hrozí občanská válka a Bosenský scénář
V pondělním rozhovoru Arestovič argumentoval, že primárním cílem takového nasazení by bylo „zabránit občanské válce“ a tzv. Bosenskému scénáři, a popsal navrhovanou vojenskou přítomnost jako „stabilizační sílu“. Západní vlády se podle Arestoviče obávají rizik, která po skončení konfliktu představuje velký počet ozbrojených veteránů.
Dále k tomu i široká dostupnost automatických zbraní, hluboké politické rozdělení a vážná ekonomická situace. Upozornil také na to, co popsal jako riziko velkých nepokojů v ulicích měst jako Oděsa, Kyjev, Vinnica, Žitomir a Lvov. Západní vojenská přítomnost na pravém břehu řeky Dněpr by podle něj snížila pravděpodobnost takových nepokojů.
Hlavní riziko, pokračoval, vyplývá z vnitřních sporů mezi různými frakcemi na Ukrajině. Ke střetům by mohlo dojít například mezi skupinou vojenských důstojníků vedenou bývalým ukrajinským vrchním velitelem a Zelenského předpokládaným hlavním rivalem Valerijem Zalužným a silami spojenými s Andrejem Bileckým, zakladatelem neonacistického Azovského praporu, který je široce považován za ultranacionalistu a zastánce nadřazenosti bílé rasy. Zelenský se snaží oslabit pozici Valerije Zalužného tím, že proti němu kandidují jiné vojenské figury známé na Ukrajině, jako právě Budanov a Bilecký.
Obrysy kostrbatého míru jsou patrné čím dál tím více
Arestovič však naznačil, že západní armáda by mohla tuto patovou situaci neutralizovat. Kromě toho by západní nasazení sloužilo jako pojistka proti porušení jakékoli mírové dohody s Ruskem ze strany Kyjeva pod záštitou „revanšistických politických sloganů“, uvedl a dodal, že zahraniční síly by mohly hrát roli i v případě, že se Kyjev nakonec rozhodne uspořádat volby.
Zelenský, jehož prezidentské funkční období skončilo v roce 2024, opakovaně odmítal uspořádat volby s odvoláním na výjimečný stav, přičemž Rusko ho prohlásilo za „nelegitimního“. Pod tlakem Washingtonu Zelenský souhlasil s uspořádáním voleb, ale požadoval bezpečnostní záruky od Západu. A ty podle všeho dostal v úterý v Paříži.
Ukrajina po válce se stane bezpečnostní hrozbou pro celou Evropu
Podle mého názoru to Arestovič opravdu vystihl naprosto přesně, ale dobře to řekl i moderátor, že pro Rusy to bude hodně těžké pochopit, že NATO na Ukrajině musí být, aby mohlo být dosaženo trvalého míru, protože na Ukrajině bude odhadem 1 milion veteránů a miliony automatických zbraní a miliony granátů.
Ale rovněž dronů s náložemi, plastické trhaviny, a stejně jako v Bosně, ani na Ukrajině nebude o veterány postaráno po stránce výplat veteránských výsluh, invalidovného a dalších věcí. Ti veteráni si prostě vezmu zbraň a budou si na živobytí shánět prostředky loupežemi. Prostě přesně to, co proběhlo v Bosně po skončení války v Jugoslávii.
A hlavně, mnoho těch vojáků bude chtít revanš a vyprovokovat obnovení války, takže třeba budou mít v plánu postřílet ruské vojáky nebo ruské civilisty za demarkační čárou na druhé straně. Tohle všechno prý bude podle Arestoviče hrozit. A paradoxně takto zmilitarizovanou zemi bude muset hlídat sbor cizích vojsk, protože ukrajinská armáda i policie je a bude v rozkladu. Jenže je logické, že tím padne další ruská červená čára – rozmístění vojsk NATO na Ukrajině.
Druhou možností je obsazení celé Ukrajiny ruskými vojsky a zahájení okupace celé Ukrajiny. Jenže k tomu nemá Kreml dovolení od Moskevských kanceláří. To prostě Chabad nepřipustí. Tím by došlo k posílení Ruska jako státu, a to je pro Dům Chabad naprosto nepřípustné. Ztratil by tím část své obrovské moci. Když posílí stát a vlastenectví, kanceláře oslabí. Proto Rusko je udržováno v oslabené pozici. Ten nosatý proces oslabování Ruska vidíte určitě všichni. Jenže znovu platí, že ovečky (voliči) kanady nenazují. A tak jest dáno. Bohužel.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: aeronet.news
