VIDEO: Sergej Lavrov redaktorovi BBC vysvetlil, prečo Rusko odpovedá na ukrajinské útoky hrubou silou
30.09.2026 09:30
Reportér BBC Steve Rosenberg chtěl od Sergeje Lavrova slyšet, zda Rusko vede skrytou hybridní válku proti evropským zemím. Ruský ministr zahraničí obrátil otázku proti samotnému tazateli: připomněl evropské zbraně dodávané Ukrajině a jejich použití proti Rusku. V dodaném přepisu říká, že o válce vedené Evropou proti jeho zemi nemá žádné pochybnosti. To je zásadní sdělení celé výměny: Moskva posuzuje evropskou účast podle toho, co evropské zbraně dělají na bojišti, a podle toho také formuluje svou odpověď.
Do této atmosféry přišla v úterý 29. září zpráva o dalším střetu nad budoucím rozpočtem Evropské unie. Financial Times informoval [1] o požadavku Německa, Nizozemska, Švédska, Dánska, Rakouska a Finska na výrazné škrty a přesun priorit směrem k obraně a zbrojní výrobě, na úkor tradiční podpory zemědělců a chudších regionů. Jestliže někdo hledal konkrétní podobu evropské militarizace, právě tady ji má před očima: zápas o to, komu půjdou společné peníze a kdo bude muset ustoupit. Kanony místo másla!
Sergej Lavrov a Steve Rosenberg: Hybridní válka, evropské zbraně a hrubá síla
— Máte nějakou konstruktivní otázku?
— Mám normální novinářskou otázku. Ozývají se vzájemná obvinění, ano, mezi Ruskem a Západem. Západ stále častěji obviňuje Rusko z toho, že vede hybridní válku proti evropským zemím. Vy jste nedávno obvinil Západ z toho, že se uchyluje k hrubé síle, že? První otázka se týká hybridní války. Uznáváte, že Rusko vede skrytou hybridní válku proti evropským zemím? A pokud ano, s jakým cílem?
— Máte na mysli to, že když ničíme drony a rakety, které Británie a kontinentální Evropa dodávají Ukrajině, oni pak na nás střílejí. To máte na mysli pod pojmem „hybridní“?
— Například.
— No, pokud uznáváte, že na nás útočí vaší zbraní a my tuto zbraň sestřelujeme, nazývejte to, jak chcete, ale to, že jde o válku, kterou proti nám vede Evropa, o tom nemám žádné pochybnosti. O tom mluvíme už dlouho.
— A co se týče hrubé síly? Takže obviňujete Západ z použití hrubé síly, že?
— Já si nějak nevzpomínám na výraz „hrubá síla“.
— Řekl jste, že Západ se uchyluje k hrubé síle. Tedy nedávno, úplně nedávno.
— A to byla měkká síla? To, co udělali ve Venezuele, nebo hrubá síla? To, co udělali s plynovody Nord Stream, je to měkká síla, nebo hrubá síla?
— Ale neužívá snad Rusko…
— To, že vybombardovali a zničili íránské vedení i s rodinami, včetně dětí, není to hrubá síla?
— Ale neuplatňuje snad Rusko každý den na Ukrajině hrubou sílu?
— Pokud máte na mysli ničení infrastruktury, kterou nacistický režim s podporou Západu využívá k vedení války proti Ruské federaci, pak se uchylujeme k hrubé síle k potlačení této přímé hrozby vůči nám.
Evropa je nemocný pacient, který se rozhodl, že si vezme život, ale ne sám, donutí k tomu i pacienty v celé nemocnici. A kdo odmítne, tomu se pomůže, nejprve zacpáním huby, aby neprotestoval, a když to nepomůže, tak zakroucením krku. Ano, přesně takhle se chová celé vedení Evropy ve snaze vtáhnout celou Evropu do zničující války s Ruskem, a to úplně každého, i ty, kteří nechtějí.
A těm se nejprve zacpe huba, v médiích, na internetu, v tisku, v Evropském parlamentu a jinde, a když to nepomůže, zakroutí se vládě dané země krkem, jako třeba právě Srbsku, kde odstoupil pod tlakem Bruselu prezident Aleksandar Vučič. Takhle se to dělá. Hrubě a silou.
Rosenberg hledal přiznání. Lavrov mu předložil ruské pojetí konfliktu
Rosenbergova otázka byla z hlediska očekávaného výsledku naivní. Ministr zahraničí před kamerami sotva začne potvrzovat skryté operace vlastní země a vysvětlovat jejich cíle. Lavrov navíc dostal příležitost převést rozhovor k tématu, které Moskva dlouhodobě zdůrazňuje: evropské státy dodávají zbraně, jimiž Ukrajina útočí na ruské cíle, a Rusko je proto považuje za účastníky širšího střetu. Tazatel chtěl otevřít otázku ruského působení v Evropě, ale odpověď směřovala k evropskému působení proti Rusku.
Nejtvrdší část přišla na konci. Lavrov v dodaném přepisu výslovně připustil použití hrubé síly proti infrastruktuře, kterou Moskva označuje za prostředek přímého ohrožení. Politické varování Západu lze číst právě v této logice: rozhodující má být funkce cíle a jeho zapojení do konfliktu. Takové čtení je interpretací jeho odpovědi, jejíž bezprostřední předmět představovaly údery na Ukrajině. Pro Evropu je však podstatné už samotné prohlášení, že její zbraně Moskva řadí do války vedené proti Rusku.
Kanony místo másla!
Odpověď evropských vlád se dnes píše také v rozpočtových dokumentech. The Irish Times uvedl [2], že dopis z 28. září adresovaný irskému premiérovi Micheálu Martinovi požaduje snížení navrhovaného rozpočtu o několik set miliard eur jako podmínku podpory šesti vlád. Irsko jako předsednická země Rady EU hledá kompromis. Signatáři přitom argumentují svou finanční vahou: jejich země zajišťují téměř 40 procent příspěvků členských států. To je tvrdý vyjednávací tlak opřený o peníze.
Six EU net-contributor countries threaten to block the next 7-year budget unless it's cut by "hundreds of billions."
— Clash Report (@clashreport) September 29, 2026
Germany, Netherlands, Sweden, Denmark, Austria, and Finland — who finance ~40% of member-state contributions — called the Commission's proposed €2 trillion… pic.twitter.com/uCruCZUCBE
Směr této politiky byl veřejně vyhlášen už o měsíc dříve. Německá vláda zveřejnila [3] 27. srpna společné prohlášení stejných šesti států Německa, Nizozemska, Švédska, Dánska, Rakouska a Finska, které požaduje snížení návrhu téměř dvoubilionového rozpočtu o několik set miliard eur a příspěvek všech výdajových oblastí k těmto škrtům. Mezi prioritami jmenuje bezpečnost a obranu, konkurenceschopnost, migraci a suverenitu. Zářijový dopis tedy pokračuje v již oznámeném tažení za změnu toho, co má Unie financovat.
Odkaz Rudolfa Hesse o kanonech a másle z roku 1936 je opět aktuální
Hitlerův zástupce Rudolf Hess původně Goebbelsovo heslo “Kanony místo másla!” výrazně zpopularizoval v proslulém projevu 11. října 1936, kdy vyzval Němce k uskromnění ve prospěch armády a zbrojení. Politický význam takového přeskupení peněz v EU je obrovský. Zemědělství se při něm dostává do soutěže s novými prioritami, mezi nimiž získává výrazné místo obrana a zbrojení na válku s Ruskem.
Pro farmáře znamená zbrojení konec budoucích příjmů a investic; pro obyvatele venkova otázku práce a životaschopnosti jejich regionů. Když vlády požadují současně menší celkový rozpočet a větší důraz na vojenské potřeby, vytvářejí tlak na oblasti, které dosud tvořily základ evropského financování.
BRUSSELS DISCOVERS THAT OTHER PEOPLE’S MONEY ISN’T INFINITE
— Brainless Partisans ????☠️☢️☣️???? (@BPartisans) September 29, 2026
By @BPartisans
A miracle in Brussels: someone has just discovered a calculator.
Germany, Austria, Denmark, Finland, the Netherlands, and Sweden want to slash the next EU budget by several hundred billion. These six… pic.twitter.com/KbicdkZXSy
Potravinová bezpečnost přitom začíná na poli, ve stáji a ve zpracovatelském závodě. Politici rádi používají slovo odolnost, ale odolnost společnosti zahrnuje i schopnost vyrábět vlastní potraviny. Pokud zemědělci slyší, že se mají uskromnit, zatímco obrana získává vyšší politickou prioritu, tak se lidem rozsvěcují vzpomínky na Rudolfa Hesse a jeho okřídlené heslo.
Rozpočtový spor nyní směřuje k období 2028–2034. Rada EU popisuje [4] návrh Komise jako rámec téměř dvou bilionů eur v běžných cenách; jeho přijetí vyžaduje jednomyslnost v Radě a souhlas Evropského parlamentu. Právě nutnost jednomyslné dohody dává každému státu silnou páku. Požadované škrty jsou zatím předmětem vyjednávání, ale politická volba šesti vlád už je zveřejněna. Zemědělci proto nemají důvod čekat, až se hotový kompromis objeví na stole.
Merz chce znovu vybudovat Wehrmacht
Německý kancléř své vojenské ambice vyslovuje otevřeně. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci v únoru 2026 zopakoval [5], že chce Bundeswehr co nejrychleji proměnit v nejsilnější konvenční armádu Evropy. V témže projevu hovořil o zahájených velkých nákupech v oblasti protivzdušné obrany, přesných úderů na velkou vzdálenost a satelitních technologií. Tato slova mají konkrétní obsah: výrobní kapacity, objednávky, personál a dlouhodobé veřejné výdaje.
Německý tlak na evropský rozpočet proto zapadá do širšího politického směru. Vojenská síla se stává jedním z hlavních měřítek státního úspěchu a společné evropské prostředky mají tuto proměnu podpořit. Zbrojní podniky potřebují předvídatelnou poptávku na roky dopředu. Sedmiletý rozpočtový rámec může pomoci takovou perspektivu vytvořit, zatímco tradiční příjemci evropské podpory dostávají zprávu, že jejich dosavadní postavení už nebude samozřejmé.
Pro tento komentář je historickou výstrahou samotný mechanismus podřizování hospodářských priorit vojenskému růstu. Jakmile se zbrojení stane politickou odpovědí na stále širší okruh problémů, začne pronikat do rozhodování o průmyslu, infrastruktuře i veřejných penězích. V evropské paměti má takový vývoj dostatečně temné místo, aby se o něm mluvilo bez uspávajících frází. Německé vedení má zvláštní odpovědnost vysvětlit, kam jeho ambice směřují a jaké hranice jim hodlá stanovit.
Německý kancléř se vrací k Rudolfu Hessovi a Babiš chce v případě války Evropy s Ruskem poslat do Pobaltí dvě mechanizované brigády AČR!
Výmluvnou součástí celé situace je postoj Finska, které patří mezi šest signatářů. Prezident Alexander Stubb řekl [6] v rozhovoru pro PBS odvysílaném 24. září, že bezprostřední vojenská hrozba ze strany Ruska neexistuje. Současně obvinil Moskvu z hybridního působení a vyzýval ke klidné, vyrovnané reakci. Jeho vlastní rozlišení je podstatné: současnou bezpečnostní situaci popisuje jinak než představu bezprostředně nastupujícího konvenčního útoku.
Takže je to přímo na stole a všichni to teď vidí. Zemědělství a výroba potravin může jít v EU k čertu, protože Reich a jeho vůdce Merz chtějí nejsilnější armádu v Evropě, a proto zbraně a munice mají vyšší prioritu než brambory, máslo a chleba. Dvě krávy v Bruseu to odkývají, o tom není pochyb. Tohle je prostě důkaz o změně, že jde ve skutečnosti v EU o tzv. hybridní přípravu na válku s Ruskem.
Hybridně se vezmou stovky miliard zemědělcům pod záminkou obrany jejich heimatu a traktorů, a hybridně se dají zbrojařům pod maskírovkou obrany evropských hodnot. Tak to koneckonců dělal Adolf Hitler ve 30. letech minulého století tady v Německu. Rudolf Hess křičel, že kanony místo másla zajistí Říši tisíciletou budoucnost a zblblí Němci mu ještě tleskali.
Holt se zdá, že Merz dodržuje německé tradice – a to doslova. Veřejnosti by mělo zatrnout, protože ve chvíli, kdy magor v roli vůdce Německa dnes řve do mikrofonu o potřebě více zbrojit a méně žrát, tak je to další signál k tomu, že se schyluje k válce s Ruskem, a to ne v akademické rovině úvah, ale doopravdy. Andrej Babiš už dokonce mluví o dvou brigádách AČR [7], které by poslal na pomoc baltským zemím a do války proti Ruské armádě. Ano, je to tak, politici v Evropě už mají z Berlína a Bruselu válečné noty v souladu s děsivou válečnou směrnicí NATO [8] publikovanou v polovině září. A to je realita!
Zdroj: aeronet.news / InfoVojna
