Infrazvuk z veterných elektrární podľa novej štúdie výrazne zvyšuje riziko srdcových ochorení
06.07.2026 20:00
Zdravotní dopady infrazvuku z větrných elektráren zůstávají kontroverzním tématem. Jedni jeho vliv odmítají, druzí tvrdí, že je skutečný. Podle nové německé studie může přispívat ke vzniku srdečních onemocnění.
Studie vědců z mohučské univerzity znovu zviditelnila otázky týkající se vlivu větrných turbín na zdraví. Zaměřila se na změny v „srdečním selhání“ a „arytmiích“ u obyvatel žijících v blízkosti větrných turbín.
Pracovní skupina pro infrazvuk, která stojí za tímto projektem, prezentovala svá zjištění na kongresu Německé společnosti pro interní medicínu v dubnu 2026. Recenzované shrnutí kongresu obsahuje jasný závěr:
„Data, na příkladu regionu Paderborn, ukazují výrazně zvýšené riziko nových kardiovaskulárních onemocnění v obcích s širokým rozšířením větrné energie.“
Testovací oblast Paderborn
Autoři studie, profesor Christian-Friedrich Vahl, kardiochirurg v důchodu, a profesor Sven-Oliver Dietz, zkušený lékař, porovnali lékařská data ze čtyř obcí. Tato data poskytla Asociace lékařů zákonného zdravotního pojištění Vestfálsko-Lippe a pokrývají období 2021–2022 a 2023–2024 s použitím identických výběrových kritérií. Během těchto období se počet instalovaných větrných turbín výrazně zvýšil.
Mezi vybrané obce patřili město Lichtenau a obec Borchen jihovýchodně od Paderbornu. V roce 2024 měly tyto obce celkem 224 větrných turbín s celkovým instalovaným výkonem 53 megawattů.
Na druhou stranu obec Hövelhof a město Delbrück severozápadně od Paderbornu sloužily jako srovnávací skupina. V roce 2024 se tam nacházelo pouze 8 větrných turbín s celkovým výkonem 14 MW. Okres Paderborn je regionem v Severním Porýní-Vestfálsku s největším počtem větrných turbín. V současné době se zde nachází přibližně 530 turbín .
Jasné výsledky týkající se srdečních onemocnění
U srdečního selhání i arytmií lze ve sledovaných obdobích pozorovat mnohem výraznější nárůst v Borchenu a Lichtenau než v Hövelhofu a Delbrücku. V Borchenu byl zaznamenán nárůst případů srdečního selhání přibližně 30 procent a v Lichtenau přibližně 13 procent. Přestože srovnávací regiony také vykazují nárůst o přibližně 11 procent v Hövelhofu a o přibližně 4,5 procenta v Delbrücku, tento nárůst je menší.
Podobný obrázek se objevuje i u arytmií. Nárůst v Borchenu a Lichtenau mezi lety 2021–2022 a lety 2023–2024 činil přibližně 17,5 procenta a 23 procent, zatímco v Hövelhofu zůstalo toto číslo prakticky nezměněno a v Delbrücku se zvýšilo o 12 procent.
Lékaři uvedli, že na základě ročního průměru se nárůst výskytu nově vzniklého srdečního selhání v Borchenu v letech 2021 až 2024 pohyboval mezi 21 a 51 procenty. V Lichtenau se tento nárůst pohyboval mezi 20 a 68 procenty. Podobně byl i výskyt „život ohrožujících arytmií“ v této skupině s větší aktivitou větrné energie výrazně vyšší.
Ani pacienti, ani lékaři o studii nevěděli
Vědci chtěli zjistit, zda nízkofrekvenční infrazvuk z větrných turbín může způsobit změny v srdečním svalu. Za měřitelné faktory považovali lékařsky zaznamenané případy srdečního selhání a srdečních arytmií (nepravidelného srdečního rytmu).
Vahl a Dietz navrhli studii tak, aby ani výzkumníci, ani účastníci nevěděli, že jsou součástí této tzv. terénní studie. Sběr dat byl proto neutrální, respektive zaslepený. Dietz vysvětlil deníku Epoch Times: „Cílem této studie bylo vyhnout se třem hlavním statistickým efektům: nocebo efektu, habituačnímu efektu a Hawthornovu efektu.“
Nocebo efekt je opakem placebo efektu. U nocebo efektu stačí pouhé očekávání nebo strach z bolesti, nemoci nebo vedlejších účinků k vyvolání nebo zesílení těchto pocitů v těle. Habituační efekt označuje proces zvykání si na podnět. Při opakovaném vystavení podnětu se ochota těla na něj reagovat snižuje. Hawthorneův efekt popisuje jev, kdy se lidé chovají jinak, když vědí, že jsou pozorováni nebo jsou součástí studie.
Jak však Dietz vysvětlil, v rámci studie nebyla provedena přímá infrazvuková měření. „V některých případech byli kardiologové, kteří stanovovali diagnózy, dokonce zodpovědní za pacienty z obou oblastí, aniž by o studii věděli.“
Byl příčinou skutečně infrazvuk?
Studie nastolila otázku, zda nově postavené větrné turbíny v regionu skutečně způsobují tento zvýšený výskyt srdečních onemocnění. Podle Dietze studie vyžadovala jako statistický předpoklad, aby v porovnávaném obyvatelstvu byla podobná řada parametrů, aby je bylo možné vyloučit jako příčinu Patřily mezi ně věk, pohlaví, etnická a ekonomická struktura, hustota obyvatelstva na kilometr čtvereční a kvalita lékařské péče.
Podobně měly být podobné i vnější ovlivňující faktory, jako je průměrná teplota, vystavení větru, počet deštivých dnů a množství srážek, okolní hluk, jako je hluk ze staveniště, dopravy nebo letadel, a také vlivy prostředí, jako jsou vlivy chemických továren a nadmořská výška.
„Analýza Spolkové republiky Německo vedla k identifikaci regionu Paderborn, kde byly tyto podmínky splněny,“ uvedl profesor Dietz. Vzhledem k tomu, že všechny ostatní faktory negativně ovlivňující zdraví byly vzaty v úvahu, zůstal jako spouštěcí faktor pouze dopad rozšíření větrné energie.
Jak je popsáno ve shrnutí konference, oba srovnávací regiony musely mít alespoň 18 000 obyvatel. „Tyto statistické požadavky byly ve studii daleko překročeny,“ uvedl Dietz. Lichtenau a Borchen mají dohromady přibližně 25 500 obyvatel, zatímco Hövelhof a Delbrück mají dokonce kolem 50 000 obyvatel.
Infrazvuk jako sporný bod
Německý Spolkový úřad pro životní prostředí a další výzkumníci dosud nepozorovali žádné škodlivé účinky infrazvuku vyzařovaného větrnými turbínami na zdraví lidí. Možný škodlivý dopad odmítají také developeři, politické strany i energetický sektor v Německu.
Podle Dietze však úřady „nejsou technicky oprávněny“ k vynášení posudků v této věci. „Věda a medicína jednomyslně volají po dalším výzkumu. Na 118. německém lékařském shromáždění – nejvyšším orgánu lékařské profese – bylo přijato usnesení, které velmi přesně a explicitně požaduje nezbytnost výzkumu v rezidenčním prostředí. Navzdory tomuto jasnému postoji vědy a lékařské profese jej politici ignorovali,“ uvedl.
On a jeho kolegové vyloučili možnost, že by po studii z Paderbornu a nedávné studii ze Švédska odborná společnost v dohledné budoucnosti vydala prohlášení o bezpečnosti.
Kromě Vahla a Dietze varují před nebezpečím infrazvuku z větrných turbín také lékařka a výzkumnice Ursula Bellut-Staecková a profesor Ken Mattsson, hlavní autor švédské studie. Současně tento názor sdílejí i někteří další vědci a odborníci, a to jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. Patří mezi ně doktor Stephan Kaula, radiolog Dr. Michael Berger a bývalý prezident Dolnosaské lékařské komory Heyo Eckel.
Paderbornská studie však přilákala i kritiky, například profesora Holgera Wormera, vedoucího katedry vědecké žurnalistiky na Technické univerzitě v Dortmundu. „Nelze říci, že plakát na vědecké konferenci lze považovat za nezvratný důkaz pro jakákoli zjištění,“ prohlásil. Jeho názor na samotné výsledky studie není znám.
Požadavky lékařů
Podle Dietze by po výsledcích studie z Paderbornu měly následovat odpovídající změny. „Požadujeme poctivé informování dotčené populace, aby měla šanci na včasné odhalení srdečního selhání a arytmií, což umožní léčbu v souladu s doporučenými postupy. K této poctivosti by patřilo i to, že úřady přiznají, že si nejsou vědomy mnoha skutečností,“ pronesl.
Podle něj je tvrzení Spolkového úřadu pro životní prostředí, že infrazvuk je pod prahem slyšitelnosti, a proto není zdraví škodlivý, zavádějící. „Cesta poškození je téměř jistě nezávislá na sluchu podobně jako cesta poškození rentgenovým zářením není závislá na oku, i když oko rentgenové záření nevidí,“ řekl profesor.
Mezi požadavky lékařů patří i dodržování minimální vzdálenosti od obytných oblastí. „Tato minimální vzdálenost musí být navržena tak, aby nízkofrekvenční vyzařování nevedlo k významným nevýhodám pro postižené,“ uvedl Dietz.
Na závěr dodal: „Vzhledem k tomu, že systémy jsou stále výkonnější a přesouvají se blíže k dotčeným osobám, vnímáme infrazvuk z různých důvodů jako problematický. Vidíme v této oblasti značnou potřebu výzkumu, a to jak z lékařského, tak i inženýrského hlediska.“
Zdroj: epochtimes.de / epochtimes.cz / InfoVojna
