VIDEO: Donald Trump dal Ukrajině ultimátum na uspořádání voleb a referenda o mírovém návrhu nejpozději do 15. května 2026. Sergej Lavrov mezitím prohlásil, že Rusko dokončí integraci nových území do Ruské federace bez ohledu na podoby mírových návrhů

12.02.2026 09:00
Americký prezident dal Volodymyru Zelenskému najevo, že americké bezpečnostní záruky jsou podmíněny dohodou o širším mírovém ujednání, které by pravděpodobně zahrnovalo postoupení Donbasu Rusku a které Washington chce uzavřít před termínem 15. května. A bez toho USA žádné záruky Ukrajině nepodepíší, uvádí zdroje z Bílého domu.

Deník Financial Times přišel ve středu s informací, že Volodymyr Zelenský chystá na 24. února oznámení o plánu na konání voleb na Ukrajině spolu s referendem [1] o blíže neurčeném mírovém návrhu, o kterém nikdo dosud nic neví, protože všechno se pohybuje v rovině tiché pošty na nejvyšší úrovni. Tato iniciativa přichází po kolapsu mírových jednání v Abú Dhabí, ze kterých je prý Trump velice zklamán.

Přičemž hlavním viníkem je spatřován právě Zelenský, který nechce Rusům odstoupit zbytek Donbasu, zhruba jen 14% jeho území k dnešnímu dni. Pokaždé, když je Trump rozezlen, tak Zelenský se aktivizuje a snaží se předstírat činnost. Sergej Lavrvov již prohlásil, že Rusko dokončí integraci nových území do sestavy RF, a to bez ohledu na podobu mírových plánů, kterých se prý pohybuje na Západě nezdravě mnoho.

Podle FT prý Ukrajina začala plánovat prezidentské volby spolu s referendem o jakékoli mírové dohodě s Ruskem poté, co Trumpova administrativa vyvinula na Kyjev tlak, aby obě hlasování uspořádal do 15. května, jinak riskuje ztrátu navrhovaných bezpečnostních záruk ze strany USA po fiasku Ukrajinců v Abú Dhabí.

Podle ukrajinských a západních představitelů a dalších osob obeznámených s touto záležitostí k tomuto kroku dochází v době, kdy Bílý dům vyvíjí na Kyjev intenzivní tlak, aby na jaře uzavřel mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Tento plán je v souladu s iniciativou USA, kterou v pátek novinářům představil Volodymyr Zelenský a jejímž cílem je do června podepsat všechny dokumenty potřebné k ukončení největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

Zelenský je tlačen do voleb, i když chce válku

Říkají, že chtějí všechno stihnout do června, aby válka skončila,“ řekl ukrajinský prezident novinářům s odkazem na přání Bílého domu soustředit se na listopadové volby do Kongresu. „A chtějí jasný harmonogram.“ Konání voleb by znamenalo dramatický politický obrat pro prezidenta, který opakovaně tvrdil, že takové volby jsou nemožné, dokud v zemi platí stanné právo.

Miliony Ukrajinců jsou vysídleny a asi 20 procent území země již Ukrajině nepatří. Podle ukrajinských a evropských úředníků zapojených do plánování, jakož i dalších osob informovaných o této záležitosti, má Zelenský v úmyslu oznámit plán prezidentských voleb a referenda 24. února, v den čtvrtého výročí plnohodnotné invaze Ruska. Zelenský to ale ve středu večer v rozhovoru s novináři popřel a tvrdí, že volby na Ukrajině budou až po vyhlášení příměří. Ovšem oznámení voleb může přijít nezávisle na příměří. Americký list si za svými informacemi stojí.

Ukrajinci mají pevné přesvědčení, že vše musí být spojeno se znovuzvolením Zelenského,“ uvedl jeden západní úředník obeznámený s touto záležitostí. Kancelář Zelenského na žádost o komentář nereagovala. Americká ambasáda v Kyjevě se k věci odmítla vyjádřit. Ukrajinští a západní představitelé zdůraznili, že jak časový plán, tak ultimátum USA pravděpodobně nebudou dodrženy.

Protože závisí na několika faktorech, včetně toho, zda bude možné dosáhnout pokroku v mírových jednáních s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Tento plán však podtrhuje Zelenského snahu maximalizovat své šance na znovuzvolení a zároveň ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Kyjev nebrzdí mírovou dohodu, pokud by bylo možné ji uzavřít.

Do 15. května musí Ukrajina uspořádat volby a referendum o mírové smlouvě s Rusy

Podle zfalšovaných celostátních průzkumů veřejného mínění je podpora Zelenského prý sice stále značná, ale oproti téměř jednomyslné podpoře před čtyřmi lety poklesla, a to v důsledku únavy z války a korupčních skandálů v prezidentově nejbližším okolí.

Lidé blízcí Zelenskému uvedli, že on a jeho tým dali Trumpově administrativě najevo, že jsou ochotni akceptovat mimořádně rychlý časový harmonogram, a to navzdory logistickým překážkám spojeným s konáním voleb v krátké lhůtě za válečných podmínek. Zelenský uvedl, že Ukrajina a USA dosáhly dohody o bezpečnostních zárukách a je připraven ji s Trumpem podepsat. Jenže, od Trumpa přišla vzápětí studená sprcha.

Americký prezident totiž Kyjevu dal najevo, že americké bezpečnostní záruky jsou podmíněny dohodou o širším mírovém ujednání, které by pravděpodobně zahrnovalo postoupení Donbasu Rusku a které Washington chce uzavřít před termínem 15. května. A bez toho USA žádné záruky Ukrajině nepodepíší, uvádí zdroje z Bílého domu.

Zelenský dosud odolával výzvám k postoupení území a minulý týden prohlásil, že Ukrajina „zůstane tam, kde je“. Trump následně prohlásil, že v tom případě i americká pomoc Ukrajině zůstane tam, kde je, tedy v USA. Zelenský vzápětí korigoval svůj výrok a prohlásil, že k takovému odstoupení území se musí vyjádřit Ukrajinci v referendu, které by se mohlo konat společně s volbami prezidenta.

Trump dal Ukrajině další ultimátum, už asi sedmé v pořadí

Úředníci varovali, že Trumpova administrativa již dříve stanovila termíny, které již uplynuly, ale Washington dává Kyjevu velmi malý manévrovací prostor, protože se blíží americké volby do Kongresu. Uvedli, že plán by se mohl také zpozdit kvůli tomu, jak daleko od sebe Kyjev a Moskva stále stojí v klíčové otázce území, včetně kontroly nad Donbasem a jadernou elektrárnou v Záporoží. Časový harmonogram může být narušen také v případě, že Rusko eskaluje své útoky na kritickou infrastrukturu Ukrajiny a pozemní ofenzívu na jihovýchodě, kde jeho síly postupují vpřed.

Putin trvá na tom, že bude i nadále usilovat o dosažení svých maximalistických cílů, včetně obsazení Donbasu silou, pokud Kyjev a Západ nevyhoví jeho požadavkům, a to navzdory tomu, že Trump a jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff prohlásili, že podle jejich názoru je ruský vůdce připraven uzavřít dohodu. Podivné změny se začínají odehrávat i v EU, kde se najednou objevují výzvy k jednání s Ruskem.

Ale to jednání má hodně divné kontury. EU totiž prý hodlá v rámci jakéhokoli urovnání konfliktu na Ukrajině požadovat omezení velikosti [2] ruských ozbrojených sil, uvedla v úterý šéfka zahraniční politiky bloku Kaja Kallasová. EU přitom není součástí mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou zprostředkovaných USA a dlouhodobě odmítá diplomatické kontakty s Moskvou.

Zastropování Ruské armády je prý požadavek EU na mírové urovnání

Kallasová však novinářům sdělila, že připravuje seznam požadavků a věří, že Brusel ovlivní výsledek konfliktu. „Všichni u stolu, včetně Rusů a Američanů, musí pochopit, že je třeba, aby Evropané souhlasili,“ uvedla podle citace zpravodajských agentur. „A za tímto účelem máme také podmínky. A tyto podmínky bychom neměli klást Ukrajincům, ale Rusům.“

Ukrajinská armáda není problémem. Problémem je ruská armáda. Problémem jsou ruské vojenské výdaje. Pokud utratí tolik peněz za armádu, budou ji muset znovu použít,“ tvrdí Kallasová. Její úřad předloží seznam členským státům během několika dní. Tyto její výroky vyvolaly v Moskvě výbuchy smíchu a došlo k potvrzení, že Kallasová určitě něco fetuje, protože jinak by jí něco takového nenapadlo.

Velikost Ruské armády není odvozena od války na Ukrajině, ale od velikosti území Ruska a od počtu obyvatel Ruska. Znovu se potvrzuje, že vedení Bruselu je obsazeno naprostými diletanty a idioty. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již reagoval na informace, že EU chce začít jednat s Moskvou, že až dosud se mluvilo jen o strategické porážce Ruska, ale najednou chce EU jednat. V podstatě jde o jedinou věc, že EU nyní nemá dostatek zbraní, munice a hlavně vojáků na vedení přímého střetu s Ruskem.

Cílem EU je válku přerušit a během pár let obnovit ukrajinskou armádu, zahájit zbrojní výrobu v EU, a zhruba po nástupu nového amerického prezidenta po 20. lednu 2029 zahájit nové tažení proti Rusku. Rusové si letos vezmou ten zbytek Donbasu, s tím už je Bruselu srovnaný, a jakmile to bude, očekává se podpis míru s krátkou trvanlivostí. To je ten plán. Není to příprava k míru, je to příprava k horečnému zbrojení na válku v sobě mírové přestávky.

 

-VK-

Šéfredaktor AE News

 

Zdroj: aeronet.news

 

 

Zdielať článok na:  
Telegram


Ďalšie články: