VIDEO: Rusko v reakcii na ukrajinské teroristické útoky proti civilistom začne systematicky útočiť na Kyjev

26.05.2026 11:15

Rusko v pondělí vyzvalo zahraniční diplomaty v Kyjevě, aby město opustili, neboť ruské síly se v metropoli připravují udeřit na cíle spojené s ukrajinskou armádou. Rusko úder zdůvodňuje jako odvetu za ukrajinský útok na okupovaný Starobilsk, kde podle tvrzení Moskvy zasáhli Ukrajinci internátní školu.

První úder označovaný jako odvetný podniklo Rusko v noci na neděli, kdy použilo i hypersonickou balistickou raketu Orešnik. Tato raketa s vysokým ničivým potenciálem zasáhla město Bila Cerkva, které leží přibližně 80 kilometrů jižně od Kyjeva. Hlavním terčem ruského útoku byl ale Kyjev.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí telefonicky informoval svého amerického kolegu Marka Rubia o připravovaném ruském úderu na Kyjev. Lavrov podle komuniké řekl Rubiovi, že tento krok je „odpovědí na pokračující teroristické útoky kyjevského režimu proti mírumilovné populaci a civilním objektům na ruském území“.

Pondělní večerní telefonický rozhovor mezi ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a jeho americkým protějškem Marcem Rubiem nenechává nikoho na pochybách, že konflikt na Ukrajině vstoupil do své další fáze, a to poprvé od jara 2022. Moskva se konečně rozhoupala a všimla si, že existuje něco jako Kyjev a jeho podniky, továrny a závody.

Oficiální oznámení Moskvy, že ruská armáda zahajuje „systematické a důsledné“ údery na objekty v Kyjevě využívané ukrajinskými ozbrojenými silami a na tamní „řídící centra“, nepředstavuje jen další taktické varování. Je to brutální realita konfliktu, který se vinou západní politické zaslepenosti a kyjevské neústupnosti vymkl jakékoli racionální kontrole. Tisková mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova to v pondělí v předstihu ještě před telefonátem Lavrova uvedla na ruské televizi.

???????????????????? Moscow has issued a warning urging foreign nationals to leave Kyiv as Russia signals more strikes are ahead.

Russian Foreign Ministry spokeswoman Maria Zakharova said attacks on Kyiv “have been and will continue,” claiming Russian forces are targeting Ukrainian… https://t.co/wsfAcvCzCL pic.twitter.com/1taD7EzjDR

— The Globe & News (@TheGlobeNewt) May 25, 2026

Tento krok, doprovázený přímou výzvou Moskvy k evakuaci diplomatického personálu západních zemí z ukrajinského hlavního města, jasně ukazuje, že politika „boje do posledního Ukrajince“ a neustálé odmítání diplomatického kompromisu přivedly právě Ukrajinu do situace, kdy nemá před sebou nic, jenom vlastní zničení. Pokud Brusel, Washington a Kyjev okamžitě nezmění kurz a nezačnou brát realitu vážně, riskuje Evropa destrukci, jakou nepoznala od konce druhé světové války. Kreml neměl 4 roky dovoleno mlátit do Kyjeva raketami a hlavicemi, ale teď má.

Co se stalo? Ruská veřejnost je s trpělivostí ohledně Putinovy specky na Ukrajině u konce. Smrt 21 mladých studentů zavražděných ukrajinským úderem na pedagogickou fakultu ve Starobělsku byl ve skutečnosti úder na Kreml. Na tom se shodují nejen ruští voenkoři, kteří jinak moc konceputality nikdy nepobrali, ale i ruští novináři. Cílené zabíjení dětí je za čárou, kterou už ani Putin nemůže překreslovat a nikam posouvat a odsouvat.

Kronika ohlášené katastrofy a západní ignorance

Když tisková mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharová v ruské státní televizi potvrdila, že údery na Kyjev jsou bezprostředně na spadnutí a že zahraniční velvyslanci dostanou oficiální varování, reakce západních metropolí byla až děsivě předvídatelná. Kyjev ústy svého ministra zahraničí Andrija Sybihy okamžitě kontroval prohlášením, že jde o pouhé „zastrašování“ a „vydírání“, kterému Ukrajina ani její partneři neustoupí.

Z Bruselu a centrál NATO zazněla tradiční, tisíckrát opakovaná rétorika o „nepřijatelné agresi“ a potřebě „vytrvat v podpoře Kyjeva tak dlouho, jak to bude nutné“. Tato reakce však dokonale ilustruje fatální nepochopení celé situace. To, co Kyjev a Brusel nazývají „vydíráním“, je ve skutečnosti logickým a tragickým vyústěním eskalace, kterou Západ v uplynulých měsících aktivně živil.

Moskva své kroky otevřeně deklarovala jako přímou odvetu za ukrajinské útoky na civilní infrastrukturu a cíle hluboko uvnitř ruského území – včetně nedávných masivních úderů, které byly umožněny dodávkami západních zbraní dlouhého doletu a zpravodajskou podporou NATO. A hlavním argumentem je transformace AFU na teroristickou organizaci, která zabíjí studenty pedagogické školy.

Představa, že jedna strana konfliktu může beztrestně útočit na strategické cíle a teď už dokonce na děti či odrostlé děti protivníka ve fakultních ubytovnách, zatímco druhá bude pasivně přihlížet a omezovat své operace na frontovou linii, byla od počátku naivní a vojensky neudržitelná. Ruské oznámení o přechodu k „systematickým úderům“ na Kyjev je jasným vzkazem, že asymetrická pravidla hry skončila.

Pokud Západ dává Kyjevu zelenou k rozšiřování bojiště a k terorismu, musí počítat s tím, že Rusko odpoví plnou vahou své vojenské mašinérie. A dopady této pštrosí politiky západních elit teď ponesou především obyčejní obyvatelé Kyjeva a dalších ukrajinských měst.

Iluze vojenského vítězství a realita opotřebovávací války

Hlavním problémem současného diskurzu v Evropské unii a v Bruselu je naprosté odtržení od reality na bojišti. Po celá léta je evropská veřejnost krmena narativem, že s dostatečným množstvím západních peněz, tanků a raket dokáže Ukrajina dosáhnout úplného vojenského vítězství a vytlačit ruská vojska ze všech mezinárodně uznaných hranic. Každý realistický vojenský analytik přitom ví, že tento cíl je při současném poměru sil, demografické realitě a průmyslových kapacitách obou stran naprosto nedosažitelný.

Místo toho jsme svědky krvavé, opotřebovávací války, která systematicky ničí ukrajinský stát, decimuje celou jednu generaci tamních mužů a uvrhá zemi do demografické a ekonomické katastrofy, z níž se nebude vzpamatovávat celá desetiletí. Prolongace konfliktu nepřináší Ukrajině žádné strategické výhody. Naopak, s každým dalším měsícem bojů se vyjednávací pozice Kyjeva zhoršuje, infrastruktura země je více devastována a riskuje se ztráta dalších území.

Jenže, o Ukrajinu nikomu v EU nejde. Ukrajina byla a je pouze nástupní platformou pro válku s Ruskem. A plán je tento: Dokud budou Ukrajinci k dispozici, budou s Rusy bojovat oni. Jakmile Ukrajinci dojdou anebo začnou docházet, vrhne EU do boje s Rusy Evropany, tedy občany zemí EU. Takový je plán EU.

Varování před systematickým bombardováním Kyjeva a ničením center politického a vojenského rozhodování ukazuje, že Rusko je připraveno přistoupit k paralyzaci ukrajinského státu jako takového. Trvat za těchto okolností na pokračování bojů a odmítat jakákoli mírová jednání není projevem hrdinství, ale cynickým ortelem nad životy milionů lidí. Evropští lídři, kteří z pohodlí svých bruselských a pařížských kanceláří tleskají kyjevské busifikaci, tedy násilným odvodům na frontu, nenesou žádné riziko. Cenu za jejich ideologický dogmatismus platí Ukrajinci.

Nová realita ve Washingtonu a evropský strach z opuštění

Telefonát mezi Lavrovem a Marcem Rubiem má ještě jeden, nesmírně důležitý geopolitický rozměr. Ukazuje totiž, že nová americká administrativa, v níž Rubio zastává klíčový post šéfa diplomacie, je na rozdíl od Evropanů ochotná a schopná s Moskvou přímo komunikovat. Zatímco evropská diplomacie se dobrovolně zdiskreditovala a vmanévrovala do pozice, kdy s Ruskem odmítá jakýkoli kontakt, Washington si udržuje kanály pro krizové řízení (crisis management), aby zabránil přímému střetu mezi jadernými velmocemi.

Tento fakt vyvolává v Bruselu a v jestřábích křídlech evropských vlád obrovskou paniku. Evropské elity si začínají uvědomovat, že Spojené státy, vedené pragmatickým kalkulem a snahou zaměřit se na jiné globální priority (především na Čínu), mohou dříve či později dospět k závěru, že financování NATO je stejně zbytečné jako financování Ukrajiny. Pokud Washington zatáhne za záchrannou brzdu a začne tlačit na diplomatické řešení, evropská politická architektura postavená na bezmezné podpoře konfliktu se sesype jako domeček z karet.

Namísto toho, aby se Evropská unie chopila iniciativy a stala se hlavním architektem mírového urovnání na svém vlastním kontinentu, však sledujeme absurdní divadlo. Brusel se snaží „přebít“ jakékoli náznaky amerického pragmatismu sliby, že Evropa převezme finanční a vojenské břemeno na svá bedra.

To je však čistá utopie. Evropské ekonomiky se potýkají s hlubokou strukturální krizí, vysokými cenami energií a deindustrializací, která je přímým důsledkem sankční politiky a odstřižení se od levných ruských surovin. Představa, že stagnující Evropa dokáže dlouhodobě financovat a vyzbrojovat zemi velikosti Ukrajiny v totální válce proti nukleární supervelmoci, je ekonomickým a logistickým nesmyslem.

Proč je nutné zvýšit tlak na Kyjev a EU

Pokud má mít Evropa vůbec nějakou stabilní a bezpečnou budoucnost, je naprosto nezbytné radikálně změnit přístup. Dosavadní strategie – tedy posílání dalších zbraní bez jasného politického a diplomatického cíle – selhala. Vedla pouze k tomu, že se konflikt stal brutálnějším, destruktivnějším a nebezpečnějším pro celý svět. Oznámení o chystaných úderech na Kyjev a doporučení k evakuaci ambasád by mělo fungovat jako poslední varovný signál před tím, než se spirála eskalace roztočí do fáze, kdy už ji nikdo nedokáže zastavit. Je nejvyšší čas opustit moralizující rétoriku a přejít k tvrdému politickému realismu. To znamená především dvě věci:

• Zvýšení tlaku na vedení v Kyjevě: Západ, jakožto hlavní finanční a vojenský sponzor Ukrajiny, má plné právo – a morální povinnost vůči vlastním občanům – podmínit další pomoc ochotou Kyjeva zasednout k jednacímu stolu. Trvání na nerealistických podmínkách, které předpokládají kapitulaci Ruska, nikam nevede. Kyjev si musí uvědomit, že geopolitická realita se změnila a že záchrana samotné existence ukrajinského státu a životů jeho obyvatel je důležitější než prosazování neuskutečnitelných politických dogmat.
• Změna kurzu uvnitř Evropské unie: Unie musí přestat fungovat jako pouhý ozvěnový spolek nejradikálnějších protiruských jestřábů a začít jednat v zájmu bezpečnosti a prosperity samotných evropských občanů. Pokračování války Evropu ekonomicky ruinuje a vystavuje ji permanentní hrozbě zatažení do globálního konfliktu. Evropští lídři musí najít odvahu k obnovení diplomatických kanálů a k formulování realistického mírového plánu, který bude reflektovat bezpečnostní zájmy všech zúčastněných stran, včetně Ruské federace. Bez respektování principu nedělitelnosti bezpečnosti v Evropě totiž žádného trvalého míru nikdy nedosáhneme.

Zdroj: aeronet.news / InfoVojna