„Ukrajinská protiofenzíva v roku 2023 zlyhala kvôli chybám Volodymyra Zelenského,“ vyhlásil bývalý vrchný veliteľ Ozbrojených síl Ukrajiny Valerij Zalužnyj, ktorý v súčasnosti pôsobí ako ukrajinský veľvyslanec vo Veľkej Británii

18.02.2026 19:00
Bývalý hlavný veliteľ ukrajinských ozbrojených síl a súčasný ukrajinský veľvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj sa v rozsiahlom rozhovore pre agentúru Associated Press (AP) vyjadril k neúspechu ukrajinskej protiofenzívy z roku 2023. 

Bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny a nyní velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj uvedl, že ukrajinská protiofenzíva v roce 2023 selhala kvůli chybám prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších „úředníků“. Zalužnyj to řekl v rozhovoru pro agenturu AP.

Popsal, že napětí mezi oběma muži se objevilo už krátce po totální ruské invazi v únoru 2022 a že mezi nimi často vznikaly hádky o tom, jak vést obranu. Zalužnyj měl být dokonce zastrašován tajnou službou SBU, a proto pohrozil prezidentovi, že proti jeho lidem povolá armádu, což prý nakonec i učinil, i když ke střetu nedošlo.

Od doby, kdy byl v roce 2024 odvolán z funkce velitele ukrajinské armády a jmenován velvyslancem ve Velké Británii, je Valerij Zalužnyj všeobecně vnímán jako hlavní politický rival prezidenta Volodymyra Zelenského, v jehož nejbližším okolí dlouhodobě panuje obrovská korupce a několik ministrů a Zelenského nejbližších přátel už skončilo ve vazbě nebo se jim podařilo z Ukrajiny uprchnout.

Dvaapadesátiletý Zalužnyj odmítá hovořit o svých politických ambicích s tím, že nechce riskovat poškození národní jednoty během války s Ruskem, která se blíží ke čtvrtému výročí. Přesto nyní Zalužnyj poprvé veřejně promluvil o hluboké roztržce mezi ním a Zelenským.

Zalužnyj v rozhovoru pro Associated Press uvedl, že plán vypracovaný s partnery z NATO selhal, protože „Zelenskyj a další představitelé nepřidělili potřebné zdroje“. Zalužneho původním plánem bylo soustředit dostatek sil v „jediné pěsti“ k osvobození území v Záporožské oblasti a poté postoupit směrem k Azovskému moři. Podle Zalužného názoru by to přerušilo koridor, kterým ruská armáda zásobovala Krym.

Zalužnyj je přesvědčen, že úspěch tehdy vyžadoval rozsáhlé, koncentrované nahromadění sil a taktické překvapení, ale místo toho byly ukrajinské jednotky z rozhodnutí prezidenta rozloženy na velkém území, což oslabilo jejich údernou sílu. Dva zdroje ze západního obranného establishmentu AP potvrdily, že plán protiofenzívy byl změněn.

Zelenskyj tehdy nepodpořil plán USA a tehdejšího vrchního velitele Valerije Zalužného na aktivní akci v Záporožské oblasti a postavil se na stranu tehdejšího Zalužného podřízeného, a později jeho nástupce generálplukovníka Oleksandra Syrského, který měl v úmyslu vytlačit ruské jednotky z okupovaného města Bachmut na východě. Kvůli tomu byla munice i síly, které Ukrajina měla, rozděleny.

Podle Zalužného se napětí mezi ním a prezidentem objevilo krátce po totální ruské invazi v únoru 2022 a později mezi nimi často propukaly hádky ohledně toho, jak nejlépe bránit zemi. Vztah dosáhl bodu varu později téhož roku, když desítky agentů ukrajinské bezpečnostní služby SBU provedly podle něj razii v jeho kanceláři.

Ukrajinská bezpečnostní služba SBU uvedla pro AP, že v Zalužného kanceláři nikdy nebyla provedena žádná prohlídka. Současně ale přiznala, že adresa byla součástí vyšetřování, které s ním prý nesouviselo. Zelenského kancelář se k této zprávě odmítla vyjádřit. Agentura AP nemohla Zalužného verzi razie nezávisle potvrdit.

Zalužnyj ale uvedl, že během razie v jeho kanceláři v roce 2022 bylo u něj zrovna asi tucet britských důstojníků a telefonoval šéfovi Zelenského kanceláře Andriji Jermakovi a varoval ho, že je připraven povolat armádu, aby zásah zastavila a ochránila velitelské centrum. „Budu s vámi bojovat a už jsem povolal posily do centra Kyjeva na podporu,“ vzkázal prý Zelenského lidem tehdy Zalužnyj. Jak se podle svých slov dověděl, SBU dostala povolení k razii v kanceláři Zalužného na základě vyšetřování striptýzového klubu, který tam údajně provozuje zločinecká organizace. Tento klub tam byl ale zrušen ještě před ruskou invazí. Nakonec k ozbrojenému konfliktu nedošlo.

Ačkoli tato téměř krize ze začátku války pominula, neshody mezi Zalužným a Zelenským ohledně toho, jak bránit zemi, přetrvávaly. Zalužnyj uvedl, že často zpochybňoval prezidentovu vojenskou strategii. Spor o protiofenzívu v roce 2023, která nakonec selhala, byl ale podle bývalého velitele obzvláště kontroverzní. Ačkoli Zalužného popularitu u veřejnosti posílilo několik úspěchů na bojišti, Zelenskyj ho v únoru 2024 odvolal z funkce velitele armády a později oznámil, že bude vyslán do Londýna. Zalužnyj nyní uvedl, že se Zelenským v poslední době několikrát setkali, a vedli „absolutně přátelské“ rozhovory.


Zdroj: echo24.cz / InfoVojna

 

 

Zdielať článok na:  
Telegram


Ďalšie články:

„Celá EÚ a špeciálne Európska komisia sa v otázkach energetickej bezpečnosti začínajú podobať na loď samovrahov,“ varuje premiér Robert Fico, ktorý kvôli najväčej energetickej kríze v histórii spoločne s Viktorom Orbánom vyzývajú EÚ obnoviť dialóg s Ruskom a zrušiť sankcie, aby sa mohli doplniť chýbajúce rezervy plynu a ropy. Maďarský premiér vyzval EÚ „prinútiť ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského okamžite znovu otvoriť ropovod Družba“

Irán odmietol americký návrh na uzavretie 48-hodinového prímeria po tom, čo došlo k neúspešnému pokusu zabiť dôležitého iránskeho vyjednávača a exministra zahraničia Kamala Charrázího, ktorý sa cez Pakistan snažil sprostredkovať stretnutie medzi iránskymi predstaviteľmi a americkým viceprezidentom JD Vanceom. „Nech svet posúdi; ktorá strana vedie dialóg a vyjednávanie a ktorá pácha terorizmus,“ napísal iránsky prezident Masúd Pezeškiján. Americké straty po iránskych odvetách medzitým narastajú. Irán po Hormuzskom prielive hrozí už aj uzavretím Červeného mora. Kybernetické útoky zasiahli amerických technologických gigantov v regióne Blízkeho východu

V Bielom dome dochádza k čistkám nepohodlných ľudí. Donald Trump sa kvôli zverejneniu spisov Jeffreyho Epsteina zbavil ministerky spravodlivosti Pam Bondiovej. Podľa magazínu The Atlantic sa diskutuje aj o odchode šéfa FBI Kasha Patela, šéfky amerických tajných služieb Tulsi Gabbardovej, ale aj tajomníka pre pozemné sily ministerstva obrany Daniela Driscolla. Šéf Pentagónu Pete Hegseth medzitým vyzval náčelníka generálneho štábu pozemných síl USA Randyho Georgea, aby odstúpil