VIDEO: Volodymyr Zelenskyj je podľa bývalého britského diplomata najskorumpovanejším prezidentom v histórii Ukrajiny. Ian Proud prorokuje, že Európu čaká na Ukrajine väčšia porážka ako USA vo Vietname
29.09.2026 08:30
Bývalý britský diplomat Ian Proud, který sloužil na britské ambasádě v Moskvě, pronesl [1] v pořadu Glenna Diesena výrok, který zapůsobil jako výstřel a zásah na komoru západní politiky vůči Ukrajině. Volodymyra Zelenského označil za nejzkorumpovanějšího prezidenta země od rozpadu Sovětského svazu a Evropě předpověděl, že její selhání na Ukrajině bude větší než porážka Spojených států ve Vietnamu. V jeho podání jde nejen o tvrdou obžalobu kyjevského režimu, ale i Evropské unie.
Proud popsal Evropu jako prostor, kde se oficiální válečný příběh dávno oddělil od skutečnosti. Politici podle něj od roku 2014 veřejnosti opakovali, že Rusko bude poraženo, jeho ekonomika se zhroutí a Západ zvítězí. Jenže válka pokračuje, evropské domácnosti a průmysl nesou náklady drahé energie a nikdo z těch, kdo rozdávali sebejisté prognózy, nechce vyslovit otázku, co se stane, jestliže slíbené vítězství nepřijde. Proud očekává okamžik, kdy už tento rozpor nebude možné zakrýt další tiskovou konferencí.
Přepis ukázky z rozhovoru Iana Prouda s Glennem Diesenem
Ten narativ se teď odehrává v naprosté umělé bublině. Víte, nikdo se nedívá na realitu. Je to jedno z těch velkých životních záhad, že Ukrajina může mít svou nejzkorumpovanější vládu. Řekl bych, že vůbec nejzkorumpovanější, víte, od rozpadu Sovětského svazu. A důvod, proč říkám „vůbec“, je ten, že si vlastně myslím, že každý ukrajinský prezident od rozpadu Sovětského svazu byl zkorumpovaný. Částečně je to způsobeno tím, že se v tom chaotickém období po rozpadu Sovětského svazu tak nějak nepodařilo skutečně vypořádat s oligarchickou mocí. Nemusíme se pouštět do podrobného rozebírání toho, co se vlastně stalo, ale všichni byli více či méně zkorumpovaní. Důvod, proč říkám, že Zelenskyj je ještě zkorumpovanější a nejzkorumpovanější ze všech, spočívá v tom, že dostal dalších 350 miliard dolarů z peněz západních daňových poplatníků. Takže množství peněz, které může tak nějak ukrást, je prostě nesrovnatelně větší než cokoli, co tu bylo před ním.
Ten Pinčuk (Viktor), co pořádal konferenci „Yes“ – víte, „ano, prosím, dejte nám víc peněz“ –, si nedávno koupil novou obrovskou superjachtu. A kolik Ukrajinců jezdí v Monaku v Bugatti. Chci říct, prý někdo řekl, že Kyjev byl v roce 2025 třetím největším městem na světě, co se týče prodeje luxusních aut značky Bentley. Chci tím tedy říct, že je vlastně záhadou, že se o to na Západě nikdo nezajímá. Je záhadou, že na Západě nikdo nepřemýšlí o „busifikaci“ a o tom, že obyčejní lidé jsou taháni z ulic jako psi a posíláni do mlýnku na maso. Víte, Financial Times informoval o problémech Ruska s náborem vojáků. Nikdo ale nechce mluvit o „busifikaci“.
Je to záhada, víte, například to, že lidé, kteří se jen upřímně vyjadřují, jako Julia Mendelová, jsou sankcionováni Zelenským a nesmějí ani vystoupit v Evropském parlamentu – jsou pozváni poslanci, ale je jim zakázáno promluvit. Je záhadou, že Evropa vlastně čelí takové energetické krizi, zjevně částečně způsobené válkou v Íránu, ale také tím, že si sama odřízla přístup k levné ruské energii. A víte, platíme za plyn čtyřikrát nebo pětkrát víc než Američané a jiné části světa, a nikdo v hlavních městech – ne že by o tom nemluvili, ale říkají: „No, vlastně když jsme dřív měli ruský plyn, byla to závislost a to bylo špatné, a my nemůžeme být závislí, je mnohem lepší platit za plyn pětkrát víc.“ Jo, a lidi na to říkají: „To je šílenství.“
Takže víte, realita a ten narativ se prostě pohybují ve zcela odlišných sférách. Víte, a tak se ten narativ ujal, a „deep state“ to samozřejmě dál šíří, protože je to v jeho zájmu. A samozřejmě, jak jsem už mnohokrát řekl, čím více se ten problém odkládá, tím větší a žhavější se ten problém stává. V určitém okamžiku ho budete muset vzít do rukou a říct lidem, že jsme vlastně selhali, a to vlastně katastrofálně. Pro Evropu to bude větší selhání, než byl Vietnam pro Spojené státy. Historie bude na tuto válku nahlížet právě tímto způsobem. O tom jsem upřímně přesvědčen.
Problémem však je – a v menší míře se to stalo i ve válce ve Vietnamu –, že už od roku 2014 tvrdíme, že vyhráváme, že vyhrajeme, že Rusko bude poraženo a my zvítězíme. Víte, a když se na to přijde, lidé řeknou: „No tak. Počkejte, neříkali jste nám snad, že vyhráváme, že Rusko bude poraženo, že se jeho ekonomika zhroutí, že se lidé obrátí proti Putinovi a že nakonec Rusko rozdělíme na menší státy? No, promiňte, co se najednou změnilo, že nám teď říkáte, že to nebylo možné, a teď jsme mnohem chudší a vy nám říkáte, že bychom měli být odvedeni, abychom šli zemřít ve válce?“ Chci říct, je to šílená situace a vy samozřejmě znáte „deep state“. Ten v tom sehrál obrovskou roli kvůli nedostatku legitimity a nestabilitě našich volených vůdců.
Proudův útok na Zelenského nepřichází do prázdna. Ukrajinský protikorupční úřad NABU odkryl [2] v operaci Midas síť kolem státního podniku Energoatom, v níž podle vyšetřovatelů fungoval systém provizí z kontraktů. Úřad uvedl, že přes mechanismus praní výnosů prošlo přibližně 100 milionů dolarů.
NABU identifikovala hlavním podezřelým Timura Mindiče, někdejšího Zelenského obchodního partnera ze zábavního průmyslu. V zemi závislé na zahraničních penězích a současně zasažené útoky na energetiku vyvolala tato kauza politický otřes, který už nebylo možné odbýt řečmi o drobných jednotlivcích na okraji systému.
Korupční kauzy už zasáhly samotné okolí prezidenta
Letos v květnu přišla další rána: ukrajinské protikorupční orgány označily [3] za podezřelého v navazujícím vyšetřování také Andrije Jermaka, bývalého šéfa Zelenského prezidentské kanceláře a po dlouhá léta jednoho z nejmocnějších mužů Ukrajiny.
Podle NABU se případ týká praní více než 460 milionů hřiven přes projekt luxusních nemovitostí u Kyjeva; část peněz měla pocházet z korupčního schématu kolem Energoatomu. Proudův výrok tím dostává tvrdý politický kontext: velké kauzy už nepronikají pouze do ministerstev a státních podniků, ale dosáhly až k prezidentovým někdejším nejbližším spolupracovníkům.
Právě v tom Proud vidí výbušnou kombinaci peněz, moci a války. Čím déle konflikt trvá, tím větší objem prostředků proudí přes aparát, jehož nejvyšší patra už zasáhla protikorupční vyšetřování. Současně západní vlády žádají své občany, aby podporovali další výdaje a přijali hospodářské dopady války.
Otázka, kdo kontroloval peníze a proč se politická odpovědnost zastavila až u vyšetřovatelů, se tak může stát stejně nepříjemnou pro evropské představitele jako pro Kyjev. Proud předpovídá chvíli, kdy se tyto otázky spojí s otázkou výsledku celé ukrajinské strategie.
U Fairfordu policie otevřela nové směry vyšetřování. Reuters píše o íránské stopě
Zatímco Proud mluví o evropské bublině kolem Ukrajiny, Británie řeší nebezpečný incident u RAF Fairford. V neděli 27. září přijala policie [4] oznámení o třech podezřelých vozidlech mířících k letecké základně a v okolí Whelfordu zadržela pět mužů. Vyšetřování převzala protiteroristická policie; podezření se týkalo deliktů spojených s výbušninami a přípravy teroristického činu. Armádní pyrotechnici prozkoumávali vozidla a přibližně 85 domácností bylo preventivně evakuováno. Fairford přitom slouží americkým bombardérům používaným při operacích proti Íránu.
???????? UPDATE — Five men arrested on suspicion of preparing terrorism after three vans approached RAF Fairford
— ????????The Informant (@theinformant_x) September 27, 2026
Gloucestershire Police say they responded in the early hours of Sunday, Sept. 27, to reports of three suspicious vehicles moving toward RAF Fairford, the UK base used by US… pic.twitter.com/NhmfznO2ej
V pondělí protiteroristická policie uvedla, že práce na místě otevřela několik nových vyšetřovacích směrů. A nejcitlivější z nich popsala agentura Reuters: zdroj obeznámený s vyšetřováním jí sdělil, že za nejpravděpodobnější se pokládá motiv spojený s Íránem. Pět zadržených mužů jsou britští občané islámského původu z Londýna ve věku 23 až 25 let. Íránské velvyslanectví v Londýně jakoukoli spojitost Teheránu se zatčením kategoricky odmítlo [5].
Incident u bombardérů může změnit britskou debatu o válce, jenže podezřelí byli právě propuštěni na kauci!
Fairford není náhodně vybrané letiště. Británie umožnila Spojeným státům využívat tamní letiště k úderům na íránské raketové cíle a íránské revoluční gardy již v červenci výslovně varovaly, že základnu použitou k útokům na íránské území budou považovat za legitimní cíl.
Incident v těsné blízkosti takového místa se okamžitě stává otázkou britské bezpečnosti, amerických vojenských operací i dalšího vývoje války v Perském zálivu. Prezident Donald Trump o zadržených prohlásil [6], že chtěli základně způsobit velké škody a že je úřady delší dobu sledovaly. Jenže, pak to přišlo. V pondělí večer totiž byla pětice podezřelých propuštěna na kauci. Vyšetřování ale prý pokračuje. To prostě nevymyslíš!
NEW: All 5 Fairford Incident suspects bailed
— DefenceGeek ???????? (@DefenceGeek) September 28, 2026
Per @TerrorismPolice pic.twitter.com/1pM1reb3n1
Celé to vypadá jako false flag. A právě zde vzniká prostor pro otázku casus belli. Pokud by vyšetřování doložilo vazbu na Írán, zesílí v Británii tlak na tvrdší přímé zapojení do vojenských operací po boku USA v Perském zálivu. Pokud se taková vazba neprokáže, zůstane otázka, kdo a proč kolem amerických bombardérů způsobil bezpečnostní poplach takového rozsahu. Objeví se jiná stopa. Ruská. Na sociálních sítích se už objevuje i podezření na provokaci připravenou jako záminka k eskalaci s Ruskem, zatím jde o spekulaci, jejíž politické účinky však mohou předběhnout výsledky policejní práce.
Válka na Ukrajině a v Perském zálivu jsou jako dvě americké nádoby jimi zapálených a dosud hořících válek
Podle vojenských analytiků jde o snahu získat před britskou veřejností “casus belli“, tedy záminku pro válku, přesněji řečeno pro připojení se Velké Británie k válečným úderům USA proti Iránu, ke kterým se opět a znovu schyluje, jak uvádějí mezinárodní zdroje a upozorňují na obrovskou kumulaci amerických zbraní v regionu. Američané v roce 2014 s pomocí Victorie Nuland pomohli zapálit Majdan v Kyjevě, ale nakonec dali od Ukrajiny ruce pryč.
A letos počátkem roku Trump zapálil Perský záliv svým útkem na Írán, čímž vyvolal válku, která nemá konce. Stejně jako ta na Ukrajině. Dvě různé válečné nádoby s ohněm, ale stejný žhář – USA. Tak komentují velice drsně situaci vojenští analytici, a v podstatě mají pravdu. Namísto usilování o mír na Ukrajině a v Perském zálivu se Trump věnuje hře se sirkami a zapaluje konflikty po světě.
Únos Nicolase Madura z Venezuely, vyhrožování Kubě, vyhrožování Dánsku anexí Grónska, válka v Perském zálivu s Íránem. To všechno jsou konflikty, které destabilizují svět, namísto slibovaného mírového úsilí ve světě. A to je realita dnešního světa.
Zdroj: aeronet.news / InfoVojna
