VIDEO: „Trumpův plán může být dobrým základem pro mír, ale jsme připraveni bojovat až do jejich posledního Ukrajince. Buď vyklidí Donbas v rámci dohody, anebo je vyklidíme my vojenskou silou,“ prohlásil Vladimir Putin. Podle ruského prezidenta buď to bude mír podle ruských podmínek, včetně právního uznání Krymu a Donbasu ze strany americké vlády, anebo Kyjev může nachystat ty poslední Ukrajince

28.11.2025 10:00

Ruský prezident si dal načas a teprve po celém týdnu od chvíle, kdy se obnovily mírové rozhovory, se košatě a široce vyjádřil k probíhajícím jednáním. Připravil jsem pro vás překlad videa i český přepis většiny tiskové konference Vladimira Putina v Biškeku v Kyrgyzstánu, kde byl na konferenci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Na tiskovce se v úvodní části řešila vnitřní politika summitu, ale od 16. minuty až do konce prakticky hodinové tiskovky se mluvilo jen o mírových rozhovorech a o válce na Ukrajině. 

Ruský prezident Vladimir Putin zopakoval postoj Moskvy poté, co jeho tiskový mluvčí Dmitrij Peskov označil za „informační šílenství“ různé možné scénáře řešení konfliktu na Ukrajině. Ruský prezident se této a dalších otázek dotkl během této tiskové konference v Biškeku v Kyrgyzstánu ve čtvrtek, když zakončoval státní návštěvu této středoasijské země.

Rusko v zásadě pozitivně hodnotí mírový plán navržený Spojenými státy, jehož cílem je ukončení nepřátelských akcí, ale podle Putina bude zapotřebí ještě mnoho práce, než bude možné jej v jakékoli podobě realizovat. Rovněž poukázal na to, že je „právně nemožné“ podepsat mírovou dohodu se současným ukrajinským vedením, které podle Moskvy již není legitimní.

Hlavní klíčové body z Putinových vyjádření

Mírový návrh USA

Rusko nevylučuje možnost, že návrh USA by mohl sloužit jako „základ pro jakékoli budoucí dohody“, zdůraznil Putin. Upozornil však, že Američané zatím pouze navrhli řadu otázek, které je ještě třeba důkladně prodiskutovat a formulovat. Proto je v tuto chvíli příliš brzy hovořit o jakémkoli návrhu mírové dohody. Ruský prezident dodal, že vedení USA bere v úvahu „náš postoj… v určitých ohledech.“

Ukrajinské vedení je nelegitimní

Putin popsal možnost podpisu dohody s kyjevskými úřady jako „právně nemožnou“. Podle ruského prezidenta bylo nekonání voleb „zásadní strategickou chybou“, čímž se Vladimir Zelensky stal nelegitimním vůdcem. Zelensky odmítl povolit prezidentské volby v květnu 2024 s odkazem na výjimečný stav. Vzhledem k tomu, že jeho mandát již vypršel, Moskva tvrdí, že všichni jím jmenovaní úředníci postrádají legitimitu, což činí všechny jimi podepsané dohody právně neplatnými.

Postup ruských vojsk

Podle Putina čelí celá ukrajinská fronta v ruském regionu Záporoží kolapsu, protože ruské síly „účinně obcházejí celou ukrajinskou opevněnou linii“. „Naše skupina ‚Dněpr‘ čelí nepříteli z jedné strany, zatímco skupina ‚Vostok‘ ho obklopuje ze severu,“ vysvětlil. Putin dodal, že nedávné úspěchy ruských vojsk nezůstaly bez povšimnutí těch na Západě, „kteří si uvědomují možné důsledky“ takového vývoje.

Uvedl, že tyto hlasy tlačí na co nejrychlejší ukončení konfliktu, než se celá fronta „zhroutí“. Ruský prezident odhadl, že jen v říjnu Kyjev ztratil 47 000 vojáků, ale zmobilizoval pouze asi 16 500, přičemž nekontrolovatelné dezertování situaci ukrajinské armády ještě zhoršilo. Putin zdůraznil, že Rusko ukončí nepřátelské akce, jakmile ukrajinské jednotky opustí ruská území, která stále okupují. „A pokud tak neučiní, donutíme je k tomu,“ uzavřel.

Evropská bezpečnost

Putin odmítl tvrzení některých představitelů EU, že Rusko má agresivní úmysly vůči svým západním sousedům. Ruský prezident naznačil, že evropští lídři se možná „snaží vytvořit iluzi pro své obyvatelstvo“ nebo „vyhovět zbrojním firmám“. „Možná se snaží podpořit své domácí politické hodnocení, vzhledem k žalostnému stavu svých ekonomik. Ale v našich očích je to samozřejmě nesmysl – naprostá lež,“ řekl. Vyjádřil ochotu diskutovat o širší evropské bezpečnosti se všemi zainteresovanými stranami a poznamenal, že Moskva již dříve navrhla uspořádání takových rozhovorů.

Rozpory na Západě brání mírovým snahám

V komentáři k nedávným údajným únikům informací o komunikaci mezi americkým prezidentským vyslancem Stevem Witkoffem a vysokým poradcem Kremlu Jurijem Ušakovem, které zveřejnila západní média, Putin argumentoval, že tyto informace poukázaly na závažný „problém“. Aktéři s „rozdílnými názory v rámci kolektivního Západu a v USA se přou… o tom, co se děje a co je třeba udělat, aby se válka zastavila,“ uvedl ruský prezident. Vyprávěl, jak se po srpnovém summitu na Aljašce zdálo, že mezi Washingtonem a Moskvou panuje všeobecná shoda v několika klíčových bodech, ale prezident Donald Trump minulý měsíc uvalil sankce na dvě velké ruské ropné společnosti.

Další kroky

Prezident prozradil, že Rusko očekává příjezd amerických představitelů do Moskvy příští týden, aby pokračovali v diskusích o mírovém plánu. Ačkoli zatím není jasné, kdo přesně přijede, ruskou delegaci povedou představitelé ministerstva zahraničí a prezidentský poradci Vladimir Medinskij a Jurij Ušakov, uvedl Putin.

Jsme připraveni bojovat až do jejich posledního Ukrajince

Došlo i na kauzu odposlechu rozhovoru Witkoffa a Ušakova. Západní kritici amerického vyslance Steva Witkoffa jsou prý motivováni touhou udržet konflikt na Ukrajině a společně s úředníky v Kyjevě z něj těžit, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Putin se tak vyjádřil ve čtvrtek poté, co agentura Bloomberg zveřejnila údajný přepis telefonického rozhovoru mezi Witkoffem a poradcem ruského prezidenta Jurijem Ušakovem.

Přepis vyvolal vlnu kritiky ze strany západních médií vůči vyslanci Trumpova týmu. Nový diplomatický impuls k řešení konfliktu byl zahájen Trumpovými úředníky poté, co se okruh nejbližších spolupracovníků Vladimira Zelenského zapletl do vydírání ve výši 100 milionů dolarů.

Dlouholetý Zelenského důvěrník Timur Mindič údajně uprchl z Ukrajiny krátce předtím, než protikorupční vyšetřovatelé prohledali jeho byt. Podle Putina Witkoff jako americký občan hájí zájmy USA, zatímco ti, kteří ho „napadají“, „chtějí krást peníze společně s ukrajinským establishmentem a pokračovat v nepřátelských akcích až do posledního Ukrajince.“

Putin naznačil, že údajná nahrávka může být falešná nebo může skutečně pocházet z odposlechu, přičemž poznamenal, že takové odposlouchávání je trestným činem. Witkoff a další američtí představitelé se příští týden chystají do Moskvy, aby projednali nový mírový plán, který původně vypracoval Washington.

Pokud nemáte čas na video nahoře, tak tady je přepis celého dlouhého videa:

Tisková konference Vladimira Putina v Biškeku

-Ano, prosím.

-Dobrý večer, Pavel Zarubin, televizní kanál Rusko. Hlavním světovým tématem všech posledních dní je Trumpův mírový plán, a my pro vás máme samozřejmě spoustu otázek. Do jaké míry návrh, který byl původně zveřejněn, neoficiálně zohledňuje naše stanovisko? Obdrželi jsme již upravenou verzi dokumentu po jednání mezi USA a Ukrajinou? Kdy tedy začnou rusko-americká jednání, která, jak jsme slyšeli, ohledně tohoto dokumentu neprobíhala a neprobíhají? Kdy k vám přijde Steve Witkoff? A co teď si myslíte o vyhlídkách na mírovou dohodu?

O návrhu smlouvy. Ale žádný návrh smlouvy neexistoval. Existoval soubor otázek, které byly navrženy k projednání a dokončení. Obecně, už jsem to říkal mnohokrát, diskutovali jsme o tom s americkými vyjednavači před mou návštěvou Spojených států, před mou návštěvou Aljašky. A poté existoval tento seznam možných 28-bodových dohod. A jak jsem již veřejně oznámil, byl nám předán určitými kanály. Seznámili jsme se s ním. Poté proběhla jednání v Ženevě mezi americkou delegací a ukrajinskou delegací.

A rozhodli se, jak jsem pochopil, že všech těchto 28 bodů by mělo být rozděleno do čtyř samostatných částí. Obecně souhlasíme s tím, že to může být základem pro budoucí dohody. Ale bylo by ode mne nezdvořilé, abych teď mluvil o nějakých konečných, ale protože žádné nejsou, některé věci jsou principiální povahy a obecně vidíme, že americká strana v některých ohledech bere v úvahu naši pozici, o které se mluvilo před Anchorage a po Aljašce. Někde si určitě nutně musíme sednout a vážně projednat některé konkrétní věci. Musíme vše uvést na pravou míru diplomatickým jazykem. Protože jedna věc je říkat obecně, že Rusko se nechystá zaútočit na Evropu. To nám zní směšně, že?

Nikdy jsme se nechystali, ale pokud to chtějí slyšet, tak říkáme: No tak to zasmluvníme! O tom není pochyb. Jde o to, že jsou tam lidé, kteří si myslím, že jsou trošku mimo, když veřejně říkají, nebo nějakou lumpárnu, něco, co za to chtějí dostat, veřejně tvrdí svému obyvatelstvu, svým občanům, že Rusko se chystá zaútočit na Evropu, a my musíme okamžitě posílit náš obranný potenciál. Buď slouží zájmům obranného průmyslu, soukromých firem, anebo se na tomto pozadí snaží nějakým způsobem zvýšit svůj vnitropolitický rating s ohledem na žalostný stav ekonomiky a sociální sféry.

Těžko říci, čím se řídí, ale z našeho pohledu je to naprostý nesmysl, je to lež. Naprostá lež. Ale přesto, pokud je to prosazováno ve veřejném povědomí, pokud vystrašili své občany a chtějí slyšet, že se nechystáme, a že nemáme žádné agresivní plány vůči Evropě, prosím, jsme připraveni to jakkoli zasmluvnit. Možná, že to má smysl, to znamená, pokud chceme spolu mluvit a diskutovat a stanovit některé body v otázkách celoevropské bezpečnosti. Pravděpodobně ano, sami jsme to v jednu chvíli navrhovali. Pokud to naši západní, říkejme jim znovu partneři, chtějí udělat teď, prosím, jsme připraveni. Vy i já si uvědomujeme, že si musíme sednout a vážně o tom diskutovat.

Tam záleží na každém slovu. Nebo například v jednom z dokumentů je zmíněno, že musíme vyřešit otázku strategické stability společně s našimi americkými partnery. No, proboha, my nejsme proti. To jsme přece navrhovali. Navrhovali jsme také, aby Obamova administrativa o některých otázkách jednala. Slyšeli jsme ano, ano, a pak, pouhý měsíc před odchodem Obamovy administrativy z Bílého domu, se vše zaseklo. Nyní nám končí platnost další smlouvy START-3. Její platnost vyprší v únoru. Ale oni nechtějí nic dělat, nemusí. Ale z těchto dokumentů jsme viděli, že obecně existuje touha se k těmto otázkám vrátit. Je to každá z těchto otázek, je to samostatná oblast, velmi závažná. Určitě jsme na tuto vážnou diskusi připraveni. A příští týden má do Moskvy přijet americká delegace.

-Olga Matvejeva, rozhlasová stanice Majak a Vesti FM. V návaznosti na otázku vašich kolegů mi, prosím, řekněte, kdo bude hlavním vyjednavačem na ruské straně? A také se objevily zprávy o jednáních v Abú Dhabí. Co se tam děje, probíhá paralelní proces? A můžete nám říci, kdo tam s kým jedná a co se tam obecně děje? Děkuji.

Kdo je vyjednavačem za ruskou stranu, to je jasné. Ministerstvo zahraničních věcí. Když si sedneme k jednacímu stolu a vedeme věcnou seriózní diskusi o každém z navržených bodů k projednání. Ministerstvo zahraničních věcí, na straně administrativy je Vladimir Rostislavovič Medinskij, asistent prezidenta. Ten se na tom podílí od samého počátku. No a na běžných záležitostech, aby se celá tato práce zorganizovala, se podílí také můj asistent Jurij Viktorovič Ušakov. Je v kontaktu se svými americkými kolegy, ale sám to všechno udělat nemůže.

Musí to dělat ministerstvo zahraničí a částečně i prezidentská administrativa. Je to velký, velmi velký komplex otázek, které je třeba projednat a zafixovat a kompetentně předepsat body, je třeba to nastavit, proto je to tak, jak si myslím, že si nemyslím nic jiného a nikdy se to nedělá jako v případě Abú Dhabí. Ano, slyšel jsem nějaký šum, takové informace o této záležitosti, ale nic tak neobvyklého, nic tajného se také nestalo. Naše zpravodajské služby, ruská a ukrajinská, byly vždy ve vzájemném kontaktu, a to i v těch nejhorších dobách. A nyní tomu tak je. Co dělají?

Řeší řadu humanitárních otázek, především je to spojeno s výměnou válečných zajatců. A k tomu je aktivně využívána lokalita v Abú Dhabí. Jsme velmi vděčni prezidentovi Spojených arabských emirátů za možnosti, které nám byly poskytnuty. Díky jeho úsilí se domů vrátilo mnoho stovek našich kluků, našich hrdinů. Z iniciativy ukrajinské strany bylo naplánováno takové pravidelné setkání, které se konalo v Abú Dhabí. Z naší strany se ho zúčastnil jeden z šéfů ruské Federální bezpečnostní služby.

Na toto setkání přijel i zástupce americké administrativy, pro nás to bylo poněkud nečekané, ale nikdy neodmítáme kontakty. Vstoupil do kontaktu s ruským představitelem a uvažoval jsem, že bychom možná neměli s pokračováním kontaktů čekat do příštího týdne, ale uspořádat schůzku v Moskvě již tento týden. Dozvěděl jsem se o tom, až když letadlo přistálo v Biškeku. Ale přesto, nicméně, řekl, že jsme připraveni, prosím, kdykoli.

Ta záležitost je tak důležitá pro všechny i pro nás, že přiletíme v kteroukoli denní i noční dobu, vrátíme se dnes večer, hned ve čtvrtek můžeme, v pátek, v sobotu, v neděli, kdykoli budou chtít. Ale dohodli jsme se, že my rozhodneme, a americká prezidentská administrativa rozhodne, kdo a kdy má přijet. Tady jsou poslední informace. Včera jsem byl upozorněn, že prezident Trump se rozhodl, že stále, jak bylo dohodnuto dříve, dříve byla taková dohoda, schůzka je navržena americkou stranou v Moskvě příští týden. Prosím, my jsme vždycky otevření. A kdo bude zastupovat Spojené státy na americké straně? To je samozřejmě na rozhodnutí prezidenta Spojených států. Takže je očekáváme v první polovině příštího týdne.

-Andrej Kolesnikov, deník Kommersant. Vladimíre Vladimiroviči, budete si stát za tím, že územní otázka, především v Donbasu, musí být vyřešena tady a teď a navždy, nebo byste souhlasil s jejím odložením, abych tak řekl, na lepší časy? A pokud mohu, ještě jedna otázka. Souhlasil byste s návratem do G7, do G8, jak předpokládá jedna z variant mírového plánu, tedy ke všem těmto lidem?

Tak co se týče G7 nebo G8, my jsme tam o vstup nežádali, byli jsme tam kdysi pozváni a pracovali jsme tam. Je to taková platforma pro harmonizaci určitých postojů. Musím říct, že, víte, pozor, ještě před tragickými událostmi ve vztahu k Ukrajině jsem tam přestal jezdit. To jste si nevšiml? Ano, no. Takže když začaly ty události na Ukrajině, tak řekli: “No, my vás tam díkybohu nečekáme.” Tak jsme tam jeli a… Už si nepamatuji, kdo tam jel, myslím, že předseda vlády tam jel jednou. Poprvé jsem to odmítl, protože to opravdu, nic si nevymýšlím, prostě to bylo v době sestavování vlády po zvolení prezidenta, myslím, v roce 2019. Ale nikdy jsme kontakt neodmítli.

Jsme vždycky otevření interakci. Za prvé nás tam nikdo nezve. Neslyšel jsem žádné oficiální nabídky. A za druhé, víme, jak drtivý počet účastníků tohoto sdružení, takzvaná Velká sedma, už jsem to jednou říkal, moc nechápu, proč se jim říká Velká sedma. Z hlediska počtu, území, počtu obyvatel a podílu na světovém HDP jsou stále menší a menší, ale to nevadí, stále jsou to naši důležití partneři. V dnešní situaci si opravdu neumím představit, jak s nimi budeme takto přímo komunikovat.

Stačí si představit, no, přijeli jsme, ahoj, a co, budeme se mračit na silnici a dívat se na ně? Takže já si myslím, že by to mělo vést k nějaké normalizaci. Možná, že když budeme realizovat všechny ty návrhy, které jsme dostali v rámci toho seznamu, který nám předala americká administrativa, tak se možná vytvoří nějaké podmínky pro bilaterální nebo multilaterální kontakty. Ale je příliš brzy o tom mluvit. Řeknu vám to teď velmi stručně, myslím, že bude hned jasné, o čem mluvíme. Stále dostáváme výzvy k zastavení nepřátelských akcí tam, tam, tam. Ukrajinská vojska se stáhnou z území, která okupují. Pak budou nepřátelské akce ukončeny. Pokud tak neučiní, dosáhneme toho ozbrojenými prostředky.

-Vladimíre Vladimiroviči, pokračuje nyní pozitivní dynamika na frontách? Pokud ano, ve kterých oblastech je nyní nejaktivnější postup?

Pozitivní dynamika pokračuje ve všech směrech. Navíc se zvyšuje tempo pohybu našich vojsk na všech těchto směrech, znatelně se zvyšuje. Ale teď prostě nechci udělat žádnou takovou chybu, co do počtu kilometrů, ale měsíc od měsíce se zvyšuje počet území vrácených našimi vojsky na všech hlavních směrech. To znamená, že tempo přesunů vojsk se zvyšuje. Ale nejzávažnějším, podle mého názoru, problémem pro nepřítele je to, že se zvětšuje rozdíl mezi jeho ztrátami a počtem vojáků, které je schopen vyslat na linii dotyku.

Myslím, že v říjnu to bylo více než 47 000 ztrát. Nebo 47 500. Rekrutovali prostřednictvím nucené mobilizace někde kolem 16,5 tisíce a někde kolem 14,5 nebo 15 se vrátili z nemocnic. Ale když to všechno spočítáte, přesně na desetinu, dostanete mínus 15 tisíc. A v předchozím měsíci bylo mínus 10 tisíc. To znamená, že rozdíl se neustále zvyšuje. A k tomu musíme připočítat ještě dezertéry. Dezerce je velmi velká. To je patrné nejen z našich médií, ze zpráv ministerstva obrany. Je to vidět i ze západních médií. Je prakticky nemožné ji zvládnout. Proto se s tím nedá téměř nic dělat. Dynamika je pozitivní ve všech směrech.

-Jegor Peskunov, televizní kanál RT. Děkuji vám za pozornost. Vladimíre Vladimiroviči, slyšel jste, víte o úniku telefonních rozhovorů mezi Jurijem Ušakovem, Stevem Witkoffem a Kirillem Dmitrijevem? Co si o tom myslíte? Na Západě je to teď velmi velký skandál, zejména v mnoha západních médiích. A na Witkoffa se teď opravdu útočí. Co si o tom myslíte? Děkuji vám.

Víte, co se týče těch úniků, tak to mohou být nějaké podvrhy, mohou to být opravdu odposlechnuté rozhovory. Odposlouchávání je vlastně ve všech našich případech trestný čin. Nemůžete odposlouchávat. Pak některé z nich, možná jako máme, víte, vtipy. Nasadíte na ně šmíráky a oni odposlouchávají. Ať si hledí svého. Ale musíš umět šmírovat. Řeknu vám, co tím myslím. Tady neznám podstatu těch odposlechů, podstatu těch úniků, ale chápete, ano, vstáváme tady ráno, dopoledne, ano, večer, hned po skončení těch akcí jsem přišel k vám. V čem je podle mého názoru v podstatě problém?

Není to o nás. Je to o boji různých názorů v kolektivu západu a v samotných Spojených státech, o tom, co se děje a co je třeba udělat, aby se zastavila válka, aby se zastavily boje. Zde jsme se před Anchorage setkali s panem Witkoffem. A pak jsem navštívil Aljašku a proběhla určitá jednání. Celkově chci zdůraznit, celkově jsem měl přinejmenším názor, měli jsme pochopení pro to, kde se nacházíme a co bude třeba udělat, aby se tyto boje zastavily. Pak jsme se rozdělili, jak můj kolega, prezident Trump, a já, řekli jsme si, že se musíme vrátit do našich hlavních měst, přemýšlet, konzultovat s našimi aparáty, našimi ministerstvy, našimi spojenci.

A poté jsme se dohodli, že budeme pokračovat dál. Lavrov a Rubio se setkali v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN. V zásadě spolu hovořili, ale k žádnému konfliktu mezi Ruskem a Spojenými státy v těchto otázkách nedošlo. To znamená, že jsme zůstali na platformě Anchorage. A najednou Spojené státy oznámí zavedení sankcí proti dvěma našim zásadním společnostem. A to v souvislosti s čím? Upřímně vám říkám, že jsem si ani neuvědomil, co se děje. Takže není co vyčítat panu Witkoffovi, že je ke svým ruským kolegům příliš laskavý.

No, mluvili jsme s ním, setkali jsme se s ním. Setkali jsme se, opakuji, na Aljašce, a pak bum! V plném zdraví rodící se nové vztahy, najednou sankce, které ničí naše vztahy, jistě, že? A ve skutečnosti, opakuji, nám není jasné, co je to za znamení. To je první věc. Druhá věc. Pan Witkoff zřejmě přicestuje do Moskvy jménem prezidenta Trumpa, aby s námi jednal. Ale bylo by asi překvapivé, kdyby nám v rozhovorech s Ušakovem nadával, říkal něco velmi nepěkného, a pak přijel a snažil se s námi navázat vztahy, aby si zlepšil vyjednávací pozici. Ale to je nesmysl. Ale neříkám, že pan Witkoff, podle všeho je to inteligentní člověk, by měl vytvořit nějaké podmínky pro mezilidskou komunikaci, to je pochopitelné.

A nakonec to nejdůležitější. Koneckonců pana Witkoffa znám už několik měsíců. A jeho přátelství s prezidentem Trumpem trvá už mnoho, mnoho let, možná desetiletí. Je to americký občan, hájí pozici svého prezidenta a své země. Ano, vedeme dialog, není to jednoduché. Ano, vedeme tento dialog, aniž bychom si nadávali nebo na sebe plivali, jako inteligentní lidé. Ale každý hájí svůj postoj. A pan Witkoff hájí pozici, opakuji, Spojených států a zájmy Spojených států, jak je vidí on. A jak je vidí lidé, kteří ho delegují k jednání s Ruskem. To jsou lidé, to není jenom prezident Trump. Myslím, že jsou to také lidé z armády, z diplomatické komunity, z americké administrativy, obecně řečeno. Ano, prosím.

-Gazeta Vedomosti. Teď se v Evropě opět zintenzivnily řeči o konfiskaci ruského majetku. Chtěla jsem se zeptat, jaká bude reakce Ruska na tuto skutečnost? A souhlasíte se slovy Viktora Orbána, maďarského premiéra, který řekl, že konfiskace by mohla vést k právním bitvám, spoustě soudních sporů a ke krachu eura?

No, Maďarsko je členem EU, a tak premiér jedné ze zemí EU ví lépe, jak by to mohlo ovlivnit evropskou měnu, je jasné, že to bude mít negativní důsledky pro globální finanční systém, protože důvěra v eurozónu prudce klesne. Klesne. A na pozadí obtížné ekonomické situace, kdy lokomotiva evropské ekonomiky, německá ekonomika, je již třetím rokem v recesi, to bude jistě, myslím, obtížná výzva. Vláda Ruské federace na základě mých pokynů připravuje balíček reakčních opatření pro případ, že by k tomu došlo.

Každému je jasné, každý o tom přímo mluví, že by to byla krádež cizího majetku. To samozřejmě vyvolává otázku, kdo koho poučuje? Jsou to zlodějské špičky Ukrajiny, které kradou peníze svých daňových poplatníků a daňových poplatníků západních sponzorů? Jde jen o to, že nyní dobře víme o korupčním skandálu v Kyjevě. Buď se to učí od Evropanů, nebo se Evropané učí od ukrajinských špiček. V každém případě kradou oba. My to tak stále bereme a připravujeme odvetná opatření. No a co ty vlády později zveřejní, když se to stane?

-Anton Vernitskij, První kanál. Poté, co Donald Trump povolil Spojeným státům testovat jaderné zbraně, jste v Radě bezpečnosti RF pověřili agentury a speciální služby, aby pracovaly na možnosti ruského testu jaderných zbraní. Existuje již nějaké konečné rozhodnutí? Pokud ano, jaké je? Pokud žádné není, kdy by mohlo být přijato?

Pověřil jsem nás, abychom shromáždili další informace o jednání americké strany, analyzovali je a předložili mi návrh, co bychom měli v této situaci dělat. Ale jeden z návrhů, který k nám přišel, je právě spolupracovat na tomto tématu. Tak se nám to jeví z toho, co vidíme. A jsme připraveni společně s americkou administrativou přemýšlet o všech otázkách souvisejících se strategickou stabilitou.

-A může se o tom jednat během nadcházejících rozhovorů v Moskvě?

Ano, pokud to vyvstane, a vlastně i kdyby to nevyvstalo, tak určitě tuto otázku otevřeme, protože samozřejmě ve Spojených státech je to jasné a je to jasné i nám. Příprava na skutečné testy jaderných zbraní vyžaduje čas, a my se samozřejmě nemůžeme ocitnout v situaci, kdy Spojené státy budou testovat a my se na to budeme připravovat další rok a půl. Samozřejmě bychom o tom měli přemýšlet již nyní. Nejsme to my, kdo to řekl, ale měli bychom být připraveni na jakýkoli vývoj. A já vás ujišťuji, že připraveni budeme. Navrhuji, abychom to již uzavřeli. Pojďme uzavřít otázku. Ano, ano, prosím.

-Dobrý den, Vladimíre Vladimiroviči, Alexander Janušev, LIVE. Teď s vámi na této cestě není ministr, vlastně Sergej Lavrov.

Chybí vám?

-Trochu. I když není na dovolené. Už čtrnáct dní se neobjevil na vašich mezinárodních návštěvách. Podle médií je v nemilosti kvůli údajně nešťastnému rozhovoru s Rubiem. Co si o tom myslíte vy?

Ano, to je nesmysl. Není v nemilosti. Má svůj vlastní program. Hlásil se mi, řekl mi, co dělá, v kolik hodin to dělá. Připravuje se na setkání s americkými partnery.

-Vladimire Vladimiroviči, agentura TASS. Dovolte mi vrátit se k mírovému plánu. Zdá se, že západní strana, tím, že navrhuje taková rychlá, rychlá setkání, tím, že na nich trvá, jako by vyvíjela nějaký nátlak na Rusko, konkrétně na vás. Je pochopitelné, že každý chce dosáhnout míru co nejrychleji, ale zdá se, že takové záležitosti nesnášejí rozruch. Nehrozí podle vás, že když je smlouva sepsána na koleně, sešitá bílými nitěmi, bude v budoucnu pokušení vykládat ji poněkud volně, nebo tak nějak volně interpretovat? Právě jste řekl, že každé slovo tam vyžaduje diskusi. Jak dlouho to bude trvat?

Výslovně jsem vás na to upozornil, na to, že každá z těch otázek, které jsou uvedeny v seznamech otázek, které nám byly předány, je velmi důležitá, ne-li klíčová, každá z nich je klíčovým tématem, rozumíte? Takže to vyžaduje vážné zamyšlení. A myslím, že někteří z našich partnerů touží tyto otázky řešit co nejrychleji. Proč? Už jsme se tady kolegů ptali na to, co se děje na kontaktní linii. Ptal jsem se na postoj amerických vyjednavačů. Co se tedy děje? Víte, řekněme, že se teď vrátím do Kupjanska, ale začněme oblastí odpovědnosti naší skupiny Střed.

Kde se tam odehrávají hlavní události? V Krasnoarmejsku a v okolí města Dimitrov. Krasnoarmejsk a Dimitrov jsou zcela obklíčeny. Stejně jako kdysi Kupjansk. V rukou ruských ozbrojených sil je 70% území Krasnoarmejska. Na jihu města Dimitrova je nepřátelské uskupení odříznuto, je rozděleno před městem a naše vojska přistupují k jeho systematickému ničení. A co potom? Když se podíváte na mapu, když se podíváte na mapu, když se podíváte na mapu východně, severovýchodně, tam je dále Komsomolsk, a na severu Komsomolsk, Kupjansk, Slavjansk, trochu více na severovýchod Seversk. V Komsomolsku, uvnitř města, probíhají boje.

A již značný počet budov byl osvobozen našimi jednotkami. A postupuje se dál. Pokud jde o Seversk, který se nachází na severovýchodě, naše jednotky se k tomuto městu přiblížily z východu, z jihu a ze severu. Ve městě probíhají aktivní boje. Myslím, že z 8 000 budov je 1 700 v našich rukou. A víte, jestli přicházejí ze severu, z jihu nebo z východu, no a kam to směřuje? To je velmi těžká otázka pro ukrajinskou stranu, pro ukrajinské ozbrojené síly. Takže, když se podíváte na sever, město Seversk osm tisíc budov, osm tisíc, myslím, ano, řekl jsem Seversk, osm tisíc sedm set. A dále na sever, když se podíváte, máme tam skupinu Sever, která pracuje ve Volčansku. Je téměř celý v našich rukou. To je na charkovském směru. A teď se podívejte, co se děje v Záporožské oblasti.

Záporožská oblast byla 10 let budována nepřítelem, od roku 2014 se o ni ještě začali starat, a pak byla opevněna, opevněná oblast. Opevněná oblast, proti které stojí naše uskupení Dněpr. No, opevněná oblast je vážná, tam působí naše uskupení Dněpr. V některých oblastech, díky hrdinství našich chlapců, prolamují obranu v důležitých oblastech. Ale o to ani nejde, jde o to, že naše další uskupení, Vostok, prolomilo nepřátelskou obranu a rychlým tempem postupuje na severu Záporožské oblasti na hranici se Záporožskou a Dněpropetrovskou oblastí. Postupuje, opakuji, velmi rychlým tempem. Už se přiblížili k městu Guljaj-Pole. To je důležitý logistický bod. Už se přiblížili ke Guljaj-Pole na jeden a půl nebo dva kilometry. Ať už to teď vezmou, nebo ne, určitě půjdou dál.

Co to znamená? To znamená, že vojska skupiny Vostok, celý ukro-rajón AFU prakticky obcházejí ze severu. Naše skupina “Dněpr” stojí proti nim z jedné strany, zatímco skupina “Východ” je obchází ze severu. A to by mohlo vést ke zhroucení fronty na tomto úseku. A v tom spočívá rozdíl mezi těmi na západě, kteří chtějí co nejrychleji dosáhnout míru, i za cenu některých vzájemných ústupků, a to i na ukrajinské straně. Protože pokud se v těch oblastech, které jsem právě zmínil, bude i nadále dít to, co se stalo v Kupjansku, pak bude zhroucení fronty nevyhnutelné. Někdo by rád věřil, že ten samý Kupjansk, 4. listopadu, připomínám, šéf kyjevského režimu řekl, že do 5-7 dnů bude v rukou AFU.

Nyní, jak víte, je tam nepřátelská skupina zcela zlikvidována, město je zcela v našich rukou a na levém břehu řeky Oskol je zablokováno dalších 15 praporů AFU, což je tři a půl tisíce lidí a někteří naši velitelé říkají, že někteří vojáci AFU v této oblasti už vypadají jako bezdomovci. To není vtip. No tam, no představte si, že tam hodíte tři a půl tisíce lidí, házíte tam jídlo z helikoptér, to znamená, že my jsme jim ústup zaminovali. Jaké dodávky munice? No, to není možné. Oni tam byli v tom stavu, já nevím, víc než týden. To jsou ti, kteří jsou teďka do značné míry obklíčeni.

No, ti na západě, kteří chápou, k čemu to může vést, trvají na co nejrychlejším zastavení bojů. A to i kdyby to vyžadovalo nějaké ústupky ze strany kyjevského režimu. Protože si uvědomují, že fronta se v určitých oblastech začne stahovat. A pak ozbrojené síly na Ukrajině ztratí bojeschopnost úplně. Přijdou o nejvíce bojeschopné jednotky. Jako se to děje nyní v Krasnoarmejské oblasti. A oni řeknou: dost, zachraňte páteř ozbrojených sil a svou státnost.

O tom je třeba přemýšlet, říkají představitelé tohoto pohledu. A jiní, kteří se domnívají, že Kupjansk se již vrátil pod kontrolu ukrajinských ozbrojených sil, trvají na pokračování bojů do posledního Ukrajince. V tom spočívá rozdíl v přístupu. A kdo tam útočí na pana Witkoffa, to jsou představitelé toho druhého pohledu, kteří chtějí krást peníze společně s ukrajinským establishmentem a pokračovat v bojích do posledního Ukrajince. Ale já už jsem veřejně řekl: “V zásadě jsme na to připraveni.”

-Dobrý den, Vladimíre Vladimiroviči, Jekatěrina Lazareva, agentura URA.RU. Mám dotaz od kolegy. Pokud se vrátíme opět k mírovým plánům, existuje Trumpův mírový plán, existuje alternativní plán pro Evropu. A existuje nějaká dohoda, s kým jednat, s kým vyjednávat a s kým podepsat závěrečné dokumenty ze strany politického vedení Ukrajiny nebo, možná, už vojenského vedení?

Víte, nemá smysl podepisovat dokumenty s ukrajinským vedením. Na toto téma jsem již mnohokrát hovořil. Domnívám se, že ukrajinské vedení vypustilo zásadní strategickou chybu, když se bálo jít do prezidentských voleb. Poté prezident ztratil své legitimní postavení. Rusko je také ve stavu ozbrojeného konfliktu se stejnou Ukrajinou. Ale volby jsme uspořádali. A uspořádali jsme prezidentské volby, a nedávno jsme uspořádali volby do obecních a regionálních orgánů. To všechno děláme. A oni z nějakého důvodu ne. Vždyť jakmile budou uzavřeny mírové dohody jakéhokoli charakteru, nepřátelské akce budou ukončeny, zavedené stanné právo by mělo být okamžitě ukončeno.

A pokud bude stanné právo zrušeno, měli bychom okamžitě vyhlásit volby. Ale za dnešních podmínek může současné politické vedení Ukrajiny těžko očekávat vítězství bez podvodů. Tedy téměř nemožné, myslím si to. I když samozřejmě, jak říkal Stalin, nezáleží na tom, kdo volí, důležité je, kdo sčítá hlasy. A administrativní zdroje nikdo nezruší. Ale i tak je to pro ně těžký příběh. Ale potom musíte uspořádat referendum o všech územních otázkách. Tak to stojí v ústavě. A pak to referendum musí potvrdit Ústavní soud. A co se stalo s Ústavním soudem? O tom jsem už také mluvil. Připomenu, když politické vedení po Ústavním soudu požadovalo, aby byly potvrzeny pravomoci prezidenta. Ústavní soud s tím nesouhlasil. Rozumíte, vyhnul se otázce. Jen proto, že v Ústavě je pouze jedno funkční období, pouze 5 let. Není tam žádné prodloužení, a to ani v podmínkách vyhlášení válečného stavu. Pouze Rada má právo prodloužit své pravomoci v podmínkách válečného stavu. Prezident nikoliv.

Sám tedy jako úředník (Zelenský) nemůže nic podepsat. Pak je ale třeba potvrzení Ústavního soudu. Ale když byl Ústavní soud požádán, aby potvrdil pravomoci, a soud to odmítl, víte, co udělali? Ať už jsem to řekl, nebo ne, je to směšné. Ochranka přestala předsedu soudu pouštět na pracoviště. Přišel do práce, na dveře ťuk-ťuk-ťuk, a oni mu řekli co? A on nakonec utekl do zahraničí. Ústavní soud nefunguje. A předseda Nejvyššího soudu je pro změnu ve vězení za korupci. Ti, kteří se podílejí na korupci, ti nejdůležitější korupčníci, předseda Nejvyššího soudu je ve vězení za korupci. Během této doby vypršely pravomoci členů Ústavního soudu. Je nutné zvolit nové členy Ústavního soudu. Je to celá procedura, rozumíte?

Takže jakmile bude válečný stav zrušen, musí se konat prezidentské volby, musí se konat referendum, musí se vytvořit nový Ústavní soud. To nikdy neskončí, to nikdy neskončí. Proto se samozřejmě chceme s Ukrajinou nakonec dohodnout, ale to je teď prostě prakticky nemožné. Je to nemožné i z právního hlediska. Od nich, kdo může, kdo chce, ať jedná. Potřebujeme, aby naše rozhodnutí byla mezinárodně uznána hlavními mezinárodními hráči. To je všechno. A na tom záleží, protože jedna věc je, aby rozhodnutí byla uznána.

Řekněme, že určitá území jsou pod ruskou svrchovaností, a pokud bude dohoda porušena, bude to útok na Ruskou federaci se všemi ruskými odvetnými opatřeními, která z toho vyplývají? Nebo to bude vnímáno jako pokus o navrácení legálně vlastněného území Ukrajině? To jsou různé věci, takže samozřejmě potřebujeme uznání. Ale ne ze strany dnešní Ukrajiny. Doufám, že v budoucnu budeme schopni se s Ukrajinou dohodnout. Je tam poměrně hodně zdravých lidí, kteří chtějí budovat vztahy s Ruskem z dlouhodobé historické perspektivy. Tak ale musíme to uzavřít.

-Dobrý den, jmenuji se Kira Latuchina, Rossijskaja gazeta. Řekněte mi, prosím, maďarská média napsala, že zítra přiletí do Moskvy maďarský premiér Viktor Urban na jednání s vámi. Mohl byste potvrdit, že se takové setkání uskuteční a jaký je účel jeho návštěvy? Děkuji.

Máme kontakty s maďarskou stranou ohledně našeho možného setkání, a vždy rádi uvidíme kteréhokoli z našich partnerů v Rusku, včetně navzdory jejich agresivnímu chování, našich evropských kolegů. Zejména Viktora Orbána. Známe jeho postoje. Podle mého názoru je zcela objektivní. Je jedním z lidí, kteří vidí realitu na místě a na základě této reality formuluje svůj politický postoj. Máme také bilaterální otázky. V oblasti energetiky probíhá rozsáhlá spolupráce. Ještě jsem nezmínil jadernou elektrárnu PAKS.

A tam jsou otázky, které vyžadují další diskusi. Týká se to paliva pro elektrárnu. Protože na Ukrajině používali americké palivo. Ale my nejsme proti němu, ale právě tam odešly palivové tyče, trubky se začaly ohýbat, což vedlo k havarijní situaci. Takže tady se musí všechno řádně propočítat. Je to vážný problém. Ale je tu mnoho dalších otázek bilaterálního charakteru. A pokud premiér Orbán považuje za možné přijmout naše pozvání, je vždy vítán. Děkuji vám mnohokrát.

-S ohledem na…

Myslím, že jste již položil otázku. Ano. Hanba vám.

-Mohu, Vladimíre Vladimiroviči? Valentin Alfimov, Komsomolská pravda. Na tuto otázku jste již částečně odpověděl. Právní otázka.

Tak proč se k ní vracet?

-O Krymu a Donbasu. Pokud to není… Trumpův plán říká, že to de facto uznají, že je náš. Ale ne de jure. Co to je? Ptám se vás jako právník. Jak to, že de facto ano, ale de jure ne?

To by mělo být předmětem našich jednání s americkou stranou. Moc děkuji, že jste mě na to upozornil. Máte pravdu, tohle je jeden z klíčových bodů.

–Putin–

Válka buď skončí mírem za ruských podmínek, nebo bude pokračovat válka za ruských podmínek. Kyjev, Londýn i Washington si mohou vybrat

Z pozice Putina bylo vidět, že má předčasné Vánoce. Při popisování toho, jak ruská vojska obkličují zbytky ukrajinských “bezdomovců” v Mirnogradu (Dimitrov), a při popisu situace v Záporoží bylo vidět, že je nadšený. Není divu, protože německé opevněné linie, které na Donbasu a v části Záporoží budovaly německé firmy celých 8 let od roku 2014, byly pro ruské vojáky největší výzvou.

A to výzvou vybudovanou za peníze USA a Evropské unie, protože bunkry a opevnění představují nejsilnější strukturu železobetonových a anti-balistických pevností vybudovaných na území Evropy vůbec poprvé od konce II. sv. války. Celkem 3 pásma pevnostních linií od Slavjansku až dolů k Pokrovsku a k oblasti jihovýchodu Záporožské oblasti jsou prakticky dobyta a poslední 3. a poslední linie právě teď je rozbíjena u Seversku.

Jakmile tohle Rusové prolomí, už je nic nezastaví v postupu k východnímu břehu Dněpru a Rusko vezme polovinu Ukrajiny, podél Dněpru, od Černobylu až k ústí delty Dněpru v Chersonu. A co je hlavní, že tohle už ví nejen Putin, nejen ruský ukrajinský generální štáb, ale ví to i Pentagon, co hrozí Ukrajině. Ne, že přijde o Donbas. O to se už nehraje. Ukrajina může přijít o polovinu svého území a nebude tomu moci jak zabránit.

Proto začal ten tlak ze strany USA na okamžité obnovení mírových rozhovorů, protože tentokrát už jde o všechno. Zejména o ztrátu pozemků a těžebních zdrojů na východ od Dněpru, které měly patřit americkým a britským investorům na základě již podepsaných surovinových smluv se Zelenským. A teď hrozí, že Rusové to vezmou. Proto Vladimir Putin ví, že drží všechny karty. Mír tedy může být, ale podle ruských not. A když se ruské noty nebudou Kyjevu a Západu líbit, bude z toho černá noční můra pro Brusel, Londýn i Washington. A taková je realita.

Zdroj: aeronet.news