VIDEO: Bývalý britský diplomat a dlhoročný špión MI6 varuje, že Rusko čoskoro zaútočí na Európu, pretože k tomu bude dotlačené rovnako, ako bolo dotlačené k invázii na Ukrajinu v roku 2022. Zelenskyj medzitým v Kyjeve naliehal na zhromaždených diplomatov, aby vo svete zháňali energie pre Ukrajinu na zimu. Putin vraj bude mobilizovať a vojna sa do zimy pravdepodobne neskončí
05.08.2026 15:30
Prohlubující se vojenská a logistická podpora, kterou evropské státy poskytují Ukrajině, staví starý kontinent do dosud nejnebezpečnější pozice od konce druhé světové války. Zatímco politické špičky v Bruselu a v evropských metropolích prezentují vyzbrojování Kyjeva jako nezbytný krok k udržení regionální bezpečnosti, přední bezpečnostní analytici a diplomati varují před přesným opakem.
Podle nich vedou současné kroky Západu k nevyhnutelnému vyostření konfliktu, který už nebude možné udržet pouze za hranicemi Ruské federace a Ukrajiny. Abychom pochopili váhu varování, která v západním veřejném prostoru zaznívají, je nutné podrobněji zkoumat profil figurek, jež na tato rizika upozorňují. Jedním z nejvýraznějších hlasů je Alastair Crooke, britský analytik, bývalý diplomat a dlouholetý operativec a špion britské tajné služby MI-6. Rozlití konfliktu z Ukrajiny do Evropy přijde prý brzy!
Přepis videa – Alastair Crooke
„Brzy dojde k eskalaci ze strany Ruska namířené proti blízkému spojenci Spojených států – proti Evropě. A to, jak se domnívám, dříve či později přijde, protože Evropané trvají na tom, že jsou povzbuzováni a mají podporu Spojených států k tomu, aby vyvíjeli, konstruovali a navrhovali řízené střely s čím dál větším doletem a drony, které budou útočit hlouběji do ruského území a na cíle, které nemají s válečným úsilím vůbec nic společného. Tyto útoky na Wildberries, sklady Wildberries jsou jako Amazon. Co byste řekli… chci říct, co byste řekli, kdyby, víte, Rusko začalo útočit na sklady Amazonu, řekli byste: ‚O co tu sakra jde?‘
A to je otázka, kterou je třeba si položit. Takže, chci říct, jaký je cíl této války pro Ameriku, o které tvrdí, že ji vyhrají? No, víme to, protože je to stejný cíl, který tu existuje už téměř 200 let – rozbít Rusko. Rozdělit ho na jednotlivé části a ukrást jeho zdroje. Viděli jsme to už třikrát, když byla proti Rusku vedena válka. Myslím tím, že i německá válka byla válkou o impérium, o jeho rozšíření. Německo to potřebovalo. Závidělo Británii. Británie měla Indii a všechny zdroje Východu, které vyplenila a zbohatla na nich. A pak se Británie začala připravovat na válku proti Rusku. A pak dokonce i během války.
Musíte se zamyslet nad tím, co si o tom myslí Rusové, protože i během druhé světové války, kdy bylo Rusko spojencem a bojovalo proti Němcům, měla Británie v určitém okamžiku podpořit Rusko, poskytnout pomoc Rusku, které v té době uvízlo v Leningradu. A co se stalo? No, Churchill pošeptal Rooseveltovi a řekl: ‚Hele, víš, možná by se odeslání posil mělo odložit, protože není lepší, aby se během té doby prostě zabíjeli navzájem v ještě větším počtu? Není to lepší?‘ A tak i po válce Churchill a Roosevelt podepsali tuto dohodu, na jejímž základě měli všechny poslat zpět ke Stalinovi.
Byly tam celé kozácké jednotky, které byly poslány zpět, aby byly seřazeny a popraveny. Miliony lidí byly poslány zpět a nikde jim nebylo dovoleno zůstat. A oni se dohodli, že je pošlou zpět, aby mohli být souzeni, byly jim nasazeny kukly a poté popraveni za zradu Sovětského svazu. Chci říct, že se děly některé zoufalé věci. Myslíte si, že Rusko o této historii nic neví? Že to neví? Opravdu si myslí, že celá tahle válka začala náhle, v den, kdy Rusko napadlo Ukrajinu poté, co Kyjev zvýšil útoky na Donbas sedmnáctkrát a dělostřelecké ostřelování civilních oblastí Donbasu?
Bylo to zjevně zamýšleno k provokaci Ruska k tomuto útoku, aby se to pokusili proměnit v konflikt celého NATO proti Rusku. Ale Rusové, víte, znají svou historii. Na rozdíl od nás se totiž historii skutečně učí. Znají svou historii. A tak, víte, je to hořký konflikt. Dlouhý, plný zášti, plný zla a nepřátelství. Ale někdo se musí posadit k jednacímu stolu. Podle mého názoru byl prvním krokem vlastně ten, který učinil JFK ještě předtím, než byl zavražděn, když začal říkat, že bychom měli uznat, jak moc Rusko ztratilo v boji po našem boku během druhé světové války. Kolik mužů ztratili? 27 milionů. Tolik lidí při tom zahynulo.
Měli bychom začít tím, že řekneme něco takového. A myslím, že je to stejné. Musí dojít k nějakému uznání reality toho, o co jde. Ne k takovému hrubému, dětinskému, prostému zjednodušování všeho, bez jakéhokoli kontextu, k vytržení z kontextu. ‚No jo, ach, Rusko… prostě Putinovi jen tak vpadlo do hlavy, že chce být zase císařem, a tak si zabral část Ukrajiny.‘ Myslím, že tohle je ten druh věcí, které byste nečekali ani od sedmiletého dítěte, které píše sloh ve škole.“
Celý rozhovor:
Eskalace konfliktu dostává v posledních měsících nový rozměr. S rostoucím doletem dronů a řízených střel, které jsou dodávány nebo vyvíjeny za přímé západní pomoci, se terčem úderů stávají čím dál častěji objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Nejde přitom jen o čistě vojenské základy či munici, ale o kritickou civilní a logistickou infrastrukturu.
Následky těchto úderů se projevují napříč ruským hospodářstvím a posouvají práh odvetných opatření ze strany Moskvy do zóny, kde se přímý střet mezi Ruskem a evropskými členy Severoatlantické aliance stává hmatatelnou hrozbou. A právě varování britského špiona a diplomata ve výslužbě dává celé věci velice silný a důvěryhodný rámec.
Kdo je Alastair Crooke? Profil bývalého britského diplomata a špiona
Crooke vystudoval ekonomii na prestižní University of St Andrews a následně nastoupil neuvěřitelnou kariéru v diplomacii a v tajných službách. Téměř třicet let pracoval v britské rozvědce MI6 pod diplomatickým krytím v řadě mezinárodních krizových oblastí. Působil v Severním Irsku, v Jižní Africe, v Afghánistánu a na Blízkém východě.
Na přelomu tisíciletí zastával roli vyššího poradce vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solany. V této funkci se přímo podílel na facilitaci rozhovorů mezi izraelskými orgány a palestinskými militantními skupinami, jako jsou Hamás nebo Islámský džihád, přičemž se podílel na dojednávání klíčových příměří.
Russia is starting to hire mobilisation officers and logistical officers in many regions of the country a similar thing was seen before the last mass mobilisation which saw over 300,000 people drafted to fight in the war in Ukraine.
— WarMonitor???????????????? (@WarMonitor3) August 3, 2026
He is going to do it...
Založil také organizaci Conflicts Forum se sídlem v Bejrútu, která se zaměřuje na zprostředkování dialogu mezi západními politickými činiteli a představiteli islamistických hnutí. Crooke je autorem mnoha publikací (např. kniha Resistance: The Essence of the Islamist Revolution) a pravidelným komentátorem mezinárodní geopolitiky.
Díky svým mnohaletým zkušenostem z operací v terénu i nejvyšších patrech britské a evropské diplomacie zná vnitřní fungování západních zpravodajských služeb i mechaniku rozhodování v mezinárodním systému. Má tak dosud kontakty na britskou rozvědku a má tedy informace zevnitř.
Signály z Kyjeva: Zima se blíží a očekávání mobilizace v Rusku
Paralelně s těmito temnými prognózami z diplomatických kruhů přicházejí vyjádření přímo z ukrajinské metropole. Vůdce Volodymyr Zelenský během nedávného setkání s diplomaty a vedoucími zastupitelských úřadů v Kyjevě nastínil úkoly ukrajinské diplomacie pro nadcházející měsíce. Ústředním tématem je zajištění energetické stability země před nadcházející zimou, ale také očekávané kroky Moskvy na bojišti.
Přepis videa – Volodymyr Zelenský před diplomaty
„Letošní zima je pro všechny zřejmou prioritou. Letos je vaším úkolem poskytnout ukrajinské vládě maximální podporu na mezinárodní scéně ve vztazích s partnery. V současné době nemůžeme na sto procent předpovědět, kdy přinesou ovoce všechna naše diplomatická úsilí, kdy dalekosáhlé sankce Ukrajiny proti Rusku, kdy naše energetické blokády a všechny sankce partnerů dosáhnou právě takové úrovně tlaku, aby Rusku nezbyla jiná alternativa než mír.
Budeme se velmi snažit, aby k tomu došlo, a to ještě před zimou, na podzim. Jasně si však uvědomujeme, s kým máme co do činění, a že Putin doufá, že tuto válku bude i nadále protahovat. Připravuje u sebe mobilizaci a nové útoky. Vidíme skutečné záměry Ruska, sjednocujeme partnery a vyvíjíme tlak na agresora.“
Podle ukrajinské rozvědky i vyjádření ukrajinských představitelů se v Rusku chystá další vlna mobilizace. Zelenský již dříve naznačil, že k tomuto kroku by mohl Kreml sáhnout po dokončení voleb do ruské Státní dumy, tedy po 20. září. Zelenského projev jasně ukazuje, že Kyjev sice deklaruje snahu vytvořit na Rusko takový ekonomický a vojenský tlak, který by jej přinutil zasednout k jednacímu stolu ještě před příchodem mrazů, zároveň však počítá s dlouhodobým protahováním bojů a masivní obnovou ruských lidských zdrojů.
Dopady na infrastrukturu a hrozba čtvrtého pokusu o rozbití Ruska
Pokud dáme do souvislosti postřehy Alastaira Crooka a aktuální prohlášení ukrajinské strany, dostáváme velmi varovný obraz vývoje. Útoky dronů na ruské území už dávno nezasahují pouze rafinérie či vojenská letiště. Dopadají i na klíčové uzly civilního obchodu. Názorným příkladem je největší ruský e-commerce řetězec Wildberries – jakási ruská obdoba Amazonu.
V důsledku opakovaných útoků na skladové prostory v západních regionech Ruska a obrovských finančních ztrát se v ruských i ukrajinských médiích objevily zprávy, že vedení podniku vážně zvažuje přesun části své logistické infrastruktury a skladových kapacit do sousedního Kazachstánu, aby eliminovalo riziko zničení zásob a předešlo insolvenci.
#Russia Wildberries is set to build 260,000 square metres of warehouse space in #Kazakhstan.
— Aidan ???? (@BreAidan) August 4, 2026
The facilities in Almaty and Astana are expected to become operational in the first quarter of 2027, according to the Trade Minister.https://t.co/9nou6UkO7i
Takové škody na civilním sektoru představují pro Moskvu překročení červené linie, která je nakreslena přímo před Kremlem. Kolem přenesení logistiky do zahraničí navíc vyvstávají komplikace s logistickou ohledně mezinárodních sankcí a kontroly zboží dvojího užití, např. zahradního hnojiva pro zahrádkáře.
Hnojiva jsou na bázi nitrátů, které lze použít ve zbrojním průmyslu. Z pohledu Moskvy nejde o nahodilou epizodu. V ruském strategickém uvažování – jak připomíná Crooke – existuje hluboce zakořeněné vědomí, že západní mocnosti usilují o rozpad a podrobení ruského státu. Historie tento pohled z ruské perspektivy vyživuje:
- Prvním pokusem bylo tažení Napoleona Bonaparte v roce 1812, jehož cíl spálit a ovládnout Ruské impérium skončil katastrofálním ústupem z Moskvy.
- Druhý pokus přišel na sklonku první světové války, kdy západní mocnosti podporovaly vnitřní rozvrat carského zřízení a následně intervenovaly v ruské občanské válce, přičemž se snažily zneužít rozpadu impéria ke snížení ruského vlivu ve světě a k ovládnutí zdrojů rozpadlého Ruska za pomoci lidí dosazených mezi bolševické revolucionáře. V čele těchto infiltrátorů dosazených Londýnem do blízkosti Lenina byl židovský politruk a kadrovčik Leiba Bronstein, používající umělecký pseudonym Lev Trocký.
- Třetím pokusem byla vyhlazovací válka nacistického Německa, která měla za cíl získat Lebensraum na úkor národů Sovětského svazu a zcela zlikvidovat jeho státnost.
Dnešní konfrontaci tak mnozí v Moskvě chápou jako čtvrtý pokus Západu o rozbití Ruska na malé, slabé a snadno ovladatelné subjekty, z nichž by následně byly drancovány nerostné suroviny a přírodní bohatství. Pokud je konflikt na ruské straně vnímán v tomto existenciálním rámci, je jakákoli forma odvety možná a lze si ji představit. Kromě hrozby přímých odvetných úderů vůči evropskému území se jako vysoce pravděpodobný scénář jeví také otevření nové severní fronty na Ukrajině.
Cílem je vyprovokovat Rusko k úderům na zemi NATO v Evropě
Ruská armáda po případné podzimní mobilizaci může zahájit masivní ofenzívu z Brjanské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast. Tím by došlo ke značnému roztažení ukrajinských sil a vytvoření neúprosného tlaku na Kyjev.
Jenže válka na Ukrajině a údery uvnitř Ruska se stávají postupně dvěma paralelními válkami, které zahrnují odlišné cíle a odlišné taktiky. Nejde totiž o nějaké hnojiva pro zahrádkáře a neprůstřelné vesty pro myslivce a lovce na Sibiři, které Wildberries prodává zákazníkům a Kyjev tvrdí, že prodává vesty i vojákům Ruské armády. O to vůbec nejde.
Cílem je rozmlátit uvnitř Ruska občanskou infrastrukturu natolik, aby obyčejní Rusové vytvořili veřejnou objednávku a obrovský tlak na Kreml pro provedení úderů na země NATO a EU. To je ten hlavní cíl. Vyprovokovat Rusko k úderu na některé továrny a závody v nějaké zemi EU.
A čím větší tlak od obyčejných Rusů bude přicházet, když uvidí v televizi nejen hořící sklady Wildberries, ale i ukrajinské drony zabíjející rodiče a děti na pláži u Černého moře, anebo drony vraždící studenty ve Starobelsku, anebo drony útočící na děti v autobusu na školním výletě, když tohle Rusové uvidí pořád častěji, začnou tlačit na Putina tak silně, že bude muset na Evropu udeřit. Tomu se nemůže Rusko vyhnout. Jako se nemohlo vyhnout invazi na Ukrajinu. Taková je prostě realita sionistické agrese z Londýna a jejího detašovaného pracoviště v Bruselu.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: aeronet.news / InfoVojna
